Rozbřesk: Holubičí Fed vzkazuje, že ještě nepřišel čas začít mluvit o útlumu expanze

Čtěte více

• Rozbřesk: Globální výprodej na trzích vládních dluhopisů pokračuje a sazby jdou nahoru
  Blížící se konec devizových intervencí poznamenal český finanční trh nejen rekordní likviditou, kterou vyráběla ČNB svými devizovými intervencemi, ale poznamenal i dění na tuzemském dluhopisovém trhu. Na něj se vrhli zahraniční investoři, kteří hledali příležitost pro uložení korun, které získali právě v rámci intervenčního boje ČNB, a začali skupovat stále větší díl státních dluhopisů.
• Rozbřesk: Google a strach z klesajících marží
  Špatné výsledky Googlu jako by nečekaně přerušily jinak velice dobrou výsledkovou sezónu v USA. Hlavní pozornost trhů se soustředila na překvapivě slabé tržby technologického gigantu a stranou zůstala otázka setrvale klesajících marží - ty poklesly meziročně z 25 % na 18 %. Jsou to přitom právě vysoké marže, které jsou podle nedávné (inspirativní) studie Bridgewater klíčové pro udržení současných valuací amerických akcií. Pokud by se měl zlomit více než dvacetiletý trend nárůstu marží na americkém trhu a ty se začaly z okolí 20 % vracet k historickým průměrům, jsou americké akcie pravděpodobně příliš drahé.
• Rozbřesk: Guvernér Rusnok počítá s růstem sazeb až na přelomu roku
  Guvernér ČNB Jiří Rusnok dnes v rozhovoru pro Hospodářské noviny potvrdil, že zvýšení úrokových sazeb zatím není na pořadu dne. Současná prognóza ČNB počítá s jejím růstem již v průběhu třetího kvartálu tohoto roku, je to ale modelový výstup. Guvernér místo toho opatrně odhaduje první růst úroků spíše na konec roku 2017 nebo začátek roku 2018. Důvodů pro opatrnost je řada.
• Rozbřesk: Guvernér Rusnok se bojí o hospodářský růst, koruna na lokálních maximech
  Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině “...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu. Inflace bude sice v první polovině roku výrazně vyšší, měla by ale tak jako tak začít klesat a hlavním problémem bude slabý růst české ekonomiky. Domácnosti zasažené inflací a poklesem reálných mezd budou opatrné a řada firem bude kvůli výpadkům subdodávek z Ukrajiny a Ruska řešit nové potíže ve výrobě (oceláři, automotive). Co to tedy znamená pro další politiku ČNB?
• Rozbřesk: G20 neskončila fiaskem, ale závěry jsou příliš obecné
  Světová ekonomika stále zažívá velice příznivé časy. Přesto zasedání G20 připomínalo ostrou diplomatickou bitvu, kde se válčí o každé slovo. Na rozdíl od krizových let po pádu Lehman Brothers, kdy na setkáních panovala kooperativní nálada, je teď jakákoliv dohoda složitější a nová prohlášení čím dál obecnější. O víkendu se zástupci G20 sice dohodli na tom, že Světová obchodní organizace (WTO) potřebuje reformu. Už ale nikde není psáno jakým směrem. Rozdíly mezi postojem EU, která si přeje zachování a prohlubování systému “multilaterálního obchodního řádu”, a Spojenými státy, které věří, že bilaterálně vyjednané obchodní dohody jsou pro ně prospěšnější, jsou příliš hluboké na to, aby mohla panovat byť jen obecná shoda na tom, jakým směrem WTO reformovat. Rozdíly mezi EU a USA také otupují společný transatlantický tlak na Čínu. S tou vedou svoji obchodní válku USA v zásadě po vlastní ose, zatímco ze společného prohlášení G20 vypadla jakákoliv kritika Číny za nekalé obchodní praktiky nebo za nadměrné kapacity v ocelářském průmyslu.
• Rozbřesk: Historická prohra Theresy Mayové, na co budou trhy citlivé?
  Ne, které zaznělo v britském parlamentu při hlasování o brexitu bylo hodně silné. Theresa Mayová prohrála poměrem 432 ku 202 s tím, že proti bylo i 118 poslanců vlastní strany. Libra přitom relativně dobře držela pozice a během včerejška nakonec ztráty smazala. Jde v prvé řadě pravděpodobně o pozitivní reakci na pokračování vládní koalice Theresy Mayové - dnes večer bude sice čelit hlasování o důvěře, ale zdá se, že bude mít dostatečnou podporu. To je dobrá zpráva, protože nové volby by dohodu o brexitu v termínu prakticky vylučovaly.
