Růst české ekonomiky ve 2. čtvrtletí zaostal za odhady

HDP (2. čtvrtletí 2026) - předběžný odhad

Klíčové body

• HDP ve 2. čtvrtletí vzrostl o 0,4 % mezikvartálně.
• Růst ekonomiky táhla především domácí spotřeba.
• Největším rizikem zůstává geopolitická nejistota.

Domácí ekonomika ve 2. čtvrtletí vzrostla jen o 0,4 % mezikvartálně a v meziročním srovnání o 2,0 %. Růst tak zaostal za tržním konsenzem +0,6 % k/k a +2,2 % r/r. Meziroční růstová dynamika HDP tak po slabším začátku letošního roku dále zpomalila a aktuálně je růst nejnižší od 4. čtvrtletí r. 2024.

Předběžný odhad zatím neposkytuje detailní vhled do struktury HDP. Komentář ČSÚ i dostupné měsíční statistiky nicméně naznačují, že hlavní oporou hospodářského růstu byly ve 2. čtvrtletí výdaje na konečnou spotřebu a také trochu překvapivě zahraniční obchod. Dopředu bylo jasné, že spotřeba domácností bude nadále podporována zvyšováním reálných příjmů domácností a maloobchodní prodeje vykazovaly ve 2. čtvrtletí rovněž solidní růst. Překvapením je čistý vývoz. Předpokládal jsem, že silnější dovozy spojené se spotřebou a investicemi znovu povedou k negativnímu příspěvku čistého vývozu do HDP.

Negativně do mezikvartálního růstu naopak přispěla tvorba hrubého kapitálu. Záporný příspěvek tvorby hrubého kapitálu ale rozhodně nemusí znamenat propad investiční aktivity. Dostupné indikátory naznačují, že hlavní roli pravděpodobně sehrály zásoby, jejichž tvorba proti 1. čtvrtletí zeslábla. Fixní investice po mimořádně silném začátku roku zřejmě také zpomalily, ale vývoj ve stavebnictví, veřejné kapitálové výdaje a poptávka firem po investičních úvěrech však nesvědčí o jejich plošném propadu.

Ve 2. čtvrtletí se dařilo hlavně průmyslu, ale rovněž i většině odvětví služeb. ČSÚ přitom explicitně nezmiňuje stavebnictví. Růst průmyslové produkce byl přitom mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími značně nerovnoměrný.

Ve druhé polovině letošního roku by měl hospodářský růst i nadále stát především na domácí poptávce. Spotřebu domácností by měl podporovat růst reálných příjmů a příznivá situace na trhu práce. Hlavním rizikem zůstává geopolitika, která může brzdit export, zvyšovat náklady na energie i ochotu firem investovat. 

V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat růst tuzemské ekonomiky v rozmezí 1,9 až 2,1 %. V případě negativního energetického šoku však nelze vyloučit slabší růst ekonomiky hlouběji pod 2 %. 

FAQ

Jak rychle rostla česká ekonomika?

O 0,4 % mezikvartálně a o 2,0 % meziročně.

Co podpořilo hospodářský růst?

Spotřeba domácností a zahraniční obchod.

Jaký je výhled pro letošní rok?

Růst HDP kolem 2 %.

