Rozbřesk: Startuje týden měkkých dat a velkých slov centrálních bankéřů

Čtěte více

• Rozbřesk: Situace na trhu práce zůstává stále velmi napjatá
  V české ekonomice sice nepanuje nijak extra euforická nálada, v průmyslu panují stále horší a horší očekávání, nicméně na trhu práce se v posledních měsících prakticky nic dramatického neděje. A potvrdily to i včerejší statistiky nezaměstnanosti. Podle nich zůstala i v srpnu nezaměstnanost na úrovni 2,7 %, nejníže za celou dobu, co máme tento ukazatel v současné podobě k dispozici. Současně se opět zvýšila poptávka po zaměstnancích na více než 350 tisíc. Na jednoho disponibilního člověka bez práce tak připadají vlastně dvě pracovní místa, samozřejmě s velkými regionálními rozdíly. Ale to fakticky není nic nového, a tak tu máme okresy, kde si jeden uchazeč teoreticky může vybírat z deseti volných míst současně a na straně druhé Karvinou, kde se o jedno místo může zajímat až šest lidí bez práce.
• Rozbřesk: Slabá čísla z české ekonomiky
  První aprílový den rozhodně nepřinesl žádné povzbudivé zprávy z české ekonomiky. Zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) v průmyslu naznačil, že se situace v tomto – mimochodem největším tuzemském odvětví – i nadále zhoršuje. Březový index se dostal na více než šestileté minimum v důsledku velmi slabých zakázek ze zahraničí a naznačil tak, že lednový propad výroby ve zpracovatelském průmyslu nebyl posledním, respektive že se situace v průmyslu nezlepšovala ani v následujících dvou měsících. Slabý PMI rovněž již včera naznačil úpravu HDP za první kvartál jižním směrem. Český HDP ve 4Q podle finálních dat rostl o 0,8 % mezikvartálně (původně 0,9 %) a o 2,6 % meziročně (původně 2,8 %). Zpochybnil tak scénář akcelerace ekonomiky, s nímž počítá aktuální prognóza ČNB.
• Rozbřesk: Slabá čísla z průmyslu, Komise chce faktury za komodity v eurech
  Jak opět potvrdil index nákupních manažerů, nálada v českém průmyslu dále klesá. Aktuální výsledek (51,8) je nejslabším za více než dva roky. PMI se tak znovu sesunul blíž k hranici 50, která odděluje expanzi od útlumu. Hlavním důvodem má být nejenom nižší současné tempo výroby, ale současně i nízké zakázky, které podle PMI dokonce klesají.
• Rozbřesk: Slabší česká spotřeba nahrává stabilním sazbám
  České HDP ve třetím kvartále bylo nakonec přepsané o desetinku výše a potkalo se ve finále s naším původním odhadem (0,4% mezikvartální a 2,5% meziroční růst). Zůstává ovšem za očekáváním ČNB, a to o 0,2 procentního bodu proti čerstvé listopadové prognóze. To jako by dávalo za pravdu těm členům bankovní rady, kteří kvůli obavám z většího zpomalení ekonomiky nechtěli na posledním zasedání poslechnout doporučení prognózy dál zvyšovat úrokové sazby.
• Rozbřesk: Slabší růst mezd jestřáby v ČNB nepotěší
  Zatímco ještě do včerejška mohl růst mezd fungovat jako dostatečně silný a jasný argument pro dřívější růst úrokových sazeb, zveřejněné výsledky za třetí kvartál jej velmi zrelativizovaly. Meziroční tempo dosahující jen 6,8 % zaostalo za odhadem centrální banky o sedm desetin procentního bodu. Navíc bylo patrné, že zpomalení růstu mezd se netýká jen průměru, ale i mediánu, a navíc se odehrálo ve většině odvětví ekonomiky. Znamená to ovšem, že růst mezd zpomaluje nebo je dokonce nedostatečný?
• Rozbřesk: Smíšené signály české ekonomiky
  Na první odhad toho, jak se naší ekonomice dařilo v prvním kvartále roku, si musíme ještě chvíli počkat. Nicméně pravidelné měsíční statistiky naznačují, že se rozhodně ani tentokrát nebudeme řadit mezi evropské premianty. Nakonec to indikují i včera zveřejněná čísla z průmyslu za březen. Průmysl, jako největší tuzemské odvětví, stagnoval a vlastně ani za celé první čtvrtletí se nemůže pochlubit nijak ohromujícím výsledkem, neboť výroba ve srovnání s předchozím kvartálem poklesla o 1,2 % a meziročně zůstala takřka na svém (+0,2 %).
