Vládní škrty a politické tlaky stahují Citigroup do víru nejistoty

Americká banka Citigroup čelí rostoucím problémům jako hlavní finanční partner federální vlády, a to v důsledku razantních úsporných opatření prezidenta Donalda Trumpa a tlaků ze strany nově zřízeného Ministerstva vládní efektivity vedeného Elonem Muskem.

Citigroup dlouhodobě zajišťuje běžné platební a kartové služby pro federální úřady, ale nyní se ocitla v centru politických i právních sporů. Banka je spolu s americkými agenturami uvedena jako žalovaný subjekt v nejméně šesti soudních případech, které se týkají údajného nezákonného zadržení prostředků, včetně zmrazení financí určených na ekologické iniciativy.

Jedním z nejkontroverznějších kroků bylo zastropování výdajů na služebních kartách na 1 dolar, což prakticky zablokovalo výdaje statisíců zaměstnanců vlády. Jen v loňském fiskálním roce přitom civilní složky státu utratily 13,8 miliardy USD prostřednictvím Citi karet, což je téměř pětina z celkových 70 miliard, které banka zpracovala pro firemní klientelu.

Současná situace má citelný dopad i na akcie banky, které po zprávách o nových clech a zmrazených výdajích spadly o 12 %, což je největší jednodenní propad od roku 2020.

Citigroup se zároveň ocitla pod palbou kvůli přerušení výplat z Bidenova fondu na snižování emisí skleníkových plynů, čímž podle ekologických organizací porušila své smluvní závazky. Ve skutečnosti se však podle žaloby jednalo o nátlak ze strany EPA, nikoliv o dobrovolné rozhodnutí banky.

Šéfka Citigroup Jane Fraser byla minulý týden na jednáních ve Washingtonu, kde se mimo jiné řešila budoucnost vztahu banky s vládou. Zástupci banky ujišťují, že jsou hrdí na spolupráci s americkou vládou a vždy se snažili přizpůsobit změnám v politických prioritách.

Přesto se Citi ocitá v nelehké pozici, kdy musí balancovat mezi plněním státních zakázek a vyhýbáním se politicky citlivým střetům, které mohou ohrozit nejen pověst, ale i miliardové výnosy ze státního segmentu.

Graf C.US (D1)

Cena akcií prorazila směrem dolů oba klouzavé průměry EMA 50 a SMA 200, což jednoznačně potvrzuje obrat trendu do medvědí fáze. RSI klesl na hodnotu 27,5, tedy pod hranici 30, což naznačuje, že akcie se nachází v přeprodaném pásmu a trh může být krátkodobě technicky vyčerpaný. MACD histogram prohlubuje negativní hodnoty, čímž potvrzuje zesilující sestupné momentum a převahu prodejců na trhu. 

Zdroj: xStation5

 

---

Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 69% účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami u tohoto poskytovatele ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků. Investování je rizikové. Investujte zodpovědně. Tento materiál je marketingovou komunikací ve smyslu čl. 24 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice 2002/92/ES a směrnice 2011/61/EU (MiFID II). Marketingová komunikace není investiční doporučení ani informace doporučující či navrhující investiční strategii ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/958 ze dne 9. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro technická ujednání pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících nebo navrhujících investiční strategie a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo náznaků střetu zájmů nebo jakékoli jiné rady, a to i v oblasti investičního poradenství, ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Marketingová komunikace je připravena s nejvyšší pečlivostí, objektivitou, prezentuje fakta známé autorovi k datu přípravy a neobsahuje žádné hodnotící prvky. Marketingová komunikace je připravena bez zohlednění potřeb klienta, jeho individuální finanční situace a nijak nepředstavuje investiční strategii. Marketingová komunikace nepředstavuje nabídku k prodeji, nabídku, předplatné, výzvu na nákup, reklamu nebo propagaci jakýchkoliv finančních nástrojů. Společnost XTB S.A., organizační složka nenese odpovědnost za jakékoli jednání nebo opomenutí klienta, zejména za získání nebo zcizení finančních nástrojů, na základě informací obsažených v této marketingové komunikaci. V případě, že marketingová komunikace obsahuje jakékoli informace o jakýchkoli výsledcích týkajících se finančních nástrojů v nich uvedených, nepředstavují žádnou záruku ani předpověď ohledně budoucích výsledků. Minulá výkonnost nemusí nutně vypovídat o budoucích výsledcích a každá osoba jednající na základě těchto informací tak činí zcela na vlastní riziko.

