Důvěra v eurozóně oslabila. Firmy zůstávají odolné, domácnosti znovu znejistěly.

Klíčové body

• Ekonomický sentiment klesl na 97,9 bodu a zůstává pod dlouhodobým průměrem.
• Hlavním zdrojem zhoršení byly domácnosti, zatímco důvěra v průmyslu a službách vzrostla.
• Vyšší inflační očekávání podporují vyčkávání ECB a nevylučují další zvýšení sazeb.

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu (ESI) v eurozóně v září klesl z 98,4 na 97,9 bodu, zatímco trh očekával jeho zvýšení. Ukazatel celkové důvěry se tak opět vzdálil dlouhodobému průměru ve výši 100 bodů. Výrazněji se snížil indikátor očekávané zaměstnanosti, a to o 1,3 bodu na 97,5 bodu. Zářijová data proto představují mírné zklamání a ukazují, že srpnové zlepšení důvěry zatím nepřerostlo v jednoznačný růstový trend. Rozsah poklesu však není natolik výrazný, aby sám o sobě signalizoval blížící se recesi.

Podnikatelská část průzkumu vyznívá příznivěji než celkový výsledek. Důvěra v průmyslu vzrostla z −5,0 na −3,8 bodu a ve službách z 5,6 na 6,1 bodu. V maloobchodu se důvěra prakticky nezměnila a ve stavebnictví stagnovala. Průmyslové podniky lépe hodnotily současný objem zakázek a zvýšily očekávání budoucí výroby, zatímco jejich pohled na exportní zakázky byl méně pesimistický. Ve službách se zlepšilo hodnocení dosavadní poptávky, výhled poptávky pro příští měsíce ale zeslábl. Firmy tedy potvrzují pokračující růstovou aktivitu v průběhu 3. čtvrtletí, současně si však nejsou jisté, zda současné oživení vydrží také během zimy.

Hlavním zdrojem poklesu celkové důvěry byly domácnosti. Spotřebitelská důvěra se snížila z −15,5 na −16,5 bodu a ukončila čtyři měsíce postupného zotavování. Zhoršilo se hodnocení dosavadní i očekávané finanční situace domácností, výhled celé ekonomiky i ochota uskutečňovat větší nákupy. Současně vzrostl sklon ke spoření. Oslabení nálady pravděpodobně souvisí především s dražšími energiemi a obavou z dalšího růstu životních nákladů. Spotřebitelé přitom očekávají mírný pokles nezaměstnanosti, takže hlavním problémem zatím není strach ze ztráty práce, ale spíše nejistota ohledně reálné kupní síly. To může brzdit spotřebu, přestože trh práce zůstává relativně odolný.

Vývoj se navíc výrazně liší mezi jednotlivými ekonomikami.Sentiment se propadl zejména ve Francii o 1,7 bodu a v Itálii o 0,8 bodu. Ve Španělsku naopak vzrostl o silných 3,4 bodu, v Německu o 0,6 bodu a v Nizozemsku o 0,5 bodu. Zářijové údaje tak nepotvrzují plošné slábnutí eurozóny, ale spíše pokračující fragmentaci mezi zeměmi. Současně se zvýšil indikátor ekonomické nejistoty a zhoršily se náborové plány podniků. To spíše ukazuje na pomalejší tvorbu pracovních míst než na bezprostřední vlnu propouštění.

Z pohledu hospodářského růstu vytvářejí zářijové průzkumy smíšený obraz. Nedávný růst kompozitního PMI na 53,1 bodu naznačuje, že ekonomická aktivita v eurozóně ve 3. čtvrtletí pokračovala v expanzi. Slabší ESI ale ukazuje, že oživení zatím není dostatečně široké a udržitelné. Zářijová data proto spíše odpovídají pokračování mírného růstu než recesi, zároveň však snižují pravděpodobnost výraznějšího zrychlení ekonomiky. Prognóza Evropské centrální banky (ECB), která pro letošní rok počítá s růstem HDP o 0,9 %, zůstává realistická. Rizika jsou ale vychýlena směrem dolů.

