Týdenní zpráva o koruně: ECB blíž nižším sazbám

Koruna za tento týden celkově ztrácí a to hlavně kvůli pátečnímu vývoji. Kurz se vrací nad 25,80. Region se tentokrát na směru shodl - také forint se zlotým především na konci týdne ztrácejí. Českou měnu zřejmě začala tížit nejistota před jednáním centrální banky, negativním faktorem je ale také pokles eurodolaru.

O víkendu proběhly předčasné parlamentní volby, které nakonec na korunu žádný znatelný vliv neměly. Nenaplnily se obavy spojené s vítězstvím levice, především týkající se daní. Levice většinu dohromady nedá, z čehož v úvodu týdne profitovaly české akcie. Koruna ale před volbami nebyla nijak nervózní a ani po nich nedostala důvod k reakci. Vypadá to, že rozložení sil ve Sněmovně zřejmě zabrání větším změnám v rozpočtové politice. Momentálně se jako nejpravděpodobnější jeví vznik koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, komplikací jsou však vnitřní rozbroje v sociální demokracii.

Před jednáním bankovní rady příští týden využili možnost k vystoupení ještě dva z jejích zástupců. Viceguvernér Vladimír Tomšík prohlásil, že by měnová politika měla být dál uvolněna v zájmu dosažení inflačního cíle. Tomšík by prý osobně neváhal a už teď politiku uvolnil. Poslední data podle něj ukazují na sílící protiinflační rizika a není možné čekat, že se inflace pohne směrem k cíli bez volnější politiky. Devizové intervence jsou podle něj stále velmi pravděpodobné. Pro Kamila Janáčka by naopak byla důvodem k intervencím až inflace pod nulou po několik měsíců a známky návratu hospodářské recese. Tento člen bankovní rady si není jist exit strategií, která by podle něj mohla ekonomice způsobit šok. Raději by tak toleroval 2-3 měsíce mírné deflace. Bezprostřední hrozbu deflace ale nyní nevidí. Zatímco po Tomšíkově komentáři koruna lehce ztratila, Janáčkova slova nechala bez reakce. Ani v jednom případě nejde o změnu dřívějšího postoje.

Na příštím jednání mají být přítomni všichni členové bankovní rady. Na minulých dvou jednáních rozhodli nespouštět devizové intervence. Centrální bankéři čelí dilematu, které vyvolává kombinace oživující reálné ekonomiky a na druhé straně nízké inflace i jejího výhledu. Trh sází na to, že intervence neprojdou i tentokrát. Je to vidět na relativně malých změnách kurzu koruny a také velká většina respondentů v průzkumu Reuters se přiklání k tomu, že ČNB na trh nevstoupí. Rozhodnutí by každopádně mělo být velmi těsné a je možné, že stoupající nervozita ještě v příštích dnech koruně nějaké ztráty přinese.

Jediným zajímavým domácím číslem byl tento týden index nákupních manažerů. Ten přitom jen doložil lepšící se situaci v reálné ekonomice. Index stoupl nad očekávání a naznačil, že oživení průmyslu nabírá na síle.

Eurodolar se několikrát dostal nad 1,3800, tím však jeho růst trvající už od začátku září prozatím skončil. Tento týden přinesl obrat a propad pod hranici 1,3500.

Zprávy z prvních dní ještě vyznívaly pro kurz pozitivně. Index spotřebitelské důvěry v USA ukázal její výraznější zhoršení během října. Soukromý sektor podle zprávy ADP vytvořil méně pracovních míst, než se čekalo, na čemž se podepsala uzavírka vlády. Maloobchodní tržby vyšly v podstatě podle očekávání. Data o inflaci ukázala, že cenový vývoj nijak netlačí centrální banku k ústupu z měnové stimulace.

Obrat ale přišel s jednáním Fedu. Ke změně nastavení politiky podle očekávání nedošlo. Na stávajících úrovních zůstávají sazby i nákupy státních i hypotečních dluhopisů. Lehkým překvapením ale může být to, že se od minula nezměnilo hodnocení ekonomiky, jejíž expanzi Fed nadále vidí jako mírnou. Vedle toho nezaznělo upozornění, že vyšší tržní sazby by mohly zpomalit oživení. Holubičí rétorika tak nenabrala na síle, jak část trhu doufala, a Fed si nechává otevřený prostor pro případné omezení QE i v nejbližších měsících.

Následoval tedy výběr zisků, eurodolar se sesunul níž. Nejistota o dalších krocích Fedu znovu narostla a vyvstala otázka, zda centrální banka neomezí QE už před březnem příštího roku. Případná změna politiky zůstává závislá na nových makrodatech. Index ISM za říjen byl přitom velmi dobrý a ukázal na udržení tempa průmyslové aktivity.

Na druhou stranu, říjnová oficiální data z trhu práce nebo o maloobchodu nás teprve čekají. Aby Fed vážně zvažoval omezení QE, muselo by dojít ke značnému zlepšení těchto čísel. Horší nálada spotřebitelů a dílčí indikace z trhu práce to ale nenaznačují. Stále to tedy vypadá, že Fed letos ke změně ještě nesáhne.

I kdyby se však očekávání o Fedu dál neměnila, pro eurodolar se zapojil do hry další důležitý negativní faktor. Inflace v eurozóně překvapivě spadla na 0,7 procenta. ECB se dosud drží stabilní politiky a pouze upozorňuje, že je tu prostor pro její uvolnění. Nízká inflace je ale argumentem pro snížení sazeb či spuštění některého alternativního opatření. Pravděpodobnost akce ze strany ECB tak narostla. Pro listopadové jednání naplánované na příští týden ještě převládají očekávání stabilních sazeb, v rétorice by se však mohl objevit signál připravující trh na volnější politiku. Snížení sazeb bychom se pak mohli dočkat začátkem prosince.

Kromě ECB a dat z amerického trhu práce přinese příští týden i množství dalších událostí. Vyjde americký HDP za třetí kvartál a listopadová spotřebitelská důvěra. Na programu jsou data z německého průmyslu i finální PMI z eurozóny. Vedle toho budou samozřejmě dál poutat pozornost i komentáře zástupců Fedu.