Důvěra v ekonomiku zůstává i přes nepatrné zlepšení nízká

Čtěte více

• Důvěra v ekonomiku se startem roku mírně klesla
  „Češi vstoupili do nového roku s nižší důvěrou v ekonomiku. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Celková důvěra v ekonomiku tak pokračovala ve svém poklesu. Zatímco v listopadu stoupla a pozitivní vývoj zaznamenala jak důvěra podnikatelů, tak i důvěra spotřebitelů, v prosinci již souhrnný indikátor důvěry při stejném vývoji obou jeho složek klesl. Nyní se pokles ještě mírně prohloubil a ekonomický sentiment se dostal na hodnotu 97,4,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Důvěra v ekonomiku se v březnu zlepšila
  Nálada spotřebitelů i podnikatelů se v březnu poměrně výrazně zlepšila. U spotřebitelů stoupla o téměř šest bodů na 99,9 bodu, což byla nejvyšší hodnota od října 2021. Zároveň se přiblížila svému dlouhodobému průměru. Výrazně se zvýšil počet respondentů, kteří očekávají, že v příštích dvanácti měsících dojde ke zlepšení jejich finanční situace. Zde se pozitivně odráží obnovený růst reálných mezd společně s návratem inflace ke dvouprocentnímu cíli na začátku letošního roku, s čímž souvisí i klesající obavy spotřebitelů ohledně růstu cen.
• Důvěra v ekonomiku se v dubnu výrazně snížila jak v ČR, tak i v Německu
  Dubnové indikátory ekonomického sentimentu z dílny ČSÚ dnes ukázaly na výrazný propad spotřebitelské a podnikatelské důvěry v ČR v důsledku koronavirové pandemie. Souhrnný indikátor důvěry poklesl meziměsíčně o 20 %, když se ve stejném rozsahu snížila důvěra spotřebitelů i podnikatelů. Důvěra v ekonomiku je aktuálně nižší než v době finanční krize. Naplno se tak projevil vliv preventivních opatření zabraňujících šíření onemocnění covid-19, jež vedly k paralýze velké časti české ekonomiky.
• Důvěra v ekonomiku se zlepšila
  „Indikátor ekonomického sentimentu, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně zvýšil. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Souhrnný indikátor důvěry v březnu meziměsíčně vzrostl o 1,7 bodu a dosáhl hodnoty 99,5. Po lednovém propadu na hodnotu 97,4 by se tak mohlo blýskat na lepší časy, byť rozhodně ne v perspektivě několika měsíců,“ uvažuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Důvěra v ekonomiku se zvýšila
  „Celková důvěra v ekonomiku v listopadu stoupla. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Souhrnný indikátor důvěry vyjádřený bazickým indexem se oproti říjnu zvýšil o 1,2 bodu, a dosáhl tak hodnoty 98,0. Navíc rostla jak důvěra podnikatelů, tak i důvěra spotřebitelů. Indikátor důvěry podnikatelů stoupl o 1,3 bodu na hodnotu 97,3. Indikátor důvěry spotřebitelů se pak zvýšil o 0,9 bodu a již druhý měsíc v řadě se držel nad stobodovou hranicí i svým dlouhodobým průměrem,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Důvěra v ekonomiku se zvýšila
  Důvěra v českou ekonomiku v listopadu stoupla o 1,2 bodu, přičemž rostla jak u spotřebitelů, tak i podnikatelů. U podnikatelů byl vývoj diferencovaný. Zatímco důvěra ve službách stoupla meziměsíčně o 5,9 bodu a dostala se poprvé od července 2022 nad svůj dlouhodobý průměr, důvěra podnikatelů v průmyslu naopak meziměsíčně poklesla o 3,9 bodu. Zároveň ale v obchodě stoupla o 4,6 bodu a je nejvyšší za poslední čtyři měsíce, ve stavebnictví vzrostla o 4,2 bodu.
