Inflace v Česku dále výrazně klesá, možná až na takřka šestileté minimum – obchodní řetězce totiž konečně začínají promítat do svých cen kolaps cen zemědělců

Čtěte více

• Inflace v červenci zpomalila
  „Spotřebitele nadále trápí rostoucí ceny potravin a služeb. Naopak ceny energií se snižují, což pomáhá udržovat inflaci v rámci tolerančního pásma,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace v červenci zrychlila výrazně méně, než jsme čekali
  Tuzemská inflace v červenci překvapila tím, že nadále zpomalovala. Meziměsíční růst spotřebitelských cen se snížil z 1,6 % na 1,3 %, po sezonním očištění pak z 1,4 % na 1,2 %. Překvapení je to především proto, že podle již zveřejněných ceníků jednotlivých distributorů energií došlo od července k výraznému zdražení elektřiny a plynu pro konečné spotřebitele. Podle dnes zveřejněných dat ČSÚ však cena energií vzrostla meziměsíčně v průměru pouze o 1,6 %, což bylo dokonce méně, než měsíc před tím (růst o 2,1 % m/m).
• Inflace v červenci zůstala utlumená
  Koruna se včera nad hranicí technického závazku 27,02 CZK/EUR pohybovala pravděpodobně pouze díky zásahům centrální banky. Ta také včera zveřejnila statistiku ohledně intervenčních nákupů za červen. V červnu uvolnila na trh koruny za 313 mil. EUR, což je sice v relaci s minulými měsíci, ale i tak poměrně hodně, protože koruna strávila na hranici závazku pouze prvních deset dní v měsíci.
• Inflace v červnu vzrostla letos dosud nejvýše, hlavně kvůli drahým potravinám a službám. Nicméně potraviny by neměla dále zdražovat špatná úroda, která sice může být letos podprůměrná, ne však katastrofálně
  Míra inflace v Česku vykázala v červnu meziroční hodnotu 2,9 procenta, vyplývá z předběžných údajů ČSÚ. Pokud bude údaj potvrzen, což je poměrně pravděpodobné, jedná se o nejvyšší letošní meziroční inflaci. Vyšší byla inflace naposledy v prosinci 2024, kdy meziročně činila rovná tři procenta. I tak ale stále i letos v červnu zůstává, byť těsně, v tolerančním pásmu České národní banky, resp. jejího inflačního cílování. Navíc, hodnota 2,9 procenta není překvapující. Analytici oslovení agenturou Bloomberg ji ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali. Proto ostatně ani koruna výrazněji nereaguje.
• Inflace v červnu vzrostla na 2,9 %, mělo by však jít o její letošní vrchol
  Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v červnu zrychlil z 2,4 % na 2,9 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Česká národní banka pro červen očekávala 2,8 %, již v květnu se ovšem meziroční inflace nacházela desetinu nad prognózou centrální banky. K dalšímu nárůstu meziroční inflace (po 2,4 % v květnu a 1,8 % v dubnu) významně přispěl technický efekt nižší srovnávací základny loňského roku.
• Inflace v červnu vzrostla na 2,9 %, mělo by však jít o její letošní vrchol
  Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v červnu zrychlil z 2,4 % na 2,9 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Česká národní banka pro červen očekávala 2,8 %, již v květnu se ovšem meziroční inflace nacházela desetinu nad prognózou centrální banky. K dalšímu nárůstu meziroční inflace (po 2,4 % v květnu a 1,8 % v dubnu) významně přispěl technický efekt nižší srovnávací základny loňského roku.
• Inflace v červnu vzrostla na 2,9 %, mělo by však jít o její letošní vrchol
  Meziroční růst tuzemských spotřebitelských cen v červnu zrychlil z 2,4 % na 2,9 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Česká národní banka pro červen očekávala 2,8 %, již v květnu se ovšem meziroční inflace nacházela desetinu nad prognózou centrální banky.
• Inflace v České republice
  Dle ekonomické předpovědi, kterou v květnu 2021 vydala organizace OECD, by se HDP v roce 2021 mělo zvýšit na 3,3 % a příští rok vzrůst na 4,9 %. Zpráva naznačuje, že mezi důvody pomalého ekonomického oživení patří výrazné šíření koronaviru, vysoká míra úmrtí na toto onemocnění (v porovnání s jinými zeměmi ze skupiny OECD) i pomalé očkování v zemi.
• Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají prognózovat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“
  Fialova vláda v příštím roce bude moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním. Makroekonomika jí totiž podle všeho bude mimořádně přát a pomůže zřejmě už v předvolebním roce vládním stranám citelně zvýšit preference.
• Inflace v Česku dále roste. Nebýt snížení DPH na elektřinu a plyn činila by už nyní 7 %, v lednu může být až desetiprocentní
  Míra inflace v ČR dosáhla v listopadu úrovně rovných šesti procent v meziročním vyjádření. Zhruba se tak trefila do očekávání trhu. Z hlediska běžného spotřebitele je pozitivní alespoň to, že tentokrát tak nepříjemně nepřekvapila svojí výší jako v uplynulých měsících. I tak se jedná o nejvyšší inflaci od roku 2008. Naposledy byla inflace vyšší v září 2008, kdy dosáhla 6,6 procenta.
• Inflace v Česku dále výrazně klesá, nejníže od roku 2018. Padají ceny zeleniny – už nejen i zemědělců, ale i v obchodech, takže poprvé právě od roku 2018 je inflace přesně na inflačním cíli ČNB, v EU je podle všeho šestá nejnižší
  Únorová míra inflace činí v Česku rovná dvě procenta v meziročním vyjádření. Poprvé od konce roku 2018 se tak míra inflace ocitá přesně na cíli České národní banky. Od ledna 2019 včetně byla vždy nad tímto cílem.