 

Čtěte více

• Vládne přehnaný růstový pesimismus, nevěřme tolik oficiálním číslům
  Řada ekonomů a analytiků se možná příliš často zaměřuje na vývoj ekonomického cyklu namísto toho, aby sledovali faktor, který je pro dlouhodobý vývoj nejdůležitější. Tím je produktivita. Známý investor a ekonom Gavyn Davies se na stránkách Financial Times přiznává, že k nim může patřit i on. Ve svém příspěvku ovšem tuto chybu napravuje, když se detailně věnuje tomu, proč a zda vůbec skutečně dochází k mnohokrát skloňovanému zhoršení ve vývoji produktivity.
• Vládní dluh ČR je vůči dluhu vlády řecké úročen nejhůře za posledních 16 let. Vláda by měla přijít s plánem konsolidace, navázat nyní také na Kalouskův odkaz
  Úrok na českém desetiletém vládním dluhu v tomto týdnu poprvé od května 2019 překonal hladinu dvou procent. Tuzemské vládě se tak zvyšují náklady financování, což představuje vzhledem k enormně rostoucímu veřejnému zadlužení ČR stále závažnější výzvu. Je třeba, aby ministerstvo financí předložilo plán konsolidace veřejných financí, tedy toho, jak je po enormním nárůstu zadlužení dostane na udržitelnou dráhu dalšího vývoje. Vláda by nyní měla navázat na odkaz někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, který obezřetnou fiskální politikou při minulé krizi a tvorbou rezerv pomohl připravit půdu letům prosperity 2014 až 2019.
• Vládní dluh v 1. čtvrtletí stoupl na o 171 mld. na 2,684 bil. Kč
  Dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 171 miliard na 2,684 bilionu korun. Míra zadlužení se ale snížila ze 43,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,8 procenta. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se dluh zvýšil o 117 miliard korun a míra zadlužení 0,8 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
• Vládní dluh zemí EU loni mírně klesl, snížil se i rozpočtový deficit
  Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se podle jeho údajů řadila k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Česko ale stále patřilo k nejméně zadluženým státům EU.
• Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
  Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
• Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
  Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
• Vládní konsolidační balíček zdraží léky, vodu či bydlení. Vyšší daň čeká firmy a majitele nemovitostí, dlouhodobě příznivé je výrazné seškrtání dotací
  Konsolidační balíček, který dnes představila vláda, by měl v příštím roce zajistit státnímu rozpočtu úsporu zhruba 94 miliard korun, v letech 2024 a 2025 dohromady přibližně 148 miliard korun. Tyto sumy jsou evidentně kompromisní. Část vládní koalice totiž žádala úspory i citelně převyšující hranici 100 miliard korun již v příštím roce.
• Vládní návrh zákona o dorovnávacích daních
  „Svoji podstatou jde o zavedení minimální daně z příjmů ve výši 15 % pro velké podniky (mezinárodní i vnitrostátní) s konsolidovanými výnosy vyššími než 750 mil. EUR ročně alespoň ve dvou ze čtyř tzv. výkazních období, která předchází zdaňovacímu období. Navrhovaná úprava se nevztahuje na osoby, které zpravidla nevykonávají podnikatelskou činnost.
• Vládní opatření snížila meziroční inflaci na 15,1 %
