Vlády jednotlivých zemí světa celkově dluží už skoro 50 bilionů dolarů, celkový globální dluh nadále láme historické rekordy

Čtěte více

• Vládní dluh v 1. čtvrtletí stoupl na o 171 mld. na 2,684 bil. Kč
  Dluh vládních institucí ČR stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 171 miliard na 2,684 bilionu korun. Míra zadlužení se ale snížila ze 43,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,8 procenta. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se dluh zvýšil o 117 miliard korun a míra zadlužení 0,8 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
• Vládní dluh zemí EU loni mírně klesl, snížil se i rozpočtový deficit
  Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se podle jeho údajů řadila k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Česko ale stále patřilo k nejméně zadluženým státům EU.
• Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
  Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
• Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
  Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
• Vládní konsolidační balíček zdraží léky, vodu či bydlení. Vyšší daň čeká firmy a majitele nemovitostí, dlouhodobě příznivé je výrazné seškrtání dotací
  Konsolidační balíček, který dnes představila vláda, by měl v příštím roce zajistit státnímu rozpočtu úsporu zhruba 94 miliard korun, v letech 2024 a 2025 dohromady přibližně 148 miliard korun. Tyto sumy jsou evidentně kompromisní. Část vládní koalice totiž žádala úspory i citelně převyšující hranici 100 miliard korun již v příštím roce.
• Vládní návrh zákona o dorovnávacích daních
  „Svoji podstatou jde o zavedení minimální daně z příjmů ve výši 15 % pro velké podniky (mezinárodní i vnitrostátní) s konsolidovanými výnosy vyššími než 750 mil. EUR ročně alespoň ve dvou ze čtyř tzv. výkazních období, která předchází zdaňovacímu období. Navrhovaná úprava se nevztahuje na osoby, které zpravidla nevykonávají podnikatelskou činnost.
• Vládní opatření snížila meziroční inflaci na 15,1 %
  Tuzemská inflace v meziročním vyjádření výrazně klesla, a to ze zářijových 18 % na 15,1 % v říjnu. To bylo výrazně pod tržním konsensem ve výši 17,9 %. Rozptyl tržních odhadů byl však neobvykle vysoký, když analytici předpovídali říjnovou inflaci v intervalu od 17,2 % až do 19 %. Náš odhad ve výši 17,2 % byl tak na trhu nejnižší. ČNB počítala se 17,4 %. Vysoký rozptyl odhadů byl dán tím, že nebylo jasné, jak ČSÚ ve svých cenových statistikách zachytí vládní opatření proti drahým energiím.
• Vládní opatření snížila meziroční inflaci na 15,1 %
  Tuzemská inflace v meziročním vyjádření výrazně klesla, a to ze zářijových 18 % na 15,1 % v říjnu. To bylo výrazně pod tržním konsensem ve výši 17,9 %. Rozptyl tržních odhadů byl však neobvykle vysoký, když analytici předpovídali říjnovou inflaci v intervalu od 17,2 % až do 19 %. Náš odhad ve výši 17,2 % byl tak na trhu nejnižší. ČNB počítala se 17,4 %. Vysoký rozptyl odhadů byl dán tím, že nebylo jasné, jak ČSÚ ve svých cenových statistikách zachytí vládní opatření proti drahým energiím.
• Vládní stropování marží pohonných hmot prý sice zlevní jejich ceny u dálnic, ale zdraží je mimo ně. Opravdu?
  Vládní stropování marží pohonných hmot prý sice zlevní jejich ceny u dálnic, ale zdraží je mimo ně. Opravdu?
• Vládní škrty a politické tlaky stahují Citigroup do víru nejistoty
  Americká banka Citigroup čelí rostoucím problémům jako hlavní finanční partner federální vlády, a to v důsledku razantních úsporných opatření prezidenta Donalda Trumpa a tlaků ze strany nově zřízeného Ministerstva vládní efektivity vedeného Elonem Muskem.
• Vlády zachraňujú ekonomiku
  Akciové trhy majú za sebou úspešný týždeň vďaka silným stimulom na podporu ekonomiky zo strany vlád a centrálnych bánk. Americká centrálna banka v rámci programu na podporu ekonomiky pristúpila k neobmedzenému programu nákupu cenných papierov.
• Vlastní bydlení je pro Čechy stále nejvíce preferovanou volbou, jeho dostupnost však klesá
  Česká republika patří k zemím s vysokým podílem vlastnického bydlení. I přes přetrvávající preferenci vlastnického bydlení se podíl obyvatel bydlících ve vlastním domě nebo bytě snižuje přibližně o 1 % ročně. Osm z deseti Čechů, kteří nyní nebydlí ve vlastním, označuje pořízení nemovitosti za nedostupné. V generaci Z je tento podíl ještě vyšší (devět z deseti).
• Vlastní bydlení není nereálné. Mladí mohou hypotéku zvládnout, pokud mají plán
  Vysoké ceny nemovitostí, složité podmínky a obavy z dlouhodobého závazku často odrazují mladé lidi od pořízení vlastního bydlení. Mnozí proto zůstávají v pronájmu nebo bydlí u rodičů, s přesvědčením, že hypotéka je dnes mimo jejich možnosti. Realita však může být jiná – s dobrým plánem, realistickým očekáváním a využitím dostupných možností se sen o vlastním bytě může stát dosažitelným cílem i bez milionového dědictví.
