Rozbřesk: Smíšené signály české ekonomiky

Čtěte více

• Rozbřesk: Slabá čísla z průmyslu, Komise chce faktury za komodity v eurech
  Jak opět potvrdil index nákupních manažerů, nálada v českém průmyslu dále klesá. Aktuální výsledek (51,8) je nejslabším za více než dva roky. PMI se tak znovu sesunul blíž k hranici 50, která odděluje expanzi od útlumu. Hlavním důvodem má být nejenom nižší současné tempo výroby, ale současně i nízké zakázky, které podle PMI dokonce klesají.
• Rozbřesk: Slabá koruna zahýbala i se zahraničním dluhem ČR
  Hlavní událostí dnešního dne budou nepochybně červnové indexy nákupních manažerů za Německo, Francii a rovněž i celou eurozónu, které ukážou, zda jsou tamní ekonomiky již z nejhoršího venku, respektive jak se daří tamnímu průmyslu a službám po uvolnění restrikcí návrat k normálu. Netřeba asi příliš rozvádět, jak moc je úspěch českého průmyslu závislý na vývoji v největší evropské ekonomice, takže dnešní čísla nám mohou dost napovědět i o aktuální situaci v domácí ekonomice. Nezbývá než dodat, že série PMI odstartuje už v 9:15 daty z Francie.
• Rozbřesk: Slabá podnikatelská nálada bere dolaru vítr z plachet
  Klid před bouří, tak by se dal nazvat právě startující týden. Na ekonomické i jiné události je zdánlivě chudý. Na druhou stranu budou mít investoři dost času srovnat si myšlenky v hlavě před startem bouřlivého po-prázdninového rozjezdu obchodování. Jde v zásadě o dvě otázky - za prvé, jak velkým rizikem je pro globální ekonomiku na podzim a v zimě (optikou severní polokoule) delta varianta COVID 19 a za druhé, jak si přeberou centrální bankéři na podzim překvapivě vysoké inflační tlaky.
• Rozbřesk: Slabší česká spotřeba nahrává stabilním sazbám
  České HDP ve třetím kvartále bylo nakonec přepsané o desetinku výše a potkalo se ve finále s naším původním odhadem (0,4% mezikvartální a 2,5% meziroční růst). Zůstává ovšem za očekáváním ČNB, a to o 0,2 procentního bodu proti čerstvé listopadové prognóze. To jako by dávalo za pravdu těm členům bankovní rady, kteří kvůli obavám z většího zpomalení ekonomiky nechtěli na posledním zasedání poslechnout doporučení prognózy dál zvyšovat úrokové sazby.
• Rozbřesk: Slabší růst mezd jestřáby v ČNB nepotěší
  Zatímco ještě do včerejška mohl růst mezd fungovat jako dostatečně silný a jasný argument pro dřívější růst úrokových sazeb, zveřejněné výsledky za třetí kvartál jej velmi zrelativizovaly. Meziroční tempo dosahující jen 6,8 % zaostalo za odhadem centrální banky o sedm desetin procentního bodu. Navíc bylo patrné, že zpomalení růstu mezd se netýká jen průměru, ale i mediánu, a navíc se odehrálo ve většině odvětví ekonomiky. Znamená to ovšem, že růst mezd zpomaluje nebo je dokonce nedostatečný?
• Rozbřesk: Slabý maloobchod potvrzuje pokračování spotřebitelské recese
  Čísla z maloobchodu potvrdila, že spotřebitelská recese v Česku s vysokou pravděpodobností dál pokračovala i na konci roku 2022. Meziměsíčně maloobchod v listopadu dál klesal (o 0,3 %), což znamenalo meziroční pokles o 8,7 %. Oproti před covidovému roku 2019 jsou v průměru sice útraty domácností v obchodech nominálně o necelých 20 % vyšší, reálně si však za peníze lidé nakoupí zhruba o 6 % méně. Tržby přitom reálně klesají prakticky ve všech typech obchodů (s výjimkou kosmetiky) s tím, že poněkud překvapivě největší propady zaznamenávají prodejny potravin (jak specializované, tak ostatní). To ukazuje, že značná část Čechů, pod tlakem vysoké inflace a padající reálné mzdy, hledá úspory i v základních výdajích.
• Rozbřesk: Služby konečně na úrovni roku 2019
  Po průmyslu, stavebnictví a zahraničním obchodě včera konečně přišly na řadu další výsledky z české ekonomiky, a sice tržby maloobchodu a služeb. V případě maloobchodu se i tentokrát potvrdilo, že sice dochází k oživení spotřebitelské poptávky, nicméně není až tak dramatické, jak může na první pohled vypadat. Jde především o to, že meziroční téměř 12% (očištěný) či dokonce 13% (neočištěný) nárůst vychází z velmi nízkého základu předloňského „lockdownového“ listopadu.
