Rozbřesk: Strach má jméno omikron. Evropskou ekonomiku čeká těžká zima

Čtěte více

• Rozbřesk: Startuje nouzový stav, koruna zůstane pod tlakem
  V Česku platí ode dneška opět nouzový stav doprovázený sadou nových restriktivních opatření – minimálně na čtrnáct dní je tak zapotřebí se připravit na omezení hromadných akcí, fungování středních škol i restauračních zařízení. Opatření jsou zatím výrazně mírnější než v průběhu jara, pokračující nárůst počtu nakažených (přes víkend padly nové rekordy) je však znepokojující a oficiální opatření mohou postupem času ještě nabírat na síle. I proto v nejbližších týdnech příliš nevěříme, že se česká koruna dokáže postavit zpátky na nohy.
• Rozbřesk: Startuje týden centrálních bank
  Podle očekávání minulý týden rozhodně nebyl ve znamení dobrých zpráv z ekonomiky, zvláště ne té evropské. Mizerné výsledky indexů nákupních manažerů naznačují další zhoršování očekávání v Německu, stejně jako ostře sledované Ifo, které navíc žádnou naději na brzký obrat ani nenaznačilo. Na vině jsou především nižší zakázky a situace v automobilovém průmyslu. Jmenovatelem pak je, jako v posledních měsících už tradičně, slábnoucí poptávka ovlivněná zpomalením v Číně, strachem z obchodních válek, divokého brexitu a v neposlední řadě i sílící regulací. Část trhu nenadchla ani ECB, která dala jasně najevo, že udělá vše možné, aby vrátila inflaci k cíli, ale vlastně může v takové situaci přinést další snížení již tak záporné úrokové sazby nebo další vlna kvantitativního uvolňování, která je úspěšná především v deformování dluhopisového trhu.
• Rozbřesk: Startuje týden měkkých dat a velkých slov centrálních bankéřů
  Jackson Hole, malé městečko ve Wyomingu má tento týden šanci dostat se do centra pozornosti světových médií hned dvakrát. Nejprve poněkud symbolickým zatměním slunce, k němuž má dojít už dnes, a pak hned ve čtvrtek, kdy tam startuje další pravidelné setkání centrálních bankéřů. V minulosti se na tomto summitu oznamovaly velké plány měnové politiky Fedu i ECB v podobě tzv. kvantitativního uvolňování. Ale jestli bude stejně důležité jako v minulosti, nebo alespoň stejně zajímavé jako zatmění, se teprve uvidí.
• Rozbřesk: Startuje 19. sjezd čínských komunistů. Dow Jones zdraví z 23.000 bodů
  Nebýt toho drahého másla, tak jsme si hezčí ekonomické počasí na právě končící babí léto nemohli přát. Důkazy o tom, že se daří, přicházejí totiž každý den - včera například americký akciový index Dow Jones překonal v průběhu seance magickou hranici 23 tisíc bodů (byť nakonec uzavřel pod ní). Jakoby tím Wall Street chtěla poslat pozdrav do Číny, kde právě začal 19. sjezd komunistické strany Číny.
• Rozbřesk: Stát dnes znovu otestuje zájem investorů o nové dluhopisy, koruně pomáhá jestřábí ČNB
  Ministerstvo financí dnes bude mít letos už druhou šanci otestovat zájem investorů o nové státní dluhopisy. Tu první mělo už na začátku roku a z jejích výsledků se nedá říct, že by zájem o nové státní bondy byl nějak ohromující. Z nabízených bondů za 7 mld. se na trhu podařilo uplatnit zhruba šest miliard, přičemž o nejdelší papír splatný v roce 2036 nebyl téměř žádný zájem a ani v dalších dvou případech se nedá říct, že by se investoři o nové státní dluhopisy zrovna porvali.