• Důvěra v ekonomiku v červnu dále poklesla
  Celková důvěra v domácí ekonomiku v červnu poklesla z květnových 1,4 bodu na -2,6 bodu. Na této úrovni se nacházela naposledy v listopadu loňského roku. K nejvýraznějšímu zhoršení došlo v průmyslu, kde se indikátor dostal na nejnižší úroveň od covidového období v polovině roku 2020. Průmyslníky nejvíce trápí relativně nízká poptávka, což se pak odráží i v poklesu očekávaného tempa růstu výrobní činnosti v nadcházejících dvanácti měsících. Společně s vývojem indexů PMI doma i v zahraničí tak dnes zveřejněná data prohloubila obavy z dalšího vývoje průmyslu. Slabší byla i důvěra ve službách a obchodě. Jediným segmentem, kde stoupla, bylo stavebnictví. Zde se ale stále jedná o velmi nízké úrovně.
• Důvěra v ekonomiku v říjnu výrazně posílila
  „Souhrnný indikátor důvěry se v říjnu meziměsíčně zvýšil o 2,1 bodu na hodnotu 104,0. Vyplývá to z dnes publikovaných dat ČSÚ. Vývoj obou jeho složek byl přitom stejný a důvěra rostla u podnikatelů i spotřebitelů. Mezi podnikateli vzrostl indikátor o 1,8 bodu na úroveň 103,4, u spotřebitelů pak došlo k nárůstu o 3,9 bodu na rekordní hodnotu 107,4,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Důvěra v ekonomiku vzrostla
  „Dnes zveřejněná data ČSÚ ukázala, že se souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v září zvýšil. Oproti srpnu vyrostl o 3,3 bodu a dosáhl tak hodnoty 97,0, stejné jako v dubnu 2024. Důvěra v českou ekonomiku se tak začala opět přibližovat ke svému letošnímu maximu, kterého souhrnný indikátor dosáhl v červnu, kdy čítal 98,0 bodů. Obě složky souhrnného indikátoru se přitom v září vyvíjely podobně. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 3,8 bodu na hodnotu 96,8 a indikátor důvěry spotřebitelů vzrostl o 0,6 bodu na hodnotu 97,9,“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Důvěra v ekonomiku vzrostla, koruna posílila
  Úvod týdne byl v regionu ve znamení vyšší volatility, protože na většině hlavních trhů se kvůli svátku neobchodovalo (to se ve střední...
• Důvěra veřejnosti v českou korunu v posledním roce stoupla, přes 10 % lidí zvažuje investici do kryptoměn
  Téměř třicet procent české populace považuje korunu za nejdůvěryhodnější měnu jako uchovatele hodnoty na období příštích 5 let. Druhou nejdůvěryhodnější měnou je pro Čechy švýcarský frank (26 %) a třetí skončilo euro (19 %). Naopak, minimálně veřejnost důvěřuje kryptoměnám jako uchovateli hodnoty - nejdůvěryhodnější jsou jen pro necelá 3 % populace. Vyplývá to z průzkumu Reputace měn 2018, který uskutečnila společnost Ipsos pro brokera a obchodníka s měnami společnost TopForex.
• Důvěra v eurozóně oslabila. Firmy zůstávají odolné, domácnosti znovu znejistěly.
  Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu (ESI) v eurozóně v září klesl z 98,4 na 97,9 bodu, zatímco trh očekával jeho zvýšení. Ukazatel celkové důvěry se tak opět vzdálil dlouhodobému průměru ve výši 100 bodů. Výrazněji se snížil indikátor očekávané zaměstnanosti, a to o 1,3 bodu na 97,5 bodu. Zářijová data proto představují mírné zklamání a ukazují, že srpnové zlepšení důvěry zatím nepřerostlo v jednoznačný růstový trend. Rozsah poklesu však není natolik výrazný, aby sám o sobě signalizoval blížící se recesi.
• Důvěra ve výrobním sektoru podle dubnových PMI výrazně poklesla, a to nejen v ČR
  Dnešek byl především ve znamení dalšího kola zveřejnění dubnových indexů nákupních manažerů (PMI), a to včetně toho českého. Nálada v českém zpracovatelském průmyslu se výrazně snížila, když PMI poklesl z březnových 41,3 b. na 35,1 b. v dubnu. Jedná se tak o nejhorší výsledek od března 2009. V době finanční krize byla nálada ve výrobním sektoru jen mírně pesimističtější. Dnes zveřejněná dubnová hodnota se nacházela velmi blízko našeho odhadu, avšak nad očekáváním trhu, který počítal s ještě větším propadem PMI na 30 b. S tím jak dochází k postupnému rozvolňování vládních opatření v ČR a také v zahraničí, lze předpokládat, že index nákupních manažerů dosáhl svého dna a v květnu již pravděpodobně dojde k mírnému zlepšení. I tak však zcela jistě zůstaneme pod hranicí 50 b. Z ostatních zemí PMI výrazně poklesl také v Polsku, Itálii a Španělsku a ve všech třech případech dosáhl zhruba 30 b. Výjimkou tak dnes bylo pouze Maďarsko, kde došlo k mírnému nárůstu důvěry ve výrobním sektoru a jen nepatrně se tak korigoval její výrazný pokles v březnu.
