Nezaměstnanost v ČR mírně stoupla, regionální rozdíly přetrvávají

Klíčové body

• Podíl nezaměstnaných vzrostl na 4,99 %, tedy zaokrouhleně na 5 %.
• Počet volných míst přibývá, jejich rozmístění ale neodpovídá místům s nejvyšší nezaměstnaností.
• Dlouhodobá nezaměstnanost i regionální rozdíly zůstávají výrazné.

Podíl nezaměstnaných osob (říjen 2026)

Podíl nezaměstnaných osob (PNO) se v říjnu mírně zvýšil na 4,99 % ze zářijových 4,97 % a mírně vzrostla také sezónně očištěná nezaměstnanost. Po zaokrouhlení zůstal PNO na 5,0 %. Počet uchazečů evidovaných úřady práce se zvýšil o 1,8 tis. na 370,2 tis. Zářijové překvapivé zlepšení se tak neopakovalo. Rozsah říjnového zhoršení je však zatím velmi mírný.

V říjnu na rozdíl od září nedokázaly odchody z evidence úřadů práce vykompenzovat příliv nových uchazečů. Současně postupně slábne poptávka po pracovnících v sezónních oborech a hlavní vlna podzimních náborů proběhla již během září. Říjnový vývoj tak částečně odráží obvyklou sezónnost, mírný růst sezónně očištěné nezaměstnanosti ale ukazuje, že ochlazování pracovního trhu pokračuje.

V meziročním srovnání je zhoršení situace podstatně viditelnější. Loni v říjnu činil podíl nezaměstnaných osob 4,58 % a v evidenci bylo přibližně o 29,7 tis. uchazečů méně. Český pracovní trh se tedy nadále pozvolna ochlazuje. Rozhodně však nejde o plošný propad zaměstnanosti. Obecná míra nezaměstnanosti podle výběrového šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila v září 3,1 % a míra zaměstnanosti zůstala na vysokých 75,7 %.

Pozitivním signálem je další zvýšení počtu evidovaných volných pracovních míst na 106,3 tis., meziměsíčně o 1,9 tis. a meziročně o 12,3 tis. Vyšší počet nabídek se však tentokrát nepromítl do poklesu nezaměstnanosti. Na jedno volné místo připadalo v průměru 3,5 uchazeče. Vývoj potvrzuje, že stále významnější část problému nespočívá pouze v nedostatečné poptávce po pracovnících, ale také v nesouladu mezi požadavky zaměstnavatelů a kvalifikací či místem bydliště uchazečů. Údaje o volných místech navíc nepokrývají celý pracovní trh, protože řada nabídek není úřadům práce hlášena.

Říjnový nárůst celkové evidence zároveň nic nemění na nepříznivém trendu dlouhodobé nezaměstnanosti. Již v září bylo déle než rok bez práce 131,6 tis. lidí a déle než dva roky téměř 73 tis. uchazečů. Více než rok tak zůstávala v evidenci více než třetina všech nezaměstnaných. Říjnový vývoj nenaznačuje, že by se tento strukturální problém začal výrazněji zmírňovat. Z nových pracovních příležitostí zpravidla snáze těží lidé s kratší dobou evidence, zatímco dlouhodobě nezaměstnaní častěji čelí nesouladu kvalifikací, zdravotním či sociálním omezením a nízké regionální mobilitě.

Celostátní údaje PNO současně zakrývají mimořádně výrazné regionální rozdíly na pracovním trhu. Nejvyšší nezaměstnanost vykazovaly Ústecký kraj se 7,4 % a Moravskoslezský kraj se 7,1 %. Na úrovni okresů dosáhl PNO v Karviné a Mostě 10,5 %, zatímco pod hranicí 3 % zůstal pouze v okresech Praha-východ, Praha-západ a Rychnov nad Kněžnou. V Karviné připadalo na jedno volné místo 21,1 uchazeče, v Ústí nad Labem 18,2, v Děčíně 17,9 a na Sokolovsku 17,6. Růst pracovních nabídek soustředěný zejména v Praze a Středočeském kraji proto strukturální nezaměstnanost v ekonomicky slabších regionech bezprostředně neřeší.

Za celý rok 2026 lze podle mě nadále očekávat průměrný podíl nezaměstnaných osob kolem 5,0 %. V listopadu a zejména v prosinci bude nezaměstnanost pravděpodobně opět mírně růst kvůli ukončování sezonních prací a části pracovních poměrů na dobu určitou. Pokračující růst domácí ekonomiky a relativně vysoký počet pracovních nabídek by však měly výraznější zhoršení na pracovním trhu tlumit. Rizikem zůstávají vyšší ceny energií, slabší zahraniční poptávka a další omezování zaměstnanosti v některých průmyslových oborech. Období mimořádně nízké nezaměstnanosti již skončilo, říjnová data ale zatím neukazují na plošný útlum českého pracovního trhu.

