Průmyslová výroba ČR - komentář Radka Jáče

Růst ekonomické aktivity v eurozóně zpomaluje, zejména v důsledku slabšího růstu v sektoru služeb, kde se projevují obavy z pandemie COVID-19.

Problémy se ale rýsují také ve zpracovatelském průmyslu, který již řadu měsíců zápolí s výpadky či zpožďováním dodávek potřebných surovin a dílů, což v říjnu v rámci PMI průzkumu vedlo k poklesu indikátoru výroby ve zpracovatelském sektoru na šestnáctiměsíční minimum.

Vše je zároveň doprovázeno růstem cenových tlaků, jak ve smyslu růstu nákladů ve zpracovatelském průmyslu a službách, tak ve smyslu zrychlení růstu prodejních cen v obou sektorech.

Celkově lze konstatovat, že růst ekonomické aktivity v eurozóně sice zůstává solidní, nicméně i tak říjnový průzkum naznačuje, že letošní závěrečné čtvrtletí bude ve znamení viditelného zpomalení tempa hospodářského růstu.

Zároveň se v eurozóně kumulují inflační rizika a je otázkou, nakolik dlouho bude ECB v této situaci ochotna udržovat velmi uvolněnou měnovou politiku, jejíž stávající nastavení odpovídá krizové situaci a obavám z velmi nízké inflace či dokonce z deflace .

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v říjnu dle předběžných výsledků klesl z úrovně 56,2 na 54,3, což je nejnižší hodnota od letošního dubna.

Finanční trh očekával pokles souhrnného PMI indikátoru na úroveň 55,2.

Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.

Souhrnný PMI indikátor za letošní říjen naznačuje, že oživení ekonomiky pokračuje, v porovnání s letošním druhým a třetím čtvrtletím ale závěrečné čtvrtletí letošního roku bude ve znamení viditelnějšího zpomalení tempa hospodářského růstu.

Zpomalení růstu aktivity hlásí především sektor služeb, na který opětovně dopadají obavy související s pandemií a s ní spojené komplikace v cestování, turistice a rekreaci.

Celkový PMI indikátor pro sektor služeb v říjnu klesl z 56,4 na 54,7, což je nejnižší úroveň za uplynulých 6 měsíců a horší výsledek, než čekal trh (55,4).

PMI ve zpracovatelském průmyslu v říjnu sice klesl jen nepatrně, z úrovně 58,6 na 58,5, což je lepší výsledek, než se čekalo (tržní medián: 57,1), prudce ale klesl indikátor výroby, z 55,6 na 53,2, což je nejnižší úroveň za uplynulých 16 měsíců.

Na zpracovatelský průmysl i nadále dopadají výpadky či prodlevy v dodávkách potřebných komponent a surovin a průzkum PMI naznačuje, že výrobci v tomto smyslu pociťují obavy i do dalších měsíců.

Průzkum PMI zároveň naznačuje kumulaci inflačních tlaků v ekonomice eurozóny: ve zpracovatelském průmyslu hlásí říjnový průzkum rekordní tempo růstu nákladů i prodejních cen, co se historie průzkumu PMI týče, a v případě služeb rostly náklady a služby nejrychleji za uplynulých 21 let.

Průzkum PMI tak podporuje předpoklad, že cenové tlaky v ekonomice eurozóny porostou přinejmenším ve zbytku letošního roku a lze očekávat, že z ECB budou na toto téma přicházet komentáře deklarující obavy z vyšší než původně očekávané inflace i v roce 2022.

Průzkumu PMI za eurozónu naznačuje zpomalení růstu aktivity ve službách v souvislosti s pandemií a perspektivu dalšího zpomalení růstu aktivity ve zpracovatelském průmyslu v důsledku nedostatku potřebných dílů či surovin.

Zároveň je patrná kumulace inflačních tlaků jak v průmyslu, tak ve službách, když říjen přinesl zrychlení růstu nákladů i prodejních cen v obou zmíněných sektorech.

Výpadky v dodávkách pro zpracovatelský průmysl jsou patrné i ve středoevropském regionu, což se i zde projevuje na jedné straně coby brzda růstu průmyslové výroby a zároveň coby faktor, jenž tlačí výrobní náklady nahoru.

Středoevropský region se potýká s podobnými problémy jako ekonomiky západní Evropy a zejména otázka zásobování v průmyslu a vývoj na poli pandemie zůstávají do dalších měsíců klíčové i pro středoevropské ekonomiky.

Generali Investments CEE