EK sleduje situaci po krachu SVB, v EU byla banka přítomna jen omezeně

Evropská komise sleduje situaci po krachu americké Silicon Valley Bank (SVB). Banka však byla v EU přítomna jen ve velmi omezené míře. Uvedl to dnes mluvčí Evropské komise. Situaci monitorují také úřady ve Švýcarsku a Norsku. Norský státní investiční fond agentuře Reuters řekl, že investoval do SVB a doufá, že se mu podaří část investic získat zpět. Páteční krach SVB byl největším bankrotem americké banky od finanční krize v roce 2008.

"Bereme na vědomí rychlou a rozhodnou reakci amerických úřadů. Na úrovni EU je přítomnost Silicon Valley Bank velmi omezená a jsme v kontaktu s příslušnými úřady," řekl mluvčí EK.

Norský státní investiční fond agentuře Reuters řekl, že v akciích SVB měl 1,699 miliardy norských korun (3,5 miliardy Kč) a v dluhopisech 1,103 miliardy NOK. Fond očekává, že se mu podaří z úvěrové expozice dostat nějaké peníze zpět, ale zatím je předčasné říct kolik. Norský bankovní regulátor FSA dodal, že zatím nenasvědčuje nic tomu, že by norští hráči na finančním trhu měli významnou expozici na americké banky postižené krizí.

Švýcarský finanční regulátor FINMA podle svých slov monitoruje situaci kolem zkrachovalé SVB a hledá známky nákazy z pádu banky, aby včas identifikoval případná skupinová rizika.

Švédský úřad pro finanční dohled FI dnes uvedl, že krach SVB pravděpodobně neovlivní finanční stabilitu Švédska. FI je v úzkém kontaktu s největšími švédskými bankami a podle odhadů žádná z nich nemá žádnou velkou vlastní přímou expozici vůči americkým bankám, které se dostaly do problémů.

V reakci na páteční krach SVB se úřady rozhodly uzavřít také newyorskou banku Signature Bank. Podle regulačních orgánů by ponechání banky v provozu mohlo ohrozit stabilitu celého finančního systému.

ČNB: V ČR nepůsobí banky s podobným modelem jako padlé v USA

V českém bankovním sektoru nepůsobí banky s podobným obchodním modelem, jako měly americké Sillicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank, které se dostaly do problémů. Na dotaz ČTK to dnes uvedla viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. České banky jsou podle ní dobře kapitálově vybavené. Páteční krach SVB byl největším pádem americké banky od roku 2008, následně úřady uzavřely i Signature Bank.

"Česká národní banka pozorně sleduje situaci v USA, kde došlo k selhání dvou středně velkých bank," uvedla Zamrazilová. "V českém bankovním sektoru nepůsobí banky s obchodním modelem podobným bankám, které se dostaly do problémů v USA. Domácí banky jsou dobře kapitálově vybavené a jsou povinny dodržovat přísná regulatorní pravidla včetně těch pro řízení likvidity," doplnila.

SVB se specializovala na technologické společnosti podporované rizikovým kapitálem. Signature Bank měla osm národních oblastí podnikání, včetně komerčních nemovitostí a digitálního bankovnictví. Téměř čtvrtina jejích vkladů byla ze sektoru kryptoměn.

"Padlé banky byly totiž v mnoha ohledech specifické. Obecně můžeme říct, že hlavu jim setnuly vysoké úrokové sazby. Kvůli prudkému růstu depozit vsadily na nákupy dluhopisů, jejichž ceny ovšem klesaly s růstem sazeb. Depozita ve standardních bankách rostly v posledních letech několikanásobně pomaleji, což omezuje možnosti jejich ztrát. Navíc padlé banky se soustředily na podnikání v kryptu, navíc v mladých společnostech – tedy pouze v malém koutku bankovního trhu," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.

Analytici se shodují, že zhroucení obou bank neznamená začátek nové finanční krize. "Přestože se jedná o největší krach od roku 2008, dnešní situace se od finanční krize z tohoto roku liší. Světová ekonomika je na tom nesrovnatelně lépe. SVB nehrála v systému tak významnou roli jako Lehman Brothers před svým pádem v roce 2008. Nemělo by tedy dojít k žádnému dominovému efektu," uvedl analytik Portu Marek Malina.

