Vlastní bydlení si chce do pěti let pořídit 1,4 milionu Čechů. Cenově dostupné je ale jen pro 7 % lidí, kteří nebydlí ve vlastním

Vlastní bydlení zůstává pro velkou část Čechů obtížně dosažitelné, jejich plány na vlastní byt nebo dům tím ale nemizí. Jen 7 % lidí, kteří dnes nebydlí ve vlastním, považuje jeho pořízení za cenově dostupné. Přesto si podle Indexu budoucnosti bydlení 2026 chce během příštích pěti let pořídit vlastní dům nebo byt pro vlastní bydlení přibližně 1,4 milionu dospělých Čechů, do deseti let už více než 2,2 milionu. Na bydlení si pravidelně spoří téměř třetina populace, mezi generací Z více než čtyři z deseti. Polovina zájemců o koupi nemovitosti v příštích deseti letech počítá s hypotékou, mezi mladými je to téměř sedm z deseti. Velká část proměny českého bydlení se odehraje také ve stávajících domech a bytech: do rekonstrukce se chce během pěti let pustit téměř 3 miliony dospělých. Vyplývá to z výzkumu Komerční banky a agentury Ipsos.

Celkový Index budoucnosti bydlení 2026 dosáhl 45 bodů ze 100, u generace Z 44 bodů. Index sleduje čtyři oblasti, které ovlivňují podobu budoucího bydlení: dosažitelnost, finanční připravenost, udržitelnost a chytré technologie. Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi tím, jak lidé vnímají možnost vlastní bydlení získat a jak přemýšlejí o jeho další podobě. Zdaleka nejslabší je dosažitelnost s 26 body, nejlépe naopak vychází udržitelnost s 55 body.

„Lidé velmi dobře vědí, jak složité je dnes vlastní bydlení pořídit. Přesto se ho nevzdávají. Spoří, plánují, počítají s financováním a přemýšlejí také o tom, jak bude jejich bydlení vypadat za několik let. To je podle mě nejzajímavější zpráva letošního Indexu. Bydlení zůstává jedním z největších životních a finančních rozhodnutí a čím dříve se o něm začne uvažovat v souvislostech, tím více možností člověk má,“ říká Monika Truchliková, generální ředitelka Modré pyramidy stavební spořitelny ze Skupiny Komerční banky.

Dostupnější bydlení čeká za deset let jen menšina

Nejslabší částí letošního Indexu je dosažitelnost bydlení s 26 body ze 100. Pohled lidí bez vlastního bydlení je v tomto ohledu jednoznačný: za cenově dostupné považuje jeho pořízení pouze 7 % z nich, zatímco 83 % ho hodnotí jako nedostupné. Z hlediska nabídky je situace příznivější, dostatečnou ji ale vidí jen necelá třetina.

Ani delší výhled nepřináší výraznou změnu nálady. Pouze 24 % lidí, kteří dnes nebydlí ve vlastním, očekává, že pro ně bude vlastní bydlení cenově dostupné za deset let. Generace Z hledí do budoucna optimističtěji – věří tomu 39 % mladých.

K většímu optimismu nepřispívají ani očekávání dalšího vývoje cen. V příštích pěti letech předpokládá zdražení novostaveb ve velkých městech 77 % populace, prakticky stejný podíl očekává růst městských nájmů a cen pozemků pro výstavbu rodinných domů. Dvě třetiny čekají také vyšší ceny starších nemovitostí určených k rekonstrukci.

Vlastnické bydlení je přesto v Česku silně zakořeněné. Ve vlastním bytě nebo domě dnes bydlí 59 % lidí a alespoň jednu nemovitost vlastní nebo spoluvlastní 69 % populace. V generaci Z nějakou nemovitost vlastní či spoluvlastní 43 % mladých, rodinný dům uvádí 21 % z nich.

Čtyři z deseti mladých stále bydlí u rodičů

Startovní pozice mladé generace je velmi různorodá. U rodičů stále žije 41 % generace Z, 32 % bydlí v nájmu a přibližně čtvrtina ve vlastním. S přibývajícím věkem se ale situace rychle mění. U rodičů žijí dvě třetiny 18 až 21letých, mezi 22 až 25letými je to 45 % a ve skupině 26 až 29 let už jen 18 %.

