Rozbřesk: Státní rozpočet ukázuje na další prohlubování schodku, dluh letos může překonat 2,5 bilionu korun

Čtěte více

• Rozbřesk: Stagnující prodeje aut v Evropě
  Na první pohled to vypadá, že je česká ekonomika vůči aktuálnímu zpomalení nebo dokonce recesi německého hospodářství imunní a dál si drží své solidní tempo. Sice bylo v závěru roku zhruba poloviční ve srovnání s koncem roku 2017, nicméně v daných podmínkách jde stále o velmi dobrý výsledek. Největší tuzemské odvětví – průmysl – zůstává na dráze růstu a jeho trend tak ostře kontrastuje s vývojem, který vidíme v Německu, Francii nebo v Itálii. A zásluhu na tom nepochybně má i automobilový průmysl, který v roce 2018 dosáhl nového historického rekordu co do počtu vyrobených osobních automobilů, když se přiblížil na dohled hranici 1,5 mil. kusů.
• Rozbřesk: Stále napjatější situace na českém trhu práce
  Dnes je sice na pořadu dne jednání ECB, psali jsme o něm ovšem zde už v pondělí, a tak pozornost tentokrát věnujeme domácímu číslu, které vyšlo dnes v devět hodin – a sice míře nezaměstnanosti, respektive situaci na českém trhu práce. Po krátkém sezónním nárůstu na přelomu roku začíná nezaměstnanost v ČR opět klesat. Zatímco loni v únoru nezaměstnanost ještě překračovala 5 %, nyní je už menší než 4 %, konkrétně 3,7 % a za nedlouho se nejspíše dostane dokonce pod hranice tří procent. V počtech to znamená, že se řady nezaměstnaných meziročně ztenčily o 100 tisíc lidí a ve srovnání s obdobím konce poslední recese dokonce o cca 350 tis.
• Rozbřesk: Stále slabé zakázky, Fed zkoumá kontrolu výnosové křivky
  Včera zveřejněné finální PMI za eurozónu potvrdily, že se situace v evropském průmyslu začala stabilizovat. Po skončení většiny restriktivních opatření se firmy začaly vracet do normálního režimu a k před-koronovým úrovním se vrátily i indexy nákupních manažerů. Na první pohled tedy mohou potěšit tří nebo čtyřměsíční maxima PMI v jednotlivých zemích eurozóny (s výjimkou Francie, kde je PMI na téměř dvouletém maximu), avšak stále nelze tak úplně přehlédnout, že ve většině z nich je PMI stále pod hranicí padesáti, takže se dál obecně počítá se slabší výrobní aktivitou pro další měsíce. Nadějně nevypadají ani statistiky nových zakázek nebo vyhlídky zaměstnanosti, která dál padá.
• Rozbřesk: Start největší státní podpory v dějinách ČR
  Už od 12. března platí na území ČR nouzový stav a ještě (minimálně) do 11. dubna platit bude. Nástup restrikcí spolu s propadem domácí i zahraniční poptávky tvrdě zasáhl tuzemský podnikatelský sektor, který dnes bude s napětím vyčkávat na rozhodnutí o asi nejvýznamnějších vládních opatřeních na jeho podporu.
• Rozbřesk: Startuje nouzový stav, koruna zůstane pod tlakem
  V Česku platí ode dneška opět nouzový stav doprovázený sadou nových restriktivních opatření – minimálně na čtrnáct dní je tak zapotřebí se připravit na omezení hromadných akcí, fungování středních škol i restauračních zařízení. Opatření jsou zatím výrazně mírnější než v průběhu jara, pokračující nárůst počtu nakažených (přes víkend padly nové rekordy) je však znepokojující a oficiální opatření mohou postupem času ještě nabírat na síle. I proto v nejbližších týdnech příliš nevěříme, že se česká koruna dokáže postavit zpátky na nohy.
• Rozbřesk: Startuje týden centrálních bank
  Podle očekávání minulý týden rozhodně nebyl ve znamení dobrých zpráv z ekonomiky, zvláště ne té evropské. Mizerné výsledky indexů nákupních manažerů naznačují další zhoršování očekávání v Německu, stejně jako ostře sledované Ifo, které navíc žádnou naději na brzký obrat ani nenaznačilo. Na vině jsou především nižší zakázky a situace v automobilovém průmyslu. Jmenovatelem pak je, jako v posledních měsících už tradičně, slábnoucí poptávka ovlivněná zpomalením v Číně, strachem z obchodních válek, divokého brexitu a v neposlední řadě i sílící regulací. Část trhu nenadchla ani ECB, která dala jasně najevo, že udělá vše možné, aby vrátila inflaci k cíli, ale vlastně může v takové situaci přinést další snížení již tak záporné úrokové sazby nebo další vlna kvantitativního uvolňování, která je úspěšná především v deformování dluhopisového trhu.