• Inflace v Česku dále zvolňuje
  Svižný desinflační vývoj pokračuje v Česku i v letních měsících. V červenci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 8,8 % (vs. 9,7 % v červnu), v souladu s odhadem trhu. Mírně nad očekávání zrychlila meziměsíční dynamika inflace z 0,3 % na 0,5 %. Hlavním důvodem je významný růst cen v oddíle rekreace a kultura (+5,3 %), což odráží především sezónní zdražení dovolených (+22,8 %). K růstu cen došlo také v případě ubytování a stravování, podobně jako u pohonných hmot.
• Inflace v Česku i přes velké zdražení dovolených po dlouhé době zaostala za očekáváním. Je to nadějná zpráva hlavně pro novou bankovní radu ČNB
  Inflace v Česku po dlouhé době zaostala za prognózami. V červenci činila meziročně 17,7 procenta, zatímco ČNB počítala s 18,8 procenta. Trh pak čekal 17,9 procenta. Meziměsíčně inflace dosáhla 1,3 procenta, trh přitom čekal až 2,9 procenta, v konsensu 1,6 procenta.
• Inflace v Česku je nečekaně nízká. ČNB tak může zahájit snižování úroků dříve, což by přiblížilo také výrazné zlevnění hypoték
  Inflace v ČR v dubnu byla nečekaně nízká. Jen 12,7 procenta. Tak nízkou úroveň prakticky nikdo nečekal, ani Česká národní banka. Ta patrně bude nynější čísla interpretovat jako úspěch své měnové politiky z posledního necelého roku, kdy s inflací bojuje skrze kurs a posilování koruny.
• Inflace v Česku je nečekaně nízká, tak nízkou ji nikdo z expertů nečekal. Spadly ceny potravin, energií, služeb i zboží, avšak koruna zůstává poměrně silná
  Inflace v Česku v září nečekaně výrazně zpomalila. Tempo růstu hladiny spotřebitelských cen totiž činilo meziročně jen 2,3 procenta, plyne z předběžných dat ČSÚ. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst čítající 2,6 procenta. Z celkem devatenácti expertních odhadů žádný neodpovídal hodnotě 2,3 procenta, všechny byly vyšší, nejvyšší zněl na 2,9 procenta.
• Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016. ČNB může letos snížit úrokové sazby i dvakrát, přestože ještě před měsícem trh sázel spíše na jejich stabilitu či růst
  Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016. Meziročně činila 1,6 %. Klíčovým důvodem je výrazný pokles cen energií, meziročně takřka osmiprocentní, který souvisí hlavně s přesunem platby poplatku za obnovitelné zdroje z firem a domácností na státní rozpočet. Z menší části pak odráží pokračující snižování burzovních cen energií, které se postupně promítá do cen pro konečné odběratele, zvláště znatelně pak právě v prvním měsíci roku, kvůli změnám ceníků spjatým s jeho příchodem.
• Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ svá předběžná čísla. ČNB může letos snížit úrokové sazby i dvakrát, poprvé hned v březnu, přestože ještě začátkem roku trh sázel spíše na jejich stabilitu či růst
  Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.
• Inflace v Česku je nejvyšší od roku 1998, není v ní ale ještě započítána válka na Ukrajině. Ta inflaci letos může vyhnat až k 15 procentům
  Míra inflace za měsíc únor vykázala úroveň 11,1 procenta v meziročním vyjádření. Překonala tak drtivou většinu očekávání.
• Inflace v Česku je stále nebetyčně vysoká, ministerstvo financí by mělo zapomenout na změny DPH. Ty totiž dále inflaci zvýší
  Inflace v Česku je přes svůj určitý pokles stále nebetyčná. V březnu vykázala úroveň patnácti procent v meziročním vyjádření, takže předčila prognózu České národní banky. Ministerstvo financí by proto mělo zase rychle zapomenout na zvýšení DPH. Tento týden vypustilo do éteru veřejné diskuse pokusný balonek – právě ke zvýšení DPH. Ale potázalo se se zlou. Zrušení nejnižší sazby DPH doprovázené kosmetickou redukcí nižší sazby a "škatulaty" s položkami totiž v souhrnu opravdu představuje zvýšení daně.
• Inflace v Česku je stále vysoká. Výrazně zdražuje benzín, lihoviny i voda
  Červnová inflace činila v meziročním vyjádření 2,8 procenta, takže je výraznější než předpoklad ČNB z její aktuální prognózy, čítající 2,7 procenta. Inflace je nadále poměrně výrazná, poblíž horní, tříprocentní meze tolerančního pásma inflačního cílování, primárně z důvodu více než pětinového nárůstu cen pohonných hmot. V jejich případě se ovšem projevuje hlavně dramaticky ponížená loňská základna meziročního srovnání. Její ponížení způsobil loni na jaře pandemický prudký propad cen ropy na světových trzích. Kromě růstu cen pohonných hmot se letos v červnu v citelné meziroční inflaci v ČR odrazil také vzestup cen alkoholu a tabáku, jehož zdražování pohání zejména zvyšování spotřební daně. Výrazně do inflace promluvil také nárůst cen vodného a stočného. Voda zdražuje paradoxně proto, že její spotřeba byla loni kvůli pandemii ponížená, takže vodárenské společnosti musí výpadek v tržbách dorovnávat zdražením, aby měly na nutné investice. Obecně je výraznější zdražování v oblasti služeb než zboží, což souvisí se snahou podnikatelů ve službách dohnat po otevření ekonomiky pandemické manko. Potraviny obecně spíše zlevňují, meziměsíčně však v červnu citelně zdražily brambory a vejce, v obou případech o zhruba desetinu.