Ambice na vlastní bydlení jsou mezi mladými výrazné. Podle projekce výsledků průzkumu si chce během pěti let pořídit vlastní dům nebo byt pro vlastní bydlení přibližně 389 tisíc lidí z generace Z, v desetiletém horizontu 792 tisíc. „Ani mladá generace se přitom nevzdává tradiční představy o bydlení pod vlastní střechou. V desetiletém horizontu plánuje 42 % generace Z pořízení vlastního domu a 39 % vlastního bytu. Vedle nich se objevují i méně tradiční varianty: 16 % uvádí mobilní dům a 12 % minidům. Pozemek plánuje 29 % mladých,“ uvádí Monika Truchliková.

Polovina budoucích kupujících počítá s hypotékou

Podindex finanční připravenosti dosáhl 43 bodů ze 100. Velké plány na vlastní bydlení tak stojí proti pesimistického pocitu jeho cenové dostupnosti. Výzkum zároveň ukazuje, že cesta k nemovitosti často vede přes kombinaci vlastních peněz, úvěrového financování a v části rodin také pomoci rodičů.

U dnešních vlastníků byla nejčastější cestou hypotéka. Využilo ji 28 % lidí, kteří bydlí ve vlastním. Pětina pořídila nemovitost pouze z vlastních úspor, 16 % ji zdědilo. Přibližně 12 % finančně podpořili rodiče a obdobný podíl využil úvěr ze stavebního spoření nebo od stavební spořitelny.

V plánech budoucích kupujících hraje hypotéka ještě výraznější roli. Polovina zájemců o nemovitost v příštích deseti letech s ní počítá, třetina chce koupi zvládnout pouze z vlastních úspor. Téměř čtvrtina plánuje úspory doplnit jiným úvěrem a 18 % očekává finanční pomoc rodičů.

Mezi mladými je hypotéka ještě častější součástí plánů. Počítá s ní 69 % zájemců z generace Z, 28 % plánuje spojit vlastní úspory s jiným úvěrem a 26 % očekává finanční podporu rodičů. „U mladých je dobře vidět, že vlastní bydlení obvykle vzniká z několika zdrojů peněz. Něco si člověk naspoří, část může pokrýt úvěr a někdy pomůže rodina. Právě proto má velký význam začít si vytvářet finanční základ s předstihem. Člověk pak nemusí řešit všechno až ve chvíli, kdy najde byt nebo dům, který chce koupit,“ upozorňuje Monika Truchliková.

Generace Z se na budoucí bydlení připravuje aktivněji než populace jako celek. Pravidelně si na něj odkládá peníze 44 % mladých oproti 31 % všech Čechů. Ti, kteří spoří pravidelně, si mezi mladými dávají stranou v průměru 5 400 Kč měsíčně, v celé populaci 4 900 Kč.

Na bydlení naopak vůbec nespoří 56 % populace. U generace Z je tento podíl výrazně nižší, 35 %. Další část lidí si peníze odkládá nepravidelně – pro sebe, své děti nebo někoho dalšího v rodině.

Nová okna, kuchyně i zateplení. Do pěti let plánují úpravy nemovitostí téměř 3 miliony Čechů

Velká část budoucnosti českého bydlení je spojena s rekonstrukcí stávajících domů a bytů. Pro miliony domácností bude znamenat nová okna, zateplenou střechu, koupelnu, kuchyň nebo nové rozvody. Do rekonstrukce se chce během příštích pěti let pustit přibližně 2,9 milionu dospělých Čechů, v desetiletém horizontu 3,7 milionu. Mezi generací Z jde o 420 tisíc mladých do pěti let a 657 tisíc do deseti let.