• Důvěra ve zpracovatelském průmyslu vzrostla, nadále však převládá pesimismus
  Dnes zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) za červen vzrostl na 44,9 b. z květnových 39,6 b. To bylo mírně pod naší prognózou, avšak v souladu s očekáváním trhu. Důvěra ve zpracovatelském průmyslu se tak zvýšila, a to především v důsledku uvolnění restriktivních vládních opatření. Většina průmyslových podniků již sice obnovila produkci, řada z nich však stále využívá jen část své výrobní kapacity. Někteří producenti tak začali propouštět. To jsou však prozatím spíše výjimečné případy, když míra nezaměstnanosti podle MPSV i v červnu zůstala pod 3,7 %. Vyšší míre propouštění nyní pravděpodobně brání vládní opatření v rámci programu Antivirus, který spočívá v proplacení části mezd zaměstnanců, v případě prokazatelného poklesu poptávky po produktech zaměstnavatele. Tento program však koncem srpna skončí a zatím nejsou dostupné informace o jeho možném prodloužení. Míra nezaměstnanosti může tudíž v druhé půli letošního roku skokově vzrůst.
• Důvěra v maďarskou ekonomiku na osmiměsíčním minimu
  Kurz koruny vůči euru zahájil zkrácený pracovní týden v poklidném módu. Koruna krátce zamířila k hladině 27,06 CZK/EUR, v odpoledních hodinách se však vrátila zpět ke 27,07 CZK/EUR, kde včerejší seanci zahajovala.
• Důvěra v oživení a dobrá data pomáhá trhům dál nahoru
  Pokračující očkování, důvěra v další peníze z rozpočtu i sázky na dobrá makrodata jsou závěrem týdne zdrojem nových zisků na akciových trzích. V případě italského (+1,3 pct) či francouzského (+0,9 pct) trhu jde o zisky slušné, v Německu (+0,15 pct) je to slabší. Pražská burza s růstem o 0,8 pct patří k těm úspěšnějším. Výnosy dluhopisů na hlavních trzích zůstávají v klidu, eurodolar se aspoň zvedá z lokálního minima na 1,1980 a libra proti dolaru posiluje už nad 1,3700.
• Důvěra v průmysl eurozóny padla na šestileté minimum, ČNB zhorší Česku prognózu
  Důvěra v průmysl zemí eurozóny se v září propadla na nejnižší úroveň za posledních šest let. Níže byla naposledy v červenci 2013. Propad nálady v průmyslu stahuje dolů celkový ekonomický sentiment ohledně ekonomiky eurozóny. Ten se v září ocitl nejníže za celé období od února 2015.
• Důvěra v tuzemské ekonomice klesá napříč všemi sektory
  Dopady přetrvávající války na Ukrajině, zejména vysoké ceny nejenom energetických komodit se podepisují na náladě tuzemských firem i domácností. Podle červnového konjunkturálního průzkumu klesla důvěra v českou ekonomiku jako celek pod dlouhodobý průměr. I když zhoršení zaznamenal sentiment podnikatelů i domácností, je zřejmý výrazně negativní vývoj především u spotřebitelské důvěry.
• Důvěryhodnost Fedu je ohrožena. Poptávka po zlatě roste
  Ekonomové očekávali další pokles spotřebitelských cen, ale americké ministerstvo práce uvedlo, že index v květnu meziročně vzrostl o 8,6 % a dostal se téměř až k novému 40letému maximu. Tyto údaje přiměly investory porozhlédnout se po bezpečných aktivech, což vyvolalo poměrně působivý pohyb zlata.
• Důvěřovat nerovná se utrácet
  Průzkumy důvěry amerických spotřebitelů v posledních měsících ukazují na krátkodobé zhoršování po delším období poziti...