Rozbřesk: Stagflační šok, aneb ozvěny „sedmdesátek“

Čtěte více

• Rozbřesk: Služby sčítají ztráty, koruně chybí pozitiva a brexit drhne
  I když už od poloviny října ČR fungovala v nouzovém režimu a řada obchodů a služeb byla uzavřena, nedopadly výsledky maloobchodu úplně nejhůř. Zatímco v březnu se z měsíce na měsíc tržby obchodníků propadly o více než desetinu, tentokrát to nebyla ani dvě procenta. V meziročním srovnání byly téměř na svém, i když to platí samozřejmě pro celková čísla obchodu. Při pohledu do struktury je vidět, že zatímco některým se tržby výrazně smrskly (prodejcům elektroniky, zboží pro volný čas, textilu nebo oblečení a obuvi), jiným (zejména velkým marketům) zase poskočily vzhůru. Vůbec nejvíc se podle očekávání dařilo internetovým prodejcům, kterým oproti září vzrostly tržby o 4,5 % a v meziročním srovnání o více než 29 %. Jak je již uvedeno v úvodu, k omezení prodejů došlo až v průběhu měsíce, takže mnohem zajímavější budou až čísla za listopad, kdy restrikce platily po celou dobu.
• Rozbřesk: Služby stále věří v brzký konec českého lockdownu
  Na první letošní tvrdá data z české ekonomiky si budeme muset ještě chvíli počkat, nicméně k dispozici jsou alespoň průzkumy nálad, které reflektují, jak současnou situaci vnímají firmy v nejvýznamnějších odvětvích a oborech. V pondělí publikované nálady potvrdily možná až překvapivě zhoršení důvěry v české ekonomice v době, kdy už fungovala v rámci třetího lockdownu, včera jsme měli možnost podívat se, co stojí za těmito prvními výsledky, když byly zveřejněny podrobné harmonizované statistiky za celou EU.
• Rozbřesk: Služby v ČR se loni propadly, trh s dluhem čekají tři emise a ropa míří nahoru
  Zatímco průmyslu se v závěru roku dařilo dohánět ztráty z prvního pololetí a meziroční produkce i zakázky byly dokonce nad úrovní předloňského prosince, služby zůstávaly dál pod tlakem. Pár týdnů tzv. rozvolnění se sice do výsledků stravovacích a ubytovacích služeb propsalo, šanci ovlivnit celková čísla za uplynulý rok však už byla jen minimální. Nepřekvapí proto výrazné dvouciferné propady v oblasti cestovního ruchu, který omezeními trpí nejvíce. Cestovní kanceláře tak loni přišly o zhruba 70 % tržeb, hotely a restaurace o polovinu, respektive třetinu. Tržby v letecké dopravě, které jsou z cestovním ruchem úzce spojeny, se zkrátily o přibližně dvě třetiny.
• Rozbřesk: Smíšené signály české ekonomiky
  Na první odhad toho, jak se naší ekonomice dařilo v prvním kvartále roku, si musíme ještě chvíli počkat. Nicméně pravidelné měsíční statistiky naznačují, že se rozhodně ani tentokrát nebudeme řadit mezi evropské premianty. Nakonec to indikují i včera zveřejněná čísla z průmyslu za březen. Průmysl, jako největší tuzemské odvětví, stagnoval a vlastně ani za celé první čtvrtletí se nemůže pochlubit nijak ohromujícím výsledkem, neboť výroba ve srovnání s předchozím kvartálem poklesla o 1,2 % a meziročně zůstala takřka na svém (+0,2 %).
• Rozbřesk: Sněmovna bude hlasovat o “kontroverzním” návrhu rozpočtu
  Poslanci budou dnes schvalovat rozpočet se schodkem 320 miliard korun a dá se očekávat vzrušená debata. Návrh rozpočtu je postaven na staré makroekonomické prognóze, která počítá příští rok s relativně rychlým růstem o 3,9 %.
• Rozbřesk: Snížení úroků v Polsku při třetí vlně pandemie, vzkazuje centrální banka po dobrodružných intervencích
  Polská centrální banka (NBP) na sebe strhává v poslední době pozornost, neboť se pustila do dobrodružných devizových intervencí proti vlastní měně. Podle včera zveřejněných dat musela NBP nakoupit okolo 4 mld. euro do devizových rezerv, aby dočasně oslabila kurz polské měny o 2 %.
• Rozbřesk: Solidní PMI slibují slušný růst české ekonomiky i ve druhém čtvrtletí
  Jak už naznačily první odhady i včerejší zpřesnění indexu nákupních manažerů, eurozóna pokračuje v solidním růstu i ve druhém čtvrtletí. Navzdory poměrně slabému výkonu francouzské i italské ekonomiky, které dlouhodobě trpí ztrátou konkurenceschopnosti a v italském případě navíc i dlouhodobými problémy finančního sektoru. Silný růst si můžeme slibovat i od české ekonomiky. V květnu PMI v průmyslu sice mírně poklesl, ale stále se nachází vysoko nad padesátkou, což zjednodušeně znamená pokračování konjunktury tohoto našeho největšího odvětví. Když k tomu připočteme velmi dobré výsledky nových zahraničních zakázek, tak můžeme předpokládat, že boom průmyslu bude pokračovat i v dalších měsících. Průmysl si udrží pozici lídra tuzemské ekonomiky, kterému čím dál více sekundují i další odvětví. Ostatně to už nejspíše potvrdí podrobnější data o HDP, která přijdou na řadu už v devět hodin.
