Rozbřesk: Slabá koruna zahýbala i se zahraničním dluhem ČR

Čtěte více

• Rozbřesk: Sílící euro leží ECB v žaludku…
  Silné euro začíná ležet řadě členů ECB v “žaludku”. Podle informací deníku Financial Times se ECB bojí, že výrazné zisky eura (na frontě s dolarem) zpomalí oživení z recese nastartované pandemií COVID 19.
• Rozbřesk: Sílící inflační tlaky a hlas z Fedu pro debatu o zpřísnění měnové politiky
  Nálada v eurozóně se dál vylepšuje a ukazuje na solidní výkon ve druhém kvartále. Celkový index podnikatelské nálady PMI v květnu vzrostl v eurozóně na 56,9 bodu – o více než 3 body a výrazně více než očekával trh.
• Rozbřesk: Silnější bombardování ukrajinských měst poslalo korunu k 25,50 EUR/CZK
  Zostřené bombardování ukrajinských měst a rostoucí geopolitická nejistota včera opět dolehla na trhy a vedla k “úprku” investorů do bezpečných aktiv. Americké akcie proto poklesly o více než 1,5 % (evropské skoro o 2,5 %) a výnosy bezpečných dluhopisů relativně výrazně propadly - výnos desetiletého německého bundu spadl o více než 20 bps a dostal se znovu do záporných úrovní. Současně s tím jsou pod výrazným tlakem i všechny středoevropské měny, které jako by reagovaly ještě daleko citlivěji na nové zprávy o sílícím ostřelování hlavních ukrajinských měst. Česká koruna se tak během dne vyšplhala až do blízkosti 25,50 EUR/CZK.
• Rozbřesk: Silnější německé HDP neznamená konec německých problémů
  Český růst na začátku roku 2019 viditelně zpomalil, jak ráno potvrdil domácí statistický úřad. Náš nowcast ukazoval na zpomalení ekonomiky na 0,2-0,3 % mezikvartálně, a to především kvůli slabému výkonu průmyslu. Na ten se zpožděním dolehla německá průmyslová recese z konce roku 2018. Reálná čísla byla však o něco lepší, český HDP rostl mezikvartálně o 0,5 %.
• Rozbřesk: Silný růst a stagnující koruna mohou ČNB dotlačit k růstu sazeb již v září
  Dolar dál ztrácí půdu pod nohama a včera se vůči euru propadl na nejslabší úrovně za poslední tři roky. A podobně je na tom i na frontě s českou korunou. Zatímco vůči euru si koruna užívá posledních dní letní pohody, vůči dolaru atakovala nejsilnější hodnoty od konce roku 2014.
• Rozbřesk: Situace na trhu práce zůstává stále velmi napjatá
  V české ekonomice sice nepanuje nijak extra euforická nálada, v průmyslu panují stále horší a horší očekávání, nicméně na trhu práce se v posledních měsících prakticky nic dramatického neděje. A potvrdily to i včerejší statistiky nezaměstnanosti. Podle nich zůstala i v srpnu nezaměstnanost na úrovni 2,7 %, nejníže za celou dobu, co máme tento ukazatel v současné podobě k dispozici. Současně se opět zvýšila poptávka po zaměstnancích na více než 350 tisíc. Na jednoho disponibilního člověka bez práce tak připadají vlastně dvě pracovní místa, samozřejmě s velkými regionálními rozdíly. Ale to fakticky není nic nového, a tak tu máme okresy, kde si jeden uchazeč teoreticky může vybírat z deseti volných míst současně a na straně druhé Karvinou, kde se o jedno místo může zajímat až šest lidí bez práce.
• Rozbřesk: Situace v českém průmyslu se začíná obracet k lepšímu
  K pondělním výsledkům obchodu a služeb se včera připojily i čísla za průmysl, zahraniční obchod a stavebnictví, která dopadla – s ohledem na situaci – ještě poměrně solidně. Průmysl se stále musí vypořádávat s vysokými cenami vstupů vč. energií, nedostatkem pracovníků a v případě zejména automobilového průmyslu i pokračujícím nedostatkem některých importovaných komponent. I v takto komplikovaných podmínkách se průmyslová výroba v říjnu meziměsíčně zvýšila o necelé procento. A vyšší byla tentokrát i produkce automobilového průmyslu, který jinak stále ještě strádá nedostatkem čipů. Zejména proto je i meziroční číslo, které je obvykle tím hlavním sledovaným, tak na první pohled mizerné (-5,1 % po sezónním očištění).
