Inflace v ČR vystoupla na 6,6 %. Očekávat můžeme růst až na 10 %, tvrdí Holub

Meziroční růst spotřebitelských cen v České republice za prosinec činil 6,6 %. Inflace se tedy nyní nachází na nejvyšší hodnotě od září 2008. Průměrná inflace za celý loňský rok pak dosáhla 3,8 %.

„Podle současného pracovního odhadu sekce měnové ČNB bude lednový meziroční růst spotřebitelských cen činit zhruba devět procent. Tento odhad je přitom v současných podmínkách obestřen vysokou mírou nejistoty, když obvyklé přeceňování zboží a služeb může počátkem letošního roku vést vlivem celkově proinflačního makroekonomického klimatu k ještě vyššímu růstu cenové hladiny. Nelze tak úplně vyloučit, že inflace bude zkraje letošního roku po několik měsíců dosahovat dvouciferných hodnot,“ konstatoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

Člen bankovní rady Tomáše Holub v TV Nova konstatoval, že inflace by se měla přiblížit začátkem roku k 10 %. Bankéř však očekává, že na konci letošního roku klesne na úroveň 2 %. ČNB v minulém roce razantně zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 % a očekává se, že v letošním roce bude i nadále pokračovat v zpřísňování monetární politiky.

Tlak na zvyšování mezd je podle šéfa J.P. Morgan Jamieho Dimona největší, který za svého života viděl. Pro americkou ekonomiku by to zas tak negativní vliv mít nemělo, domnívá se Dimon. „Je mnohem horší stěžovat si na patnáctiprocentní nezaměstnanost a na recesi, než si stěžovat na příliš rychlý růst mezd,“ dodal.

Míra inflace se ve Spojených státech vyhoupla na 7 %, což představovalo nejvyšší úroveň od června 1982. K růstu cen nejvíce přispělo dražší bydlení a ceny ojetých automobilů. Ceny benzínů, potravin a dalšího zboží také zaznamenaly razantní růst. Meziroční jádrová inflace se, která je očištěná o ceny energií a potravin, vzrostla na 5,5 %.

Podle předběžných údajů německého statistického úřadu se hrubý domácí produkt v největší evropské ekonomice zvýšil o 2,7 %. Německé hospodářství tak zažilo návrat k růstu po předloňském propadu o 4,6 %.

„Navzdory pokračující pandemické situaci a rostoucím problémům v dodavatelských řetězcích se německá ekonomika dokázala zotavit z předloňského poklesu, ačkoli hospodářský výkon se ještě nevrátil na předkrizovou úroveň,“ stálo v prohlášení statistického úřadu.

Chcete mít přehled o dění na světových burzách?

Vše co potřebujete vědět do dalšího týdne se dozvíte v LYNX Týdenním přehledu. Obdržíte jej každou neděli v 10:30.

Čtěte dále

Long signál na akcie Lucid Group (LCID)

Long signál na akcie Pfizer (PFE)

Nejlepší akcie 2022: 5 tipů pro vaše investiční portfolio

Nio akcie: Čína snížila dotace na elektromobily o 30 %

 

 

 

 

