FT: Může být Evropa zelená bez důležitých nerostných surovin z Číny?

Blízký východ má ropu, Čína má kovy vzácných zemin, řekl v roce 1987 tehdejší čínský lídr Teng Siao-pching, když byl na návštěvě města Pao-tchou v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. V této lokalitě se nachází jedno z největších nalezišť vzácných zemin v Číně. I když kovy vzácných zemin jsou po celém světě, žádná země je nevyužívá tak, jako Čína. Peking rozpoznal strategickou důležitost těchto zdrojů před více než třiceti lety a vybudoval si dominantní postavení v produkci oxidů vzácných zemin - vytěžené suroviny, ze které se oddělují prvky vzácných zemin, píše list Financial Times (FT).

Další země se snaží Čínu dohnat. Produkce oxidů kovů vzácných zemin mimo Čínu se podle údajů z USA loni zvýšila ve srovnání s rokem 2015 téměř čtyřnásobně a dosáhla 90.000 tun. Čína však nezaostává. Produkce se tam loni zdvojnásobila na 210.000 tun a v absolutních číslech je daleko před zbytkem světa.

Těžba je ale jen prvním krokem. Prvky vzácných zemin se musejí oddělit od oxidů, rafinovat a zpracovat do slitin v rámci složitého, vysoce specializovaného a vícestupňového procesu, než se z nich mohou stát magnety. I zde mají relativně nové země, jako je Evropa, co dohánět. Čína si v každém kroku tohoto procesu vybudovala vedoucí pozici, a to díky dlouhodobé a koordinované průmyslové strategii podporované státními dotacemi.

"V krátkodobém horizontu bude Čína stále hlavním hráčem," uvedl analytik institutu CEPS Edoardo Righetti. "Nemůžete za pět let zlomit konkurenční výhodu, kterou si vybudovala za posledních 30 let."

Poptávka po kovech vzácných zemin roste kvůli jejich důležitosti při výrobě permanentních magnetů, které jsou nezbytnou součástí pokročilých technologií důležitých pro udržitelný růst. Elektromobily bez permanentních magnetů potřebují větší baterie, větrné turbíny na moři bez nich vyžadují větší údržbu. To z těchto málo známých prvků dělá zásadní prvky pro odklon od fosilních paliv. A jsou také životně důležité pro zbrojní systémy.

Hodnota globálního trhu s kovy vzácných zemin by letos měla dosáhnout asi devět miliard USD (207 miliard Kč). Do deseti let se však více než zdvojnásobí a dosáhne 21 miliard USD, odhaduje poradenská společnost Project Blue. V Evropě se poptávka po vzácných kovech podle nynějších odhadů zvýší do roku 2030 pětinásobně.

Produkce v Evropě je v současnosti na úrovni těžby i zpracování zanedbatelná. "V Evropě neexistují žádná významná prokázaná ložiska, (není k dispozici) žádná recyklační technologie, ani se nerealizuje, a s výjimkou Číny neexistuje téměř žádná navazující zpracovatelská technologie," uvedl Ton Bastein z nizozemského výzkumného institutu TNO.

Dokonce i v technologických oblastech, ve kterých je Evropa světovým lídrem, jako je například výroba větrných turbín, je region stále závislý na důležitých surovinách z Číny. Podobně je tomu u elektromobilů a dalších inovací, které mají být pohonem ekologičtější budoucnosti. EU se proto rozhodla rozšířit své zdroje.

Evropa má v současnosti jedno zařízení na separaci vzácných zemin pro výrobu magnetů, které se nachází v Estonsku a provozuje ho kanadská firma Neo Performance Materials. Belgická chemická skupina Solvay plánuje rozšířit svůj závod ve francouzském La Rochelle, aby mohl dělat to samé.

