V lednu došlo k nepatrnému oživení spotřebitelské poptávky

Čtěte více

• Vladimír Pikora: Inflace nejspíš dosáhla letošního vrcholu. Sazby už není třeba měnit, silná koruna udělá práci za ČNB
  Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu meziměsíčně o 6,0 %. Meziročně vzrostly o 17,5 %. Za nezvykle vysokým meziměsíčním růstem cen stálo ukončení tzv. Úsporného tarifu. Kvůli tomu vzrostly ceny elektřiny meziměsíčně o neuvěřitelných 140 %. To, že ceny tepla vyskočily o 24 %, je vzhledem k rostoucím cenám energií pochopitelné. Naopak to, že cena stočného vyskočila o celých 30 %, je zvláštní a je otázkou, jestli tento růst nezpůsobuje především nedostatek konkurence.
• Vládne přehnaný růstový pesimismus, nevěřme tolik oficiálním číslům
  Řada ekonomů a analytiků se možná příliš často zaměřuje na vývoj ekonomického cyklu namísto toho, aby sledovali faktor, který je pro dlouhodobý vývoj nejdůležitější. Tím je produktivita. Známý investor a ekonom Gavyn Davies se na stránkách Financial Times přiznává, že k nim může patřit i on. Ve svém příspěvku ovšem tuto chybu napravuje, když se detailně věnuje tomu, proč a zda vůbec skutečně dochází k mnohokrát skloňovanému zhoršení ve vývoji produktivity.
• Vládní dluh ČR je vůči dluhu vlády řecké úročen nejhůře za posledních 16 let. Vláda by měla přijít s plánem konsolidace, navázat nyní také na Kalouskův odkaz
  Úrok na českém desetiletém vládním dluhu v tomto týdnu poprvé od května 2019 překonal hladinu dvou procent. Tuzemské vládě se tak zvyšují náklady financování, což představuje vzhledem k enormně rostoucímu veřejnému zadlužení ČR stále závažnější výzvu. Je třeba, aby ministerstvo financí předložilo plán konsolidace veřejných financí, tedy toho, jak je po enormním nárůstu zadlužení dostane na udržitelnou dráhu dalšího vývoje. Vláda by nyní měla navázat na odkaz někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, který obezřetnou fiskální politikou při minulé krizi a tvorbou rezerv pomohl připravit půdu letům prosperity 2014 až 2019.
• Vládní dluh v 1. čtvrtletí stoupl na o 171 mld. na 2,684 bil. Kč
  Dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 171 miliard na 2,684 bilionu korun. Míra zadlužení se ale snížila ze 43,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,8 procenta. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se dluh zvýšil o 117 miliard korun a míra zadlužení 0,8 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
• Vládní dluh zemí EU loni mírně klesl, snížil se i rozpočtový deficit
  Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se podle jeho údajů řadila k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Česko ale stále patřilo k nejméně zadluženým státům EU.
• Vládní opatření snížila meziroční inflaci na 15,1 %
  Tuzemská inflace v meziročním vyjádření výrazně klesla, a to ze zářijových 18 % na 15,1 % v říjnu. To bylo výrazně pod tržním konsensem ve výši 17,9 %. Rozptyl tržních odhadů byl však neobvykle vysoký, když analytici předpovídali říjnovou inflaci v intervalu od 17,2 % až do 19 %. Náš odhad ve výši 17,2 % byl tak na trhu nejnižší. ČNB počítala se 17,4 %. Vysoký rozptyl odhadů byl dán tím, že nebylo jasné, jak ČSÚ ve svých cenových statistikách zachytí vládní opatření proti drahým energiím.
• Vládní opatření snížila meziroční inflaci na 15,1 %
  Tuzemská inflace v meziročním vyjádření výrazně klesla, a to ze zářijových 18 % na 15,1 % v říjnu. To bylo výrazně pod tržním konsensem ve výši 17,9 %. Rozptyl tržních odhadů byl však neobvykle vysoký, když analytici předpovídali říjnovou inflaci v intervalu od 17,2 % až do 19 %. Náš odhad ve výši 17,2 % byl tak na trhu nejnižší. ČNB počítala se 17,4 %. Vysoký rozptyl odhadů byl dán tím, že nebylo jasné, jak ČSÚ ve svých cenových statistikách zachytí vládní opatření proti drahým energiím.
• Vlády jednotlivých zemí světa celkově dluží už skoro 50 bilionů dolarů, celkový globální dluh nadále láme historické rekordy
  Souhrnný dluh vlád jednotlivých zemí dosáhne letos podle agentury Standard & Poor’s hodnoty padesáti bilionů dolarů. To představuje šestiprocentní nárůst oproti roku 2018. V loňském roce přitom světové dluhy lámaly další rekordy. V prvním čtvrtletí 2018 vystoupal celkový globální dluh – zahrnující nejen souhrnný dluh vlád, ale i souhrnný dluh domácností a podniků – na 248 bilionů dolarů. To je jeho historicky rekordní úroveň. Nyní tento celkový globální dluh činí zhruba 244 bilionů dolarů.
• Vlády zachraňujú ekonomiku
  Akciové trhy majú za sebou úspešný týždeň vďaka silným stimulom na podporu ekonomiky zo strany vlád a centrálnych bánk. Americká centrálna banka v rámci programu na podporu ekonomiky pristúpila k neobmedzenému programu nákupu cenných papierov.
