Rozbřesk: Rozvíjející se trhy může zasáhnout vlna splatného dluhu v objemu přes 1 bilion USD

Čtěte více

• Rozbřesk: Ropný trh v deliriu, ceny poprvé v historii záporné
  Koupil bych barel ropy, kolik mi zaplatíte? Že vám na té otázce něco nesedí? Po dluhopisových trzích a záporných úrokových sazbách se nyní staví na hlavu také globální ropný trh. Ten čelí největší krizi v historii, což během včerejšího obchodování vyústilo v propad květnového futures kontraktu na severoamerickou ropu WTI o nevídaných 300 % (!). Poprvé v historii tak lehká ropa WTI zakončila obchodování v záporu, a to konkrétně na ceně -37 dolarů za jeden barel.
• Rozbřesk: Ropu postihl letní výprodej a výrazně zlevňuje
  Ty tam se zdají být nedávné obavy, že by cena ropy mohla v blízké budoucnosti atakovat trojciferné hodnoty. V posledních dnech se totiž ropný trh dostává pod tlak medvědích zpráv, což vyústilo v pád cen až k hranici 70 USD/barel, kde byly naposledy v dubnu. Na trhu se tak začíná projevovat nejen narůstající těžba klíčových producentů, ale i obavy z eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou.
• Rozbřesk: Rostoucí inflace činí hru na “měnové války? pro ČNB, MNB a NBP méně atraktivní
  Inflace ve střední Evropě roste. Tento týden se o tom budeme moci přesvědčit jak u nás, tak v Maďarsku, ale i v Polsku. V České republice a v Maďarsku budou zveřejněna inflační data za únor, která posunou inflaci dále nad v 2 % a polští centrální bankéři budou pro změnu projednávat novou prognózu, která bude muset reflektovat v podstatě totéž.
• Rozbřesk: Rostoucí počty nových případů covid a za rohem Jackson Hole
  Počty nových případů nakažených před koncem prázdnin napříč Evropou zrychlují a roste napětí z toho, do jaké reality se probudí evropská ekonomika na podzim. Ve Francii počet nově nakažených dosáhl skoro 5000 - nejvíce od poloviny dubna. Počet nově nakažených jde přitom rychle vzhůru i v Itálii a Německu a v Česku na konci týdne přírůstky nových nakažených lámaly historické rekordy.
• Rozbřesk: Rostou sázky na zisky české koruny? Eurodolar vyčkává na ECB nad úrovní 1,1500
  eská koruna se drží dál na dostřel od 26,00 EUR/CZK a zdá se, že si letní atmosféry zatím vcelku užívá. Poslední čísla ukázala, že masivní příliv peněz do korun (před vypnutím intervencí) zatím v Česku jednoduše zůstává. Jediné, co se trochu mění, je struktura těchto pozic.
• Rozbřesk: Rozhodnutí Fedu se může podepsat na koruně. Důležitější bude ale postoj ECB
  Americká centrální banka se nezalekla aktuálně slabých dat a provedla možná nejrestriktivnější krok v tomto hospodářském cyklu. Fed nejenže zvýšil oficiální úrokové sazby o 25 bazických bodů, ale navíc velmi přesně nalinkoval proces smrskávání své bilance. Ten má být zahájen v druhé polovině roku, přičemž ačkoliv redukce objemu nakoupených dluhopisů má být zpočátku relativně malá (“jen? 10 miliard měsíčně), tak v kombinaci s vyššími úrokovými sazbami půjde o dodatečný restriktivní krok, jenž bude na trzích cítit.
• Rozbřesk: Rozjetou ekonomiku slabší PMI příliš neovlivní
  Včerejší indexy nákupních manažerů (PMI) opět prokázaly velmi dobrou kondici německé ekonomiky, a vlastně i eurozóny. Sice jsou o něco horší než minule, avšak stále zůstávají poměrně vysoko nad hranicí 50, a tak lze i nadále počítat s velmi slušnými výsledky těchto ekonomik i pro příští měsíce. I nadále přitom platí, že právě průmysl je tou dominantní silou pohánějící německou ekonomiku, zatímco služby zůstávají i nadále spíše v závěsu. Tedy alespoň z pohledu PMI, který pro průmysl skončil s výsledkem 58,3, což byl jen drobný posun dolů oproti předchozím 59,6.
• Rozbřesk: Rozpočet se schodkem 360 miliard korun a koruna dál posiluje
  Hospodaření státu za minulý rok skončilo se schodkem 360,4 mld. Kč. Oproti říjnové novele státního rozpočtu, jež počítala s deficitem 375 mld., jde o lepší výsledek díky vyššímu výběru daní a prozatím i nižším výdajům v souvislosti s kompenzacemi podnikům v rámci energetické krize. Meziročně se schodek státního rozpočtu sice snížil o 59 mld., stále jde však o historicky třetí nejhorší výsledek hospodaření státu po pandemických letech 2020 a 2021.
• Rozbřesk: Rozpočet 2021 - jak se poprat se strachem z pandemie a nebezpečnými daňovými změnami
  Ministerstvo financí plánuje pro příští rok rozpočet s dalším mamutím deficitem - 320 miliard korun. Optikou poslední představené prognózy vypadá rozpočet možná až příliš pesimisticky. Ministerstvo financí počítá příští rok s růstem ekonomiky o zhruba 4 % (více než 5 % nominálně), zatímco příjmy rozpočtu by podle plánu měly dále klesat. Částečně může být na vině nižší zaměstnanost, ale ta zdaleka nevysvětluje vše – ministerstvo počítá s nárůstem nezaměstnanosti jen o necelý procentní bod z 2,6 % na 3,4 %.
• Rozbřesk: Rozpory v ECB euru příliš nepomohou
  Minulý týden šéf ECB Mario Draghi řekl, že v jeho týmu panuje shoda na pokračování “tisku peněz? (politiky QE). Zdá se, že tento týden je vše trochu jinak. Členka výkonného výboru ECB Sabine Lautenschlaegerová řekla, že je na čase začít přemýšlet o ukončení těchto politik. Ukazuje se tak, že německý souhlas s lednovým rozhodnutím ECB není zdaleka tak silný, jak minulý týden Mario Draghi naznačoval.
• Rozbřesk: Rozvíjející se trhy znovu klepou na “medvědí bránu”
  Rozvíjející se trhy se znovu vracejí do medvědího teritoria. S blížícím se výročím pádu Lehman Brothers jako by znovu ztrácely půdu pod nohama - index MSCI emerging markets je opět oproti svým lednovým historickým maximům o více než 20 % níže. Na vině nejsou pouze tradiční “otloukánci” jako Turecko nebo Argentina, ale především strach z opětovné eskalace obchodního napětí mezi USA a Čínou.
• Rozbřesk: Rozvolnění v Česku a šance na třetí vlnu pandemie. Možné dopady do ekonomiky?
  Před Vánoci nejen v Česku přijde určité rozvolnění proti-pandemických opatření. Přichází však o poznání dříve než na jaře – přes zjevné zpomalení v šíření pandemie se vir ještě šíří komunitně. I proto nečekáme, že si vláda bude moct dovolit výraznější rozvlnění, a i stávající kroky mohou ve finále v kombinaci s vánočními návštěvami a oslavy konce nového roku zadělat na třetí vlnu pandemie na začátku příštího roku.
• Rozbřesk: Rozvolňování zvyšuje optimismus v ekonomice
  Zatímco ještě v březnu se v tuzemském hospodářství šířil pesimismus, v dubnu se situace díky příznivému pandemickému vývoji úplně obrátila. Firmy i spotřebitelé začínají na nadcházející měsíce nahlížet s větším optimismem, který je patrný téměř všude s výjimkou stavebnictví. V průmyslu panuje nejlepší nálada za poslední tři roky, kterou podporují jak příznivější hodnocení současné situace, tak plnící se zakázkové knihy na rok dopředu.