"Dalším důvodem ke zmírnění obav je skutečnost, že finanční sektor zůstává zdravý, o čemž svědčí velmi dobré finanční výsledky předních bank a kvalita úvěrových portfolií. Podíl úvěrů v selhání v amerických bankách činí pouze 1,19 procenta, což je nejnižší úroveň ve sledované historii od roku 1985," doplnil Malina. Před krachem Lehman Brothers byl tento podíl 3,72 procenta.

Podle analytika Cyrrusu Tomáše Pfeilera ale může krach obou bank vyvolat korekci na akciových trzích. "Platí, že akcie jsou zhruba o 15 procent dražší, než odpovídá jejich férové hodnotě. V momentě, kdy jsou valuace našponované dokáže spustit markantní tržní pokles i zdánlivě bezvýznamná událost. Očekávám však spíše krátkodobější vliv," uvedl.

Zdroj: Reuters, ČTK, XTB, Cyrrus

Čtěte více

• EK schválila francouzský plán na podporu firem dotčených válkou
  Evropská komise schválila francouzský plán na poskytnutí až 155 miliard eur (zhruba 3,8 bilionu Kč) na podporu podniků zasažených hospodářskými důsledky války na Ukrajině. Komise to dnes oznámila v tiskové zprávě. Upozornila, že jde o první plán schválený v rámci krizového mechanismu, který Evropská unie kvůli válce na Ukrajině přijala minulý měsíc a který dočasně zmírňuje pravidla pro státní pomoc.
• EK schválila Maďarsku 900 milionů eur na plán obnovy, více zatím neuvolní
  Maďarsko získá 900 milionů eur (21,96 miliardy korun) z unijních peněz poté, co Evropská komise schválila úpravy v maďarském plánu obnovy. Brusel ale upozorňuje, že další peníze z balíku, na který má Budapešť nárok, uvolní, až Maďarsko přidá v boji proti korupci a posílí nezávislost justice. Agentura Reuters dává včerejší oznámení Evropské komise do souvislosti se snahami EU přesvědčit Maďarsko, aby nevetovalo pomoc Ukrajině.
• EK schválila návrh portugalského rozpočtu
  Evropská komise (EK) v pátek schválila návrh portugalského rozpočtu pro letošní rok poté, co v něm...
• EK schválila německou pomoc firmám čelícím dopadům války na Ukrajině
  Evropská komise dnes schválila německý program v hodnotě 49 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu Kč), který má pomoci podnikům čelit ekonomickým důsledkům války na Ukrajině. Komise dospěla k závěru, že program je v souladu s podmínkami stanovenými v dočasném krizovém rámci státní pomoci.
• EK schválila německý plán obnovy po pandemii, země dostane takřka 26 miliard eur
  Německo může počítat s 25,6 miliardy eur (654 miliard Kč) z fondu Evropské unie na ekonomickou obnovu po pandemii nemoci covid-19. Na dnešní tiskové konferenci s kancléřkou Angelou Merkelovou to oznámila Ursula von der Leyenová. Předsedkyně Evropské komise je nyní na cestě po evropských metropolích, kde oznamuje, že komise schválila jednotlivé národní rekonstrukční plány.
• EK schválila německý plán výdajů na dekarbonizaci
  Evropská komise (EK) schválila německý plán poskytnout státní pomoc v hodnotě 2,2 miliardy eur (zhruba 56 miliard Kč) na dekarbonizaci průmyslové výroby. Komise to dnes oznámila v tiskové zprávě. Plán má urychlit přechod ke klimaticky neutrální ekonomice.
• EK schválila nové rozpočty Francie a Itálie
  Evropská komise (EK) schválila rozpočty Francie a Itálie pro příští rok poté, co země slíbily dodatečná...
• EK schválila pomoc pro řeckou banku NBG
  Evropská komise schválila státní pomoc pro bankovní dům National Bank of Greece (NBG), který patří k největším...
• EK schválila první národní plány obnovy, von der Leyenová vyráží na cesty
  Evropská komise (EK) schválila první národní plány obnovy, na jejichž základě budou země Evropské unie čerpat peníze z mimořádného pandemického fondu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová dnes oznámila, že vyráží na návštěvu Portugalska a Španělska, kde zahájí sérii cest po všech státech, jejichž plány komise potvrdila. Mezi prvními zeměmi jsou i Řecko a Dánsko, do unijního summitu plánovaného na příští týden by podle unijních činitelů měla komise schválit 12 národních strategií. Česko, které plán předložilo zatím jako poslední, mezi nimi nebude.