FAQ

Kolik činila nezaměstnanost v říjnu?

4,99 %, po zaokrouhlení 5 %.

Kolik bylo evidovaných volných míst?

106,3 tisíce.

Kde byla nezaměstnanost nejvyšší?

V Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

Čtěte více

• Nezaměstnanost v Česku mírně stoupla
  Míra nezaměstnanosti v říjnu mírně stoupla na 4,6 % meziměsíčně oproti 4,5 % v září. Trhy očekávaly růst na 4,5 % meziměsíčně.
• Nezaměstnanost v Česku nečekaně vzrostla nejvýše za 8,5 roku, Česko už nemá nejnižší nezaměstnanost v EU, poprvé po více než 10 letech se dělí je „až“ třetí. Nezaměstnanost byla v ČR v září vyšší, než experti čekali, hrozí její letošní růst až na 5 %
  Míra nezaměstnanosti v Česku stoupla letos v srpnu na 4,6 procenta. Je tak nejvyšší od března roku 2017, tedy za posledních takřka 8,5 roku. Experti oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali, že míra nezaměstnanosti setrvá na své srpnové úrovni 4,5 procenta.
• Nezaměstnanost v Česku nejvýše od roku 2017, ale žádný důvod k panice
  Podíl nezaměstnaných dle metodiky MPSV vzrostl v lednu na 4,3 % z prosincových 4,1 %. Jde o vyrovnání maxim dosažených v covidovém roce 2021 a nejvyšší úroveň od roku 2017. Počet nezaměstnaných na úřadech práce vzrostl v lednu o zhruba 14 000 na 320 516, zatímco počet neobsazených volných pracovních pozic se snížil o přibližně 163 000 na 83 232. Prudký pokles počtu neobsazených pracovních pozic je způsoben změnou metodologie, když Úřad práce na základě legislativní změny vyřadil z evidence nabídky starší šesti měsíců.
• Nezaměstnanost v Česku roste, zvrátí to „davoský obrat“? Merz i Macron se nově odvracejí od emisních povolenek
  Nezaměstnanost v Česku je na devítiletém maximu. Letos se poprvé od začátku roku 2017 přehoupla přes pětiprocentní hranici. A plíživě poroste i nadále. Nezaměstnanost tak postupně střídá inflaci v roli největšího tuzemského makroekonomického strašáka. Kdo pozorně sledoval letošní ekonomické fórum v Davosu, ví, že nejde jen o strašáka Česka, nýbrž mezinárodní scény.
• Nezaměstnanost v Česku se drží na pěti procentech. Přibývá lidí bez práce, přesto má země nejnižší nezaměstnanost v celé EU
  Český trh práce vykazuje stále zřetelnější známky ochlazování. Říjnová nezaměstnanost dosáhla pěti procent, přičemž počet lidí bez práce se oproti září opět zvýšil. Z mezinárodního hlediska však Česko zůstává evropským premiantem. Podle metodiky Eurostatu vykazuje nejnižší nezaměstnanost ze všech 27 členských zemí Evropské unie.
• Nezaměstnanost v Česku: Stagnace nebo skrytá krize?
  Úřad práce dnes zveřejnil data o nezaměstnanosti, která zůstává stabilní s meziročním podílem nezaměstnaných osob 3,5 %. Tento údaj odhaluje stagnující dynamiku trhu práce.
• Nezaměstnanost v Česku stoupla
  Míra nezaměstnanosti v srpnu stoupla na 3,4 % oproti 3,3 % v červenci. Trhy očekávaly stagnaci na červencové úrovni.
• Nezaměstnanost v Česku vzrostla
  Míra nezaměstnanosti v prosinci vzrostla podle očekávání trhů o 3,7 % meziměsíčně oproti 3,5 % v listopadu.
• Nezaměstnanost v Česku vzrostla nejvýše za takřka 8,5 roku. Je vyšší, než experti čekali, hrozí její letošní růst až na úroveň pěti procent
  Míra nezaměstnanosti v Česku stoupla letos v srpnu na 4,5 procenta. Je tak nejvyšší od března roku 2017, tedy za posledních takřka 8,5 roku. Experti oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali, že míra nezaměstnanosti setrvá na své červencové úrovni 4,4 procenta.
• Nezaměstnanost v ČR klesá. Trh práce během pandemie ani nestačil vychladnout, což dnes přispívá k citelné inflaci
  Nezaměstnanost v ČR v listopadu dle očekávání klesla na 3,3 procenta, z říjnových 3,4 procenta. Nižší byla nezaměstnanost naposledy loni v březnu. Znamená to, že trh práce prakticky již překonal útlum způsobený pandemickou situací.
• Nezaměstnanost v ČR opět klesla
  Hlavním důvodem snížení nezaměstnanosti je nástup sezónních prací, ale v pozadí je stále slušně rostoucí ekonomika. Počet volných pracovních míst se dál mírně zvýšil na 346,6 tisíc. V letních měsících se bude míra nezaměstnanosti tradičně mírně zvyšovat, ale ještě v červnu má šanci na malý pokles.
• Nezaměstnanost v ČR se dál snižuje
  Podíl nezaměstnaných v ČR klesl v dubnu na 2,7 % z předchozí úrovně 3,0 %. To bylo na spodní hraně analytických odhadů. Analytici v průměru čekali 2,8 %. Hlavním důvodem snížení nezaměstnanosti je nástup sezónních prací, ale v pozadí je stále slušně rostoucí ekonomika. Počet volných pracovních míst se dál mírně zvýšil na téměř 340 tisíc.
• Nezaměstnanost v ČR stagnuje
  Míra nezaměstnanosti zůstává i v říjnu podle očekávání trhů na úrovni 3,5 % jako v září.
• Nezaměstnanost v ČR v říjnu dokonce klesla. Jarní vládní opatření na podporu zaměstnanosti tedy byla dostatečná a účinná, navzdory jejich poměrně široké kritice
  Míra nezaměstnanosti v ČR zůstává „zázračně“ nízko, nejníže v zemích Evropské unie. V říjnu dokonce poklesla, a to z úrovně 3,8 na 3,7 procenta. Jde o potvrzení toho, že jarní opatření vlády na podporu zaměstnanosti, zejména programy Antivirus, byly účinné. Nenaplňují se obavy těch, kteří zjara tvrdili, že vládní pomoc ekonomice je nedostatečná a že se proto už na podzim může dostavit ekonomická katastrofa. Trh práce v ČR ale pochopitelně není v přirozeném stavu. Vládní podpůrné programy typu programů Antivirus vytvářejí umělou zaměstnanost a konzervují pracovní místa, o něž už možná nebude nikdy přirozený tržní zájem. Proto je třeba vnímat současnou nízkou míru nezaměstnanosti jako určitý klam. Trh práce si teprve musí projít „pročištěním““, které v příštím roce může míru nezaměstnanosti zvýšit až k úrovni osmi procent. To však nic nemění na to, že první vlnu pandemie zvládla vláda z pohledu situace na trhu práce velmi dobře.
• Nezaměstnanost v dalších měsících poroste
  Během listopadu setrval v souladu s naším i tržním odhadem podíl nezaměstnaných na 3,5 % a stagnace dokazuje, že i přes zhoršování výhledu české ekonomiky zůstává trh práce napjatý. V nejbližších měsících bude podíl nezaměstnaných růst k hranici 4 %, tento vývoj je ale dán sezónními vlivy, kdy během zimy tradičně dochází k rušení některých pozic, zejména kvůli vlivu počasí.
• Nezaměstnanost v dubnu dále klesla
  Trh práce zaznamenal v dubnu další zlepšení, i když oproti našemu očekávání nebyl pokles nezaměstnanosti tak výrazný. Podíl nezaměstnaných klesl z březnových 3,4 % na dubnových 3,3 %; my jsme čekali snížení až na 3,1 %. I tak se jedná o nejnižší číslo od listopadu loňského roku. Po sezónním očištění byl ale za duben patrný již mírný nárůst podílu nezaměstnaných, podle našeho propočtu z březnového dvacetiměsíčního minima 3,23 % na dubnových 3,36 %.
• Nezaměstnanost v ekonomice USA nečekaně roste, tvorba nových míst prudce pohasla. Trhy padají, eurodolar vystřelil
  Americká ekonomika vytvořila v květnu nejméně pracovních míst od května roku pře...
• Nezaměstnanost v EMU klesla
  Míra nezaměstnanosti v únoru klesla na 6,8 % oproti revidovaným 6,9 % v lednu. Trhy očekávaly pokles na 6,7 %.
• Nezaměstnanost v eurozóně beze změny
  Míra nezaměstnanosti zůstala i v květnu podle očekávání trhů na úrovni 6,4 % meziměsíčně jako v dubnu.
• Nezaměstnanost v eurozóně klesá
  Míra nezaměstnanosti v říjnu opět klesla na 6,5 % oproti 6,6 % v září. Trhy očekávaly stagnaci na 6,6 %.