Švédská státní těžební firma LKAB letos v lednu oznámila, že v Laponsku objevila největší evropské ložisko kovů vzácných zemin, což znamená potenciální podporu snahám EU méně se spoléhat na dovoz. Generální ředitel LKAB Jan Moström uvedl, že projekt je sice zásadní pro ochranu Evropy před čínským dovozem elektromotorů, elektromobilů a větrných turbín, ale sám o sobě zdaleka nestačí k tomu, aby se EU stala nezávislou. Je také otázkou, jak rychle se těžba rozběhne, zatím je stále v počáteční fázi průzkumu.

Každá společnost, která bude chtít využívat ložiska v Evropě, musí také překonat další překážky. K těm patří obavy o životní prostředí, odpor místních obyvatel vůči nové těžbě a zdlouhavé procesy při udělování povolení.

EU v březnu navrhla zákon o kritických surovinách (CRMA), aby posílila vlastní dodávky surovin. Ten stanovuje i cíle pro domácí zdroje, výrobu a recyklaci. Podle zástupců odvětví to však nestačí. Upozorňují, že kromě technologického náskoku Peking dotuje svůj průmysl, udržuje neprůhlednost cen a kontroluje trh prostřednictvím vývozních kvót.

Ani rychlé přijetí CRMA podle odborníků nepomůže EU do konce desetiletí snížit závislost na Číně v případě vzácných kovů. A cíle stanovené CRMA, aby se v EU do roku 2030 vytěžilo deset procent potřebných kovů vzácných zemin, zpracovalo 40 procent a recyklovalo 15 procent, nejsou "ani zdaleka splnitelné," dodává Righetti.

Cíle nejsou splnitelné dokonce ani v případě recyklace. U vzácných zemin je recyklace obtížná, protože se nacházejí v mimořádně malém množství ve složitých produktech, upozornil šéf evropské asociace recyklačního průmyslu EuRIC Emmanuel Katrakis. Mnoho výrobků využívajících kovy vzácných zemin je také daleko od konce své životnosti. Například typická evropská větrná turbína bude vyřazena z provozu nejdříve v roce 2030.

Zatím jen málokdo věří, že Evropa bude schopna Čínu zcela nahradit. Diplomaté, odborníci a představitelé průmyslu tvrdí, že pravda je taková, že Evropa sice může mírně diverzifikovat svůj dodavatelský řetězec, ale bez Číny nemůže splnit své klimatické cíle.