• Rozbřesk: Skryté signály českého trhu práce
  Čísla, která reprezentují vývoj po startu nákazy, na sebe strhávají větší pozornost než jakákoliv z období před korona-krizí. Ať už šlo o indexy nákupních manažerů po celé Evropě nebo aktuální statistiky z jednotlivých trhů práce, které začínají ukazovat první reakce firem na kombinovaný nabídkový a poptávkový šok. Březnové výsledky, jejichž kompletní sada byla zveřejněna teprve včera (byť o míře nezaměstnanosti MPSV informovalo už před několika dny) naznačují, že velké drama se v závěru předchozího měsíce ještě rozhodně neodehrálo.
• Rozbřesk: Slabá čísla z české ekonomiky
  První aprílový den rozhodně nepřinesl žádné povzbudivé zprávy z české ekonomiky. Zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) v průmyslu naznačil, že se situace v tomto – mimochodem největším tuzemském odvětví – i nadále zhoršuje. Březový index se dostal na více než šestileté minimum v důsledku velmi slabých zakázek ze zahraničí a naznačil tak, že lednový propad výroby ve zpracovatelském průmyslu nebyl posledním, respektive že se situace v průmyslu nezlepšovala ani v následujících dvou měsících. Slabý PMI rovněž již včera naznačil úpravu HDP za první kvartál jižním směrem. Český HDP ve 4Q podle finálních dat rostl o 0,8 % mezikvartálně (původně 0,9 %) a o 2,6 % meziročně (původně 2,8 %). Zpochybnil tak scénář akcelerace ekonomiky, s nímž počítá aktuální prognóza ČNB.
• Rozbřesk: Slabá čísla z průmyslu, Komise chce faktury za komodity v eurech
  Jak opět potvrdil index nákupních manažerů, nálada v českém průmyslu dále klesá. Aktuální výsledek (51,8) je nejslabším za více než dva roky. PMI se tak znovu sesunul blíž k hranici 50, která odděluje expanzi od útlumu. Hlavním důvodem má být nejenom nižší současné tempo výroby, ale současně i nízké zakázky, které podle PMI dokonce klesají.
• Rozbřesk: Slabá podnikatelská nálada bere dolaru vítr z plachet
  Klid před bouří, tak by se dal nazvat právě startující týden. Na ekonomické i jiné události je zdánlivě chudý. Na druhou stranu budou mít investoři dost času srovnat si myšlenky v hlavě před startem bouřlivého po-prázdninového rozjezdu obchodování. Jde v zásadě o dvě otázky - za prvé, jak velkým rizikem je pro globální ekonomiku na podzim a v zimě (optikou severní polokoule) delta varianta COVID 19 a za druhé, jak si přeberou centrální bankéři na podzim překvapivě vysoké inflační tlaky.
• Rozbřesk: Slabší česká spotřeba nahrává stabilním sazbám
  České HDP ve třetím kvartále bylo nakonec přepsané o desetinku výše a potkalo se ve finále s naším původním odhadem (0,4% mezikvartální a 2,5% meziroční růst). Zůstává ovšem za očekáváním ČNB, a to o 0,2 procentního bodu proti čerstvé listopadové prognóze. To jako by dávalo za pravdu těm členům bankovní rady, kteří kvůli obavám z většího zpomalení ekonomiky nechtěli na posledním zasedání poslechnout doporučení prognózy dál zvyšovat úrokové sazby.
• Rozbřesk: Slabší růst mezd jestřáby v ČNB nepotěší
  Zatímco ještě do včerejška mohl růst mezd fungovat jako dostatečně silný a jasný argument pro dřívější růst úrokových sazeb, zveřejněné výsledky za třetí kvartál jej velmi zrelativizovaly. Meziroční tempo dosahující jen 6,8 % zaostalo za odhadem centrální banky o sedm desetin procentního bodu. Navíc bylo patrné, že zpomalení růstu mezd se netýká jen průměru, ale i mediánu, a navíc se odehrálo ve většině odvětví ekonomiky. Znamená to ovšem, že růst mezd zpomaluje nebo je dokonce nedostatečný?
• Rozbřesk: Slabý maloobchod potvrzuje pokračování spotřebitelské recese
  Čísla z maloobchodu potvrdila, že spotřebitelská recese v Česku s vysokou pravděpodobností dál pokračovala i na konci roku 2022. Meziměsíčně maloobchod v listopadu dál klesal (o 0,3 %), což znamenalo meziroční pokles o 8,7 %. Oproti před covidovému roku 2019 jsou v průměru sice útraty domácností v obchodech nominálně o necelých 20 % vyšší, reálně si však za peníze lidé nakoupí zhruba o 6 % méně. Tržby přitom reálně klesají prakticky ve všech typech obchodů (s výjimkou kosmetiky) s tím, že poněkud překvapivě největší propady zaznamenávají prodejny potravin (jak specializované, tak ostatní). To ukazuje, že značná část Čechů, pod tlakem vysoké inflace a padající reálné mzdy, hledá úspory i v základních výdajích.
