Týdenní zpráva o koruně: Euro pod tlakem měnové politiky

Koruna v zásadě udržela pozice, na které se dostala minulý týden. V prvních dnech ztrácela, ale pak se postupně vracela a končí mírně silnější. Na jednu stranu koruna celkem slušně odolávala oslabování regionu i propadu eura, na druhou stranu impuls k posílení nedostala a omezení pro ni stále znamená domácí měnová politika.

Ta byla tento týden zásadním tématem také pro eurodolar. Po zasedání Evropské centrální banky prezident Mario Draghi naznačil, že začala diskuse o snížení sazeb. Vedle toho ECB snížila své prognózy pro růst ekonomiky eurozóny v příštím roce, což rovněž zvyšuje pravděpodobnost poklesu sazeb. S horšími prognózami, tentokrát pro Německo, o den později přišla i Bundesbank. Potvrdila tím, že zhoršení výhledu není založeno jen na slabosti periferie, ale také na nepříznivých vyhlídkách jádra eurozóny. Implikace pro měnovou politiku jsou o to silnější a očekávání nižších sazeb ECB tak narostly.

V závěru týdne přišly informace, které významně zvýšily šanci, že sazby ECB klesnou už v lednu příštího roku. Slovenský zástupce v ECB přímo řekl, že se takový krok dá v příštím roce čekat, pokud se situace nezlepší. Zdroje z banky navíc uvádějí, že většina členů už včera byla otevřená možnosti snížit sazby, ale převládly obavy, že by to spolu s revizí prognóz vyslalo příliš negativní signál. Snížení sazeb tak bude zváženo na dalším jednání a mohlo by k němu dojít na začátku příštího roku. Zmíněné události mají hlavní podíl na ukončení krátkodobého růstu eurodolaru, který trval od první poloviny listopadu. Svým dílem přispěla také středeční neúspěšná aukce španělských dluhopisů.

Pro korunu zprávy z eurozóny příznivé nejsou. Nejde přitom ani tak o možné snížení sazeb ECB, protože tržní sazby v eurozóně jsou pod těmi českými už nyní. Negativní je spíše zhoršení výhledu pro ekonomiky Německa a eurozóny, protože jeho důsledkem může být pokles prognóz pro českou ekonomiku. Ten by přitom byl pro centrální banku argumentem pro další uvolnění měnové politiky a riziko takového kroku proto o něco vzrostlo. Centrální bankéři dál upozorňují, že další uvolnění politiky znamená intervence proti koruně.

V okolních zemích v regionu není vliv horší kondice eurozóny na měnovou politiku takovým tématem. Sazby v Polsku i Maďarsku klesají. Tento týden je snižovala polská NBP a v podstatě ujistila trh, že další snížení bude následovat v lednu. Podobně i zápis z jednání maďarské centrální banky potvrdil předchozí náznaky, že sazby půjdou dál dolů. Se zlotým ani forintem zmíněné události ale nehýbaly.

Co se týče nových dat z české ekonomiky, příjemně překvapil index nákupních manažerů, který se zlepšil, naopak maloobchodní tržby za odhady zaostaly. Saldo obchodní bilance bylo také nižší než očekávání a meziroční změna HDP za třetí kvartál byla revidována mírně k horšímu. Snad kromě maloobchodu, který mohl mít krátkodobý vliv, koruna domácí čísla ignorovala. Data příští týden mají minimální šanci přinést koruně další zisky. Růst průmyslu sice může vypadat dobře, ale hodně mu pomůže kalendář. Na současných úrovních považujeme prostor pro posilování koruny jako téměř vyčerpaný. Při příznivé situaci ve světě může koruna úrovně ještě držet, ale zhoršení by zřejmě využila k oslabení do prostoru 25,30-25,50.

Pro euro zasažené informacemi z ECB znamená šanci jednání Fedu. Sázky na kompenzaci končící operace Twist, tedy navýšení jiných nástrojů, vzrostly i kvůli špatnému ISM, což je negativní pro dolar. Poslední data z trhu práce je ale opět poněkud tlumí. Důležitým faktorem bude jednání o rozpočtu. Debata se zasekla na daních pro bohaté. Očekávání trhu ohledně výsledku se průběžně mění, ale nyní jsou spíše pozitivní. Úspěšnost při odvracení fiskálního útesu bude pravděpodobně mít vliv i na Fed a dolar začíná na nové zprávy nahlížet převážně touto optikou.

Rizikem zůstává aukce na zpětný odkup řeckých dluhopisů, která konči dnes v podvečer; čeká se úspěšné dosažení požadovaného objemu. Z nadcházejících dat se nejvíce bude sledovat americký maloobchod a evropské PMI.