Pro ECB je nejdůležitější, že slabší důvěru doprovází růst cenových očekávání. Saldo spotřebitelských inflačních očekávání na příštích dvanáct měsíců vzrostlo z 33,0 na 35,2 bodu. Nejde o očekávanou procentní inflaci, ale o převahu domácností předpokládajících další zdražování. Výrazně se zvýšila také očekávání prodejních cen v průmyslu a stavebnictví, zatímco ve službách mírně klesla. Po zářijovém zvýšení depozitní sazby ECB na 2,50 % proto dnešní data hovoří spíše pro vyčkávání než pro rychlé další zvýšení sazeb. Rozhodně však neotevírají prostor ke snižování sazeb. Pokud se vyšší ceny energií začnou šířit do služeb, mezd a inflačních očekávání, další zvýšení sazeb do konce letošního roku je pravděpodobné. 

FAQ

Hrozí eurozóně recese?

Zářijová data ji zatím nesignalizují.

Proč klesá důvěra domácností?

Hlavně kvůli obavám z dražších energií a životních nákladů.

Co data znamenají pro ECB?

Spíše vyčkávání, nikoli snižování sazeb.

Čtěte více

• Důvěra v ekonomiku se v dubnu výrazně snížila jak v ČR, tak i v Německu
  Dubnové indikátory ekonomického sentimentu z dílny ČSÚ dnes ukázaly na výrazný propad spotřebitelské a podnikatelské důvěry v ČR v důsledku koronavirové pandemie. Souhrnný indikátor důvěry poklesl meziměsíčně o 20 %, když se ve stejném rozsahu snížila důvěra spotřebitelů i podnikatelů. Důvěra v ekonomiku je aktuálně nižší než v době finanční krize. Naplno se tak projevil vliv preventivních opatření zabraňujících šíření onemocnění covid-19, jež vedly k paralýze velké časti české ekonomiky.
• Důvěra v ekonomiku se zlepšila
  „Indikátor ekonomického sentimentu, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně zvýšil. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Souhrnný indikátor důvěry v březnu meziměsíčně vzrostl o 1,7 bodu a dosáhl hodnoty 99,5. Po lednovém propadu na hodnotu 97,4 by se tak mohlo blýskat na lepší časy, byť rozhodně ne v perspektivě několika měsíců,“ uvažuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Důvěra v ekonomiku se zvýšila
  „Celková důvěra v ekonomiku v listopadu stoupla. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Souhrnný indikátor důvěry vyjádřený bazickým indexem se oproti říjnu zvýšil o 1,2 bodu, a dosáhl tak hodnoty 98,0. Navíc rostla jak důvěra podnikatelů, tak i důvěra spotřebitelů. Indikátor důvěry podnikatelů stoupl o 1,3 bodu na hodnotu 97,3. Indikátor důvěry spotřebitelů se pak zvýšil o 0,9 bodu a již druhý měsíc v řadě se držel nad stobodovou hranicí i svým dlouhodobým průměrem,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Důvěra v ekonomiku se zvýšila
  Důvěra v českou ekonomiku v listopadu stoupla o 1,2 bodu, přičemž rostla jak u spotřebitelů, tak i podnikatelů. U podnikatelů byl vývoj diferencovaný. Zatímco důvěra ve službách stoupla meziměsíčně o 5,9 bodu a dostala se poprvé od července 2022 nad svůj dlouhodobý průměr, důvěra podnikatelů v průmyslu naopak meziměsíčně poklesla o 3,9 bodu. Zároveň ale v obchodě stoupla o 4,6 bodu a je nejvyšší za poslední čtyři měsíce, ve stavebnictví vzrostla o 4,2 bodu.
• Důvěra v ekonomiku v červnu dále poklesla
  Celková důvěra v domácí ekonomiku v červnu poklesla z květnových 1,4 bodu na -2,6 bodu. Na této úrovni se nacházela naposledy v listopadu loňského roku. K nejvýraznějšímu zhoršení došlo v průmyslu, kde se indikátor dostal na nejnižší úroveň od covidového období v polovině roku 2020. Průmyslníky nejvíce trápí relativně nízká poptávka, což se pak odráží i v poklesu očekávaného tempa růstu výrobní činnosti v nadcházejících dvanácti měsících. Společně s vývojem indexů PMI doma i v zahraničí tak dnes zveřejněná data prohloubila obavy z dalšího vývoje průmyslu. Slabší byla i důvěra ve službách a obchodě. Jediným segmentem, kde stoupla, bylo stavebnictví. Zde se ale stále jedná o velmi nízké úrovně.