Zdroj: Reuters, ČTK, FT

Čtěte více

• FT: Evropští poslanci dohodli pravidla pro velké technologické společnosti
  Evropští poslanci se dohodli na pravidlech, jak postupovat vůči velkým technologickým společnostem. Dotknou se firem s tržní kapitalizací nad 80 miliard eur (dva biliony Kč), píše na svém webu deník Financial Times (FT). Týkat se podle něj budou nejen amerických firem Google, Amazon, Apple a Facebook, ale i čínské společnosti Alibaba nebo nizozemského ubytovacího serveru Booking.com.
• FT: Francie žádá po technologických firmách z USA digitální daň
  Francouzský daňový úřad už začal po amerických technologických firmách vyžadovat miliony eur v rámci nové daně z digitálních služeb, kterou Washington kritizuje. V posledních dnech obdržely od francouzského daňového úřadu informaci o platbě daně za rok 2020 mimo jiné firmy Amazon a Facebook, napsal dnes britský list Financial Times (FT). Požadavek Paříže na výběr daně tak znamená konec příměří s Washingtonem.
• FT: Itálie se ptá, kde je evropská solidarita
  Itálie byla zklamána reakcí některých nejbližších evropských spojenců a ptá se v krizi kolem epidemie koronaviru, kde je evropská solidarita. Vyplývá to z pátečního článku ekonomického listu Financial Times (FT).
• FT: Italská vláda po propadu cen akcií bank mírní podmínky výběru daně
  Akcie italských bank dnes umazávaly vysoké ztráty, které zaznamenaly v úterý po překvapivém oznámení vlády, že letos jednorázově zavede 40procentní daň z mimořádných zisků bank. Řím se snaží uklidnit nervozitu, kterou svým oznámením vyvolal, argumentuje přitom nutností zachovat finanční stabilitu. Napsal to dnes britský ekonomický list Financial Times (FT).
• FT: K řeckému oddlužení chybí vůle
  Někdy je to, co je správné, i tím nejmoudřejším řešením. Tak je tomu nyní s Řeckem. Při správném...
• FT: Letošní rok bude zřejmě z hlediska fúzí a akvizic rekordní
  Globální hodnota sjednaných fúzí a akvizic se v dosavadním průběhu letošního roku vyšplhala na téměř čtyři biliony dolarů (zhruba 85 bilionů Kč). Je tak na cestě k dosažení nového celoročního rekordu. Informoval o tom na svých internetových stránkách list Financial Times (FT) s odvoláním na údaje společnosti Refinitiv.
• FT: Majitel TikToku, firma ByteDance, obnovil plán vstupu na burzu
  Čínská společnost ByteDance, která je majitelem populární aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok, obnovila plán vstupu na burzu. A to navzdory rostoucímu tlaku čínských regulátorů na technologické podniky. Informoval o tom včera list Financial Times (FT), který se odvolává na zdroje obeznámené s plány podniku. ByteDance podle zdrojů hodlá uvést své akcie na hongkongskou burzu, buď v letošním čtvrtém čtvrtletí, nebo začátkem příštího roku.
• FT: MMF v případě ruského embarga na plyn varuje před recesí ve východní Evropě
  Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval před vážnou recesí ve východní Evropě včetně České republiky v případě, že Rusko zavede embargo na dodávky plynu a ostatní země se s nimi nepodělí o své zásoby. Na svém webu o tom píše list Financial Times (FT). Recese by podle měnového fondu dolehla i na Itálii.
• FTMO kupuje marketingovou agenturu eVisions
  Česká firma FTMO provozující platformu pro amatérské burzovní obchodníky koupila tuzemskou marketingovou agenturu eVisions. Hodnota transakce je ve vyšších desítkách milionů korun. Firmy uzavření obchodu oznámily v tiskové zprávě.
• FTMO má další konkurenci, broker OANDA začíná s Prop Tradingem
  Společnost OANDA oznamuje spuštění nového programu OANDA Labs Trader, který je určený obchodníkům a nabízí jim podíl na zisku v rámci takzvaného Prop Tradingu, který nyní zažívá značný boom ve světě ale i u nás. Známá společnost FTMO, která se proslavila v tomto oboru tak vyhlíží další silnou konkurenci. Konkurence mezi Prop Trading firmami poslední dobou velmi silně narůstá a vzniká velmi mnoho nových společností. Nedávno například na český trh vstoupila společnost Fintokei. Je pravděpodobné, že tento trend bude zesilovat a dočkáme se velmi brzy dalších nových společností v tomto rychle se rozvíjejícím oboru Prop Trading firem. Tlak, rivalita a konkurence mezi Prop Trading společnostmi je již nyní obrovská.
• FT: Naftogaz jednal s americkými podniky o projektech na Ukrajině
  Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz jednala s americkými firmami Exxon Mobil, Chevron a Halliburton o projektech na Ukrajině. Informoval o tom na svých internetových stránkách list Financial Times (FT). Kyjev se nyní podle listu snaží přilákat zpět investice do ukrajinského energetického sektoru.
• FT: Návrh komuniké ze summitu G20 nezmiňuje boj s protekcionismem
  Návrh komuniké ze summitu G20, který se uskuteční v závěru listopadu v Argentině, neobsahuje výslovný závazek bojovat s protekcionismem. Tím by se mohlo předejít podobnému napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a světovými lídry, jaké poznamenalo loňský summit největších světových ekonomik, napsal ekonomický list Financial Times (FT).
• FT: Navržená severoirská pojistka brexitu nemůže fungovat
  Takzvaný protokol o Irsku a Severním Irsku představoval jednu z největších překážek pro dokončení čerstvě ujednané dohody o vystoupení Británie z Evropské unie. Právně závazné opatření má zajistit bezproblémový režim na irské hranici i po přechodném období po britském odchodu z evropského bloku, které je naplánováno do prosince 2020, pokud během tohoto období Brusel a Londýn nenaleznou lepší řešení. Deník Financial Times (FT) dnes ale po prozkoumání návrhu "rozvodové dohody" napsal, že severoirská pojistka, tak jak je nyní formulovaná, nemůže fungovat.
• FT: Největší burzou v Evropě je Amsterodam - předstihl Londýn
  Největší akciovou burzou v Evropě se po brexitu stal Amsterodam, který tak předstihl dosud kralující Londýn. V lednu se na různých nizozemských obchodních platformách denně zobchodovaly akcie v průměru za 9,2 miliardy eur (237 miliard Kč), což je ve srovnání s prosincem více než čtyřnásobek. S odvoláním na údaje společnosti CBOE Europe to napsal britský deník Financial Times (FT).
• FT: Největší čínské banky půjčily Rusku po západních sankcích miliardy dolarů
  Rusku, na nějž Západ po invazi Moskvy na Ukrajinu uvalil sankce, největší čínské banky půjčily miliardy dolarů, napsal list Financial Times (FT). Zatímco západní věřitelé pod tlakem regulátorů a politiků působení v Rusku omezují nebo z něj odcházejí, na jejich místo nastupuje Peking, který se snaží propagovat jüan jako alternativní světovou měnu vedle dolaru. Expozice čtyř největších čínských bank vůči ruskému bankovnímu sektoru se za čtrnáct měsíců do letošního března zvýšila čtyřnásobně, ukazují data Kyjevské ekonomické školy (KSE).
• FT: Největší ropné firmy se chystají k odkupům svých akcií za 38 miliard USD
  Sedm největších ropných společností se letos chystá k odkupům svých akcií v úhrnu za 38 miliard dolarů (téměř 813 miliard Kč), což je téměř rekord. Znamenalo by to maximum od roku 2008, kdy tyto podniky na odkup svých akcií vynaložily dohromady 46 miliard dolarů. Firmám to umožňují vysoké ceny surovin, píše na svém webu deník Financial Times (FT), který se odvolává na data analytické společnosti Bernstein Research.
• FT: Německo zveřejnilo návrh rozpočtu záměrně dříve
  Německo záměrně posunulo zveřejnění svých rozpočtových plánů o týden před dnešní summit Evropské unie...
• FT: Odliv peněz z fondů dluhopisů zaměřených na mladé trhy je nejvyšší za 17 let
  Investoři v letošním roce vybrali z dluhopisových fondů zaměřených na mladé trhy už 50 miliard USD (1,2 bilionu Kč). Čistý odliv je tak nejvyšší za posledních nejméně 17 let. S odvoláním na údaje shromážděné společností JPMorgan to uvádí list Financial Times (FT). Zpráva je další ukázkou toho, jak zpřísnění měnové politiky v rozvinutých zemích a válka na Ukrajině vyvolaly odliv z této třídy aktiv.
• FT: Počet bankrotů roste, na vině je konec covidové pomoci a vysoké úroky
  Ve většině vyspělých ekonomik roste počet firemních bankrotů dvouciferným tempem. Vlády ukončují podporu podnikům v potížích, kterou začaly vyplácet v období pandemie covidu-19, a firmám rostou náklady na půjčky. Píše o tom deník Financial Times (FT). V České republice počet bankrotů ale dlouhodobě klesá, zjistila studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.
• FT: Rakouská OMV chystá pro nákupy ruského plynu účty v rublech
  Rakouská energetická skupina OMV, která je jedním z největších dovozců ruského plynu, se chystá u finančního ústavu Gazprombank ve Švýcarsku otevřít si účty v rublech. S odkazem na informované zdroje to dnes napsal britský ekonomický list Financial Times (FT). Rakouský podnik tak vyhoví požadavkům Kremlu, který od svých odběratelů v EU začal vyžadovat platby v rublech.