• Rozbřesk: Hlasy pro brzký růst sazeb v ČR sílí, Fed svou prognózu představí dnes
  Týden před zasedáním bankovní rady začíná být téměř jisté, že hlasy pro červnové zvýšení úrokových sazeb nebude vůbec těžké najít. Už čtyři centrální bankéři se vyjádřili ve smyslu brzkého zvýšení sazeb a pouze jeden pro vyčkávání. Jednání tak zřejmě bude do poslední chvíle napínavé a výsledek nejistý.
• Rozbřesk: Hlavní obětí obchodních válek je Německo
  Tento týden nastartoval lepším výsledkem čínských podnikatelských nálad PMI. To jen potvrzuje, že hlavní obětí současného nárůstu geopolitického napětí nejsou ani Čína ani Spojené státy, ale Německo. Tam index PMI v průmyslu v září spadl na nejnižší úrovně od roku 2009 a finální čísla tento týden to jen potvrdí. Ekonomika USA je na první pohled z velkých hráčů nejodolnější, ovšem i tam index ISM v průmyslu spadl v posledním měsíci překvapivě pod klíčovou hodnotu 50 bodů. I proto tento týden budou v centru pozornosti vedle slušných čísel z amerického trhu práce právě čerstvé výsledky nálad z průmyslu.
• Rozbřesk: Hlavní událostí týdne bude zasedání bankovní rady ČNB
  Hlavní událostí tohoto týdne bude pro český finanční trh nepochybně zasedání bankovní rady ČNB. Série jestřábích komentářů dala jasně najevo, jaký je asi většinový postoj centrálních bankéřů, takže čtvrtprocentní navýšení sazeb by ani tentokrát nemělo nikoho překvapit. Nelze však vyloučit, že i tentokrát padne návrh na ještě rychlejší navýšení repo sazby, který nejspíš nezíská dostatečnou podporu. Pro finanční trhy bude zajímavý nejenom výsledek jednání, ale i nová prognóza, jejíž horizont se posune až na konec roku 2023 a ukáže se tak, s jakou rychlostí by se asi ČNB mohla (podle jejího modelu) dostávat k neutrální tříprocentní hranici, o které mluvil v polovině července viceguvernér Mora.
• Rozbřesk: Hlavní úkolem staronového polského prezidenta je udržení štědrého penězovodu z EU
  Zachování stávajícího stavu v Polsku - tedy alespoň do roku 2023. Tak by se dal stručně shrnout výsledek druhého kola prezidentských voleb v Polsku, kterého proběhlo o víkendu a v nichž těsně obhájil svůj post dosavadní prezident Duda. Prezidentský mandát je sice v Polsku na pět let, ale současná vláda pod vedením sociálně-konzervativní strany Právo a spravedlnost s níž Duda sympatizuje, bude v Polsku vládnout minimálně do roku 2023, kdy v zemi mají proběhnout řádné parlamentní volby.
• Rozbřesk: Horko kolem brexitu a Fed tlačí vzhůru úroky i dolar
  Theresa Mayová včera na summitu EU připustila, že se nebrání natažení přechodného období z 21 na 33 měsíců. Důvod je jednoduchý. Zdá se, že na vyřešení nové obchodní dohody včetně palčivé otázky hranic mezi Severním Irskem a Irskem bude zapotřebí o poznání více času. Mayová věří, že pokud dostane více času, bude pak Británie schopná dojednat s EU tak “otevřenou” obchodní dohodu, že otázka irských hranic jednoduše zmizí ze stolu. Pokud by tomu tak bylo, byla by to pro libru dobrá zpráva. K takové dohodě je ovšem daleko.
• Rozbřesk: Horší Ifo i tuzemská podnikatelská nálada
  Po pátečním zveřejnění předběžných červencových indexů nákupních manažerů, které mimochodem dopadly velmi dobře, přišly na řadu i výsledky německého Ifa. Na rozdíl od PMI končícího nejvýše od roku 1998, Ifo tentokrát zamířilo dolů. Na první pohled tento kontrast možná vypadá trochu paradoxně, nicméně vyplývá z logiky, či přesněji konstrukce obou ukazatelů.
• Rozbřesk: Hospodářská izolace Ruska zesiluje, “komoditní rozvod” s Ruskem věští inflační tlaky
  S tím, jak rostou počty ukrajinských obětí, včetně těch civilních (viz včerejší bombardování Charkova), tak se i Rusko stále hlouběji propadá do hospodářské izolace. K sankcím se včera přidalo i Švýcarsko, které si vzalo na mušku mimo jiné i šéfa ropné společnosti Rosněfť.