  Tuzemská inflace v meziročním vyjádření výrazně klesla, a to ze zářijových 18 % na 15,1 % v říjnu. To bylo výrazně pod tržním konsensem ve výši 17,9 %. Rozptyl tržních odhadů byl však neobvykle vysoký, když analytici předpovídali říjnovou inflaci v intervalu od 17,2 % až do 19 %. Náš odhad ve výši 17,2 % byl tak na trhu nejnižší. ČNB počítala se 17,4 %. Vysoký rozptyl odhadů byl dán tím, že nebylo jasné, jak ČSÚ ve svých cenových statistikách zachytí vládní opatření proti drahým energiím.
• Vládní opatření snížila meziroční inflaci na 15,1 %
  Tuzemská inflace v meziročním vyjádření výrazně klesla, a to ze zářijových 18 % na 15,1 % v říjnu. To bylo výrazně pod tržním konsensem ve výši 17,9 %. Rozptyl tržních odhadů byl však neobvykle vysoký, když analytici předpovídali říjnovou inflaci v intervalu od 17,2 % až do 19 %. Náš odhad ve výši 17,2 % byl tak na trhu nejnižší. ČNB počítala se 17,4 %. Vysoký rozptyl odhadů byl dán tím, že nebylo jasné, jak ČSÚ ve svých cenových statistikách zachytí vládní opatření proti drahým energiím.
• Vlády jednotlivých zemí světa celkově dluží už skoro 50 bilionů dolarů, celkový globální dluh nadále láme historické rekordy
  Souhrnný dluh vlád jednotlivých zemí dosáhne letos podle agentury Standard & Poor’s hodnoty padesáti bilionů dolarů. To představuje šestiprocentní nárůst oproti roku 2018. V loňském roce přitom světové dluhy lámaly další rekordy. V prvním čtvrtletí 2018 vystoupal celkový globální dluh – zahrnující nejen souhrnný dluh vlád, ale i souhrnný dluh domácností a podniků – na 248 bilionů dolarů. To je jeho historicky rekordní úroveň. Nyní tento celkový globální dluh činí zhruba 244 bilionů dolarů.
• Vlády zachraňujú ekonomiku
  Akciové trhy majú za sebou úspešný týždeň vďaka silným stimulom na podporu ekonomiky zo strany vlád a centrálnych bánk. Americká centrálna banka v rámci programu na podporu ekonomiky pristúpila k neobmedzenému programu nákupu cenných papierov.
• Vlastní bydlení není nereálné. Mladí mohou hypotéku zvládnout, pokud mají plán
  Vysoké ceny nemovitostí, složité podmínky a obavy z dlouhodobého závazku často odrazují mladé lidi od pořízení vlastního bydlení. Mnozí proto zůstávají v pronájmu nebo bydlí u rodičů, s přesvědčením, že hypotéka je dnes mimo jejich možnosti. Realita však může být jiná – s dobrým plánem, realistickým očekáváním a využitím dostupných možností se sen o vlastním bytě může stát dosažitelným cílem i bez milionového dědictví.
• Vlastnictví staršího vozu se prodraží, nejvíce v Brně; řidiči nově zaplatí souhrnně takřka čtyři miliardy korun za rok. Evropská unie totiž plánuje povinné technické kontroly každoročně, ty navíc zdražují samy o sobě
  Majitele nového vozu čeká první povinná technická kontrola po čtyřech letech, následně ji pak musí podniknout každé dva roky. Majitelé ojetin rovnou nabíhají na pravidelný dvouletý cyklus povinných návštěv některé ze Stanic technické kontroly čili STK.
• Vlastník Gucci opět s nepříznivými výsledky: Naznačil další těžký rok pro luxusní sektor
  Jiskra francouzské holdingové společnosti Kering a jejích značek se pomalu vytrácí, což se odrazilo na jejích hospodářských výsledcích. Ačkoli jsou některé segmenty pro zákazníky stále zajímavé, v případě Gucci a Yves Saint Laurent je situace jiná. Problémem není jen atraktivita kolekcí, ale i další faktory, které jsou mnohem složitější a ovlivňují celý sektor luxusního zboží. Zatímco mnohé značky hledají ten správný směr, jak se vypořádat s ekonomickými výzvami, konkurenční Hermès nadále posiluje.
