Rozbřesk: Ruská agrese vyhnala ropu nad 100 USD/barel

Čtěte více

• Rozbřesk: Rozjetou ekonomiku slabší PMI příliš neovlivní
  Včerejší indexy nákupních manažerů (PMI) opět prokázaly velmi dobrou kondici německé ekonomiky, a vlastně i eurozóny. Sice jsou o něco horší než minule, avšak stále zůstávají poměrně vysoko nad hranicí 50, a tak lze i nadále počítat s velmi slušnými výsledky těchto ekonomik i pro příští měsíce. I nadále přitom platí, že právě průmysl je tou dominantní silou pohánějící německou ekonomiku, zatímco služby zůstávají i nadále spíše v závěsu. Tedy alespoň z pohledu PMI, který pro průmysl skončil s výsledkem 58,3, což byl jen drobný posun dolů oproti předchozím 59,6.
• Rozbřesk: Rozpočet se schodkem 360 miliard korun a koruna dál posiluje
  Hospodaření státu za minulý rok skončilo se schodkem 360,4 mld. Kč. Oproti říjnové novele státního rozpočtu, jež počítala s deficitem 375 mld., jde o lepší výsledek díky vyššímu výběru daní a prozatím i nižším výdajům v souvislosti s kompenzacemi podnikům v rámci energetické krize. Meziročně se schodek státního rozpočtu sice snížil o 59 mld., stále jde však o historicky třetí nejhorší výsledek hospodaření státu po pandemických letech 2020 a 2021.
• Rozbřesk: Rozpočet 2021 - jak se poprat se strachem z pandemie a nebezpečnými daňovými změnami
  Ministerstvo financí plánuje pro příští rok rozpočet s dalším mamutím deficitem - 320 miliard korun. Optikou poslední představené prognózy vypadá rozpočet možná až příliš pesimisticky. Ministerstvo financí počítá příští rok s růstem ekonomiky o zhruba 4 % (více než 5 % nominálně), zatímco příjmy rozpočtu by podle plánu měly dále klesat. Částečně může být na vině nižší zaměstnanost, ale ta zdaleka nevysvětluje vše – ministerstvo počítá s nárůstem nezaměstnanosti jen o necelý procentní bod z 2,6 % na 3,4 %.
• Rozbřesk: Rozpory v ECB euru příliš nepomohou
  Minulý týden šéf ECB Mario Draghi řekl, že v jeho týmu panuje shoda na pokračování “tisku peněz? (politiky QE). Zdá se, že tento týden je vše trochu jinak. Členka výkonného výboru ECB Sabine Lautenschlaegerová řekla, že je na čase začít přemýšlet o ukončení těchto politik. Ukazuje se tak, že německý souhlas s lednovým rozhodnutím ECB není zdaleka tak silný, jak minulý týden Mario Draghi naznačoval.
• Rozbřesk: Rozvíjející se trhy může zasáhnout vlna splatného dluhu v objemu přes 1 bilion USD
  Rozvíjející se trhy začínají být lehce nervózní a Čína ve stínu pokračujícího napětí v Severní Koreji a postupného růstu výnosů v USA ztrácí. Zatím se nejedná o žádnou paniku, ale čínský index za poslední dva týdny ztratil skoro 6 % a své letošní zisky odmazal na polovinu.
• Rozbřesk: Rozvíjející se trhy znovu klepou na “medvědí bránu”
  Rozvíjející se trhy se znovu vracejí do medvědího teritoria. S blížícím se výročím pádu Lehman Brothers jako by znovu ztrácely půdu pod nohama - index MSCI emerging markets je opět oproti svým lednovým historickým maximům o více než 20 % níže. Na vině nejsou pouze tradiční “otloukánci” jako Turecko nebo Argentina, ale především strach z opětovné eskalace obchodního napětí mezi USA a Čínou.
• Rozbřesk: Rozvolnění v Česku a šance na třetí vlnu pandemie. Možné dopady do ekonomiky?
  Před Vánoci nejen v Česku přijde určité rozvolnění proti-pandemických opatření. Přichází však o poznání dříve než na jaře – přes zjevné zpomalení v šíření pandemie se vir ještě šíří komunitně. I proto nečekáme, že si vláda bude moct dovolit výraznější rozvlnění, a i stávající kroky mohou ve finále v kombinaci s vánočními návštěvami a oslavy konce nového roku zadělat na třetí vlnu pandemie na začátku příštího roku.