Čtěte více

• Inflace v ČR dál zrychlila
  Spotřebitelské ceny v ČR v srpnu oproti červenci vzrostly o 0,7 %, což opět přebilo všechny odhady. Meziroční míra inflace se zvýšila na 4,1 % z předchozího tempa 3,4 %, zatímco se čekal v průměru výsledek kolem 3,6 %. Inflace je dokonce celý jeden procentní bod nad prognózou ČNB.
• Inflace v ČR dosáhla hodnot 4,1 %. Ekonomika v EU se po recesi vrátila k růstu o 2,1 % v Q2
  Podle konečných údajů Eurostatu ekonomika v Evropské unii ve druhém kvartálu zaznamenala mezičtvrtletní růst o 2,1 %. Došlo tak k obnovení růstu po dvojité recesi, která byla způsobená pandemií. V zemích platících eurem v porovnání s prvním čtvrtletím ekonomika zpevnila dokonce o 2,1 %.
• Inflace v ČR je 6 %, nad očekáváním ČNB. Rusnok oznámil další zvyšování sazeb
  Bank of Canada na svém posledním zasedání v tomto roce ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 0,25 %. Že centrální banka zůstane ve vyčkávajícím módu analytici očekávali, takže se nejednalo o žádné překvapení ze strany banky. Centrální banka se obává, že omikron by mohl mít vliv na růst ekonomiky, jelikož by mohl více narušit dodavatelské řetězce a snížit poptávku po některých službách. Bank of Canada také informovala, že i když došlo k oživení kanadské ekonomiky, tak ta se stále nachází o přibližně 1,5 % níže než před vypuknutím pandemie. Co se týče inflace, tak u ní banka predikuje návrat ke 2 % v druhé polovině příštího roku.
• Inflace v ČR - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Listopad přinesl další zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen v české ekonomice. Na úrovni 2,7 % je meziroční inflace nejnižší od loňského října. Ke zmírnění meziroční inflace přispěly ceny potravin, ceny energií a také položky spadající do jádrové inflace. Celková i jádrová inflace se tak nacházejí pod prognózou ČNB.
• Inflace v ČR nad odhady
  Spotřebitelské ceny v ČR v březnu vzrostly oproti únoru o 0,2 %. Meziroční míra inflace tak zrychlila na 3,0 % z předchozího tempa 2,7 %. Výsledek se nachází na horní hranici odhadů a desetinu nad průměrným očekáváním analytiků. Současně byl výsledek celý jeden procentní bod nad cílem a 0,3 procentního bodu nad prognózou České národní banky.
• Inflace v ČR nečekaně zrychluje
  Spotřebitelské ceny v květnu oproti dubnu vzrostly o 0,7 %, což byl o 0,3 procentního bodu výš, než činilo očekávání analytiků. Meziroční míra inflace tak nečekaně zrychlila na 2,9 % z předchozího tempa 2,8 %.
• Inflace v ČR opět zrychlila
  Meziměsíční růst spotřebitelských cen byl v červenci dvakrát rychlejší, než se čekalo. Meziroční míra inflace dosáhla 3,4 % a je tak 0,4 pb nad prognózou ČNB a míří ke 4 %. Zvyšují se především ceny služeb. Obava z růstu inflačních očekávání povede ČNB k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Nejistota blízkého cenového vývoje zůstává zvýšená.
• Inflace v ČR opět zrychlila
  Světový kalendář byl dnes prázdný, nicméně rostoucí ceny energetických surovin přiživovaly obavy z růstu inflace. Akciové trhy mírně klesaly, zatímco dluhopisové výnosy v USA i Německu dál rostly. Dolar vůči euru neměl jasný trend.
• Inflace v ČR roste o 1 % měsíčně. Evropská komise predikuje růst HDP jen o 4,3 % v 2022
  Evropská komise predikuje rychlejší zotavení ekonomiky z kovidové krize, když letos odhaduje růst HDP na 5 % z původně očekávaných 4,8 %. V příštím roce kvůli rostoucím cenám energií a nedostatku některých komponentů se Evropská komise domnívá, že ekonomika posílí jen o 4,3 %.
• Inflace v ČR stoupá k rekordu od roku 1998, nebýt redukce DPH na energie už by tam byla. Letos citelně podraží i potraviny, Češi si po delší době „utáhnou opasky“
  Inflace v prosinci 2021 vykázala hodnotu 6,6 procenta v meziročním vyjádření. Jedná se o její nejvyšší úroveň od září 2008, kdy dosáhla stejné hodnoty. Vyšší byla naposledy v červenci 2008. Loni za celý rok tak inflace vykazuje nejvyšší průměrnou úroveň právě od roku 2008.
