Český průmysl se začíná stabilizovat. Úder koronaviru ale teprve přijde

Čtěte více

• Český průmysl překonává očekávání, zejména díky oživení autoprůmyslu. Ten měl v březnu nejlepší měsíc za takřka 3,5 roku
  Průmyslová výroba v Česku v březnu mírně překonala očekávání. Meziročně přidala 2,2 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup pouze o 1,9 procenta.
• Český průmysl roste nejvýrazněji od roku 2022. I kvůli obavě z Trumpových cel, vůči nimž je ale zatím odolný
  Česká průmyslová výroba vykázala letos v květnu poměrně výrazný meziměsíční pokles, a to o 1,6 procenta v sezónním očištění. Výrazněji průmysl meziměsíčně klesl naposledy v květnu 2024, tedy přesně o rok dříve. Letos v květnu se dostavilo odeznění efektu předzásobování z přechozích měsíců, které bylo způsobeno obavou z vyhrocené světové obchodní války. Ta se ale zatím nedostavila, neboť americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa začátkem dubna rozhodla odložit účinnost mimořádně vysokých cel na dovoz prakticky z celého světa o 90 dní.
• Český průmysl roste nejvýrazněji za více než dva roky, Trumpova cla zatím nevnímá. Navíc získal objemné nové zakázky, zejména na dodávky aut
  Český průmysl letos v dubnu rostl na poměry poslední doby solidně. Meziročně si totiž polepšil o rovná dvě procenta. Naposledy výrazněji rostl roku 2022. V březnu 2023 pak rostl taktéž o dvě procenta. Od té doby vždy méně, případně vykázal pokles. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali letos v dubnu o něco slabší výkon českého průmyslu.
• Český průmysl se boji koronaviru, hrozí rozsáhlejší propouštění
  Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu byly v lednu lepší, než trh čekal. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, který představuje klíčový předstihový ukazatel kondice české výrobní sféry, v lednu vzrostl o 1,6 bodu na hodnotu 45,2. Předčil tak očekávání trhu o 0,6 bodu. Hodnota pod úrovní padesáti bodu však představuje zhoršování podmínek. Příslušný index ji vykazuje nepřetržitě už více než rok.
• Český průmysl se loni poprvé od roku 2013 propadl, do červených čísel ho seslal nečekaně zlý prosincový finiš
  Tuzemská průmyslová výroba se v roce 2019 nakonec poměrně nečekaně propadla. Poprvé od roku 2013. Meziroční pokles činí bez očištění 0,4 procenta. Hlubší pokles vykázal český průmysl naposledy v roce 2012, kdy ztratil 0,8 procenta. V očištěném vyjádření je loňský výkon průmyslu ještě o desetinu procentního bodu nižší, neboť pokles činí 0,5 procenta. Roku 2019 v porovnání s rokem 2018 totiž nahrálo to, že měl o jeden pracovní den více.
• Český průmysl se nečekaně propadl. Trumpova cla si začínají vybírat daň
  Česká průmyslová výroba zaznamenala letos v srpnu nečekaný propad, čítající meziročně 1,3 procenta. Jde o první letošní pokles průmyslové výroby v meziročním vyjádření. Důvodem je odeznívání efektu předzásobování amerických firem a domácností v souvislosti s mimořádně vysokými cly, která tamní administrativa prezidenta Donalda Trumpa letos postupně zavedla.
• Český průmysl se po takřka roce a půl vrací k růstu. Pomáhá mu rapidně sílící zahraniční poptávka, zejména po autech
  Průmyslová výroba v ČR v říjnu meziročně rostla, a to poprvé za celé období od května 2019. Po takřka půldruhém roce tedy vykázala opět vzestup, když meziročně přidala 1,3 procenta.
• Český průmysl se propadá nejvíce za skoro rok a půl, důvodem je čipový hladomor a zastavení výroby aut
  Tuzemská průmyslová výroba se v říjnu dle očekávání citelně propadla, meziročně o 7,4 procenta v neočištěném vyjádření. Trh citelný propad očekával, ale přece jenom ne až takto hluboký. Ve střední hodnotě se analytici oslovení agenturou Bloomberg, tuzemští i mezinárodní, shodli na propadu čítajícím 6,8 procenta. V očištění o odlišný počet pracovních dní klesla výroba pouze o 4,9 procenta, protože loňský říjen měl o jeden pracovní den více než ten letošní.
• Český průmysl se varovně propadá, a bude hůř. Propouštění oznámily Continental, Audi, Daimler, výrobu omezuje nošovický závod Huyndai
  Intenzita zhoršování provozních podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu v listopadu opět nabrala nepříjemně na síle. Podmínky se zhoršovaly dvanáctý měsíc v řadě, a to prakticky nejintenzivněji za celé období od poloviny krizového roku 2009. Vyplývá to z dnes zveřejněných listopadových čísel indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu, který sestavuje společnost Markit.
• Český průmysl se v loňském roce propadl
  „Českému průmyslu škodí zpřísňování emisních limitů a dalších ekologických regulací. Pro udržení konkurenceschopnosti bude nutné masivně investovat do technologií šetrnějších k životnímu prostředí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Český průmysl se zvedá jen pomalu
  Po děsivém dubnovém propadu o více než třetinu došlo v tuzemské průmyslové výrobě pouze k částečnému zotavení, když v květnu vykázala meziroční pokles o 25,7 %. Ve srovnání s dubnem tak po sezónním očištění narostla o 13,8 %, ovšem je třeba si uvědomit, že právě v dubnu prožíval průmysl svůj nejhorší měsíc. Trh byl ve svém odhadu mírně optimističtější, když očekával meziroční pokles okolo 22 %, ovšem vzhledem k bezprecedentní ekonomické situaci se nejedná o nijak šokující odchylku. Oproti dubnu se již mírně snížil meziroční propad nových zakázek, který nově činil 34,7 %, tedy o téměř 8 procentních bodů méně, než před měsícem. Citelnější úbytek zakázek byl zaznamenán ze zahraničí (-36,8 %), než z tuzemska (-29,7 %). Evidenční počet zaměstnanců poklesl o 3,6 %, zatímco jejich průměrná hrubá mzda se snížila o 6,1 %. Situace zaměstnanců v průmyslu se tak zhoršila ještě o trochu citelněji, než před měsícem, ovšem výraznější dopady se zřejmě objeví teprve v následujících měsících, kdy doběhnou výpovědní lhůty a skončí vládní podpůrné programy. Dostupná data ukazují, že cesta k zotavení českého průmyslu bude trnitá.
• Český průmysl srážejí vysoké ceny energií. Dražší výrobky pak nejsou konkurenceschopné
  Cenu elektřiny letos ovlivní návrat poplatků za obnovitelné zdroje a zvýšení regulovaných poplatků. Průmyslové společnosti přitom stále bojují s tím, že kvůli vysokým vstupním nákladům musejí zvyšovat ceny výrobků, které pak na trhu ztrácejí konkurenceschopnost.
• Český průmysl srdnatě čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst
  Český průmysl srdnatě čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst. Propad německého průmyslu a další nepříznivé zahraniční faktory v srpnu stáhly tuzemský průmysl do červených čísel. Výsledek průmyslu je však v prázdninových měsících rok co rok zkreslován odlišným časováním celozávodních dovolených, pročež je třeba na úplné zhodnocení rozsahu dopadu neblahého zahraničního vývoje vyčkat, až budou známa i zářijová data.
• Český průmysl stahuje dolů chabý výkon toho německého, propouští se. Průmyslníci ale zatím zjevně nevěří, že Trump zavede cla v „plné palbě“
  Vývoj průmyslové výroby v Česku v říjnu zklamal. Meziroční propad o 2,1 procenta nikdo z analytiků oslovených agenturou Bloomberg nečekal, ve střední hodnotě expertních odhadů se počítalo s poklesem jen o 0,6 procenta. Tuzemský průmysl nadále stahuje dolů utlumený průmyslový výkon německé ekonomiky. Poměrně slabý je ale také objem domácích zakázek.
• Český průmysl stále hlavním rizikem probíhajícího oživení
  Průmysl meziročně po sezónním očištění poklesl o 1,9 %, což je výsledek blízký našemu odhadu. Jako celek výroba nevykazuje další zhoršení a čísla jsou zatím v souladu s našimi sázkami na stabilizaci průmyslu ve třetím kvartále. Při pohledu do struktury se však jedná o další slabý výsledek. Zaostávání některých páteřních odvětví zvyšuje rizika našich sázek na oživení průmyslu na přelomu roku 2024 a 2025. Slabý výkon českého a německého průmyslu také zůstává hlavním rizikem pro náš letošní výhled pro hospodářský růst (+1,1 %).
• Český průmysl šlape
  Průmyslová výroba v dubnu meziměsíčně povyrostla o 1,9 %, což bylo spíše lehce nad naším očekáváním ve výši 1,5 %. V meziročním vyjádření ovšem díky nízké srovnávací základně vypadá růst 55,1 % bombasticky. Ve srovnání s očekáváním trhu ve výši 54,0 % ale jde o velmi malé pozitivní překvapení. Bombastickými meziročními údaji bychom se ale neměli nechat zmást. Hlavní a pozitivní zprávou je, že po březnovém růstu o 2,6 % pokračuje průmyslová výroba v expanzi, i když mírně pomalejším tempem.
• Český průmysl táhnou "nad nulu" auta, v květnu pozitivně překvapil zahraniční obchod Česka sílí více, než se čekalo, svědčí mu auta, levný plyn i ropa
  Průmyslová výroba v Česku svým květnovým výkonem pozitivně překvapila. Vykázala totiž solidní meziměsíční nárůst, o 1,6 procenta. Po citelném poklesu, jenž nastal mezi březnem a dubnem, v rozsahu 1,9 procenta, se jedná o výrazné zlepšení meziměsíční dynamiky. Díky ní meziročně průmysl v květnu přidal 1,4 procenta, což je rovněž lepší než očekávaný výsledek.
• Český průmysl údajně potřebuje vyšší “dovozy? cizinců, ty ale opět rostou
  Česká ekonomika trpí nedostatkem levné kvalifikované síly, který je třeba co nejrychleji vyřešit “dovozem? Ukrajinců. Toť výstupy debaty kapitánů průmyslu na strojírenském veletrhu v Brně. Přesněji řečeno podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy je zapotřebí “dovézt? nějakých 140 tisíc technicky kvalifikovaných pracovníků, přičemž premiér Sobotka získávání pracovníků ze zemí nám kulturně blízkých údajně podporuje.
• Český průmysl v depresi
  Nálada v tuzemském průmyslu zůstala i v říjnu na bodu mrazu. Index nákupních manažerů PMI sice kosmeticky vzrostl z 41,7 na 42 bodů, nadále však setrvává hluboko v pásmu recese (<50). Podobně jako v minulých měsících za tím stojí slabá poptávka, která má za následek pokles výroby i nových objednávek.
• Český průmysl v nejistotě
  Situace v českém průmyslu je v posledních měsících zatížena velkou mírou nejistoty. I proto budou v tomto týdnu ostře sledovány výsledky únorové průmyslové produkce i březnového indexu nákupních manažerů v průmyslu (PMI). Na český průmysl na jedné straně bezesporu pozitivně působí pozvolný poklesu cen energií, který vede k poklesu napětí v energeticky nejnáročnějších odvětvích.