• Rozbřesk: Hrátky s čertem. Koruna čeká na jméno nového guvernéra ČNB
  Dnes bychom se měli dozvědět, kdo zaujme pozici guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi. Jak jsme již psali, může jít z hlediska tržního o změnu rozhodně ne zanedbatelnou. To ostatně naznačilo i poměrně významné oslabení koruny, která okamžitě zareagovala na spekulace, že nová bankovní rada může být k přestřelování inflačního cíle poněkud tolerantnější. Připomeňme přitom, že včera zveřejněný růst cen v dubnu překonal čerstvou prognózu ČNB. A "bezdůvodně" slabší koruna - těžko ono skokové oslabení vysvětlit fundamentálně, například pomalejším hospodářským růstem - pod inflačním kotlem jen dál přitápí a běžně by to znamenalo tlak na vyšší sazby.
• Rozbřesk: Hrozí české ekonomice měnová krize?
  Japonská investiční banka Nomura varuje, že česká ekonomika čelí v příštích 12 měsících vážnému riziku měnové krize. Společně s námi řadí Nomura mezi nejvíce zranitelné rozvíjející se ekonomiky také Maďarsko, Turecko, Pákistán nebo Srí Lanku, přičemž při svém hodnocení bere v potaz vícero makroekonomických indikátorů – od vývoje běžného účtu platební bilance přes reálné krátkodobé úrokové sazby až po bilanci veřejných rozpočtů.
• Rozbřesk: Chaos v Británii, aneb brexit opět na scéně
  Jen co dozněly výstřely na frontě globální obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, se o pozornost znovu hlásí britské ostrovy. Nejedná se přitom o úspěch anglických fotbalistů na mistrovství světa v Rusku, ale o rodící se vládní krizi v království. Tu rozpoutala rezignace dvou klíčových postav kabinetu premiérky Mayové - ministra pro brexit Davida Davise a ministra zahraničí Borise Johnsona - kteří odmítají její návrh tzv. měkké podoby brexitu.
• Rozbřesk: Chmury exportně orientovaného evropského průmyslu
  Dva dny zbývají do konce druhého čtvrtletí, které z pohledu výsledků ekonomiky eurozóny nebude nejspíše zdaleka tak úspěšné, jako bylo to první. Napověděly to nejenom indexy nákupních manažerů, ale i ukazatele důvěry, které zveřejňuje Evropská komise. Zvlášť tristně vyznívá situace v průmyslu, kterou ovlivňují především pesimistická očekávání dalšího vývoje výroby, stav zakázek a v neposlední řadě i úroveň zásob hotových výrobků. Nálada v průmyslu se nejenom propadla pod úroveň dlouhodobého průměru, ale dostala se až na úroveň roku 2013, kdy eurozóna prožívala svoji prozatím poslední recesi. Výsledky průmyslu částečně vyvažují služby, i když i v tomto případě je vidět pokles důvěry trvající vlastně už od začátku roku 2018.
• Rozbřesk: Ifo na historickém maximu
  Ani silnější euro, které zhoršilo postavení německých firem na světovém trhu, nijak neovlivnilo extrémně pozitivní naladění německých firem, a tak se tolik sledovaný index Ifo vypjal k novému historickému rekordu. Pomohlo mu především to, jak hodnotí tamní firmy v průmyslu, ve stavebnictví a v obchodě současný vývoj, který je z jejich pohledu nejpříznivější za celou dobu sledování těchto ukazatelů od roku 1991. Optimismus ovšem nepanuje pouze při pohledu na aktuální výsledky německých podniků, ale i pokud jde o jejich očekávání pro dalších šest měsíců. Tady sice až takový rekord nepadl, protože index dosáhl jen tříletého maxima, ale i to můžeme považovat za velmi slibný výsledek.
• Rozbřesk: Ifo potvrzuje příznivější očekávání německých firem
  Už páteční indexy nákupních manažerů naznačily zlepšování situace v německém průmyslu a včerejší výsledky Ifa tento závěr znovu potvrdily. Celkově se Ifo opět zlepšilo, a to jak z pohledu hodnocení současné situace firem, tak jejich očekávání pro příští měsíce. Už potřetí za sebou se tak zvyšuje optimismus německých firem, dokonce navzdory tamnímu lockdownu.
• Rozbřesk: Inflace a nedostatek lidí, ČNB má v ruce další argumenty pro růst sazeb
  Tento týden jestřábům v ČNB přinesl další důležité podpůrné argumenty pro vyšší sazby - vysokou červencovou inflaci a silná čísla z trhu práce.