• Inflace versus zaměstnanost - eurodolar lehce koriguje zisky před daty z obou stran
  Včerejší oslabování dolaru dál nepokračuje a na hlavních párech sledujeme lehkou korekci. Eurodolar klesá na 1,2055 a trochu níž se pohybuje také libra proti dolaru. Po včerejšku, kdy ani dobrá data a růst výnosů dolar k ziskům nevybídly, přinese závěr týdne řadu ještě zajímavějších statistik.
• Inflace v EU
  Celková inflace spotřebitelských cen za eurozónu zpomalila v prosinci kvůli slabšímu růstu cen energií. Index spotřebitelských cen klesl z 1,5 procenta na 1,4 procenta. Míra jádrové inflace, která nezapočítává energii, potraviny, tabák a alkohol, dosáhla meziročně o 0,9 procenta oproti očekávání 1 procento. Průměrná jádrová inflace v roce 2017 byla na úrovni 0,9 procenta, což je nepatrně vyšší hodnota než 0,8 procenta v roce 2016.
• Inflace v eurozóně bude stagnovat; ADP report potvrdí dobrý americký trh práce
  Americký ADP report ukáže na dále solidní číslo ohledně počtu nově vytvořených míst v americké ekonomice (publikované tento pátek). Spotřebitelská inflace v eurozóně bude stagnovat na tempech z minulého měsíce. Po publikovaných údajích z Německa včera ovšem existuje nemalé riziko, že dynamika cen nakonec bude vyšší.
• Inflace v eurozóně dál zaostává za očekáváním a nízké ceny energií mohou brzdit její předpokládaný růst i v novém roce
  Eurostat dnes zveřejnil předběžné odhady prosincové inflace. Ta rostla meziročně stejně jako v listopadu o 0,2 %, zatí...
• Inflace v eurozóně dosáhla 3,4 %. ČNB razantně zvýšila úrokovou sazbu o 75 bodů na 1,5 %
  Inflace v eurozóně se v září podle předběžných dat i nadále zvyšovala, když se vyšplhala na úroveň 3,4 %. Jedná se o nevyšší hodnotu za posledních deset let. Na růstu se nejvíce podílela energie, následovaná potravinami, alkoholem a tabákem.
• Inflace v eurozóně je nejvýše za poslední dekádu
  Inflace v eurozóně vystoupala v srpnu na 3 % a zdolala nejvyšší úroveň od listopadu 2011. Ti, kteří vsadili na deflační vyústění pandemické krize se zatím jednoduše pletou. Kombinace masivních měnových a rozpočtových stimulů udržuje v chodu poptávku, zatímco nabídka (výroba) se snaží dohnat zameškaný čas a vypořádává se s narušenými výrobně-odběratelskými řetězci.
• Inflace v eurozóně je nízká
  „Únorová inflace v eurozóně je opět pod inflačním cílem. Tento stav nevyhovuje předluženým zemím jižního křídla eurozóny. Nízká inflace jim komplikuje splácení dluhů,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
• Inflace v eurozóně je poprvé od roku 2012 nad hranicí dvou procent
  Inflace v eurozóně se v červenci podle dnešního předběžného odhadu Eurostatu dostala poprvé od roku 2012 nad úroveň dvou procent. I když inflační cíl Evropské centrální banky je o trošku níže, je červencové pravděpodobné překročení dvouprocentní mety nepochybně milníkem, minimálně psychologickým. Oproti červnu zrychlila cenová dynamika zejména v oblasti energií. Ceny energií stouply meziročně o 9,4 procenta, zatímco v červnu činil růst „jen“ osm procent. Důvodem je zejména zdražování ropy na světových trzích a tedy i pohonných hmot v Evropě a současně růst cen elektřiny. Evropská centrální banka však ani po dnešních číslech svůj ústup od extrémně uvolněné měnové politiky uspěchávat nebude. Jedním z důvodů je fakt, že ceny energií se řadí mezi tradičně kolísavější.
• Inflace v eurozóně koriguje propad, analýza EUR/GBP
  Italská míra nezaměstnanosti opět roste. Výsledek za třetí kvartál ukázal růst z 12,1 procent na 12,3 procenta. T...
• Inflace v eurozóně – měnově politickou otočku nečekejme
  Inflace v Eurozóně vyšplhala koncem minulého roku na nejvyšší hodnotu od září 2013. Po více než třech letech a několika iteracích programu neortodoxního měnově politického uvolňování (negativní sazby, odkupy různých druhů aktiv) se tak inflace vrátila nad 1 % (v prosinci 1,1 %). A to zrovna v měsíci, kdy ECB prodloužila program odkupu aktiv o rok! Pech? A máme tedy čekat rychlou měnově-politickou otočku?