• EK si začíná půjčovat peníze na fond obnovy, letos chce přes 80 miliard eur
  Evropská komise (EK) začíná vydávat společné dluhopisy na pokrytí mimořádného fondu obnovy Evropské unie. Unijní exekutiva dnes oznámila, že letos hodlá na trzích prostřednictvím dlouhodobých dluhopisů získat zhruba 80 miliard eur (přes dva biliony Kč). Další desítky miliard eur chce letos získat pomocí dluhopisů s kratší splatností.
• EK snížila odhad růstu řecké ekonomiky
  Evropská komise (EK) výrazně zhoršila odhad růstu řecké ekonomiky, ačkoli její původní prognózy byly staré...
• EK snížila výhled letošního růstu české ekonomiky na 1,9 ze 4,4 procenta
  Růst české ekonomiky letos bude činit jen 1,9 procenta, a bude tedy slabší než průměr Evropské unie. Uvedla to dnes ve své pravidelné makroekonomické prognóze Evropská komise, a výrazně tak snížila svůj únorový odhad, který činil 4,4 procenta. Růst v České republice bude podle komise brzdit nejistota a zvyšování cen.
• EK snížila výhled růstu české ekonomiky na příští rok, letošní zvýšila
  Česká ekonomika v příštím roce vzroste o dvě procenta, což je proti jarnímu odhadu o sedm desetin procentního bodu nižší tempo. Naproti tomu letos by měl být růst hospodářství ve srovnání s původním předpokladem o čtyři desetiny bodu vyšší a dosáhnout 2,3 procenta. Ve své letní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise (EK). Průměrná míra inflace by letos měla dosáhnout 13,9 procenta a být po trojici pobaltských zemí nejvyšší v EU. Na příští rok odhaduje unijní exekutiva v České republice pokles inflace na 5,8 procenta.
• EK sníží odhad výkonu řecké ekonomiky
  Evropská komise (EK) příští týden sníží odhad růstu řecké ekonomiky pro rok 2017 z 2,7 procenta přibližně ke dvěma procentům hrubého domácího produktu. Uvedl to dnes dobře informovaný představitel komise. Je to podle něj důsledek prodlužujících se debat kolem ukončení druhé prověrky stávajícího řeckého záchranného programu.
• EK: Spotřebitelská důvěra v EU v březnu výrazně klesla kvůli válce na Ukrajině
  Spotřebitelská důvěra v eurozóně i v celé Evropské unii v březnu výrazně klesla a dostala se pod dlouhodobý průměr. Za jejím poklesem stojí válka na Ukrajině. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Evropské komise. Index důvěry pro eurozónu se snížil o 9,9 bodu na minus 18,7 bodu a index pro EU klesl o 9,4 bodu na minus 19,6 bodu.
• EK: Spotřebitelská nálada v eurozóně i v EU se v květnu zlepšila
  Spotřebitelská nálada v eurozóně i v celé Evropské unii se v květnu podle rychlého odhadu mírně zlepšila. Vzdálila se svému rekordnímu minimum z doby recese v roce 2009, kam se přiblížila v dubnu, zůstává však v obou regionech pod svým dlouhodobým průměrem. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise.
• EK stanovila podmínky státní pomoci firmám zasaženým koronavirem
  Evropská komise stanovila podmínky státní kapitálové pomoci firmám zasaženým koronavirovou krizí. Podniky například nebudou smět vyplácet dividendy, dokud se stát nezbaví podílů, které v nich v rámci této pomoci získá. Oznámila to v pátek komise.
• EK: Státy EU by měly využít růst k reformám
  Členské státy Evropské unie by měly aktuálního hospodářského růstu využít ke strukturálním reformám, investicím a konsolidaci státních rozpočtů. V pravidelném jarním balíčku doporučení pro posílení oživení ekonomik evropské osmadvacítky to dnes uvedla Evropská komise (EK).
• EK: Šesti zemím hrozí, že příští rok nedodrží rozpočtová pravidla
  Evropská komise (EK) dnes varovala šest zemí eurozóny včetně Itálie a Belgie, že by příští rok nemusely...
• EK: Španělsko s reformou bank pokročilo
  Španělsku se daří ozdravovat jeho bankovní sektor, který před pěti lety tvrdě zasáhly dopady krachu realitního trhu a který loni potřeboval velkou kapitálovou injekci. Zvýšila se likvidita a lepší je i platební schopnost bank. Sektor ale stále ohrožují hluboké ekonomické problémy. Uvedla to včera večer Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB).