Velká čínská výzva. Asijské velmoci ujíždí s generativní AI vlak

Čína čelí výzvám v oblasti generativní AI právě ve chvíli, kdy dochází k fragmentaci ekonomiky na globální úrovni. Účinný cyklus čínského využití technologií, zvyšování produktivity a hospodářského růstu ohrožuje hned několik faktorů. Číňanům dělá vrásky úspěch průlomových generativních AI ve Spojených státech, nedostatečný výpočetní výkon a geopolitické napětí.

Čínské strategické iniciativy pro vývoj AI

V květnu 2017 ohromil Čínu počítačový program AlphaGo společnosti Google, který pomocí umělé inteligence porazil známého čínského šampiona a světovou jedničku ve hře go Kche Ťieho 3:0. Tento triumf byl jasnou demonstrací schopností AI a zároveň v Číně odstartoval agresivnější rozvoj využití souvisejících technologií.

Už o dva měsíce později představila Čína svůj „Plán vývoje umělé inteligence nové generace“, následovaný v prosinci „Tříletým plánem vývoje AI nové generace (2018-2020)“. Pomocí těchto strategických iniciativ, jež byly v květnu 2020 ještě doplněny o Novou infrastrukturní iniciativu, se chtěla Čína probojovat do čela inovací v oblasti AI.

Využila široce rozšířeného mobilního internetu a za pomoci ohromného kvanta dat rozvinula algoritmy AI, které rozumí spotřebitelským preferencím. Internetoví giganti jako Baidu, Alibaba, Tencent a JD.COM úspěšně využili AI k identifikaci tržních trendů, k dodávkám individuálně přizpůsobených produktů a služeb, a dokonce i k předvídání zákaznických potřeb dřív, než vůbec vyvstanou.

Výzva spojená s generativní AI

I když už Čína učinila v oblasti využití AI obrovské pokroky, generativní AI vyžaduje úplně novou úroveň sofistikovanosti a výpočetního výkonu. V posledních dvou desetiletích prosperovaly čínské firmy zejména díky tomu, že dokázaly vzít zavedené technologie a využít je k narušení a proměně fungování prodeje zboží, maloobchodu, plateb, zábavy i sociálních sítí.

Nejprve kopírovaly podnikatelské modely ze zámoří, nakonec ale přišli s takovými inovacemi, díky nimž začaly samy určovat globální trendy. Jejich úspěch však vycházel hlavně z inovace podnikatelských modelů a z rozšiřování AI do dalších aspektů lidského života. Obrovské množství dat dostupných v Číně jim postupně pomáhalo zvýšit rychlost i rozsah vývoje. Z čínských internetových společností se staly gigantické korporace s dominantní pozicí na domácím trhu a s globálním dosahem.

Zatímco v rozpoznávání obrazu a v analýze velkých dat pomocí AI Čína excelovala, generativní AI ji dnes staví před novou výzvu, která se podobá někdejšímu průlomovému vítězství AlphaGo. Modely generativní AI, jako je ChatGPT od OpenAI, už umí vytvářet souvislý a kontextově relevantní obsah, čímž rozšiřují hranice možností umělé inteligence. To vyvolalo řetězovou reakci po celé Číně a teď se všichni snaží horempádem dohnat, co se dá.

Hledání technologických inovací a výpočetního výkonu

Čínské úřady prý naléhají na tamní internetové firmy, aby představily nová řešení a využití generativní AI. Čínské firmy jsou si plně vědomy naléhavé potřeby připravit se na převratné změny, které s sebou generativní AI přináší. Nové výzvy spojené s generativní AI však spočívají spíš v technologických inovacích, na nichž stojí, a v jejích obrovských nárocích na výpočetní výkon, než v inovacích podnikatelského modelu a nových formách využití zavedených technologií.

Podle zprávy Stanfordovy univerzity Artificial Intelligence Index Report 2023 se Čína blíží Spojeným státům v oblasti citací z konferencí o AI (Čína: 22,02 %; USA: 23,86 %) i v oblasti repositářových citací (Čína: 20,98 %; USA: 29,22 %), ale pokud jde o citace v oblasti rozsáhlých jazykových a multimodálních modelů, které jsou základem generativních AI, jako je ChatGPT, tam Čína se svými 8,04 % za Spojenými státy (s 54,02 %) ještě značně zaostává. 