• Důvěra v ekonomiku v říjnu výrazně posílila
  „Souhrnný indikátor důvěry se v říjnu meziměsíčně zvýšil o 2,1 bodu na hodnotu 104,0. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Vývoj obou jeho složek byl přitom stejný a důvěra rostla u podnikatelů i spotřebitelů. Mezi podnikateli vzrostl indikátor o 1,8 bodu na úroveň 103,4, u spotřebitelů pak došlo k nárůstu o 3,9 bodu na rekordní hodnotu 107,4,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Důvěra v ekonomiku vzrostla
  „Dnes zveřejněná data ČSÚ ukázala, že se souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v září zvýšil. Oproti srpnu vyrostl o 3,3 bodu a dosáhl tak hodnoty 97,0, stejné jako v dubnu 2024. Důvěra v českou ekonomiku se tak začala opět přibližovat ke svému letošnímu maximu, kterého souhrnný indikátor dosáhl v červnu, kdy čítal 98,0 bodů. Obě složky souhrnného indikátoru se přitom v září vyvíjely podobně. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 3,8 bodu na hodnotu 96,8 a indikátor důvěry spotřebitelů vzrostl o 0,6 bodu na hodnotu 97,9,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Důvěra v ekonomiku vzrostla, koruna posílila
  Úvod týdne byl v regionu ve znamení vyšší volatility, protože na většině hlavních trhů se kvůli svátku neobchodovalo (to se ve střední...
• Důvěra v ekonomiku zůstává i přes nepatrné zlepšení nízká
  Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku zaznamenal v listopadu nepatrné zlepšení, když vzrostl z říjnových 89,8 b. na 90,1 b. Zatímco důvěra spotřebitelů byla meziměsíčně vyšší, nálada podnikatelů se dále zhoršovala.
• Důvěra veřejnosti v českou korunu v posledním roce stoupla, přes 10 % lidí zvažuje investici do kryptoměn
  Téměř třicet procent české populace považuje korunu za nejdůvěryhodnější měnu jako uchovatele hodnoty na období příštích 5 let. Druhou nejdůvěryhodnější měnou je pro Čechy švýcarský frank (26 %) a třetí skončilo euro (19 %). Naopak, minimálně veřejnost důvěřuje kryptoměnám jako uchovateli hodnoty - nejdůvěryhodnější jsou jen pro necelá 3 % populace. Vyplývá to z průzkumu Reputace měn 2018, který uskutečnila společnost Ipsos pro brokera a obchodníka s měnami společnost TopForex.
• Důvěra ve výrobním sektoru podle dubnových PMI výrazně poklesla, a to nejen v ČR
  Dnešek byl především ve znamení dalšího kola zveřejnění dubnových indexů nákupních manažerů (PMI), a to včetně toho českého. Nálada v českém zpracovatelském průmyslu se výrazně snížila, když PMI poklesl z březnových 41,3 b. na 35,1 b. v dubnu. Jedná se tak o nejhorší výsledek od března 2009. V době finanční krize byla nálada ve výrobním sektoru jen mírně pesimističtější. Dnes zveřejněná dubnová hodnota se nacházela velmi blízko našeho odhadu, avšak nad očekáváním trhu, který počítal s ještě větším propadem PMI na 30 b. S tím jak dochází k postupnému rozvolňování vládních opatření v ČR a také v zahraničí, lze předpokládat, že index nákupních manažerů dosáhl svého dna a v květnu již pravděpodobně dojde k mírnému zlepšení. I tak však zcela jistě zůstaneme pod hranicí 50 b. Z ostatních zemí PMI výrazně poklesl také v Polsku, Itálii a Španělsku a ve všech třech případech dosáhl zhruba 30 b. Výjimkou tak dnes bylo pouze Maďarsko, kde došlo k mírnému nárůstu důvěry ve výrobním sektoru a jen nepatrně se tak korigoval její výrazný pokles v březnu.
• Důvěra ve zpracovatelském průmyslu vzrostla, nadále však převládá pesimismus
