Schodek 500 miliard i letos! Ministryně financí Schillerová konečně sundala růžové brýle, letošní schodek tak bude nejvyšší v historii

Čtěte více

• Schodek státního rozpočtu už letos překonal 100 miliard korun. Podle ratingové agentury Standard & Poor’s české veřejné finance ukrajinskou válku zvládnou
  Za první čtyři měsíce letošního roku hospodařila vláda se schodkem mírně přesahujícím 100 miliard korun. Jedná se o jedno z nejhorších dubnových plnění historie novodobé České republiky, přesto je po katastrofálním loňském roce patrné citelné meziroční snížení schodku, o více než 90 miliard korun. Na relativním zlepšení hospodaření státního rozpočtu má největší podíl popandemické nastartování ekonomiky. Loňské první čtyři měsíce roku vážně poznamenaly covidové uzavírky ekonomiky, které snížily daňové inkaso vlády, zatímco si vynutily dodatečné výdaje, například na programy podpory zaměstnanosti.
• Schodek státního rozpočtu v roce 2024 dosáhl 271 mld. Kč. Co čekat letos?
  Schodek státního rozpočtu dosáhl v minulém roce 271,4 mld. Kč, oproti schválenému plánu 282 mld. Kč. I přes mírné meziroční zlepšení v rozsahu 17 mld. Kč, jde v nominálním vyjádření o pátý nejhlubší schodek v historii České republiky. Příznivější je pohled na schodek státního rozpočtu v poměru k HDP, který se od covidových maxim 6,5 % snížil v minulém roce zhruba na polovinu.
• Schodek státního rozpočtu v srpnu dosáhl 165,4 mld. CZK
  V meziročním srovnání byl schodek o 10,4 mld. CZK menší. Z hlediska sezónnosti patří srpen mezi měsíce, kdy se deficit prohlubuje jen mírně, vloni a předloni se dokonce meziměsíčně snížil, což v menším rozsahu nastalo i letos. V poměru k nominálnímu HDP byl schodek ve výši 2 % HDP za prvních osm měsíců letoška nejmírnější od předpandemického roku 2019. V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data nevylučují splnění schváleného schodku pro letošní rok (-241 mld. CZK).
• Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu
  Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.
• Schodek státního rozpočtu 105 mld. CZK
  V březnu skončil státní rozpočet schodkem 105 mld. korun. Meziročně se rozpočtový deficit zlepšil o více než 60 mld. CZK. Jedná se o nejlepší březnový výsledek za posledních pět let.
• Schodek státního rozpočtu 153,1 mld. CZK
  Schodek státního rozpočtu se v dubnu prohloubil na 153,1 mld. korun ze 105 mld. CZK v březnu.
• Schodek v příštím roce má být 280 miliard. Pokud Česko zásadně nezbrzdí Green Deal, čeká jeho občany smršť zvyšování a zavádění daní
  V Česku se zastaví několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura včera uvedl, že v příštím roce se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. Byl by tak o zhruba 40 miliard vyšší, než je jeho letošní nejvyšší možná plánovaná úroveň.
• Schodek zahraničního obchodu se snížil
  Schodek zahraničního obchodu se v srpnu snížil na -67,4 mil. USD oproti revidovaným -70,5 mld. USD v červenci. Trhy očekávaly snížení -67,7 mld. USD.
• Schodek 116 miliard pro rok 2021 je nerealisticky nízký. Mnohem spíše to bude cifra až třikrát vyšší, v pásmu 320 až 350 miliard
  Schodek ve výši 116 miliard korun, který podle prvního návrhu státního rozpočtu pro rok 2021 navrhuje ministerstvo financí, je nerealisticky nízký. Důvodem je to, že staví na poměrně optimistickém – převážně optimističtějším, než s jakým ve svém konsensu počítá trh a centrální banka – vývoji tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce. A zejména proto, že nezahrnuje výpadky, které pravděpodobně nastanou. Hlavně přitom půjde o výpadek spojený se zrušením superhrubé mzdy.
• Schodek 390 miliard korun, který navrhuje ministerstvo financí, je noční můrou, která ruší sen o udržitelnost veřejných financí. Vláda by měla co nejrychleji předložit plán konsolidace veřejných financí, který jediný noční můru postupně zažene
  Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun. Informovala o tom dnes Česká televize. Návrh podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) po dnešním jednání vlády počítá už s dodatečným navýšením penzí o 300 korun měsíčně, které dnes schválil kabinet. Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun.