• Rozbřesk: Solidní PMI slibují slušný růst české ekonomiky i ve druhém čtvrtletí
  Jak už naznačily první odhady i včerejší zpřesnění indexu nákupních manažerů, eurozóna pokračuje v solidním růstu i ve druhém čtvrtletí. Navzdory poměrně slabému výkonu francouzské i italské ekonomiky, které dlouhodobě trpí ztrátou konkurenceschopnosti a v italském případě navíc i dlouhodobými problémy finančního sektoru. Silný růst si můžeme slibovat i od české ekonomiky. V květnu PMI v průmyslu sice mírně poklesl, ale stále se nachází vysoko nad padesátkou, což zjednodušeně znamená pokračování konjunktury tohoto našeho největšího odvětví. Když k tomu připočteme velmi dobré výsledky nových zahraničních zakázek, tak můžeme předpokládat, že boom průmyslu bude pokračovat i v dalších měsících. Průmysl si udrží pozici lídra tuzemské ekonomiky, kterému čím dál více sekundují i další odvětví. Ostatně to už nejspíše potvrdí podrobnější data o HDP, která přijdou na řadu už v devět hodin.
• Rozbřesk: Stagnující prodeje aut v Evropě
  Na první pohled to vypadá, že je česká ekonomika vůči aktuálnímu zpomalení nebo dokonce recesi německého hospodářství imunní a dál si drží své solidní tempo. Sice bylo v závěru roku zhruba poloviční ve srovnání s koncem roku 2017, nicméně v daných podmínkách jde stále o velmi dobrý výsledek. Největší tuzemské odvětví – průmysl – zůstává na dráze růstu a jeho trend tak ostře kontrastuje s vývojem, který vidíme v Německu, Francii nebo v Itálii. A zásluhu na tom nepochybně má i automobilový průmysl, který v roce 2018 dosáhl nového historického rekordu co do počtu vyrobených osobních automobilů, když se přiblížil na dohled hranici 1,5 mil. kusů.
• Rozbřesk: Stále napjatější situace na českém trhu práce
  Dnes je sice na pořadu dne jednání ECB, psali jsme o něm ovšem zde už v pondělí, a tak pozornost tentokrát věnujeme domácímu číslu, které vyšlo dnes v devět hodin – a sice míře nezaměstnanosti, respektive situaci na českém trhu práce. Po krátkém sezónním nárůstu na přelomu roku začíná nezaměstnanost v ČR opět klesat. Zatímco loni v únoru nezaměstnanost ještě překračovala 5 %, nyní je už menší než 4 %, konkrétně 3,7 % a za nedlouho se nejspíše dostane dokonce pod hranice tří procent. V počtech to znamená, že se řady nezaměstnaných meziročně ztenčily o 100 tisíc lidí a ve srovnání s obdobím konce poslední recese dokonce o cca 350 tis.
• Rozbřesk: Startuje týden centrálních bank
  Podle očekávání minulý týden rozhodně nebyl ve znamení dobrých zpráv z ekonomiky, zvláště ne té evropské. Mizerné výsledky indexů nákupních manažerů naznačují další zhoršování očekávání v Německu, stejně jako ostře sledované Ifo, které navíc žádnou naději na brzký obrat ani nenaznačilo. Na vině jsou především nižší zakázky a situace v automobilovém průmyslu. Jmenovatelem pak je, jako v posledních měsících už tradičně, slábnoucí poptávka ovlivněná zpomalením v Číně, strachem z obchodních válek, divokého brexitu a v neposlední řadě i sílící regulací. Část trhu nenadchla ani ECB, která dala jasně najevo, že udělá vše možné, aby vrátila inflaci k cíli, ale vlastně může v takové situaci přinést další snížení již tak záporné úrokové sazby nebo další vlna kvantitativního uvolňování, která je úspěšná především v deformování dluhopisového trhu.
• Rozbřesk: Startuje 19. sjezd čínských komunistů. Dow Jones zdraví z 23.000 bodů
  Nebýt toho drahého másla, tak jsme si hezčí ekonomické počasí na právě končící babí léto nemohli přát. Důkazy o tom, že se daří, přicházejí totiž každý den - včera například americký akciový index Dow Jones překonal v průběhu seance magickou hranici 23 tisíc bodů (byť nakonec uzavřel pod ní). Jakoby tím Wall Street chtěla poslat pozdrav do Číny, kde právě začal 19. sjezd komunistické strany Číny.
• Rozbřesk: Stát dnes znovu otestuje zájem investorů o nové dluhopisy, koruně pomáhá jestřábí ČNB
  Ministerstvo financí dnes bude mít letos už druhou šanci otestovat zájem investorů o nové státní dluhopisy. Tu první mělo už na začátku roku a z jejích výsledků se nedá říct, že by zájem o nové státní bondy byl nějak ohromující. Z nabízených bondů za 7 mld. se na trhu podařilo uplatnit zhruba šest miliard, přičemž o nejdelší papír splatný v roce 2036 nebyl téměř žádný zájem a ani v dalších dvou případech se nedá říct, že by se investoři o nové státní dluhopisy zrovna porvali.