• Rozbřesk: Startuje týden měkkých dat a velkých slov centrálních bankéřů
  Jackson Hole, malé městečko ve Wyomingu má tento týden šanci dostat se do centra pozornosti světových médií hned dvakrát. Nejprve poněkud symbolickým zatměním slunce, k němuž má dojít už dnes, a pak hned ve čtvrtek, kdy tam startuje další pravidelné setkání centrálních bankéřů. V minulosti se na tomto summitu oznamovaly velké plány měnové politiky Fedu i ECB v podobě tzv. kvantitativního uvolňování. Ale jestli bude stejně důležité jako v minulosti, nebo alespoň stejně zajímavé jako zatmění, se teprve uvidí.
• Rozbřesk: Startuje 19. sjezd čínských komunistů. Dow Jones zdraví z 23.000 bodů
  Nebýt toho drahého másla, tak jsme si hezčí ekonomické počasí na právě končící babí léto nemohli přát. Důkazy o tom, že se daří, přicházejí totiž každý den - včera například americký akciový index Dow Jones překonal v průběhu seance magickou hranici 23 tisíc bodů (byť nakonec uzavřel pod ní). Jakoby tím Wall Street chtěla poslat pozdrav do Číny, kde právě začal 19. sjezd komunistické strany Číny.
• Rozbřesk: Stát dnes znovu otestuje zájem investorů o nové dluhopisy, koruně pomáhá jestřábí ČNB
  Ministerstvo financí dnes bude mít letos už druhou šanci otestovat zájem investorů o nové státní dluhopisy. Tu první mělo už na začátku roku a z jejích výsledků se nedá říct, že by zájem o nové státní bondy byl nějak ohromující. Z nabízených bondů za 7 mld. se na trhu podařilo uplatnit zhruba šest miliard, přičemž o nejdelší papír splatný v roce 2036 nebyl téměř žádný zájem a ani v dalších dvou případech se nedá říct, že by se investoři o nové státní dluhopisy zrovna porvali.
• Rozbřesk: Státní dluh narůstá… ekonomice navzdory
  Radost ze svižného růstu ekonomiky mohou mít nejenom úřady práce, kterým razantně ubylo klientů, ale i státní rozpočet. Díky rekordní zaměstnanosti a rychlejšímu růstu mezd se výrazně zvýšil výběr tzv. sociálního pojistného, jež je mimochodem nejenom největší příjmovou položkou, ale současně i tou, která v letošním roce přinesla už více než 32 mld. korun navíc. Shodou okolností je to polovina z celkově zvýšeného výběru daní. Teprve až druhá v pořadí je DPH s nárůstem o necelých 15 mld., což mimochodem zhruba jen odpovídá rostoucí (zdaněné) spotřebě v ekonomice.
• Rozbřesk: Stát si v příštím roce hodlá půjčit 331 mld. korun
  Do konce roku zbývá už jen několik málo dní, které nejspíše přinesou jen velmi málo nových zásadních ekonomických zpráv a signálů především ze Spojených států. Trhy už zažívají efekt konce roku, kdy je těžké rozlišit skutečný trend od krátkodobého přeskupování či uzavírání pozic, takže tvořit jasné a silné závěry z jejich pohybů může hraničit s věštěním z kávové sedliny. A platí to i u nás, když se třeba podíváme na invertovanou úrokovou křivku, kde je desetiletá sazba už dokonce pod úrovní té tříměsíční, ovlivněné jestřábím naladěním centrální banky. Znamená to snad recesi na obzoru, nebo jde jen o optický „klam“ spojený s koncem roku způsobený klesající likviditou? To se nakonec ukáže až se startem nového roku, kdy se na trh vrátí vánoční dovolenkáři a rozjedou znovu obchodování ve velkém.
• Rozbřesk: Stopař napoví, jak bobtnají devizové rezervy ČNB či jaké budou americké payrolls
  Zajímá vás, kam až dnes nabobtnaly devizové rezervy ČNB v poměru k HDP, či jaký bude lednový přírůstek pracovních míst...