• Vlažný úvod týdne na Wall Street
  Americké akcie úvod týdne sice zahájily poměrně slušným růstem, ten však nevydržel a hlavní akciové indexy postupně ztratily v podstatě veškeré počáteční zisky. Technologický Nasdaq byl včera i přes 1 % v plusu, nakonec však ukončil den v negativním teritoriu (-0,12 %). Mimo akcií Apple (+1,8 %) a Alphabetu (+1,7 %), skončila většina velkých technologií v záporu (Tesla -2 %, Intel -1,6 %, Nvidia -1,4 %, AMD -0,4 %). Rovněž bankovní sektor odevzdal úvodní zisky (Bank of America -0,2 %, Wells Fargo -0,5 %, JPMorgan -0,6 %).
• V lednu průmysl negativně překvapil
  Průmyslová výroba v prvním měsíci letošního roku překvapila slabším tempem, kdy na základě pozitivního působení automotive jsme očekávali kladný meziroční přírůstek. Ten se dostavil pouze na úrovni kalendářně neočištěné hodnoty (+1,3 %), nikoliv však po očištění (-1,4 %).
• V lednu průmyslové ceny rostly překvapivě rychlým tempem
  Tuzemské ceny průmyslových výrobců v lednu překvapily silným růstem. Meziměsíčně byly vyšší v průměru o 5,8 %, zatímco tržní konsensus očekával růst o 2 %. V meziročním srovnávání dynamika výrobních cen nadále klesala, z prosincových 20,1 % na 19 % v lednu. Důvodem však byla vyšší statistická základna.
• V lednu přišlo o práci 17 tisíc lidí
  „Kombinace restriktivních opatření a konce sezónních prací vede k růstu nezaměstnanosti. Trh práce je navíc zabetonovaný programem Antivirus, který brání tržním mechanismům převést zaměstnance do dlouhodobě udržitelných pracovních pozic,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V lehce pozitivní náladě se čeká na ECB a britské volby. Eurodolar drží zisky
  Včerejší zasedání Fedu nepřekvapilo v podstatě ničím. Prognóza zůstala v klíčových bodech s minimálními změnami. Úprava k lepšímu u nezaměstnanosti nebo směrem níž u letošní jádrové PCE inflace v zásadě odráží aktuální vývoj. Stejně tak graf dots se posunul dolů, aby reflektoval snížení sazeb, ke kterému Fed už přistoupil. Do budoucna zůstává mediánovým názorem bankéřů stabilita sazeb s postupným zvyšováním od roku 2021. Dlouhodobá rovnovážná úroveň sazeb se nemění, Fed ji drží na 2,5 pct.
• Vleklá nejistota ohledně toho, kde je americkým prezidentem, představuje nejhorší možný scénář, i pro Česko. Kromě jiného by oslabila korunu a zdražila Čechům předvánoční nákupy
  Vleklá nejistota ohledně toho, kdo je novým americkým prezidentem, představuje ten nejhorší možný scénář povolebního vývoje v USA, a to jak z hlediska ekonomického, tak sociálního. Finanční trhy, ani investoři nejistotu rádi nemají, to už mají raději i špatnou jistotu. Nyní neví, jaké investice realizovat, protože výnosnost řady investic nepochybně jménem nového prezidenta – resp. jeho činy – bude ovlivněna.
• V Letňanech dnes začíná mezinárodní veletrh Sběratel
  Na výstavišti v pražských Letňanech dnes začne Mezinárodní veletrh poštovních známek, mincí, bankovek, pohlednic, minerálů a sběratelství Sběratel. Odpoledne na něm bude pokřtěna publikace Třicet let platebních karet v Česku a na Slovensku, která se zapíše do České knihy rekordů. Veletrh skončí v sobotu.
• V letošním roce dává leden tón pro trhy
  V 1. čtvrtletí letošního roku udá leden tón trhům a 1. kvartál by mohl mít 3 důležité pozitivní faktory, kterými je klesající inflace v USA/EU a úrokový šok, úspěšné znovuotevření Číny a méně protivětrů v sektoru technologií.
• Vliv Brexitu se v eurozóně ještě neprojevil, ale?
  Podle odborníků Fidelity International, globálního lídra v oblasti investic, vykazuje eurozóna i nadále stabilní, ačkoli nevýrazný růst. Zásadním příspěvkem k celkovému růstu prozatím zůstává soukromá spotřeba, což je motivováno především růstem reálných mezd. Naopak inflace byla v září pomalejší, než se očekávalo, přičemž jádrová inflace směřovala směrem dolů na meziroční hodnotu 0,8 %. Koncem roku lze očekávat určité zpomalení růstu v eurozóně v souvislosti s Brexitem.
• Vliv Číny na komoditní trhy: polojasno, střídavě oblačno
  I když je ještě příliš brzy na to, aby se dospělo k závěru, zda obnovené obchodní napětí ovlivnilo dovozy za květen, zhoršující se obchodní vztahy mezi Čínou a USA jsou i nadále klíčovým faktorem poptávky po komoditách.
• Vliv Fedu na americký dolar
  Během březnového zasedání FOMC zvýšil Federální rezervní systém klíčovou sazbu o 25 bazických bodů. Jednalo se o první zvýšení sazby od roku 2018. Tímto krokem se Fed začal přesouvat od vysoce akomodativní měnové politiky ke zpřísňování. Americký regulátor zvýšil úrokové sazby na každém z následujících zasedání FOMC. V květnu Fed zvýšil sazby o 50 bazických bodů, po čemž následovaly dva po sobě jdoucí zvýšení o 75 bodů v červnu a červenci.