Čtěte více

• Růst cen v zemědělství výrazně zpomaluje, slábne cenový tlak v průmyslovém sektoru
  „Meziroční růst cen zemědělských výrobců zpomalil na 7,1 %, což představuje výrazný pokles ze srpnových 11,4 %. Vyplývá to z dnes zveřejněných zářijových indexů cen výrobců ČSÚ. V rostlinné výrobě došlo k meziročnímu poklesu o 0,8 %, zejména zelenina zlevnila o 16,9 % a brambory o 18,5 %. V živočišné výrobě ale ceny nadále rostou – meziročně o 19,1 %. Ceny vajec vzrostly o 42,8 %, skotu o 40,9 % a mléka o 19,7 %. Klíčové je, že meziměsíčně se tyto ceny oproti srpnu stabilizovaly a nadále výrazně nerostou," popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Růst cen v zemědělství zpomalil
  „Ceny zemědělských výrobců v meziročním srovnání mírně zpomalily svůj růst. Potvrzují to dnes publikovaná data ČSÚ. Ačkoliv v únoru byly meziročně vyšší o 9,3 %, v březnu zpomalily na 8,2 %. V rostlinné výrobě došlo k nárůstu cen o 5,1 %, v živočišné pak o 12,7 %. Růst táhly především ceny olejnin (zvýšení o 28,5 %), ceny vajec (nárůst o 28,4 %) či ovoce (zvýšení o 25,6 %), naopak klesly ceny brambor (o 14,9 %) či prasat (o 15,5 %),“ popisuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Růst ceny Solana (SOL)
  Údaje o využití Solany a vývoj ekosystému nepodporují nedávné býčí rally, což zvyšuje pravděpodobnost korekce ceny SOL.
• Růst ceny zlata se zastavil. Jaký je důvod? (Možný lokální korekční pullback u #SPX a bitcoinu)
  Globální kolaps trhů vyvolaný oznámením rozsáhlých cel, která osobně zavedl prezident USA, pokračuje i během asijských obchodních seancí. Ačkoli se tempo poklesu zpomalilo, neobjevují se žádné známky jeho slábnutí. Zajímavé je, že cena zlata se v posledních měsících chová nezvykle a nekonzistentně. Čím to je?
• Růst ceny zlata už třetí den po sobě
  Cena zlata stoupala už třetí den po sobě, protože poté, co ministr financí Scott Bessent vyzval americkou centrální banku ke snížení nákladů na úvěry, vzrostla očekávání ohledně snížení úrokových sazeb Fedu.
• Růst cen zkrotí vyšší úrokové sazby
  „Rychlé tempo zdražování bude nutit centrální bankéře, aby zvýšili úrokové sazby v ekonomice. Tím skončí éra uvolněné měnové politiky v České republice. V důsledku tohoto vývoje se zvýší úroky na hypotékách a kurz koruny bude posilovat vůči euru i dolaru,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Růst cloudu společnosti Microsoft se zpomaluje kvůli nedostatku datových center
  Společnost Microsoft Corp. uvedla, že růst její divize cloud computingu zůstane v tomto čtvrtletí omezený kvůli přetrvávajícím problémům s rozšiřováním kapacity datových center, která je nezbytná pro podporu rostoucí poptávky po službách umělé inteligence.
• Růst české ekonomiky mírně zpomalil
  Růst české ekonomiky během 1. čtvrtletí zpomalil dle odhadů o 0,1 procentního bodu na 2,5 % z 2,6 % ve 4. čtvrtletí loňského roku. Chystá se spotřební daň na bezdýmový tabák i nová výstavba.
• Růst české ekonomiky pokračuje svižným tempem
  Česká ekonomika v posledním loňském čtvrtletí mírně zklamala, když podle předběžného odhadu HDP mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 %. Tržní konsensus přitom očekával nárůst o 0,6 % a naše prognóza o 0,8 %. Oproti předchozímu čtvrtletí, kdy výsledky naopak velmi pozitivně překvapily, tak nastala opačná situace. Zpřesněné odhady HDP však často přináší revize, které v posledním roce byly zpravidla směrem vzhůru, a nelze tak vyloučit, že ještě může dojít k vylepšení dynamiky. Navzdory mírnému zklamání z dat za Q4 ale růst ekonomiky zůstává svižný.
• Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí asi zpomalil
  Na pozadí masivního globálního výprodeje vládních dluhopisů, který zasáhl nejen eurozónu, ale i střední Evropu (speciálně pak Polsko), bude dnes Eurostat prezentovat čísla HDP za třetí kvartál roku a to napříč celou EU.
• Růst české ekonomiky zaostal za očekávání, navzdory vyšší spotřebě domácností. Zklamala průmyslová výroba
  Výkon české ekonomiky ve druhém letošním čtvrtletí podle předběžného odhadu zaostal za drtivou většinou expertních očekávání. Hospodářství přidalo meziročně 0,4 procenta, mezičtvrtletně pak rostlo o 0,3 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů růst o 0,6, resp. 0,5 procenta.
• Růst českého HDP ještě zpomalil pod tíhou klesajících investic
