Inflace v Česku dále roste. Nebýt snížení DPH na elektřinu a plyn činila by už nyní 7 %, v lednu může být až desetiprocentní

Čtěte více

• Inflace v Británii v dubnu posílila, nicméně díky jenom růstu jízdného o Velikonocích, klíčem k úspěchu jsou reálné mzdy, analýza GBP/USD
  Index spotřebitelských cen (CPI) ve Velké Británii se dočkal v dubnu meziročního růstu o 1,8 procenta a o desetin...
• Inflace v Británii zpomalila více, než se očekávalo
  Dnes v 10:30 byla zveřejněna data inflace z Velké Británie. Ty dokázaly překonat očekávání, když inflace rostla za únor o 0,4%, přičemž se očekával růst o 0,5%. Meziročně inflace klesla z 3% na 2,7%, analytici očekávali pokles na 2,8%. Jádrová inflace také klesla více, než se očekávalo, když meziročně klesla z 2,7% na 2,4%.
• Inflace v březnu poklesla, meziročně dosáhla 15 %
  Spotřebitelské ceny v březnu vzrostly meziročně o 15,0 %, meziměsíčně o 0,1 %. Stejně jako v únoru tak tempo klesalo u obou sledovaných metrik. Meziměsíčně inflace poklesla z lednových 6,0 % na 0,6 % v únoru a nyní do blízkosti stagnace v březnu. Meziroční dynamika z lednových 17,5 % a únorových 16,7 % poklesla na rovných 15 % i díky vyšší srovnávací základně z loňského roku, zejména v případě energií a pohonných hmot. Březnový výsledek dopadl v souladu s naším i tržním odhadem a reakce na trhu je tak pouze velmi vlažná.
• Inflace v březnu zůstala na dvouprocentním cíli ČNB
  Tuzemská meziroční inflace v březnu stagnovala na 2 %, což bylo v souladu s tržním konsensem. Při detailnějším pohledu na více desetinných míst růst spotřebitelných cen stejně jako měsíc před tím dosáhl 1,97 % y/y. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem ve výši 1,94 %. Oproti poslední prognóze centrální banky zveřejněné na začátku února byla inflace výrazně nižší, když ta ji pro březen čekala na 2,9 % y/y. K významným odchylkám od prognózy ČNB však došlo již během ledna a února.
• Inflace v březnu zůstala na dvouprocentním cíli ČNB
  Tuzemská meziroční inflace v březnu stagnovala na 2 %, což bylo v souladu s tržním konsensem. Při detailnějším pohledu na více desetinných míst růst spotřebitelných cen stejně jako měsíc před tím dosáhl 1,97 % y/y. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem ve výši 1,94 %. Oproti poslední prognóze centrální banky zveřejněné na začátku února byla inflace výrazně nižší, když ta ji pro březen čekala na 2,9 % y/y. K významným odchylkám od prognózy ČNB však došlo již během ledna a února.
• Inflace v březnu zůstává na cíli
  Inflace v březnu zůstala na 2,0 %, když meziměsíčně ceny vzrostly jen kosmeticky o 0,1 %. To je v souladu s naším očekáváním i očekáváním trhu a 0,9procentního bodu pod poslední prognózou ČNB. Příběhy uvnitř spotřebitelského koše jsou však nadále velmi rozdílné. Za poměrně výraznou dezinflací v tomto roce stojí i nadále zejména ceny potravin – ty meziročně zlevňují o 5,9 % a meziměsíčně v lednu dál zlevňovaly prakticky všechny kategorie potravin (v čele s mléčnými výrobky).
