Průmyslová výroba, ČR, květen 2023

Tuzemská průmyslová výroba si v květnu vedla lépe, než se čekalo, když po očištění o kalendářní vlivy vykázala meziroční růst o 1,4 %.

Tahounem růstu průmyslové výroby byla opět především výroba motorových vozidel a mimořádně silný meziroční růst vykázala výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení.

Podobně jako v předchozích měsících ale platí konstatování, že většina odvětví zpracovatelského průmyslu v květnu vykázala meziroční pokles výroby, což není příznivá zpráva.

Nepříznivou zprávou je pokles nových zakázek v průmyslu: meziroční pokles nových zakázek činil 4,4 %, přičemž klesly jak exportní, tak tuzemské nové zakázky.

Celkově lze říci, že průmyslová výroba jako celek si v květnu vedla lépe, než se čekalo, detailnější pohled na výrobu a na vývoj nových zakázek ale vede ohledně situace v tuzemském průmyslu ke smíšenému dojmu.

Průmyslová výroba v květnu po očištění o vliv počtu pracovních dní meziročně vzrostla o 1,4 %.

Kalendářně neočistěný výsledek hlásí meziroční pokles výroby o 1,6 %, očekávání finančního trhu ovšem počítalo s poklesem o 3,3 %.

Sezónně očištěná data hlásí pro letošní květen meziměsíční růst průmyslové výroby o 1,6 %.

Celkovému výsledku opět výrazně napomohla výroba motorových vozidel, jež vzrostla meziročně o 19,1 % (výsledek očištěný o kalendářní vlivy).

Na meziroční růst výroby motorových vozidel příznivě působí jednak ještě stále efekty meziroční srovnávací základny a souběžně příznivě působí zlepšení situace na straně dodávek potřebných komponentů.

Odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení v květnu vykázalo meziroční růst výroby o 57,1 %, zde se dle prohlášení statistického úřadu příznivě projevila finalizace dlouhodobých zakázek.

Bližší pohled na zpracovatelský průmysl ale ukazuje, že výroba ve většině odvětví stále meziročně klesá.

Meziroční pokles výroby v oblasti 17 % až 18 % hlásí výroba nábytku anebo výroba základních kovů či kovových konstrukcí a kovodělných výrobků.

Celkově výroba ve zpracovatelském průmyslu v květnu meziročně vzrostla o 3,5 %.

Těžba a dobývání ovšem hlásí pokles o 20,2 % (důvodem byla nižší těžba hnědého uhlí) a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu meziročně klesla o 17,4 % (zde se projevily plánované odstávky a nižší produkce uhelných elektráren).

Průzkumy PMI již od loňského června naznačují pokles aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu.

Letos v červnu klesl celkový PMI indikátor, jenž mapuje podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu, na svou novou nejnižší úroveň od května 2020.

Z průzkumů PMI v tuzemském zpracovatelském průmyslu plyne přetrvávající slabost na straně výroby i nových objednávek.

Nové objednávky v tuzemském zpracovatelském průmyslu v květnu dle dnes zveřejněných oficiálních údajů meziročně klesly o 4,4 %, když pokles vykázaly jak exportní zakázky (o 4,7 %), tak tuzemské nové zakázky (o 3,9 %).

Průzkumy jak z eurozóny, tak ze středoevropských ekonomik, signalizují slabost v sektoru zpracovatelského průmyslu včetně výroby a objednávek, což pro tuzemský zpracovatelský průmysl představuje nepříznivě prostředí.

Květnový růst tuzemské průmyslové výroby překvapil pozitivně, zároveň ale z našeho pohledu dobře zapadá do scénáře, v němž tuzemská průmyslová výroba může přinejmenším v průběhu letošního jara kolísat oběma směry.

Skutečnost, že řada odvětví zpracovatelského průmyslu hlásí pokračující meziroční pokles výroby, a že v květnu meziročně klesly i nové zakázky, není povzbudivým zjištěním.

Průzkumy sentimentu ze zpracovatelského průmyslu jak z české ekonomiky, tak z Německa a řady dalších evropských zemí, dávají signál, že se pro nejbližší měsíce musíme připravit na možnost opětovné slabosti oficiálních dat z tuzemského průmyslu.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE