Rozbřesk: Služby stále věří v brzký konec českého lockdownu

Čtěte více

• Rozbřesk: Skryté signály českého trhu práce
  Čísla, která reprezentují vývoj po startu nákazy, na sebe strhávají větší pozornost než jakákoliv z období před korona-krizí. Ať už šlo o indexy nákupních manažerů po celé Evropě nebo aktuální statistiky z jednotlivých trhů práce, které začínají ukazovat první reakce firem na kombinovaný nabídkový a poptávkový šok. Březnové výsledky, jejichž kompletní sada byla zveřejněna teprve včera (byť o míře nezaměstnanosti MPSV informovalo už před několika dny) naznačují, že velké drama se v závěru předchozího měsíce ještě rozhodně neodehrálo.
• Rozbřesk: Slabá čísla z české ekonomiky
  První aprílový den rozhodně nepřinesl žádné povzbudivé zprávy z české ekonomiky. Zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) v průmyslu naznačil, že se situace v tomto – mimochodem největším tuzemském odvětví – i nadále zhoršuje. Březový index se dostal na více než šestileté minimum v důsledku velmi slabých zakázek ze zahraničí a naznačil tak, že lednový propad výroby ve zpracovatelském průmyslu nebyl posledním, respektive že se situace v průmyslu nezlepšovala ani v následujících dvou měsících. Slabý PMI rovněž již včera naznačil úpravu HDP za první kvartál jižním směrem. Český HDP ve 4Q podle finálních dat rostl o 0,8 % mezikvartálně (původně 0,9 %) a o 2,6 % meziročně (původně 2,8 %). Zpochybnil tak scénář akcelerace ekonomiky, s nímž počítá aktuální prognóza ČNB.
• Rozbřesk: Slabá čísla z průmyslu, Komise chce faktury za komodity v eurech
  Jak opět potvrdil index nákupních manažerů, nálada v českém průmyslu dále klesá. Aktuální výsledek (51,8) je nejslabším za více než dva roky. PMI se tak znovu sesunul blíž k hranici 50, která odděluje expanzi od útlumu. Hlavním důvodem má být nejenom nižší současné tempo výroby, ale současně i nízké zakázky, které podle PMI dokonce klesají.
• Rozbřesk: Slabá koruna zahýbala i se zahraničním dluhem ČR
  Hlavní událostí dnešního dne budou nepochybně červnové indexy nákupních manažerů za Německo, Francii a rovněž i celou eurozónu, které ukážou, zda jsou tamní ekonomiky již z nejhoršího venku, respektive jak se daří tamnímu průmyslu a službám po uvolnění restrikcí návrat k normálu. Netřeba asi příliš rozvádět, jak moc je úspěch českého průmyslu závislý na vývoji v největší evropské ekonomice, takže dnešní čísla nám mohou dost napovědět i o aktuální situaci v domácí ekonomice. Nezbývá než dodat, že série PMI odstartuje už v 9:15 daty z Francie.
• Rozbřesk: Slabá podnikatelská nálada bere dolaru vítr z plachet
  Klid před bouří, tak by se dal nazvat právě startující týden. Na ekonomické i jiné události je zdánlivě chudý. Na druhou stranu budou mít investoři dost času srovnat si myšlenky v hlavě před startem bouřlivého po-prázdninového rozjezdu obchodování. Jde v zásadě o dvě otázky - za prvé, jak velkým rizikem je pro globální ekonomiku na podzim a v zimě (optikou severní polokoule) delta varianta COVID 19 a za druhé, jak si přeberou centrální bankéři na podzim překvapivě vysoké inflační tlaky.
• Rozbřesk: Slabší česká spotřeba nahrává stabilním sazbám
  České HDP ve třetím kvartále bylo nakonec přepsané o desetinku výše a potkalo se ve finále s naším původním odhadem (0,4% mezikvartální a 2,5% meziroční růst). Zůstává ovšem za očekáváním ČNB, a to o 0,2 procentního bodu proti čerstvé listopadové prognóze. To jako by dávalo za pravdu těm členům bankovní rady, kteří kvůli obavám z většího zpomalení ekonomiky nechtěli na posledním zasedání poslechnout doporučení prognózy dál zvyšovat úrokové sazby.
• Rozbřesk: Slabší růst mezd jestřáby v ČNB nepotěší
  Zatímco ještě do včerejška mohl růst mezd fungovat jako dostatečně silný a jasný argument pro dřívější růst úrokových sazeb, zveřejněné výsledky za třetí kvartál jej velmi zrelativizovaly. Meziroční tempo dosahující jen 6,8 % zaostalo za odhadem centrální banky o sedm desetin procentního bodu. Navíc bylo patrné, že zpomalení růstu mezd se netýká jen průměru, ale i mediánu, a navíc se odehrálo ve většině odvětví ekonomiky. Znamená to ovšem, že růst mezd zpomaluje nebo je dokonce nedostatečný?