Ještě náročnější je problém s výpočetním výkonem, s nímž je třeba se vypořádat. Ten totiž vyžaduje velký počet pokročilých mikročipů, které Čína navrhovat a vyrábět neumí. Situaci navíc komplikuje i americký zákaz vývozu špičkových mikročipů a dalších relevantních technologií a vybavení do Číny od října loňského roku. Omezil totiž čínský přístup k hardwaru nezbytnému pro rychlý rozvoj AI, zejména té generativní.

Důsledky pro čínskou ekonomiku a perspektivy investorů

Čína se snaží kultivovat účinný cyklus ekonomického růstu prostřednictvím technologických inovací, využití těchto technologií, inovace podnikatelských modelů, zvyšování produktivity a reinvestování výnosů ekonomického růstu do technologií. V globalizovaném světě to bylo možné i bez některých klíčových technologií. Vzhledem k sílící celosvětové ekonomické fragmentaci však může zaostání v oblasti technologických inovací čínský účinný cyklus narušit, produktivita poklesne a v konečném důsledku se zbrzdí ekonomický rozvoj.

Profesionálové, kteří zvažují investice do Číny, musí toto riziko zohlednit spolu s dalšími faktory, jako jsou nečekaně pomalé ekonomické zotavení a nejrůznější omezení. K těm patří mj. vysoce zadlužená ekonomika, zejména v oblasti místní samosprávy a v realitním sektoru. To poněkud omezuje schopnost čínských úřadů zavádět stimulační opatření, aniž by si tím do budoucna způsobily finanční problémy.

Zatím není jisté, jak se to promítne do produktivity čínského internetového sektoru, zpracovatelského průmyslu i širší ekonomiky a v jakém rozsahu. Někteří investoři v reakci na tyto změny hledají firmy schopné vyvíjet generativní aplikace AI, vyrábět související hardware nebo relevantní mikročipy, polovodičové materiály či vybavení. Mezi čínské firmy aktivně vyhledávané investory patří Baidu, 360 Security, Lenovo, Shanghai Boasight Software, Iflytek, Unisplendour, ZTE či Foxconn Industrial Internet, obchodované na burzách v kontinentální Číně i v Hongkongu.

Významné čínské internetové a technologické firmy si jsou sice vědomy potřeby přizpůsobit své podnikatelské modely převratným změnám, které patrně nastanou, ale jejích nové aplikace a produkty postavené na generativní AI zatím nejsou moc slibné a na tržbách se významněji neprojevily.

Jistý pokrok vykazuje firma Baidu, která v rámci své AI iniciativy uvedla na trh AI model ERNIE schopný vyhledávání, vedení dialogu a generování obsahu. Xiaomi se dál snaží zkombinovat AI s Internetem věcí (IoT) a s pomocí hlubokého učení propojuje mobilní zařízení s IoT přístroji. Společnost Tencent vyvinula vlastní AI modely HunYuan a WeLM, které umožňují generování textu, konverzaci, překlad a hraní her. Alibaba přišel s modelem M6 (Multi-Modality to Multi-Modality Multitask Mega-transformer) a JD.COM připravila jazykové modely pro porozumění přirozenému projevu a jeho generování. Firma Bytedance přispěla modelem pro strojový překlad do různých jazyků a NetEase zase nabízí jazykový model YuYan.

To vše je jistě chvályhodné, ale na obchodní modely těchto firem to zatím nemělo větší vliv. Je toho potřeba udělat ještě mnohem víc. Některé akcie, které se obchodují za rozumné ceny vycházející ze stávajícího podnikání, mohou představovat zajímavou investiční příležitost, ale i zde by měli investoři zvážit, že rychlý růst už může být v tomto případě věcí minulosti.

Jelikož jsou klíčem k úspěchu technologické inovace a růst produktivity, mohou se stát v nadcházejících letech v Číně „nejnovějším hitem“ firmy, které dosáhnou pokroku v inteligentním zpracovatelském průmyslu s využitím generativní AI. Z dalšího rozvoje v této oblasti pak mohou těžit i jejich investoři.

Čínská snaha dosáhnout účinného cyklu hospodářského růstu na základě technologických inovací a zvyšování produktivity je extrémně důležitá. Investoři zvažující Čínu by si měli uvědomit nejen to, jaké výzvy s sebou generativní AI přináší, ale i potenciální investiční vyhlídky v případě firem, které jsou připraveny těchto převratných změn využít.

Redmond Wong, manažer tržních strategií, Saxo Bank