Rozbřesk: Startuje nouzový stav, koruna zůstane pod tlakem

Čtěte více

• Rozbřesk: Snížení úroků v Polsku při třetí vlně pandemie, vzkazuje centrální banka po dobrodružných intervencích
  Polská centrální banka (NBP) na sebe strhává v poslední době pozornost, neboť se pustila do dobrodružných devizových intervencí proti vlastní měně. Podle včera zveřejněných dat musela NBP nakoupit okolo 4 mld. euro do devizových rezerv, aby dočasně oslabila kurz polské měny o 2 %.
• Rozbřesk: Solidní PMI slibují slušný růst české ekonomiky i ve druhém čtvrtletí
  Jak už naznačily první odhady i včerejší zpřesnění indexu nákupních manažerů, eurozóna pokračuje v solidním růstu i ve druhém čtvrtletí. Navzdory poměrně slabému výkonu francouzské i italské ekonomiky, které dlouhodobě trpí ztrátou konkurenceschopnosti a v italském případě navíc i dlouhodobými problémy finančního sektoru. Silný růst si můžeme slibovat i od české ekonomiky. V květnu PMI v průmyslu sice mírně poklesl, ale stále se nachází vysoko nad padesátkou, což zjednodušeně znamená pokračování konjunktury tohoto našeho největšího odvětví. Když k tomu připočteme velmi dobré výsledky nových zahraničních zakázek, tak můžeme předpokládat, že boom průmyslu bude pokračovat i v dalších měsících. Průmysl si udrží pozici lídra tuzemské ekonomiky, kterému čím dál více sekundují i další odvětví. Ostatně to už nejspíše potvrdí podrobnější data o HDP, která přijdou na řadu už v devět hodin.
• Rozbřesk: S optimismem do třetího lockdownu
  Nálada v české ekonomice se před třetí uzávěrou docela zlepšila. Alespoň tak to vypadá z posledního konjunkturálního průzkumu v letošním roce zveřejněném včera statistickým úřadem. A to je možná právě kamenem úrazu celého průzkumu. Konal se totiž ještě před tím, než vláda rozhodla o nových restrikcích a sněmovna o dalším prodloužení nouzového stavu. I proto působí lepší nálada v odvětví obchodu nebo služeb přece jen trochu paradoxně. Ukazatele důvěry, které byly jako nejrychleji dostupný sken situace právě v roce 2020 docela solidním vodítkem, v posledním měsíci vydaly přece jen zavádějící signál.
• Rozbřesk: Společný záchranný fond je přelomový, euro po právu sílí
  Nemožné se stává skutečností, dalo by se říct po maratonu jednání o záchranném fondu EU. Před rokem by vidina společného záchranného fondu, který dohromady s tradičním rozpočtovým rámcem bude přesahovat 15 % HDP eurozóny, budila úsměv na rtech. COVID vše změnil.
• Rozbřesk: Spor o měkké přistání Fedu a den “D” pro nového guvernéra a bankovní radu ČNB
  To co před dvěma lety začalo v USA jako přátelská výměna názorů mezi akademiky na téma dočasná vs. permanentní inflace se pomalu mění v ostrou řežbu, kde padají tvrdá slova o zavádějících závěrech a faktických chybách. Hlavní protagonisté velmi aktuálního sporu, o to jakou podobu bude mít přistání americké ekonomiky, jsou na jedné straně “tým skeptiků” vedený Larry Summersem a Olivierem Blanchardem a na straně druhé “tým optimistů” v němž jsou prakticky všichni současní centrální bankéři z Fedu (viz např. včerejší vyjádření jestřába-optimisty J. Bullarda).
• Rozbřesk: Stagflační šok, aneb ozvěny „sedmdesátek“
  Zatímco válka na Ukrajině zůstává nadále v centru pozornosti finančních trhů, o své slovo se v posledních dnech znovu hlásí také Covid-19. Nejvyšší přírůstky nově nakažených od začátku pandemie hlásí Čína, která pouhý týden po konci uzávěry průmyslové megalopole Šen-čen oznámila devítidenní lockdown Šanghaje. Z pohledu Evropy představuje čínská politika nulové tolerance problém zejména s ohledem na další narušení dodavatelských řetězců, které jsou trvale pod tlakem od propuknutí pandemie v roce 2020.