• Rozbřesk: Služby konečně na úrovni roku 2019
  Po průmyslu, stavebnictví a zahraničním obchodě včera konečně přišly na řadu další výsledky z české ekonomiky, a sice tržby maloobchodu a služeb. V případě maloobchodu se i tentokrát potvrdilo, že sice dochází k oživení spotřebitelské poptávky, nicméně není až tak dramatické, jak může na první pohled vypadat. Jde především o to, že meziroční téměř 12% (očištěný) či dokonce 13% (neočištěný) nárůst vychází z velmi nízkého základu předloňského „lockdownového“ listopadu.
• Rozbřesk: Služby sčítají ztráty, koruně chybí pozitiva a brexit drhne
  I když už od poloviny října ČR fungovala v nouzovém režimu a řada obchodů a služeb byla uzavřena, nedopadly výsledky maloobchodu úplně nejhůř. Zatímco v březnu se z měsíce na měsíc tržby obchodníků propadly o více než desetinu, tentokrát to nebyla ani dvě procenta. V meziročním srovnání byly téměř na svém, i když to platí samozřejmě pro celková čísla obchodu. Při pohledu do struktury je vidět, že zatímco některým se tržby výrazně smrskly (prodejcům elektroniky, zboží pro volný čas, textilu nebo oblečení a obuvi), jiným (zejména velkým marketům) zase poskočily vzhůru. Vůbec nejvíc se podle očekávání dařilo internetovým prodejcům, kterým oproti září vzrostly tržby o 4,5 % a v meziročním srovnání o více než 29 %. Jak je již uvedeno v úvodu, k omezení prodejů došlo až v průběhu měsíce, takže mnohem zajímavější budou až čísla za listopad, kdy restrikce platily po celou dobu.
• Rozbřesk: Služby stále věří v brzký konec českého lockdownu
  Na první letošní tvrdá data z české ekonomiky si budeme muset ještě chvíli počkat, nicméně k dispozici jsou alespoň průzkumy nálad, které reflektují, jak současnou situaci vnímají firmy v nejvýznamnějších odvětvích a oborech. V pondělí publikované nálady potvrdily možná až překvapivě zhoršení důvěry v české ekonomice v době, kdy už fungovala v rámci třetího lockdownu, včera jsme měli možnost podívat se, co stojí za těmito prvními výsledky, když byly zveřejněny podrobné harmonizované statistiky za celou EU.
• Rozbřesk: Služby v ČR se loni propadly, trh s dluhem čekají tři emise a ropa míří nahoru
  Zatímco průmyslu se v závěru roku dařilo dohánět ztráty z prvního pololetí a meziroční produkce i zakázky byly dokonce nad úrovní předloňského prosince, služby zůstávaly dál pod tlakem. Pár týdnů tzv. rozvolnění se sice do výsledků stravovacích a ubytovacích služeb propsalo, šanci ovlivnit celková čísla za uplynulý rok však už byla jen minimální. Nepřekvapí proto výrazné dvouciferné propady v oblasti cestovního ruchu, který omezeními trpí nejvíce. Cestovní kanceláře tak loni přišly o zhruba 70 % tržeb, hotely a restaurace o polovinu, respektive třetinu. Tržby v letecké dopravě, které jsou z cestovním ruchem úzce spojeny, se zkrátily o přibližně dvě třetiny.
• Rozbřesk: Smíšené signály české ekonomiky
  Na první odhad toho, jak se naší ekonomice dařilo v prvním kvartále roku, si musíme ještě chvíli počkat. Nicméně pravidelné měsíční statistiky naznačují, že se rozhodně ani tentokrát nebudeme řadit mezi evropské premianty. Nakonec to indikují i včera zveřejněná čísla z průmyslu za březen. Průmysl, jako největší tuzemské odvětví, stagnoval a vlastně ani za celé první čtvrtletí se nemůže pochlubit nijak ohromujícím výsledkem, neboť výroba ve srovnání s předchozím kvartálem poklesla o 1,2 % a meziročně zůstala takřka na svém (+0,2 %).
• Rozbřesk: Sněmovna bude hlasovat o “kontroverzním” návrhu rozpočtu
  Poslanci budou dnes schvalovat rozpočet se schodkem 320 miliard korun a dá se očekávat vzrušená debata. Návrh rozpočtu je postaven na staré makroekonomické prognóze, která počítá příští rok s relativně rychlým růstem o 3,9 %.