• Rozbřesk: Slabý maloobchod potvrzuje pokračování spotřebitelské recese
  Čísla z maloobchodu potvrdila, že spotřebitelská recese v Česku s vysokou pravděpodobností dál pokračovala i na konci roku 2022. Meziměsíčně maloobchod v listopadu dál klesal (o 0,3 %), což znamenalo meziroční pokles o 8,7 %. Oproti před covidovému roku 2019 jsou v průměru sice útraty domácností v obchodech nominálně o necelých 20 % vyšší, reálně si však za peníze lidé nakoupí zhruba o 6 % méně. Tržby přitom reálně klesají prakticky ve všech typech obchodů (s výjimkou kosmetiky) s tím, že poněkud překvapivě největší propady zaznamenávají prodejny potravin (jak specializované, tak ostatní). To ukazuje, že značná část Čechů, pod tlakem vysoké inflace a padající reálné mzdy, hledá úspory i v základních výdajích.
• Rozbřesk: Služby konečně na úrovni roku 2019
  Po průmyslu, stavebnictví a zahraničním obchodě včera konečně přišly na řadu další výsledky z české ekonomiky, a sice tržby maloobchodu a služeb. V případě maloobchodu se i tentokrát potvrdilo, že sice dochází k oživení spotřebitelské poptávky, nicméně není až tak dramatické, jak může na první pohled vypadat. Jde především o to, že meziroční téměř 12% (očištěný) či dokonce 13% (neočištěný) nárůst vychází z velmi nízkého základu předloňského „lockdownového“ listopadu.
• Rozbřesk: Služby sčítají ztráty, koruně chybí pozitiva a brexit drhne
  I když už od poloviny října ČR fungovala v nouzovém režimu a řada obchodů a služeb byla uzavřena, nedopadly výsledky maloobchodu úplně nejhůř. Zatímco v březnu se z měsíce na měsíc tržby obchodníků propadly o více než desetinu, tentokrát to nebyla ani dvě procenta. V meziročním srovnání byly téměř na svém, i když to platí samozřejmě pro celková čísla obchodu. Při pohledu do struktury je vidět, že zatímco některým se tržby výrazně smrskly (prodejcům elektroniky, zboží pro volný čas, textilu nebo oblečení a obuvi), jiným (zejména velkým marketům) zase poskočily vzhůru. Vůbec nejvíc se podle očekávání dařilo internetovým prodejcům, kterým oproti září vzrostly tržby o 4,5 % a v meziročním srovnání o více než 29 %. Jak je již uvedeno v úvodu, k omezení prodejů došlo až v průběhu měsíce, takže mnohem zajímavější budou až čísla za listopad, kdy restrikce platily po celou dobu.
• Rozbřesk: Služby v ČR se loni propadly, trh s dluhem čekají tři emise a ropa míří nahoru
  Zatímco průmyslu se v závěru roku dařilo dohánět ztráty z prvního pololetí a meziroční produkce i zakázky byly dokonce nad úrovní předloňského prosince, služby zůstávaly dál pod tlakem. Pár týdnů tzv. rozvolnění se sice do výsledků stravovacích a ubytovacích služeb propsalo, šanci ovlivnit celková čísla za uplynulý rok však už byla jen minimální. Nepřekvapí proto výrazné dvouciferné propady v oblasti cestovního ruchu, který omezeními trpí nejvíce. Cestovní kanceláře tak loni přišly o zhruba 70 % tržeb, hotely a restaurace o polovinu, respektive třetinu. Tržby v letecké dopravě, které jsou z cestovním ruchem úzce spojeny, se zkrátily o přibližně dvě třetiny.
• Rozbřesk: Smíšené signály české ekonomiky
  Na první odhad toho, jak se naší ekonomice dařilo v prvním kvartále roku, si musíme ještě chvíli počkat. Nicméně pravidelné měsíční statistiky naznačují, že se rozhodně ani tentokrát nebudeme řadit mezi evropské premianty. Nakonec to indikují i včera zveřejněná čísla z průmyslu za březen. Průmysl, jako největší tuzemské odvětví, stagnoval a vlastně ani za celé první čtvrtletí se nemůže pochlubit nijak ohromujícím výsledkem, neboť výroba ve srovnání s předchozím kvartálem poklesla o 1,2 % a meziročně zůstala takřka na svém (+0,2 %).
• Rozbřesk: Sněmovna bude hlasovat o “kontroverzním” návrhu rozpočtu
  Poslanci budou dnes schvalovat rozpočet se schodkem 320 miliard korun a dá se očekávat vzrušená debata. Návrh rozpočtu je postaven na staré makroekonomické prognóze, která počítá příští rok s relativně rychlým růstem o 3,9 %.