• Rozbřesk: Stagnující prodeje aut v Evropě
  Na první pohled to vypadá, že je česká ekonomika vůči aktuálnímu zpomalení nebo dokonce recesi německého hospodářství imunní a dál si drží své solidní tempo. Sice bylo v závěru roku zhruba poloviční ve srovnání s koncem roku 2017, nicméně v daných podmínkách jde stále o velmi dobrý výsledek. Největší tuzemské odvětví – průmysl – zůstává na dráze růstu a jeho trend tak ostře kontrastuje s vývojem, který vidíme v Německu, Francii nebo v Itálii. A zásluhu na tom nepochybně má i automobilový průmysl, který v roce 2018 dosáhl nového historického rekordu co do počtu vyrobených osobních automobilů, když se přiblížil na dohled hranici 1,5 mil. kusů.
• Rozbřesk: Stále napjatější situace na českém trhu práce
  Dnes je sice na pořadu dne jednání ECB, psali jsme o něm ovšem zde už v pondělí, a tak pozornost tentokrát věnujeme domácímu číslu, které vyšlo dnes v devět hodin – a sice míře nezaměstnanosti, respektive situaci na českém trhu práce. Po krátkém sezónním nárůstu na přelomu roku začíná nezaměstnanost v ČR opět klesat. Zatímco loni v únoru nezaměstnanost ještě překračovala 5 %, nyní je už menší než 4 %, konkrétně 3,7 % a za nedlouho se nejspíše dostane dokonce pod hranice tří procent. V počtech to znamená, že se řady nezaměstnaných meziročně ztenčily o 100 tisíc lidí a ve srovnání s obdobím konce poslední recese dokonce o cca 350 tis.
• Rozbřesk: Stále slabé zakázky, Fed zkoumá kontrolu výnosové křivky
  Včera zveřejněné finální PMI za eurozónu potvrdily, že se situace v evropském průmyslu začala stabilizovat. Po skončení většiny restriktivních opatření se firmy začaly vracet do normálního režimu a k před-koronovým úrovním se vrátily i indexy nákupních manažerů. Na první pohled tedy mohou potěšit tří nebo čtyřměsíční maxima PMI v jednotlivých zemích eurozóny (s výjimkou Francie, kde je PMI na téměř dvouletém maximu), avšak stále nelze tak úplně přehlédnout, že ve většině z nich je PMI stále pod hranicí padesáti, takže se dál obecně počítá se slabší výrobní aktivitou pro další měsíce. Nadějně nevypadají ani statistiky nových zakázek nebo vyhlídky zaměstnanosti, která dál padá.
• Rozbřesk: Start největší státní podpory v dějinách ČR
  Už od 12. března platí na území ČR nouzový stav a ještě (minimálně) do 11. dubna platit bude. Nástup restrikcí spolu s propadem domácí i zahraniční poptávky tvrdě zasáhl tuzemský podnikatelský sektor, který dnes bude s napětím vyčkávat na rozhodnutí o asi nejvýznamnějších vládních opatřeních na jeho podporu.
• Rozbřesk: Startuje týden centrálních bank
  Podle očekávání minulý týden rozhodně nebyl ve znamení dobrých zpráv z ekonomiky, zvláště ne té evropské. Mizerné výsledky indexů nákupních manažerů naznačují další zhoršování očekávání v Německu, stejně jako ostře sledované Ifo, které navíc žádnou naději na brzký obrat ani nenaznačilo. Na vině jsou především nižší zakázky a situace v automobilovém průmyslu. Jmenovatelem pak je, jako v posledních měsících už tradičně, slábnoucí poptávka ovlivněná zpomalením v Číně, strachem z obchodních válek, divokého brexitu a v neposlední řadě i sílící regulací. Část trhu nenadchla ani ECB, která dala jasně najevo, že udělá vše možné, aby vrátila inflaci k cíli, ale vlastně může v takové situaci přinést další snížení již tak záporné úrokové sazby nebo další vlna kvantitativního uvolňování, která je úspěšná především v deformování dluhopisového trhu.
• Rozbřesk: Startuje týden měkkých dat a velkých slov centrálních bankéřů
  Jackson Hole, malé městečko ve Wyomingu má tento týden šanci dostat se do centra pozornosti světových médií hned dvakrát. Nejprve poněkud symbolickým zatměním slunce, k němuž má dojít už dnes, a pak hned ve čtvrtek, kdy tam startuje další pravidelné setkání centrálních bankéřů. V minulosti se na tomto summitu oznamovaly velké plány měnové politiky Fedu i ECB v podobě tzv. kvantitativního uvolňování. Ale jestli bude stejně důležité jako v minulosti, nebo alespoň stejně zajímavé jako zatmění, se teprve uvidí.
• Rozbřesk: Startuje 19. sjezd čínských komunistů. Dow Jones zdraví z 23.000 bodů
  Nebýt toho drahého másla, tak jsme si hezčí ekonomické počasí na právě končící babí léto nemohli přát. Důkazy o tom, že se daří, přicházejí totiž každý den - včera například americký akciový index Dow Jones překonal v průběhu seance magickou hranici 23 tisíc bodů (byť nakonec uzavřel pod ní). Jakoby tím Wall Street chtěla poslat pozdrav do Číny, kde právě začal 19. sjezd komunistické strany Číny.