• Rozbřesk: Státní dluh narůstá… ekonomice navzdory
  Radost ze svižného růstu ekonomiky mohou mít nejenom úřady práce, kterým razantně ubylo klientů, ale i státní rozpočet. Díky rekordní zaměstnanosti a rychlejšímu růstu mezd se výrazně zvýšil výběr tzv. sociálního pojistného, jež je mimochodem nejenom největší příjmovou položkou, ale současně i tou, která v letošním roce přinesla už více než 32 mld. korun navíc. Shodou okolností je to polovina z celkově zvýšeného výběru daní. Teprve až druhá v pořadí je DPH s nárůstem o necelých 15 mld., což mimochodem zhruba jen odpovídá rostoucí (zdaněné) spotřebě v ekonomice.
• Rozbřesk: Státní rozpočet ukázuje na další prohlubování schodku, dluh letos může překonat 2,5 bilionu korun
  Dnešní výsledky státního rozpočtu za březen potvrzují, že je Česko na cestě k nejhlubšímu schodku veřejných financí v historii – až 500 miliard korun. Na jedné straně čelíme výrazným výpadkům příjmů, které jsou jednak důsledkem pandemie, ale také současně daňových změn – zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka vedou zatím k poklesu výběru daně z příjmu fyzických osob skoro o 30 %. Na druhé straně samozřejmě také rostou rychle výdaje, a to zejména kvůli proti-pandemickým opatřením jako jsou kompenzační bonusy nebo programy COVID-gastro.
• Rozbřesk: Stát si v příštím roce hodlá půjčit 331 mld. korun
  Do konce roku zbývá už jen několik málo dní, které nejspíše přinesou jen velmi málo nových zásadních ekonomických zpráv a signálů především ze Spojených států. Trhy už zažívají efekt konce roku, kdy je těžké rozlišit skutečný trend od krátkodobého přeskupování či uzavírání pozic, takže tvořit jasné a silné závěry z jejich pohybů může hraničit s věštěním z kávové sedliny. A platí to i u nás, když se třeba podíváme na invertovanou úrokovou křivku, kde je desetiletá sazba už dokonce pod úrovní té tříměsíční, ovlivněné jestřábím naladěním centrální banky. Znamená to snad recesi na obzoru, nebo jde jen o optický „klam“ spojený s koncem roku způsobený klesající likviditou? To se nakonec ukáže až se startem nového roku, kdy se na trh vrátí vánoční dovolenkáři a rozjedou znovu obchodování ve velkém.
• Rozbřesk: Stopař napoví, jak bobtnají devizové rezervy ČNB či jaké budou americké payrolls
  Zajímá vás, kam až dnes nabobtnaly devizové rezervy ČNB v poměru k HDP, či jaký bude lednový přírůstek pracovních míst...
• Rozbřesk: Stopař napoví, jak bobtnají devizové rezervy ČNB či jaké budou americké payrolls
  Zajímá vás, kam až dnes nabobtnaly devizové rezervy ČNB v poměru k HDP, či jaký bude lednový přírůstek pracovních míst v USA? Odpověď zná náš “Stopař? alias nová webová stránka pro prezentaci našich běžících makro-odhadů. Zde se tedy dozvíte, že devizové rezervy ČNB dnes již zřejmě překročily 55 % českého HDP a privátní payrolls budou možná příští týden atakovat 200 tisíc.
• Rozbřesk: Strach z druhé vlny žene akcie do defenzivy, v centru pozornosti budou čísla z trhu práce
  Vývoj pandemie na přelomu pololetí nenabízí trhům příliš jistoty. V tomto týdnu pravděpodobně celkový počet nakažených překoná 10 milionů s tím, že na řadě míst dochází k opětovnému rozjezdu epidemie. Nejpatrnější je to v USA, kde se řada “otevřených” států opět uzavírá do sítě karantén a kontrol. A to se odráží na daleko menším sebevědomí globálních investorů.
• Rozbřesk: Strach z inflace sráží akcie i korunu
  Strach z globálních inflačních tlaků hraje v posledních dnech na trzích jednoznačně prim. Trhy začínají být přesvědčené, že výpadky v subdodávkách a narušení výrobních řetězců budou trvalejšími fenomény a znemožní centrálním bankám efektivně stimulovat ekonomiku. Proto se na trzích rozjelo nové kolo výprodeje bezpečných dluhopisů (nabízejících fixní výnos).