• Rozbřesk: Rozvolňování zvyšuje optimismus v ekonomice
  Zatímco ještě v březnu se v tuzemském hospodářství šířil pesimismus, v dubnu se situace díky příznivému pandemickému vývoji úplně obrátila. Firmy i spotřebitelé začínají na nadcházející měsíce nahlížet s větším optimismem, který je patrný téměř všude s výjimkou stavebnictví. V průmyslu panuje nejlepší nálada za poslední tři roky, kterou podporují jak příznivější hodnocení současné situace, tak plnící se zakázkové knihy na rok dopředu.
• Rozbřesk: Rubl na předválečných úrovních, aneb potěmkinovská stabilita
  Rubl včera vůči dolaru zpevnil o více než 5 % a dostal se tak zpět na předválečnou úroveň pod 80 USD/RUB. Bezprostředně po začátku války na Ukrajině se přitom rubl propadl až nad hranici 150 USD/RUB a zdálo se, že ruská ekonomika má zaděláno na měnovou krizi. Navzdory tvrdým západním sankcím se však ruské měně v posledních týdnech daří nejen stabilizovat, ale dokonce i citelně posilovat.
• Rozbřesk: Rubl zůstává pod tlakem, bojí se dalších amerických sankcí
  Zatímco turecká lira se po nedávném kolapsu zdá se stabilizovala, ruský rubl se dále potácí v problémech. Ty sice zdaleka nedosahují rozměrů liry, nicméně jen v tomto roce již ruská měna odepsala vůči dolaru 15 %. Včera pak dokonce klesl kurz rublu vůči dolaru na nejnižší hodnotu za poslední dva a půl roku, než mu alespoň částečně vypomohl zásah centrální banky.
• Rozbřesk: Ruská centrální banka pod palbou sankcí zvyšuje sazby na 20 % a zavádí povinnou konverzi deviz pro podniky. Rubl stejně ztrácí 25 %...
  Rusku se bohudík invaze na Ukrajinu zatím nedaří zcela podle plánu a hlavní ukrajinská města (Kyjev a Charkov) stále zůstávají v ukrajinských rukou. Na druhé straně západ sílí svoji podporu Ukrajině i sankce proti Rusku. O víkendu přišla zatím nejsilnější sada západních sankcí. V sobotu oznámily Spojené státy, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Evropská komise, že neumožní Rusku použít své devizové rezervy (630 miliard dolarů) k obraně finančního systému a ekonomiky. Současně s tím bude řada ruských bank a finančních institucí vyloučena z platebního systému SWIFT, což jim prakticky “zavře dveře” do globálního finančního systému.
• Rozbřesk: Ruská ekonomika verze Putin 6.0, trh s ropou žije geopolitikou
  Vladimir Vladimirovič Putin bude už po šesté ruským prezidentem. Pamatuje tak už celkem čtyři americké prezidenty přes Billa Clintona až po Donalda Trumpa. Jeho drtivé vítězství pravděpodobně přes sliby velkých reforem nepřinese Rusku zásadní změnu v hospodářské politice. Stačí si připomenout rok 2012, kdy Vladimir Putin sliboval padesátiprocentní nárůst produktivity práce. Realita je taková, že za posledních pět let se ruská produktivita prakticky nepohnula z místa a HDP na hlavu v dolarovém vyjádření naopak výrazně propadlo (o necelých 30 %).
• Rozbřesk – Rusko a spol. o víkendu stvrdí dohodu s OPECem
  Bouře ve sklenici vody točící se okolo italského referenda rychle odezněla, a tak je třeba se soustředit na jiné, podstatnější informační signály - třeba ty točící se okolo ropy. O víkendu totiž dojde na avizovanou schůzku zástupců OPECu s producenty mimo “kartel? a budou se dohadovat na příspěvku vnějších producentů ke stabilizaci trhu s ropou.
• Rozbřesk: Rusko chce za plyn rubly. Jak zareaguje Evropa?