• Rozbřesk: Stát dnes znovu otestuje zájem investorů o nové dluhopisy, koruně pomáhá jestřábí ČNB
  Ministerstvo financí dnes bude mít letos už druhou šanci otestovat zájem investorů o nové státní dluhopisy. Tu první mělo už na začátku roku a z jejích výsledků se nedá říct, že by zájem o nové státní bondy byl nějak ohromující. Z nabízených bondů za 7 mld. se na trhu podařilo uplatnit zhruba šest miliard, přičemž o nejdelší papír splatný v roce 2036 nebyl téměř žádný zájem a ani v dalších dvou případech se nedá říct, že by se investoři o nové státní dluhopisy zrovna porvali.
• Rozbřesk: Státní dluh narůstá… ekonomice navzdory
  Radost ze svižného růstu ekonomiky mohou mít nejenom úřady práce, kterým razantně ubylo klientů, ale i státní rozpočet. Díky rekordní zaměstnanosti a rychlejšímu růstu mezd se výrazně zvýšil výběr tzv. sociálního pojistného, jež je mimochodem nejenom největší příjmovou položkou, ale současně i tou, která v letošním roce přinesla už více než 32 mld. korun navíc. Shodou okolností je to polovina z celkově zvýšeného výběru daní. Teprve až druhá v pořadí je DPH s nárůstem o necelých 15 mld., což mimochodem zhruba jen odpovídá rostoucí (zdaněné) spotřebě v ekonomice.
• Rozbřesk: Státní rozpočet ukázuje na další prohlubování schodku, dluh letos může překonat 2,5 bilionu korun
  Dnešní výsledky státního rozpočtu za březen potvrzují, že je Česko na cestě k nejhlubšímu schodku veřejných financí v historii – až 500 miliard korun. Na jedné straně čelíme výrazným výpadkům příjmů, které jsou jednak důsledkem pandemie, ale také současně daňových změn – zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka vedou zatím k poklesu výběru daně z příjmu fyzických osob skoro o 30 %. Na druhé straně samozřejmě také rostou rychle výdaje, a to zejména kvůli proti-pandemickým opatřením jako jsou kompenzační bonusy nebo programy COVID-gastro.
• Rozbřesk: Stát si v příštím roce hodlá půjčit 331 mld. korun
  Do konce roku zbývá už jen několik málo dní, které nejspíše přinesou jen velmi málo nových zásadních ekonomických zpráv a signálů především ze Spojených států. Trhy už zažívají efekt konce roku, kdy je těžké rozlišit skutečný trend od krátkodobého přeskupování či uzavírání pozic, takže tvořit jasné a silné závěry z jejich pohybů může hraničit s věštěním z kávové sedliny. A platí to i u nás, když se třeba podíváme na invertovanou úrokovou křivku, kde je desetiletá sazba už dokonce pod úrovní té tříměsíční, ovlivněné jestřábím naladěním centrální banky. Znamená to snad recesi na obzoru, nebo jde jen o optický „klam“ spojený s koncem roku způsobený klesající likviditou? To se nakonec ukáže až se startem nového roku, kdy se na trh vrátí vánoční dovolenkáři a rozjedou znovu obchodování ve velkém.
• Rozbřesk: Stopař napoví, jak bobtnají devizové rezervy ČNB či jaké budou americké payrolls
  Zajímá vás, kam až dnes nabobtnaly devizové rezervy ČNB v poměru k HDP, či jaký bude lednový přírůstek pracovních míst v USA? Odpověď zná náš “Stopař? alias nová webová stránka pro prezentaci našich běžících makro-odhadů. Zde se tedy dozvíte, že devizové rezervy ČNB dnes již zřejmě překročily 55 % českého HDP a privátní payrolls budou možná příští týden atakovat 200 tisíc.
• Rozbřesk: Stopař napoví, jak bobtnají devizové rezervy ČNB či jaké budou americké payrolls
  Zajímá vás, kam až dnes nabobtnaly devizové rezervy ČNB v poměru k HDP, či jaký bude lednový přírůstek pracovních míst...
• Rozbřesk: Strach má jméno omikron. Evropskou ekonomiku čeká těžká zima
  Na trhy ke konci uplynulého týdne sedla vlna strachu z nové varianty viru COVID-19 omikron. Americké akcie ztratily přes 2 % a výnosy bezpečných dluhopisů mířily prudce dolů - výnosy amerických dluhopisů spadly o 16 bps na 1,47 % (třítýdenní minima).