• Scholz na summitu EU obhajoval národní programy proti vysokým cenám energií
  Na summitu Evropské unie se podařilo odstranit nepochopení ohledně plánu německé vlády na zmírnění dopadů vysokých cen energií v objemu 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun). Řekl to německý kancléř Olaf Scholz po skončení neformálního summitu EU v Praze. Scholz dnes německý program znovu obhajoval a zdůraznil, že podobné balíčky přijaly i jiné země, jmenovitě Itálie, Francie, Španělsko či Nizozemsko.
• Scholz: Německo bude mít do konce příštího roku náhradní kapacitu za ruský plyn
  Německo bude mít do konce příštího roku díky nově budovaným terminálům na zkapalněný zemní plyn (LNG) dostatečnou dovozní kapacitu, aby plně nahradilo dodávky ruského plynu. Na fóru zaměstnavatelů to dnes v Berlíně prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že jeho vláda hledá možnosti, jak ceny energií spotřebitelům snížit.
• Scholz: Turbína pro Nord Stream 1 je plně funkční a lze ji odeslat do Ruska
  Ruská turbína pro plynovod Nord Stream 1, která byla kvůli servisu v Kanadě, je plně funkční a může být kdykoliv odeslána zpět do Ruska za předpokladu, že ji Moskva bude ochotna převzít. Řekl to dnes německý kancléř Olaf Scholz, který navštívil závod společnosti Siemens Energy, kde se turbína teď nachází. Rusko podle Scholze nemá důvod návrat zařízení zdržovat.
• Schopností zvyšovat spotřební ceny disponuje většina sektorů v eurozóně
  V Evropě se očekává postpandemické vyrovnávání poptávky zboží. Rostoucí komoditní a vstupní ceny tak prověří schopnost firem účtovat vyšší částky za své produkty nebo služby, aniž by ztratily zákazníky. Tato schopnost je klíčová pro reflaci ekonomiky, ale i pro samotné firmy a kompenzaci jejich ztrát z roku 2020. Podle analytiků Euler Hermes v dlouhodobém výhledu disponuje minimální schopností regulovat cenotvorbu většina sektorů eurozóny.
• Schrnutí EUR/USD
  Dnes v dopoledních hodinách vydala společnost Markit's Index PMI z eurozóny, který vzrostl o 0,8 bod...
• Schůzka Bidena a spojenců. Chtějí zvýšit tlak na Moskvu
  Jelikož investoři zvažovali hrozby pro dodávky z důvodu války, ceny ropy kolísali. Americký prezident Joe Biden se chystá řešit tuto krizi během cesty do evropy, která bude klíčová a může vést k dalšímu uvalení sankcí na Rusko.
• Schůzka FOMC: Powell si strategicky nechal pootevřená dvířka
  Prosincová schůzka nepřinesla žádné velké změny. Úrokové sazby zůstaly stejné a Fed jen zopakoval svůj názor, že ekonomika šlape podle plánu. Během následné diskuse byl velkým tématem nedávný vývoj na repo trhu.
• Schůzka FRS stane se významnou událostí tohoto týdne.
  Na Evropských trzích, obchodní dynamika v Pátek byly poněkud odlišná. Indexy periferních zemí klesali. Španělsky IBEX 35 ztratil 1,01%, Italsky FTSE MIB ztratil 1,45%, a ostatní byli ponechané skoro beze změny.
• Schůzka prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghi v Bundestagu byla úspěšná
  Schůzka prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghi v Bundestagu byla úspěšná. Stále se však na jeho osobu...
• Schůzka Trump-Xi investorům udělala radost
  Akciové trhy ve Spojených státech zakončily páteční obchodování v ziscích. Všechny hlavní indexy, a to Dow Jones, S&P 500 a Nasdaq si shodně polepšily o 0,8 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se dařilo téměř všem sektorům s výjimkou energetických společností (-0,2 %). Nejlépe se umístila síťová odvětví se zhodnocením 1,5 %, následovaná trojicí odvětví zdravotní péče, technologií a průmyslu, která si připsala zisky ve výši 1,1 %.