• Rozbřesk: Stopař napoví, jak bobtnají devizové rezervy ČNB či jaké budou americké payrolls
  Zajímá vás, kam až dnes nabobtnaly devizové rezervy ČNB v poměru k HDP, či jaký bude lednový přírůstek pracovních míst v USA? Odpověď zná náš “Stopař? alias nová webová stránka pro prezentaci našich běžících makro-odhadů. Zde se tedy dozvíte, že devizové rezervy ČNB dnes již zřejmě překročily 55 % českého HDP a privátní payrolls budou možná příští týden atakovat 200 tisíc.
• Rozbřesk: Strach má jméno omikron. Evropskou ekonomiku čeká těžká zima
  Na trhy ke konci uplynulého týdne sedla vlna strachu z nové varianty viru COVID-19 omikron. Americké akcie ztratily přes 2 % a výnosy bezpečných dluhopisů mířily prudce dolů - výnosy amerických dluhopisů spadly o 16 bps na 1,47 % (třítýdenní minima).
• Rozbřesk: Strach z druhé vlny žene akcie do defenzivy, v centru pozornosti budou čísla z trhu práce
  Vývoj pandemie na přelomu pololetí nenabízí trhům příliš jistoty. V tomto týdnu pravděpodobně celkový počet nakažených překoná 10 milionů s tím, že na řadě míst dochází k opětovnému rozjezdu epidemie. Nejpatrnější je to v USA, kde se řada “otevřených” států opět uzavírá do sítě karantén a kontrol. A to se odráží na daleko menším sebevědomí globálních investorů.
• Rozbřesk: Strach z inflace sráží akcie i korunu
  Strach z globálních inflačních tlaků hraje v posledních dnech na trzích jednoznačně prim. Trhy začínají být přesvědčené, že výpadky v subdodávkách a narušení výrobních řetězců budou trvalejšími fenomény a znemožní centrálním bankám efektivně stimulovat ekonomiku. Proto se na trzích rozjelo nové kolo výprodeje bezpečných dluhopisů (nabízejících fixní výnos).
• Rozbřesk: Strach z Marine Le Penové drží euro a výnosy na uzdě
  Francouzské volby začínají ovládat řadu evropských trhů, a to do nich ještě pěkných pár týdnů zbývá (první kolo 15. dubna). Včera šly nehledě na výborný výsledek německé podnikatelské nálady Ifo výnosy bezpečných německých dluhopisů dál nekompromisně dolů - na deseti letech pod 0,30 % poprvé od poloviny ledna. Rozpětí mezi výnosem francouzského a německého výnosu tak v první polovině týdne zdolalo 4,5letá maxima. Jeden z posledních důkazů toho, že investoři mají strach z rostoucích preferencí Marine Le Penové, která slibuje voličům odchod z eura.
• Rozbřesk: Strach z obchodní války nedovolil trhům najít pevnou půdu pod nohama
  Uplynulý týden ukázal, že vidina obchodní války dokáže trhy pěkně rozkolísat. Další vyostřování obchodních vztahů mezi USA a Čínou vrátilo americké akcie zpátky do záporných vod a index strachu VIX suverénně zamířil zpátky nad magickou hranici 20 bodů. Je čeho se bát?
• Rozbřesk: Strach z předčasných voleb živí napětí na italských trzích
  Ve stínu britské politiky opět pomalu přituhuje i na italské politické scéně. Tři největší politické strany se dohodly na reformě volebního systému pro dolní komoru parlamentu. Má jít o čistě proporční systém, kde bude hranice pro vstup stanovena na 5 procentech. Dnes jde zákon do parlamentu. Dohoda na volebním zákoně přitom byla jednou z podmínek, které si stanovil prezident Sergio Mattarella pro vypsání předčasných voleb. Italské trhy však z takového scénáře zjevně dvakrát nadšené nejsou - rozpětí mezi italskými a německými desetiletými dluhopisy se vyšplhalo do blízkosti 2 procentních bodů. Proč?
• Rozbřesk: Střední Evropa odolává německému zpomalení
  Zatímco hospodářský růst v eurozóně zaostává v tomto roce za očekáváním, region střední Evropy se může chlubit solidní růstovou dynamikou. Ta vyniká především v porovnání se slabým výkonem německé ekonomiky, která se ve třetím čtvrtletí jen těsně vyhnula (technické) recesi. Navzdory silné obchodní provázanosti největší evropské ekonomiky s ekonomikami visegrádské čtyřky tak nadále platí, že region jako celek zůstává relativně odolný vůči německé nákaze.