• Rozbřesk: Služby sčítají ztráty, koruně chybí pozitiva a brexit drhne
  I když už od poloviny října ČR fungovala v nouzovém režimu a řada obchodů a služeb byla uzavřena, nedopadly výsledky maloobchodu úplně nejhůř. Zatímco v březnu se z měsíce na měsíc tržby obchodníků propadly o více než desetinu, tentokrát to nebyla ani dvě procenta. V meziročním srovnání byly téměř na svém, i když to platí samozřejmě pro celková čísla obchodu. Při pohledu do struktury je vidět, že zatímco některým se tržby výrazně smrskly (prodejcům elektroniky, zboží pro volný čas, textilu nebo oblečení a obuvi), jiným (zejména velkým marketům) zase poskočily vzhůru. Vůbec nejvíc se podle očekávání dařilo internetovým prodejcům, kterým oproti září vzrostly tržby o 4,5 % a v meziročním srovnání o více než 29 %. Jak je již uvedeno v úvodu, k omezení prodejů došlo až v průběhu měsíce, takže mnohem zajímavější budou až čísla za listopad, kdy restrikce platily po celou dobu.
• Rozbřesk: Služby stále věří v brzký konec českého lockdownu
  Na první letošní tvrdá data z české ekonomiky si budeme muset ještě chvíli počkat, nicméně k dispozici jsou alespoň průzkumy nálad, které reflektují, jak současnou situaci vnímají firmy v nejvýznamnějších odvětvích a oborech. V pondělí publikované nálady potvrdily možná až překvapivě zhoršení důvěry v české ekonomice v době, kdy už fungovala v rámci třetího lockdownu, včera jsme měli možnost podívat se, co stojí za těmito prvními výsledky, když byly zveřejněny podrobné harmonizované statistiky za celou EU.
• Rozbřesk: Služby v ČR se loni propadly, trh s dluhem čekají tři emise a ropa míří nahoru
  Zatímco průmyslu se v závěru roku dařilo dohánět ztráty z prvního pololetí a meziroční produkce i zakázky byly dokonce nad úrovní předloňského prosince, služby zůstávaly dál pod tlakem. Pár týdnů tzv. rozvolnění se sice do výsledků stravovacích a ubytovacích služeb propsalo, šanci ovlivnit celková čísla za uplynulý rok však už byla jen minimální. Nepřekvapí proto výrazné dvouciferné propady v oblasti cestovního ruchu, který omezeními trpí nejvíce. Cestovní kanceláře tak loni přišly o zhruba 70 % tržeb, hotely a restaurace o polovinu, respektive třetinu. Tržby v letecké dopravě, které jsou z cestovním ruchem úzce spojeny, se zkrátily o přibližně dvě třetiny.
• Rozbřesk: Sněmovna bude hlasovat o “kontroverzním” návrhu rozpočtu
  Poslanci budou dnes schvalovat rozpočet se schodkem 320 miliard korun a dá se očekávat vzrušená debata. Návrh rozpočtu je postaven na staré makroekonomické prognóze, která počítá příští rok s relativně rychlým růstem o 3,9 %.
• Rozbřesk: Snížení úroků v Polsku při třetí vlně pandemie, vzkazuje centrální banka po dobrodružných intervencích
  Polská centrální banka (NBP) na sebe strhává v poslední době pozornost, neboť se pustila do dobrodružných devizových intervencí proti vlastní měně. Podle včera zveřejněných dat musela NBP nakoupit okolo 4 mld. euro do devizových rezerv, aby dočasně oslabila kurz polské měny o 2 %.
• Rozbřesk: Solidní PMI slibují slušný růst české ekonomiky i ve druhém čtvrtletí
  Jak už naznačily první odhady i včerejší zpřesnění indexu nákupních manažerů, eurozóna pokračuje v solidním růstu i ve druhém čtvrtletí. Navzdory poměrně slabému výkonu francouzské i italské ekonomiky, které dlouhodobě trpí ztrátou konkurenceschopnosti a v italském případě navíc i dlouhodobými problémy finančního sektoru. Silný růst si můžeme slibovat i od české ekonomiky. V květnu PMI v průmyslu sice mírně poklesl, ale stále se nachází vysoko nad padesátkou, což zjednodušeně znamená pokračování konjunktury tohoto našeho největšího odvětví. Když k tomu připočteme velmi dobré výsledky nových zahraničních zakázek, tak můžeme předpokládat, že boom průmyslu bude pokračovat i v dalších měsících. Průmysl si udrží pozici lídra tuzemské ekonomiky, kterému čím dál více sekundují i další odvětví. Ostatně to už nejspíše potvrdí podrobnější data o HDP, která přijdou na řadu už v devět hodin.