  Ruský prezident Putin včera dále vyostřil vztahy se Západem, když oznámil, že všechny nepřátelské státy (celkem jich seznam čítá 47) budou muset za dodávky ruského plynu platit v rublech. Trh se zemním plynem zareagoval na oznámení skokovým růstem cen v obavách, že by eskalující napětí mohlo vyústit až v narušení ruských dodávek na trhy. Velkoobchodní cena plynu v Evropě (nizozemský benchmark TTF) zůstává nad hranicí 100 EUR/MWh, tedy více než pětinásobku loňských cen.
• Rozbřesk – Rusko & spol. posvětili dohodu OPECu, budou ji ale dodržovat?
  Sobotní schůzka OPECu a ostatních producentů ropy se odehrála bez výraznějších překvapení a víceméně potvrdila to, co zaznělo již na konci listopadu. Příspěvek k omezení produkce ze strany těžařů mimo OPEC by měl sice dosáhnout „jen? 558 tisíc barelů denně oproti avizovaným 600 tisícům, i to je však významné množství. Hlavní podíl na snížení by mělo mít Rusko - 300 tisíc barelů denně. Celkově by se tedy globální produkce ropy měla od ledna 2017 na šest měsíců snížit až o 1,8 miliónu barelů denně s tím, že dohoda může být v případě potřeby dále prodloužena.
• Rozbřesk: Rusko-ukrajinský konflikt: Koho bude bolet?
  Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou v posledních týdnech eskalovalo na nejvyšší úroveň od propuknutí konfliktu na východě Ukrajiny v roce 2014. Další kroky Ruska jsou v tuto chvíli nejasné a na stole tak zůstává hned několik scénářů, od postupné deeskalace napětí přes omezenou vojenskou intervenci Ruska na východě Ukrajiny až po otevřený válečný konflikt mezi oběma státy.
• Rozbřesk: Rusko zavírá plynové kohoutky do Evropy
  Energetická krize v Evropě dále eskaluje poté, co včera oznámilo Rusko okamžité zastavení dodávek zemního plynu do Polska a Bulharska. Tento krok opětovně zvyšuje napětí na evropském trhu s plynem a také pravděpodobnost, že by mohlo dojít k odstřižení i ostatních členských zemí EU od ruských importů. Cena plynu v reakci na tyto zprávy vzrostla až o 17 % a dostala se zpět do blízkosti 100 EUR/MWh.
• Rozbřesk: Ruský ropný šok poslal Brent ke 140 dolarům za barel
  Ropa v pozadí ruské invaze na Ukrajinu dál letí vzhůru - její cena na konci týdne (Brent) vyskočila až na 139 USD za barel. Nejen ceny ropy, ale i energií a některých potravin lámou na globálních trzích mnohaleté rekordy, a s tím se budou posouvat vzhůru i naše odhady inflace minimálně pro první polovinu roku. Cena ropy Brent od začátku února zdražila skoro o 100 % a je nejvýše od roku 2008. Ceny u českých čerpacích stanic proto asi dál poletí vzhůru a nebude velkým překvapením, pokud v tomto týdnu v průměru prolomí 45 korun za litr.
• Rozbřesk: Rusnok z ČNB říká, že pravděpodobnost záporných sazeb se "výrazně snížila"
  První měnově politické zasedání bankovní rady ČNB v letošním roce a zároveň poslední ve stávajícím složení nepřineslo žádné překvapení. Kurzový režim zůstává i nadále v platnosti, tvrdý (ne dříve než ve druhém čtvrtletí) ani měkký (zhruba v polovině roku) závazek se nemění, a tak jediné, co ČNB aktuálně změnila, je její prognóza. Ta listopadová se totiž brzy ukázala jako velmi pesimistická – alespoň pokud jde o vývoj inflace, a tak se stalo, že inflačního cíle centrální banka dosáhla o půl roku dříve, než sama ještě v listopadu předpokládala.
• Rozbřesk: Růst amerických úrokových sazeb konečně probudilo dolar
  Vpravdě historické zasedání americké centrální banky, na kterém bylo rozhodnuto o zatím bezprecedentní řízené kontrakci bilance Fedu, překvapilo až nečekanou spokojeností s americkou ekonomikou. Ta v součtu mohla signalizovat jediné - další zvýšení úroků v USA je na cestě. Nestane-li se v americké či globální ekonomice v následujících týdnech něco zlého, tak Fed týden po Mikuláši zvýší úroky o dalších 25 bazických bodů.