• Rozbřesk: S optimismem do třetího lockdownu
  Nálada v české ekonomice se před třetí uzávěrou docela zlepšila. Alespoň tak to vypadá z posledního konjunkturálního průzkumu v letošním roce zveřejněném včera statistickým úřadem. A to je možná právě kamenem úrazu celého průzkumu. Konal se totiž ještě před tím, než vláda rozhodla o nových restrikcích a sněmovna o dalším prodloužení nouzového stavu. I proto působí lepší nálada v odvětví obchodu nebo služeb přece jen trochu paradoxně. Ukazatele důvěry, které byly jako nejrychleji dostupný sken situace právě v roce 2020 docela solidním vodítkem, v posledním měsíci vydaly přece jen zavádějící signál.
• Rozbřesk: Společný záchranný fond je přelomový, euro po právu sílí
  Nemožné se stává skutečností, dalo by se říct po maratonu jednání o záchranném fondu EU. Před rokem by vidina společného záchranného fondu, který dohromady s tradičním rozpočtovým rámcem bude přesahovat 15 % HDP eurozóny, budila úsměv na rtech. COVID vše změnil.
• Rozbřesk: Spor o měkké přistání Fedu a den “D” pro nového guvernéra a bankovní radu ČNB
  To co před dvěma lety začalo v USA jako přátelská výměna názorů mezi akademiky na téma dočasná vs. permanentní inflace se pomalu mění v ostrou řežbu, kde padají tvrdá slova o zavádějících závěrech a faktických chybách. Hlavní protagonisté velmi aktuálního sporu, o to jakou podobu bude mít přistání americké ekonomiky, jsou na jedné straně “tým skeptiků” vedený Larry Summersem a Olivierem Blanchardem a na straně druhé “tým optimistů” v němž jsou prakticky všichni současní centrální bankéři z Fedu (viz např. včerejší vyjádření jestřába-optimisty J. Bullarda).
• Rozbřesk: Stagnující prodeje aut v Evropě
  Na první pohled to vypadá, že je česká ekonomika vůči aktuálnímu zpomalení nebo dokonce recesi německého hospodářství imunní a dál si drží své solidní tempo. Sice bylo v závěru roku zhruba poloviční ve srovnání s koncem roku 2017, nicméně v daných podmínkách jde stále o velmi dobrý výsledek. Největší tuzemské odvětví – průmysl – zůstává na dráze růstu a jeho trend tak ostře kontrastuje s vývojem, který vidíme v Německu, Francii nebo v Itálii. A zásluhu na tom nepochybně má i automobilový průmysl, který v roce 2018 dosáhl nového historického rekordu co do počtu vyrobených osobních automobilů, když se přiblížil na dohled hranici 1,5 mil. kusů.
• Rozbřesk: Stále napjatější situace na českém trhu práce
  Dnes je sice na pořadu dne jednání ECB, psali jsme o něm ovšem zde už v pondělí, a tak pozornost tentokrát věnujeme domácímu číslu, které vyšlo dnes v devět hodin – a sice míře nezaměstnanosti, respektive situaci na českém trhu práce. Po krátkém sezónním nárůstu na přelomu roku začíná nezaměstnanost v ČR opět klesat. Zatímco loni v únoru nezaměstnanost ještě překračovala 5 %, nyní je už menší než 4 %, konkrétně 3,7 % a za nedlouho se nejspíše dostane dokonce pod hranice tří procent. V počtech to znamená, že se řady nezaměstnaných meziročně ztenčily o 100 tisíc lidí a ve srovnání s obdobím konce poslední recese dokonce o cca 350 tis.
• Rozbřesk: Stále slabé zakázky, Fed zkoumá kontrolu výnosové křivky
  Včera zveřejněné finální PMI za eurozónu potvrdily, že se situace v evropském průmyslu začala stabilizovat. Po skončení většiny restriktivních opatření se firmy začaly vracet do normálního režimu a k před-koronovým úrovním se vrátily i indexy nákupních manažerů. Na první pohled tedy mohou potěšit tří nebo čtyřměsíční maxima PMI v jednotlivých zemích eurozóny (s výjimkou Francie, kde je PMI na téměř dvouletém maximu), avšak stále nelze tak úplně přehlédnout, že ve většině z nich je PMI stále pod hranicí padesáti, takže se dál obecně počítá se slabší výrobní aktivitou pro další měsíce. Nadějně nevypadají ani statistiky nových zakázek nebo vyhlídky zaměstnanosti, která dál padá.