  Dnes zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) za červen vzrostl na 44,9 b. z květnových 39,6 b. To bylo mírně pod naší prognózou, avšak v souladu s očekáváním trhu. Důvěra ve zpracovatelském průmyslu se tak zvýšila, a to především v důsledku uvolnění restriktivních vládních opatření. Většina průmyslových podniků již sice obnovila produkci, řada z nich však stále využívá jen část své výrobní kapacity. Někteří producenti tak začali propouštět. To jsou však prozatím spíše výjimečné případy, když míra nezaměstnanosti podle MPSV i v červnu zůstala pod 3,7 %. Vyšší míre propouštění nyní pravděpodobně brání vládní opatření v rámci programu Antivirus, který spočívá v proplacení části mezd zaměstnanců, v případě prokazatelného poklesu poptávky po produktech zaměstnavatele. Tento program však koncem srpna skončí a zatím nejsou dostupné informace o jeho možném prodloužení. Míra nezaměstnanosti může tudíž v druhé půli letošního roku skokově vzrůst.
• Důvěra v maďarskou ekonomiku na osmiměsíčním minimu
  Kurz koruny vůči euru zahájil zkrácený pracovní týden v poklidném módu. Koruna krátce zamířila k hladině 27,06 CZK/EUR, v odpoledních hodinách se však vrátila zpět ke 27,07 CZK/EUR, kde včerejší seanci zahajovala.
• Důvěra v oživení a dobrá data pomáhá trhům dál nahoru
  Pokračující očkování, důvěra v další peníze z rozpočtu i sázky na dobrá makrodata jsou závěrem týdne zdrojem nových zisků na akciových trzích. V případě italského (+1,3 pct) či francouzského (+0,9 pct) trhu jde o zisky slušné, v Německu (+0,15 pct) je to slabší. Pražská burza s růstem o 0,8 pct patří k těm úspěšnějším. Výnosy dluhopisů na hlavních trzích zůstávají v klidu, eurodolar se aspoň zvedá z lokálního minima na 1,1980 a libra proti dolaru posiluje už nad 1,3700.
• Důvěra v průmysl eurozóny padla na šestileté minimum, ČNB zhorší Česku prognózu
  Důvěra v průmysl zemí eurozóny se v září propadla na nejnižší úroveň za posledních šest let. Níže byla naposledy v červenci 2013. Propad nálady v průmyslu stahuje dolů celkový ekonomický sentiment ohledně ekonomiky eurozóny. Ten se v září ocitl nejníže za celé období od února 2015.
• Důvěra v tuzemské ekonomice klesá napříč všemi sektory
  Dopady přetrvávající války na Ukrajině, zejména vysoké ceny nejenom energetických komodit se podepisují na náladě tuzemských firem i domácností. Podle červnového konjunkturálního průzkumu klesla důvěra v českou ekonomiku jako celek pod dlouhodobý průměr. I když zhoršení zaznamenal sentiment podnikatelů i domácností, je zřejmý výrazně negativní vývoj především u spotřebitelské důvěry.
• Důvěryhodnost Fedu je ohrožena. Poptávka po zlatě roste
  Ekonomové očekávali další pokles spotřebitelských cen, ale americké ministerstvo práce uvedlo, že index v květnu meziročně vzrostl o 8,6 % a dostal se téměř až k novému 40letému maximu. Tyto údaje přiměly investory porozhlédnout se po bezpečných aktivech, což vyvolalo poměrně působivý pohyb zlata.
• Důvěřovat nerovná se utrácet
  Průzkumy důvěry amerických spotřebitelů v posledních měsících ukazují na krátkodobé zhoršování po delším období poziti...
• Důvod, proč by Bitcoin mohl být v bezpečí před globální krizí na akciovém trhu
  Někteří považují Bitcoin za tzv. digitální zlato, vzácného uchovatele hodnoty. Jiní Bitcoin považují za technologický projekt či typ softwaru s odpovídající sítí. To, že Salvador přijal Bitcoin jako zákonné platidlo bude podle všeho důkaz funkce směnných prostředků, kterou Lightning Network nabízí. Řešení škálování druhé vrstvy nabízí okamžité a levné převody, i když ke vstupu nebo výstupu ze sítě potřebuje pravidelné transakce na blockchainu.
• Důvod pro nezvýšení sazeb? Americká produktivita práce klesá již tři kvartály v řadě.
  Po pátečních NFP dnes americký Úřad pro pracovní statistiky zveřejnil další, ne tolik sledované – leč zajímavé, ...