• Rozbřesk: Rubl na předválečných úrovních, aneb potěmkinovská stabilita
  Rubl včera vůči dolaru zpevnil o více než 5 % a dostal se tak zpět na předválečnou úroveň pod 80 USD/RUB. Bezprostředně po začátku války na Ukrajině se přitom rubl propadl až nad hranici 150 USD/RUB a zdálo se, že ruská ekonomika má zaděláno na měnovou krizi. Navzdory tvrdým západním sankcím se však ruské měně v posledních týdnech daří nejen stabilizovat, ale dokonce i citelně posilovat.
• Rozbřesk: Rubl zůstává pod tlakem, bojí se dalších amerických sankcí
  Zatímco turecká lira se po nedávném kolapsu zdá se stabilizovala, ruský rubl se dále potácí v problémech. Ty sice zdaleka nedosahují rozměrů liry, nicméně jen v tomto roce již ruská měna odepsala vůči dolaru 15 %. Včera pak dokonce klesl kurz rublu vůči dolaru na nejnižší hodnotu za poslední dva a půl roku, než mu alespoň částečně vypomohl zásah centrální banky.
• Rozbřesk: Ruská agrese vyhnala ropu nad 100 USD/barel
  Inflační tlaky v české ekonomice zatím nepolevují a v důsledku ruské invaze na Ukrajinu nejspíš ještě dále zesílí. První na řadě budou nejspíš energetické suroviny, kterými Rusko jako importér dominuje zejména ve střední a východní Evropě.
• Rozbřesk: Ruská centrální banka pod palbou sankcí zvyšuje sazby na 20 % a zavádí povinnou konverzi deviz pro podniky. Rubl stejně ztrácí 25 %...
  Rusku se bohudík invaze na Ukrajinu zatím nedaří zcela podle plánu a hlavní ukrajinská města (Kyjev a Charkov) stále zůstávají v ukrajinských rukou. Na druhé straně západ sílí svoji podporu Ukrajině i sankce proti Rusku. O víkendu přišla zatím nejsilnější sada západních sankcí. V sobotu oznámily Spojené státy, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Evropská komise, že neumožní Rusku použít své devizové rezervy (630 miliard dolarů) k obraně finančního systému a ekonomiky. Současně s tím bude řada ruských bank a finančních institucí vyloučena z platebního systému SWIFT, což jim prakticky “zavře dveře” do globálního finančního systému.
• Rozbřesk: Ruská ekonomika verze Putin 6.0, trh s ropou žije geopolitikou
  Vladimir Vladimirovič Putin bude už po šesté ruským prezidentem. Pamatuje tak už celkem čtyři americké prezidenty přes Billa Clintona až po Donalda Trumpa. Jeho drtivé vítězství pravděpodobně přes sliby velkých reforem nepřinese Rusku zásadní změnu v hospodářské politice. Stačí si připomenout rok 2012, kdy Vladimir Putin sliboval padesátiprocentní nárůst produktivity práce. Realita je taková, že za posledních pět let se ruská produktivita prakticky nepohnula z místa a HDP na hlavu v dolarovém vyjádření naopak výrazně propadlo (o necelých 30 %).
• Rozbřesk – Rusko a spol. o víkendu stvrdí dohodu s OPECem
  Bouře ve sklenici vody točící se okolo italského referenda rychle odezněla, a tak je třeba se soustředit na jiné, podstatnější informační signály - třeba ty točící se okolo ropy. O víkendu totiž dojde na avizovanou schůzku zástupců OPECu s producenty mimo “kartel? a budou se dohadovat na příspěvku vnějších producentů ke stabilizaci trhu s ropou.
• Rozbřesk: Rusko chce za plyn rubly. Jak zareaguje Evropa?
  Ruský prezident Putin včera dále vyostřil vztahy se Západem, když oznámil, že všechny nepřátelské státy (celkem jich seznam čítá 47) budou muset za dodávky ruského plynu platit v rublech. Trh se zemním plynem zareagoval na oznámení skokovým růstem cen v obavách, že by eskalující napětí mohlo vyústit až v narušení ruských dodávek na trhy. Velkoobchodní cena plynu v Evropě (nizozemský benchmark TTF) zůstává nad hranicí 100 EUR/MWh, tedy více než pětinásobku loňských cen.