• Inflace v červenci zrychlila výrazně méně, než jsme čekali
  Tuzemská inflace v červenci překvapila tím, že nadále zpomalovala. Meziměsíční růst spotřebitelských cen se snížil z 1,6 % na 1,3 %, po sezonním očištění pak z 1,4 % na 1,2 %. Překvapení je to především proto, že podle již zveřejněných ceníků jednotlivých distributorů energií došlo od července k výraznému zdražení elektřiny a plynu pro konečné spotřebitele. Podle dnes zveřejněných dat ČSÚ však cena energií vzrostla meziměsíčně v průměru pouze o 1,6 %, což bylo dokonce méně, než měsíc před tím (růst o 2,1 % m/m).
• Inflace v červenci zůstala utlumená
  Koruna se včera nad hranicí technického závazku 27,02 CZK/EUR pohybovala pravděpodobně pouze díky zásahům centrální banky. Ta také včera zveřejnila statistiku ohledně intervenčních nákupů za červen. V červnu uvolnila na trh koruny za 313 mil. EUR, což je sice v relaci s minulými měsíci, ale i tak poměrně hodně, protože koruna strávila na hranici závazku pouze prvních deset dní v měsíci.
• Inflace v České republice
  Dle ekonomické předpovědi, kterou v květnu 2021 vydala organizace OECD, by se HDP v roce 2021 mělo zvýšit na 3,3 % a příští rok vzrůst na 4,9 %. Zpráva naznačuje, že mezi důvody pomalého ekonomického oživení patří výrazné šíření koronaviru, vysoká míra úmrtí na toto onemocnění (v porovnání s jinými zeměmi ze skupiny OECD) i pomalé očkování v zemi.
• Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají prognózovat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“
  Fialova vláda v příštím roce bude moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním. Makroekonomika jí totiž podle všeho bude mimořádně přát a pomůže zřejmě už v předvolebním roce vládním stranám citelně zvýšit preference.
• Inflace v Česku dále výrazně klesá, možná až na takřka šestileté minimum – obchodní řetězce totiž konečně začínají promítat do svých cen kolaps cen zemědělců
  Inflace v Česku dále výrazně klesá, možná až na takřka šestileté minimum – obchodní řetězce totiž konečně začínají promítat do svých cen kolaps cen zemědělců. V únoru byla inflace v ČR podle všeho šestá nejnižší v EU – pouze 2,1 procenta –, takže nižší ji měly pouze Lotyšsko, Itálie, Litva, Dánsko a Finsko.
• Inflace v Česku dále výrazně klesá, nejníže od roku 2018. Padají ceny zeleniny – už nejen i zemědělců, ale i v obchodech, takže poprvé právě od roku 2018 je inflace přesně na inflačním cíli ČNB, v EU je podle všeho šestá nejnižší
  Únorová míra inflace činí v Česku rovná dvě procenta v meziročním vyjádření. Poprvé od konce roku 2018 se tak míra inflace ocitá přesně na cíli České národní banky. Od ledna 2019 včetně byla vždy nad tímto cílem.
• Inflace v Česku dále zvolňuje
  Svižný desinflační vývoj pokračuje v Česku i v letních měsících. V červenci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 8,8 % (vs. 9,7 % v červnu), v souladu s odhadem trhu. Mírně nad očekávání zrychlila meziměsíční dynamika inflace z 0,3 % na 0,5 %. Hlavním důvodem je významný růst cen v oddíle rekreace a kultura (+5,3 %), což odráží především sezónní zdražení dovolených (+22,8 %). K růstu cen došlo také v případě ubytování a stravování, podobně jako u pohonných hmot.
• Inflace v Česku i přes velké zdražení dovolených po dlouhé době zaostala za očekáváním. Je to nadějná zpráva hlavně pro novou bankovní radu ČNB
  Inflace v Česku po dlouhé době zaostala za prognózami. V červenci činila meziročně 17,7 procenta, zatímco ČNB počítala s 18,8 procenta. Trh pak čekal 17,9 procenta. Meziměsíčně inflace dosáhla 1,3 procenta, trh přitom čekal až 2,9 procenta, v konsensu 1,6 procenta.