• Rozbřesk: Státní dluh narůstá… ekonomice navzdory
  Radost ze svižného růstu ekonomiky mohou mít nejenom úřady práce, kterým razantně ubylo klientů, ale i státní rozpočet. Díky rekordní zaměstnanosti a rychlejšímu růstu mezd se výrazně zvýšil výběr tzv. sociálního pojistného, jež je mimochodem nejenom největší příjmovou položkou, ale současně i tou, která v letošním roce přinesla už více než 32 mld. korun navíc. Shodou okolností je to polovina z celkově zvýšeného výběru daní. Teprve až druhá v pořadí je DPH s nárůstem o necelých 15 mld., což mimochodem zhruba jen odpovídá rostoucí (zdaněné) spotřebě v ekonomice.
• Rozbřesk: Stát si v příštím roce hodlá půjčit 331 mld. korun
  Do konce roku zbývá už jen několik málo dní, které nejspíše přinesou jen velmi málo nových zásadních ekonomických zpráv a signálů především ze Spojených států. Trhy už zažívají efekt konce roku, kdy je těžké rozlišit skutečný trend od krátkodobého přeskupování či uzavírání pozic, takže tvořit jasné a silné závěry z jejich pohybů může hraničit s věštěním z kávové sedliny. A platí to i u nás, když se třeba podíváme na invertovanou úrokovou křivku, kde je desetiletá sazba už dokonce pod úrovní té tříměsíční, ovlivněné jestřábím naladěním centrální banky. Znamená to snad recesi na obzoru, nebo jde jen o optický „klam“ spojený s koncem roku způsobený klesající likviditou? To se nakonec ukáže až se startem nového roku, kdy se na trh vrátí vánoční dovolenkáři a rozjedou znovu obchodování ve velkém.
• Rozbřesk: Stopař napoví, jak bobtnají devizové rezervy ČNB či jaké budou americké payrolls
  Zajímá vás, kam až dnes nabobtnaly devizové rezervy ČNB v poměru k HDP, či jaký bude lednový přírůstek pracovních míst v USA? Odpověď zná náš “Stopař? alias nová webová stránka pro prezentaci našich běžících makro-odhadů. Zde se tedy dozvíte, že devizové rezervy ČNB dnes již zřejmě překročily 55 % českého HDP a privátní payrolls budou možná příští týden atakovat 200 tisíc.
• Rozbřesk: Stopař napoví, jak bobtnají devizové rezervy ČNB či jaké budou americké payrolls
  Zajímá vás, kam až dnes nabobtnaly devizové rezervy ČNB v poměru k HDP, či jaký bude lednový přírůstek pracovních míst...
• Rozbřesk: Strach z Marine Le Penové drží euro a výnosy na uzdě
  Francouzské volby začínají ovládat řadu evropských trhů, a to do nich ještě pěkných pár týdnů zbývá (první kolo 15. dubna). Včera šly nehledě na výborný výsledek německé podnikatelské nálady Ifo výnosy bezpečných německých dluhopisů dál nekompromisně dolů - na deseti letech pod 0,30 % poprvé od poloviny ledna. Rozpětí mezi výnosem francouzského a německého výnosu tak v první polovině týdne zdolalo 4,5letá maxima. Jeden z posledních důkazů toho, že investoři mají strach z rostoucích preferencí Marine Le Penové, která slibuje voličům odchod z eura.
• Rozbřesk: Strach z obchodní války nedovolil trhům najít pevnou půdu pod nohama
  Uplynulý týden ukázal, že vidina obchodní války dokáže trhy pěkně rozkolísat. Další vyostřování obchodních vztahů mezi USA a Čínou vrátilo americké akcie zpátky do záporných vod a index strachu VIX suverénně zamířil zpátky nad magickou hranici 20 bodů. Je čeho se bát?
• Rozbřesk: Strach z předčasných voleb živí napětí na italských trzích
  Ve stínu britské politiky opět pomalu přituhuje i na italské politické scéně. Tři největší politické strany se dohodly na reformě volebního systému pro dolní komoru parlamentu. Má jít o čistě proporční systém, kde bude hranice pro vstup stanovena na 5 procentech. Dnes jde zákon do parlamentu. Dohoda na volebním zákoně přitom byla jednou z podmínek, které si stanovil prezident Sergio Mattarella pro vypsání předčasných voleb. Italské trhy však z takového scénáře zjevně dvakrát nadšené nejsou - rozpětí mezi italskými a německými desetiletými dluhopisy se vyšplhalo do blízkosti 2 procentních bodů. Proč?
• Rozbřesk: Střední Evropa odolává německému zpomalení
  Zatímco hospodářský růst v eurozóně zaostává v tomto roce za očekáváním, region střední Evropy se může chlubit solidní růstovou dynamikou. Ta vyniká především v porovnání se slabým výkonem německé ekonomiky, která se ve třetím čtvrtletí jen těsně vyhnula (technické) recesi. Navzdory silné obchodní provázanosti největší evropské ekonomiky s ekonomikami visegrádské čtyřky tak nadále platí, že region jako celek zůstává relativně odolný vůči německé nákaze.