• Vlastnictví staršího vozu se prodraží, nejvíce v Brně; řidiči nově zaplatí souhrnně takřka čtyři miliardy korun za rok. Evropská unie totiž plánuje povinné technické kontroly každoročně, ty navíc zdražují samy o sobě
  Majitele nového vozu čeká první povinná technická kontrola po čtyřech letech, následně ji pak musí podniknout každé dva roky. Majitelé ojetin rovnou nabíhají na pravidelný dvouletý cyklus povinných návštěv některé ze Stanic technické kontroly čili STK.
• Vlastník Gucci opět s nepříznivými výsledky: Naznačil další těžký rok pro luxusní sektor
  Jiskra francouzské holdingové společnosti Kering a jejích značek se pomalu vytrácí, což se odrazilo na jejích hospodářských výsledcích. Ačkoli jsou některé segmenty pro zákazníky stále zajímavé, v případě Gucci a Yves Saint Laurent je situace jiná. Problémem není jen atraktivita kolekcí, ale i další faktory, které jsou mnohem složitější a ovlivňují celý sektor luxusního zboží. Zatímco mnohé značky hledají ten správný směr, jak se vypořádat s ekonomickými výzvami, konkurenční Hermès nadále posiluje.
• Vlažný úvod důležitého týdne na Wall Street
  Pondělní obchodování v USA začalo v červených číslech, hlavně pak technologický Nasdaq, ovšem v průběhu dne se situace vylepšila a hlavní akciové indexy tak uzavřely poblíž pátečních zavíracích hodnot. Díky růstu cen ropy (+1,2 %) se včera dařilo energetickému sektoru (Chevron +1,4 %, Exxon Mobil +1,9 %, Halliburton +3,2 %, Occidental +1,4 %). Naopak smíšeného vývoje jsme mohli být svědky v případě technologického odvětví (Apple +0,2 %, Alphabet INC-C +0,8 %, Amazon -0,7 %, Tesla -1,5 %, Intel -2,1 %, AMD -1 %). Za zmínku stojí vývoj akcií společnosti Coca-Cola (-0,16 %), která po výsledcích otevřela +1,5 %, ovšem zisky si neudržela.
• Vlažný úvod týdne na Wall Street
  Včerejší obchodování v USA se neslo za velmi nízké volatility, kdy hlavní akciové indexy v podstatě oscilovaly kolem pátečních závěrečných hodnot. Rovněž objemy obchodů byly spíše podprůměrné, v případě některých titulů dokonce výrazně podprůměrné. Důvodem byla absence výraznějších kurzotvorných zpráv - ty nás čekají až ve středu, konkrétně zasedání FEDu. Výrazněji včera díky dalšímu růstu cen ropy (+1 %) přidával pouze energetický sektor (Exxon Mobil +0,8 %, Chevron +0,4 %, Halliburton +1,3 %). V zelených číslech se pak udržel i finanční sektor (Wells Fargo +1,1 %, Goldman Sachs +0,2 %, Mastercard +0,7 %). Smíšený vývoj jsme pak mohli pozorovat v případě technologického sektoru (Apple +1,7 %, Alphabet +0,5 %, Tesla -3,3 %, Microsoft -0,4 %, Meta +0,8 %, AMD +0,9 %).
• Vlažný úvod týdne na Wall Street
  Americké akcie úvod týdne sice zahájily poměrně slušným růstem, ten však nevydržel a hlavní akciové indexy postupně ztratily v podstatě veškeré počáteční zisky. Technologický Nasdaq byl včera i přes 1 % v plusu, nakonec však ukončil den v negativním teritoriu (-0,12 %). Mimo akcií Apple (+1,8 %) a Alphabetu (+1,7 %), skončila většina velkých technologií v záporu (Tesla -2 %, Intel -1,6 %, Nvidia -1,4 %, AMD -0,4 %). Rovněž bankovní sektor odevzdal úvodní zisky (Bank of America -0,2 %, Wells Fargo -0,5 %, JPMorgan -0,6 %).
• V lednu došlo k nepatrnému oživení spotřebitelské poptávky
  Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut v lednu meziměsíčně vzrostly o 0,3 % po předchozím poklesu o 0,7 %. S mírným oživením spotřebitelské poptávky na začátku letošního roku jsme počítali, i když naše prognóza předpokládala o něco rychlejší tempo (+0,6 % m/m). Na vyšší útraty domácností podle nás působil lednový nárůst spotřebitelské důvěry. K němu pravděpodobně pomohlo uklidnění situace kolem fyzické a cenové dostupnosti energií. Na začátku roku podle dostupných předstihových indikátorů navíc došlo k dalšímu zrychlení mzdového růstu. V průmyslu lednový meziroční růst průměrné mzdy dosáhl 11,9 % a ve stavebnictví pak 14,9 %.
• V lednu inflace podle předběžného odhadu dosáhla 2,8 %
  Česká inflace v lednu klesla na meziročních 2,8 % po 3,0 % v prosinci. Byla tak mírně vyšší, než očekávala naše prognóza (2,5 %) i tržní konsensus (2,6 %). Jedná se však zatím pouze o předběžný odhad, který nabízí omezené informace o struktuře. Kompletní sestava dat bude zveřejněna až příští týden (12.2.), a to včetně případné revize hodnoty celkové inflace.