• Inflace v Česku je nečekaně nízká. ČNB tak může zahájit snižování úroků dříve, což by přiblížilo také výrazné zlevnění hypoték
  Inflace v ČR v dubnu byla nečekaně nízká. Jen 12,7 procenta. Tak nízkou úroveň prakticky nikdo nečekal, ani Česká národní banka. Ta patrně bude nynější čísla interpretovat jako úspěch své měnové politiky z posledního necelého roku, kdy s inflací bojuje skrze kurs a posilování koruny.
• Inflace v Česku je nejvyšší od roku 1998, není v ní ale ještě započítána válka na Ukrajině. Ta inflaci letos může vyhnat až k 15 procentům
  Míra inflace za měsíc únor vykázala úroveň 11,1 procenta v meziročním vyjádření. Překonala tak drtivou většinu očekávání.
• Inflace v Česku je stále nebetyčně vysoká, ministerstvo financí by mělo zapomenout na změny DPH. Ty totiž dále inflaci zvýší
  Inflace v Česku je přes svůj určitý pokles stále nebetyčná. V březnu vykázala úroveň patnácti procent v meziročním vyjádření, takže předčila prognózu České národní banky. Ministerstvo financí by proto mělo zase rychle zapomenout na zvýšení DPH. Tento týden vypustilo do éteru veřejné diskuse pokusný balonek – právě ke zvýšení DPH. Ale potázalo se se zlou. Zrušení nejnižší sazby DPH doprovázené kosmetickou redukcí nižší sazby a "škatulaty" s položkami totiž v souhrnu opravdu představuje zvýšení daně.
• Inflace v Česku je stále vysoká. Výrazně zdražuje benzín, lihoviny i voda
  Červnová inflace činila v meziročním vyjádření 2,8 procenta, takže je výraznější než předpoklad ČNB z její aktuální prognózy, čítající 2,7 procenta. Inflace je nadále poměrně výrazná, poblíž horní, tříprocentní meze tolerančního pásma inflačního cílování, primárně z důvodu více než pětinového nárůstu cen pohonných hmot. V jejich případě se ovšem projevuje hlavně dramaticky ponížená loňská základna meziročního srovnání. Její ponížení způsobil loni na jaře pandemický prudký propad cen ropy na světových trzích. Kromě růstu cen pohonných hmot se letos v červnu v citelné meziroční inflaci v ČR odrazil také vzestup cen alkoholu a tabáku, jehož zdražování pohání zejména zvyšování spotřební daně. Výrazně do inflace promluvil také nárůst cen vodného a stočného. Voda zdražuje paradoxně proto, že její spotřeba byla loni kvůli pandemii ponížená, takže vodárenské společnosti musí výpadek v tržbách dorovnávat zdražením, aby měly na nutné investice. Obecně je výraznější zdražování v oblasti služeb než zboží, což souvisí se snahou podnikatelů ve službách dohnat po otevření ekonomiky pandemické manko. Potraviny obecně spíše zlevňují, meziměsíčně však v červnu citelně zdražily brambory a vejce, v obou případech o zhruba desetinu.
• Inflace v Česku letos klesá čtyřikrát rychleji než na Slovensku. Euro nepomáhá, Slováci už nyní mají inflaci dokonce patrně vyšší než Češi
  Dubnová inflace v Česku dosáhla úrovně 14,3 procenta v meziročním vyjádření, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Eurostatu. Slovensko podle stejné statistiky, která je mezinárodně srovnatelná, vykazuje inflaci prakticky totožnou, čítající rovných čtrnáct procent v meziroční perspektivě.
• Inflace v Česku opět všechny zaskočila. Tentokrát ale tím, jak je nízká
  Inflace v Česku v měsíci říjnu opět všechny zaskočila. Tentokrát tím, jak je nízká. Vykázala v meziročním vyjádření nárůst pouze 15,1 procenta. Přitom analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s údajem 17,9 procenta. Česká národní banka pak počítala s hodnotou 17,4 procenta.