• Rozbřesk: Strach z Marine Le Penové drží euro a výnosy na uzdě
  Francouzské volby začínají ovládat řadu evropských trhů, a to do nich ještě pěkných pár týdnů zbývá (první kolo 15. dubna). Včera šly nehledě na výborný výsledek německé podnikatelské nálady Ifo výnosy bezpečných německých dluhopisů dál nekompromisně dolů - na deseti letech pod 0,30 % poprvé od poloviny ledna. Rozpětí mezi výnosem francouzského a německého výnosu tak v první polovině týdne zdolalo 4,5letá maxima. Jeden z posledních důkazů toho, že investoři mají strach z rostoucích preferencí Marine Le Penové, která slibuje voličům odchod z eura.
• Rozbřesk: Strach z obchodní války nedovolil trhům najít pevnou půdu pod nohama
  Uplynulý týden ukázal, že vidina obchodní války dokáže trhy pěkně rozkolísat. Další vyostřování obchodních vztahů mezi USA a Čínou vrátilo americké akcie zpátky do záporných vod a index strachu VIX suverénně zamířil zpátky nad magickou hranici 20 bodů. Je čeho se bát?
• Rozbřesk: Strach z předčasných voleb živí napětí na italských trzích
  Ve stínu britské politiky opět pomalu přituhuje i na italské politické scéně. Tři největší politické strany se dohodly na reformě volebního systému pro dolní komoru parlamentu. Má jít o čistě proporční systém, kde bude hranice pro vstup stanovena na 5 procentech. Dnes jde zákon do parlamentu. Dohoda na volebním zákoně přitom byla jednou z podmínek, které si stanovil prezident Sergio Mattarella pro vypsání předčasných voleb. Italské trhy však z takového scénáře zjevně dvakrát nadšené nejsou - rozpětí mezi italskými a německými desetiletými dluhopisy se vyšplhalo do blízkosti 2 procentních bodů. Proč?
• Rozbřesk: Střední Evropa odolává německému zpomalení
  Zatímco hospodářský růst v eurozóně zaostává v tomto roce za očekáváním, region střední Evropy se může chlubit solidní růstovou dynamikou. Ta vyniká především v porovnání se slabým výkonem německé ekonomiky, která se ve třetím čtvrtletí jen těsně vyhnula (technické) recesi. Navzdory silné obchodní provázanosti největší evropské ekonomiky s ekonomikami visegrádské čtyřky tak nadále platí, že region jako celek zůstává relativně odolný vůči německé nákaze.
• Rozbřesk: Střední Evropa růstově srovnala krok nad 2 %
  Středoevropské ekonomiky budou dnes po ránu reportovat výsledky růstu HDP za poslední kvartál minulého roku. Po delší době by z nich mělo vyplynout, že region srovnal krok na tempo meziroční růstu 2-2,5 %.
• Rozbřesk: Střelba na Kapitolu trhy znejistěla, co si vezmou z rozbouřené americké politiky?
  Politický vývoj ve Spojených státech v posledních dnech naplňuje bohužel nejhorší obavy skeptiků. Odcházející prezident Donald Trump opakováním nepodložených tvrzení o “zfalšovaných” volbách, které odmítly zatím veškeré soudní instance v USA, mobilizoval své skalní přívržence, kteří včera napadli Kapitol, aby přerušili jmenování nového prezidenta Joea Bidena. Výsledkem byly zablokované účty prezidenta Trumpa na Twitteru a Facebooku a čtyři mrtví.
• Rozbřesk: Studené počasí žene cenu plynu znovu vzhůru
  Cena zemního plynu na evropském trhu se včera vyšplhala nad 150 EUR/MWh. Ještě před měsícem se přitom evropský plynový benchmark TTF obchodoval lehce pod 100 EUR/MWh, k čemuž významnou měrou přispěl neobvykle teplý nástup topné sezóny. Začátek prosince však již přinesl – pro toto období typické – nízké teploty, což se odráží i na vyšší spotřebě plynu.
• Rozbřesk: Svět po koronaviru - jak se vypořádat s monstrózními dluhy?
  Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.