• Rozbřesk: Snížení úroků v Polsku při třetí vlně pandemie, vzkazuje centrální banka po dobrodružných intervencích
  Polská centrální banka (NBP) na sebe strhává v poslední době pozornost, neboť se pustila do dobrodružných devizových intervencí proti vlastní měně. Podle včera zveřejněných dat musela NBP nakoupit okolo 4 mld. euro do devizových rezerv, aby dočasně oslabila kurz polské měny o 2 %.
• Rozbřesk: Solidní PMI slibují slušný růst české ekonomiky i ve druhém čtvrtletí
  Jak už naznačily první odhady i včerejší zpřesnění indexu nákupních manažerů, eurozóna pokračuje v solidním růstu i ve druhém čtvrtletí. Navzdory poměrně slabému výkonu francouzské i italské ekonomiky, které dlouhodobě trpí ztrátou konkurenceschopnosti a v italském případě navíc i dlouhodobými problémy finančního sektoru. Silný růst si můžeme slibovat i od české ekonomiky. V květnu PMI v průmyslu sice mírně poklesl, ale stále se nachází vysoko nad padesátkou, což zjednodušeně znamená pokračování konjunktury tohoto našeho největšího odvětví. Když k tomu připočteme velmi dobré výsledky nových zahraničních zakázek, tak můžeme předpokládat, že boom průmyslu bude pokračovat i v dalších měsících. Průmysl si udrží pozici lídra tuzemské ekonomiky, kterému čím dál více sekundují i další odvětví. Ostatně to už nejspíše potvrdí podrobnější data o HDP, která přijdou na řadu už v devět hodin.
• Rozbřesk: S optimismem do třetího lockdownu
  Nálada v české ekonomice se před třetí uzávěrou docela zlepšila. Alespoň tak to vypadá z posledního konjunkturálního průzkumu v letošním roce zveřejněném včera statistickým úřadem. A to je možná právě kamenem úrazu celého průzkumu. Konal se totiž ještě před tím, než vláda rozhodla o nových restrikcích a sněmovna o dalším prodloužení nouzového stavu. I proto působí lepší nálada v odvětví obchodu nebo služeb přece jen trochu paradoxně. Ukazatele důvěry, které byly jako nejrychleji dostupný sken situace právě v roce 2020 docela solidním vodítkem, v posledním měsíci vydaly přece jen zavádějící signál.
• Rozbřesk: Společný záchranný fond je přelomový, euro po právu sílí
  Nemožné se stává skutečností, dalo by se říct po maratonu jednání o záchranném fondu EU. Před rokem by vidina společného záchranného fondu, který dohromady s tradičním rozpočtovým rámcem bude přesahovat 15 % HDP eurozóny, budila úsměv na rtech. COVID vše změnil.
• Rozbřesk: Spor o měkké přistání Fedu a den “D” pro nového guvernéra a bankovní radu ČNB
  To co před dvěma lety začalo v USA jako přátelská výměna názorů mezi akademiky na téma dočasná vs. permanentní inflace se pomalu mění v ostrou řežbu, kde padají tvrdá slova o zavádějících závěrech a faktických chybách. Hlavní protagonisté velmi aktuálního sporu, o to jakou podobu bude mít přistání americké ekonomiky, jsou na jedné straně “tým skeptiků” vedený Larry Summersem a Olivierem Blanchardem a na straně druhé “tým optimistů” v němž jsou prakticky všichni současní centrální bankéři z Fedu (viz např. včerejší vyjádření jestřába-optimisty J. Bullarda).
• Rozbřesk: Stagflační šok, aneb ozvěny „sedmdesátek“
  Zatímco válka na Ukrajině zůstává nadále v centru pozornosti finančních trhů, o své slovo se v posledních dnech znovu hlásí také Covid-19. Nejvyšší přírůstky nově nakažených od začátku pandemie hlásí Čína, která pouhý týden po konci uzávěry průmyslové megalopole Šen-čen oznámila devítidenní lockdown Šanghaje. Z pohledu Evropy představuje čínská politika nulové tolerance problém zejména s ohledem na další narušení dodavatelských řetězců, které jsou trvale pod tlakem od propuknutí pandemie v roce 2020.
• Rozbřesk: Stagnující prodeje aut v Evropě
  Na první pohled to vypadá, že je česká ekonomika vůči aktuálnímu zpomalení nebo dokonce recesi německého hospodářství imunní a dál si drží své solidní tempo. Sice bylo v závěru roku zhruba poloviční ve srovnání s koncem roku 2017, nicméně v daných podmínkách jde stále o velmi dobrý výsledek. Největší tuzemské odvětví – průmysl – zůstává na dráze růstu a jeho trend tak ostře kontrastuje s vývojem, který vidíme v Německu, Francii nebo v Itálii. A zásluhu na tom nepochybně má i automobilový průmysl, který v roce 2018 dosáhl nového historického rekordu co do počtu vyrobených osobních automobilů, když se přiblížil na dohled hranici 1,5 mil. kusů.