• Vlažný úvod důležitého týdne na Wall Street
  Pondělní obchodování v USA začalo v červených číslech, hlavně pak technologický Nasdaq, ovšem v průběhu dne se situace vylepšila a hlavní akciové indexy tak uzavřely poblíž pátečních zavíracích hodnot. Díky růstu cen ropy (+1,2 %) se včera dařilo energetickému sektoru (Chevron +1,4 %, Exxon Mobil +1,9 %, Halliburton +3,2 %, Occidental +1,4 %). Naopak smíšeného vývoje jsme mohli být svědky v případě technologického odvětví (Apple +0,2 %, Alphabet INC-C +0,8 %, Amazon -0,7 %, Tesla -1,5 %, Intel -2,1 %, AMD -1 %). Za zmínku stojí vývoj akcií společnosti Coca-Cola (-0,16 %), která po výsledcích otevřela +1,5 %, ovšem zisky si neudržela.
• Vlažný úvod týdne na Wall Street
  Americké akcie úvod týdne sice zahájily poměrně slušným růstem, ten však nevydržel a hlavní akciové indexy postupně ztratily v podstatě veškeré počáteční zisky. Technologický Nasdaq byl včera i přes 1 % v plusu, nakonec však ukončil den v negativním teritoriu (-0,12 %). Mimo akcií Apple (+1,8 %) a Alphabetu (+1,7 %), skončila většina velkých technologií v záporu (Tesla -2 %, Intel -1,6 %, Nvidia -1,4 %, AMD -0,4 %). Rovněž bankovní sektor odevzdal úvodní zisky (Bank of America -0,2 %, Wells Fargo -0,5 %, JPMorgan -0,6 %).
• Vlažný úvod týdne na Wall Street
  Včerejší obchodování v USA se neslo za velmi nízké volatility, kdy hlavní akciové indexy v podstatě oscilovaly kolem pátečních závěrečných hodnot. Rovněž objemy obchodů byly spíše podprůměrné, v případě některých titulů dokonce výrazně podprůměrné. Důvodem byla absence výraznějších kurzotvorných zpráv - ty nás čekají až ve středu, konkrétně zasedání FEDu. Výrazněji včera díky dalšímu růstu cen ropy (+1 %) přidával pouze energetický sektor (Exxon Mobil +0,8 %, Chevron +0,4 %, Halliburton +1,3 %). V zelených číslech se pak udržel i finanční sektor (Wells Fargo +1,1 %, Goldman Sachs +0,2 %, Mastercard +0,7 %). Smíšený vývoj jsme pak mohli pozorovat v případě technologického sektoru (Apple +1,7 %, Alphabet +0,5 %, Tesla -3,3 %, Microsoft -0,4 %, Meta +0,8 %, AMD +0,9 %).
• V lednu došlo k nepatrnému oživení spotřebitelské poptávky
  Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut v lednu meziměsíčně vzrostly o 0,3 % po předchozím poklesu o 0,7 %. S mírným oživením spotřebitelské poptávky na začátku letošního roku jsme počítali, i když naše prognóza předpokládala o něco rychlejší tempo (+0,6 % m/m). Na vyšší útraty domácností podle nás působil lednový nárůst spotřebitelské důvěry. K němu pravděpodobně pomohlo uklidnění situace kolem fyzické a cenové dostupnosti energií. Na začátku roku podle dostupných předstihových indikátorů navíc došlo k dalšímu zrychlení mzdového růstu. V průmyslu lednový meziroční růst průměrné mzdy dosáhl 11,9 % a ve stavebnictví pak 14,9 %.
• V lednu inflace podle předběžného odhadu dosáhla 2,8 %
  Česká inflace v lednu klesla na meziročních 2,8 % po 3,0 % v prosinci. Byla tak mírně vyšší, než očekávala naše prognóza (2,5 %) i tržní konsensus (2,6 %). Jedná se však zatím pouze o předběžný odhad, který nabízí omezené informace o struktuře. Kompletní sestava dat bude zveřejněna až příští týden (12.2.), a to včetně případné revize hodnoty celkové inflace.