• Rozbřesk: S optimismem do třetího lockdownu
  Nálada v české ekonomice se před třetí uzávěrou docela zlepšila. Alespoň tak to vypadá z posledního konjunkturálního průzkumu v letošním roce zveřejněném včera statistickým úřadem. A to je možná právě kamenem úrazu celého průzkumu. Konal se totiž ještě před tím, než vláda rozhodla o nových restrikcích a sněmovna o dalším prodloužení nouzového stavu. I proto působí lepší nálada v odvětví obchodu nebo služeb přece jen trochu paradoxně. Ukazatele důvěry, které byly jako nejrychleji dostupný sken situace právě v roce 2020 docela solidním vodítkem, v posledním měsíci vydaly přece jen zavádějící signál.
• Rozbřesk: Společný záchranný fond je přelomový, euro po právu sílí
  Nemožné se stává skutečností, dalo by se říct po maratonu jednání o záchranném fondu EU. Před rokem by vidina společného záchranného fondu, který dohromady s tradičním rozpočtovým rámcem bude přesahovat 15 % HDP eurozóny, budila úsměv na rtech. COVID vše změnil.
• Rozbřesk: Spor o měkké přistání Fedu a den “D” pro nového guvernéra a bankovní radu ČNB
  To co před dvěma lety začalo v USA jako přátelská výměna názorů mezi akademiky na téma dočasná vs. permanentní inflace se pomalu mění v ostrou řežbu, kde padají tvrdá slova o zavádějících závěrech a faktických chybách. Hlavní protagonisté velmi aktuálního sporu, o to jakou podobu bude mít přistání americké ekonomiky, jsou na jedné straně “tým skeptiků” vedený Larry Summersem a Olivierem Blanchardem a na straně druhé “tým optimistů” v němž jsou prakticky všichni současní centrální bankéři z Fedu (viz např. včerejší vyjádření jestřába-optimisty J. Bullarda).
• Rozbřesk: Stagflační šok, aneb ozvěny „sedmdesátek“
  Zatímco válka na Ukrajině zůstává nadále v centru pozornosti finančních trhů, o své slovo se v posledních dnech znovu hlásí také Covid-19. Nejvyšší přírůstky nově nakažených od začátku pandemie hlásí Čína, která pouhý týden po konci uzávěry průmyslové megalopole Šen-čen oznámila devítidenní lockdown Šanghaje. Z pohledu Evropy představuje čínská politika nulové tolerance problém zejména s ohledem na další narušení dodavatelských řetězců, které jsou trvale pod tlakem od propuknutí pandemie v roce 2020.
• Rozbřesk: Stagnující prodeje aut v Evropě
  Na první pohled to vypadá, že je česká ekonomika vůči aktuálnímu zpomalení nebo dokonce recesi německého hospodářství imunní a dál si drží své solidní tempo. Sice bylo v závěru roku zhruba poloviční ve srovnání s koncem roku 2017, nicméně v daných podmínkách jde stále o velmi dobrý výsledek. Největší tuzemské odvětví – průmysl – zůstává na dráze růstu a jeho trend tak ostře kontrastuje s vývojem, který vidíme v Německu, Francii nebo v Itálii. A zásluhu na tom nepochybně má i automobilový průmysl, který v roce 2018 dosáhl nového historického rekordu co do počtu vyrobených osobních automobilů, když se přiblížil na dohled hranici 1,5 mil. kusů.
• Rozbřesk: Stále napjatější situace na českém trhu práce
  Dnes je sice na pořadu dne jednání ECB, psali jsme o něm ovšem zde už v pondělí, a tak pozornost tentokrát věnujeme domácímu číslu, které vyšlo dnes v devět hodin – a sice míře nezaměstnanosti, respektive situaci na českém trhu práce. Po krátkém sezónním nárůstu na přelomu roku začíná nezaměstnanost v ČR opět klesat. Zatímco loni v únoru nezaměstnanost ještě překračovala 5 %, nyní je už menší než 4 %, konkrétně 3,7 % a za nedlouho se nejspíše dostane dokonce pod hranice tří procent. V počtech to znamená, že se řady nezaměstnaných meziročně ztenčily o 100 tisíc lidí a ve srovnání s obdobím konce poslední recese dokonce o cca 350 tis.
• Rozbřesk: Stále slabé zakázky, Fed zkoumá kontrolu výnosové křivky
  Včera zveřejněné finální PMI za eurozónu potvrdily, že se situace v evropském průmyslu začala stabilizovat. Po skončení většiny restriktivních opatření se firmy začaly vracet do normálního režimu a k před-koronovým úrovním se vrátily i indexy nákupních manažerů. Na první pohled tedy mohou potěšit tří nebo čtyřměsíční maxima PMI v jednotlivých zemích eurozóny (s výjimkou Francie, kde je PMI na téměř dvouletém maximu), avšak stále nelze tak úplně přehlédnout, že ve většině z nich je PMI stále pod hranicí padesáti, takže se dál obecně počítá se slabší výrobní aktivitou pro další měsíce. Nadějně nevypadají ani statistiky nových zakázek nebo vyhlídky zaměstnanosti, která dál padá.