  Dnes bude zveřejněn první odhad českého HDP za druhé čtvrtletí letošního roku. Dynamika domácího hospodářství podle našeho odhadu ve druhém čtvrtletí opět zpomalila. Pokles investic z prvního čtvrtletí se zřejmě přelil také do druhého. A přestože spotřeba domácností i zahraniční obchod přispěly podle našeho odhadu kladně, jejich dynamika nebyla dostatečná, aby vytáhla růst HDP na více než 0,3 % q/q. V meziročním srovnání to znamená zpomalení z 3% růstu v prvním na 2 % v druhém čtvrtletí. K údajům o HDP se ještě přidá zveřejnění cen primárních výrobců. Podle našeho odhadu by měly ceny v průmyslu pokračovat ve velmi slabém růstu, když očekáváme +0,1 % m/m. Meziročně však zůstanou ještě v hlubokém poklesu o 3,9 %.
• Růst českého průmyslu polevil, snižuje se ale pokles zaměstnanosti
  Průmyslová výroba klesla pod odhady tzhu. Výroba aut se citelně snížila, ale i tak zůstala hlavním tahounem meziročního růstu průmyslu. Předstihové indikátory ukazují na další expanzi výroby, ale ta může mít kapacitní problémy kvůli nepříznivé pandemické situaci. Koruna po zveřejnění dat mírně oslabila, ale podporuje ji příznivý globální sentiment.
• Růst čínského HDP v roce 2022 je hluboko pod cílovou hodnotou
  V úterý ráno šanghajský index Composite a hongkongský Hang Seng klesly, protože údaje zveřejněné čínským Národním statistickým úřadem ukázaly, že hrubý domácí produkt (HDP) země v roce 2022 vzrostl o 3 %, což představuje jedno z nejpomalejších temp růstu za poslední desetiletí.
• Růst čínských akcií je dechberoucí, i když zůstává otázkou, zda i trvalejší. Už nyní ovšem z něho těží třeba i akcie evropských firem typu Louis Vuitton
  Nemovitostní krize, slabé spotřebitelské výdaje, deflace, stárnutí populace, zátahy režimu proti byznysmenům, geopolitické napětí, riziko nových cel ze strany USA… Vše rázem zapomenuto. Čínské akcie mají za sebou nejlepší týden od roku 2008 a i do tohoto vstoupily velkolepě.
• Růst čínských akcií pokračuje, Hang Seng připsal v závěru týdne 1,73 %
  Asijské akcie v závěru týdne rostly, přičemž hráči na trhu hodnotili dopad eskalace napětí na Blízkém východě.
• Růst čistého zisku, aktiv a úvěrového portfolia: Mezinárodní investiční banka zveřejnila finanční výsledky za rok 2020.
  Dne 4. února 2021 zveřejnila Mezinárodní investiční banka (MIB) auditovanou účetní závěrku dle IFRS-9 za rok 2020.
• Růst deficitu znatelně zpomaluje
  Zatímco v předchozích měsících se schodek státního rozpočtu zvětšoval dechberoucím tempem, červen již přinesl podstatně optimističtější obrázek, když deficit oproti květnu narostl o „pouhých“ 10,1 mld. Kč a dosáhl 265,1 mld. Kč. Nadále tak sice zůstává suverénně největším, jakého Česko za polovinu roku kdy dosáhlo, nicméně objevuje se pozitivní obrat v trendu. Ve srovnání s loňským červnem již letos do státní kasy přiteklo o 13,1 mld. Kč více příjmů, byť zároveň odteklo o 83 mld. Kč na výdajích a celkový deficit tak ten loňský překonal o téměř 70 mld. Kč.
• Růst deficitu zpomaluje
  Ani září letošního roku nebude výjimkou a stav státní pokladny lze opět označit za rekordní – za prvních devět měsíců roku vydala o 252,7 mld. Kč více, než do ní přiteklo. Loňský deficit na úrovni 21 mld. Kč tak působí ve srovnání zcela neškodně. Pozitivnější obrázek ovšem nabízí porovnání s letošním srpnem, jelikož od té doby schodek narostl o „pouhých“ 32 mld. Kč. Potvrzuje se tak dojem z předchozích měsíců, totiž že schválený celoroční deficit na úrovni půl bilionu korun zřejmě nebude zapotřebí a měl by vystačit i s rezervou. O to pozoruhodnější je pak návrh ministryně financí, která debatu o deficitu pro rok 2021 otevřela návrhem na 320 mld. Kč, přičemž v něm chybí diskutované zrušení superhrubé mzdy, které by deficit bezpečně vyhnalo až do okolí 400 mld. Kč. Vláda si tak zřejmě našla zalíbení ve stamiliardových schodcích i bez jasného zdůvodnění.
• Růst deficitu zpomaluje
  Za prvních osm měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 298,1 mld. Kč. Z historického pohledu se jedná o rekordní číslo, nicméně z pohledu dynamiky v posledních několika málo měsících pozorujeme zlepšující se trend. Zatímco ještě v dubnu a květnu schodek meziměsíčně rostl o více než 60 mld. Kč, v červenci meziměsíční přírůstek činil 14 a v srpnu necelých 19 mld. Kč. Celkové příjmy jsou meziročně vyšší o 1,8 % (v červenci o 2,4 %), a celkové výdaje o meziročních 9,2 % (v červenci o 9,2 %). Celkové saldo hospodaření se v srpnu zhoršilo o 67,8 mld. Kč.