• Rozbřesk: Start největší státní podpory v dějinách ČR
  Už od 12. března platí na území ČR nouzový stav a ještě (minimálně) do 11. dubna platit bude. Nástup restrikcí spolu s propadem domácí i zahraniční poptávky tvrdě zasáhl tuzemský podnikatelský sektor, který dnes bude s napětím vyčkávat na rozhodnutí o asi nejvýznamnějších vládních opatřeních na jeho podporu.
• Rozbřesk: Startuje nouzový stav, koruna zůstane pod tlakem
  V Česku platí ode dneška opět nouzový stav doprovázený sadou nových restriktivních opatření – minimálně na čtrnáct dní je tak zapotřebí se připravit na omezení hromadných akcí, fungování středních škol i restauračních zařízení. Opatření jsou zatím výrazně mírnější než v průběhu jara, pokračující nárůst počtu nakažených (přes víkend padly nové rekordy) je však znepokojující a oficiální opatření mohou postupem času ještě nabírat na síle. I proto v nejbližších týdnech příliš nevěříme, že se česká koruna dokáže postavit zpátky na nohy.
• Rozbřesk: Startuje týden centrálních bank
  Podle očekávání minulý týden rozhodně nebyl ve znamení dobrých zpráv z ekonomiky, zvláště ne té evropské. Mizerné výsledky indexů nákupních manažerů naznačují další zhoršování očekávání v Německu, stejně jako ostře sledované Ifo, které navíc žádnou naději na brzký obrat ani nenaznačilo. Na vině jsou především nižší zakázky a situace v automobilovém průmyslu. Jmenovatelem pak je, jako v posledních měsících už tradičně, slábnoucí poptávka ovlivněná zpomalením v Číně, strachem z obchodních válek, divokého brexitu a v neposlední řadě i sílící regulací. Část trhu nenadchla ani ECB, která dala jasně najevo, že udělá vše možné, aby vrátila inflaci k cíli, ale vlastně může v takové situaci přinést další snížení již tak záporné úrokové sazby nebo další vlna kvantitativního uvolňování, která je úspěšná především v deformování dluhopisového trhu.
• Rozbřesk: Startuje týden měkkých dat a velkých slov centrálních bankéřů
  Jackson Hole, malé městečko ve Wyomingu má tento týden šanci dostat se do centra pozornosti světových médií hned dvakrát. Nejprve poněkud symbolickým zatměním slunce, k němuž má dojít už dnes, a pak hned ve čtvrtek, kdy tam startuje další pravidelné setkání centrálních bankéřů. V minulosti se na tomto summitu oznamovaly velké plány měnové politiky Fedu i ECB v podobě tzv. kvantitativního uvolňování. Ale jestli bude stejně důležité jako v minulosti, nebo alespoň stejně zajímavé jako zatmění, se teprve uvidí.
• Rozbřesk: Startuje 19. sjezd čínských komunistů. Dow Jones zdraví z 23.000 bodů
  Nebýt toho drahého másla, tak jsme si hezčí ekonomické počasí na právě končící babí léto nemohli přát. Důkazy o tom, že se daří, přicházejí totiž každý den - včera například americký akciový index Dow Jones překonal v průběhu seance magickou hranici 23 tisíc bodů (byť nakonec uzavřel pod ní). Jakoby tím Wall Street chtěla poslat pozdrav do Číny, kde právě začal 19. sjezd komunistické strany Číny.
• Rozbřesk: Stát dnes znovu otestuje zájem investorů o nové dluhopisy, koruně pomáhá jestřábí ČNB
  Ministerstvo financí dnes bude mít letos už druhou šanci otestovat zájem investorů o nové státní dluhopisy. Tu první mělo už na začátku roku a z jejích výsledků se nedá říct, že by zájem o nové státní bondy byl nějak ohromující. Z nabízených bondů za 7 mld. se na trhu podařilo uplatnit zhruba šest miliard, přičemž o nejdelší papír splatný v roce 2036 nebyl téměř žádný zájem a ani v dalších dvou případech se nedá říct, že by se investoři o nové státní dluhopisy zrovna porvali.
• Rozbřesk: Státní dluh narůstá… ekonomice navzdory
  Radost ze svižného růstu ekonomiky mohou mít nejenom úřady práce, kterým razantně ubylo klientů, ale i státní rozpočet. Díky rekordní zaměstnanosti a rychlejšímu růstu mezd se výrazně zvýšil výběr tzv. sociálního pojistného, jež je mimochodem nejenom největší příjmovou položkou, ale současně i tou, která v letošním roce přinesla už více než 32 mld. korun navíc. Shodou okolností je to polovina z celkově zvýšeného výběru daní. Teprve až druhá v pořadí je DPH s nárůstem o necelých 15 mld., což mimochodem zhruba jen odpovídá rostoucí (zdaněné) spotřebě v ekonomice.