„Rekonstrukce často přímo souvisí s kvalitou vlastního bydlení. Z lidí, kteří plánují rekonstrukci v desetiletém horizontu, chce čtvrtina upravit dům pro vlastní bydlení a téměř stejně velká skupina ho chce rekonstruovat kvůli snížení spotřeby energií. U generace Z plánuje úpravu domu pro vlastní bydlení 31 % mladých zájemců o rekonstrukci,“ říká Monika Truchliková, generální ředitelka Modré pyramidy stavební spořitelny ze Skupiny Komerční banky.

Konkrétní plány dobře ukazují, co dnes Češi pod rekonstrukcí rozumějí. V pětiletém horizontu vede výměna oken a dveří za izolační, kterou uvádí třetina zájemců. Téměř stejný podíl plánuje novou kuchyň nebo kompletní zateplení fasády či střechy. Následuje rekonstrukce koupelny, interiéru a nové rozvody.

A nejde o malé částky. Na stavební a energetické úpravy plánují lidé vydat v průměru 804 tisíc Kč. Na technologie a další udržitelná řešení, například tepelné čerpadlo, fotovoltaiku, rekuperaci, systém na využití dešťové vody nebo prvky chytré domácnosti, počítají v průměru s 428 tisíci Kč.

„Rozpočet na rekonstrukci se velmi snadno dostane do stovek tisíc korun. Nová okna, zateplení, rozvody, koupelna nebo kuchyň se rychle nasčítají a je dobré počítat i s nečekanými výdaji. Při plánování proto dává smysl podívat se na celou finanční situaci domácnosti, určit si rozumnou výši vlastních prostředků a zachovat si rezervu. Teprve potom vybírat způsob financování zbývající části,“ radí Monika Truchliková.

Na rekonstrukci nabízí Skupina KB Půjčku na bydlení od Modré pyramid až do 2,5 milionu Kč bez zajištění nemovitostí nebo ručitelem se splatností až 20 let. U úsporných opatření může Půjčka na udržitelné bydlení dosáhnout až 3,5 milionu Kč bez zajištění, přičemž nejméně 50 % půjčených prostředků musí směřovat do udržitelného bydlení. S volbou vhodného financování podle rozsahu a typu rekonstrukce může klientům pomoci Expert na bydlení KB.

Udržitelnou nemovitost by zvažovala více než polovina zájemců o koupi či rekonstrukci

Ze čtyř sledovaných oblastí dopadla nejlépe udržitelnost bydlení s 55 body ze 100. Udržitelnou nemovitost by zvažovalo 54 % lidí plánujících koupi nebo rekonstrukci, mezi generací Z 57 %.

Udržitelnost se z obecného postoje přesouvá přímo do plánů domácností. Vedle izolačních oken a zateplení počítá 17 % lidí chystajících rekonstrukci v příštích pěti letech se systémem na využití dešťové vody a 15 % s tepelným čerpadlem. U mladých plánuje výměnu za izolační okna nebo dveře 30 %, zateplení 27 %, zachytávání dešťové vody 15 % a rekuperaci 11 %.

Udržitelnost má pro část domácností také konkrétní cenu. Z lidí se zájmem o energetické úspory nebo udržitelné technologie by si téměř polovina připlatila nejvýše 10 % celkového rozpočtu. Mezi mladými by takové navýšení přijalo téměř šest z deseti.

Každý pátý čeká chytré domácnosti do pěti let

Podindex chytrých technologií dosáhl 43 bodů ze 100. Do pěti let podle 19 % populace nastane stav, kdy bude většina domácností plně propojena a topení, světla nebo zabezpečení půjde běžně ovládat prostřednictvím chytrých technologií. Mezi generací Z to předpokládá 26 %.

V konkrétních plánech lidí zatím vítězí fotovoltaika. Z těch, kteří chtějí během příštích pěti let koupit nemovitost, s ní počítá každý pátý. Prvky chytré domácnosti plánuje 16 % a domácí nabíjecí stanici pro elektromobil 10 %.

Podobně je tomu u rekonstrukcí: fotovoltaiku plánuje více než pětina zájemců. Mladí se ale od zbytku populace liší. U generace Z při rekonstrukci vedou s 20 % prvky chytré domácnosti, zatímco fotovoltaiku zvažuje 18 %.