Týdenní výhled pro pár EUR/USD: Údaje o vývoji inflace v USA a osud "velkých cel"

Minulý týden se pár EUR/USD obchodoval v cenovém rozpětí téměř 400 pipsů. Týdenní minimum bylo na úrovni 1,0779 a maximum na 1,1147. Týden uzavřel téměř uprostřed tohoto pásma, na úrovni 1,0961.

Ačkoli z technického hlediska býci na EUR/USD vyhráli toto kolo (otevírací cena byla 1,0826), toto vítězství je spíše symbolické, protože medvědi dokázali neutralizovat růstový impuls. Za současných podmínek se vyhlídky na býčí trend jeví jako nejasné — stejně tak i možnost trvalejšího poklesu ceny. Vše závisí na Donaldu Trumpovi, přesněji řečeno na osudu "velkých cel", která mají vstoupit v platnost 9. dubna. Významnou roli mohou sehrát i data o inflaci v USA, která budou zveřejněna ve čtvrtek a v pátek. To jsou klíčové události nadcházejícího týdne.

V sobotu 5. dubna oficiálně vstoupila v USA v platnost tzv. základní 10% cla, která se vztahují na širokou škálu dováženého zboží. Tato cla čelila jen minimálnímu odporu, s výjimkou několika pouličních protestů v USA, takže jejich zavedení pravděpodobně výrazně neovlivní směnný kurz EUR/USD. Hlavní pozornost se soustředí na významná individuální cla, která se mají dotknout přibližně 60 zemí a jejichž aktivace je naplánována na tuto středu.

Klíčové slovo zde je "naplánováná". Nadcházející týden ukáže, zda se události budou vyvíjet směrem k eskalaci nebo deeskalaci – tedy například ke zpoždění zavedení cel v návaznosti na výsledky jednání.

Včera Donald Trump zahájil diskuse o zmírnění cel s několika zeměmi, včetně Indie, Vietnamu a Izraele. Indonésie a Kambodža navíc vyjádřily ochotu svá cla snížit.

Pokud budou tato jednání úspěšná, americký dolar by mohl získat dočasný oddechový čas a prodejci EUR/USD by se mohli pokusit stáhnout pár zpět do oblasti 1,08. Je však třeba být opatrný s těmito korekcemi směrem dolů, pokud Washington nedosáhne významných dohod s hlavními obchodními partnery USA, jako jsou Čína, EU a Kanada. V tomto směru nebyl zaznamenán žádný pokrok a dolar zůstává zranitelný kvůli rostoucímu riziku recese.

Jak je známo, Čína odpověděla na americká cla ve výši 54 % zavedením vlastních cel ve výši 34 %. Peking zároveň zařadil 11 amerických společností na seznam "nedůvěryhodných subjektů", zavedl vývozní kontroly na 16 amerických firem (fakticky blokujících vývoz čínského zboží dvojího užití) a zahájil antidumpingové šetření týkající se dovážených rentgenových trubic pro CT skenery z USA.

Ačkoli čínští představitelé uvedli, že jsou "otevřeni jednáním", dosud se neobjevily žádné informace o tom, že by nějaký formální vyjednávací proces skutečně probíhal.

Evropská unie zaujala měkčí postoj, ale dosud také nezahájila formální jednání. Ministři obchodu zemí EU se mají sejít v pondělí (7. dubna), aby projednali další postup.

Kanada zavádí 25% clo na americká auta, která nesplňují podmínky dohody CUSMA. Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil přesvědčení, že Bílý dům pravděpodobně nezmění svou současnou celní politiku, pokud nebude zřejmé, že americké rodiny a pracovníci čelí vážným dopadům.

Z toho vyplývá, že přestože některé země zahájily jednání, osud "velkých cel" zůstává nejistý. Pokud se klíčovým zemím nepodaří přesvědčit Trumpa, aby jejich zavedení odložil (nebo souhlasil s jejich snížením či zrušením) do 9. dubna, obchodní válka vstoupí do nové fáze eskalace. Mimochodem, čínská odvetná cla ve výši 34 % vstoupí v platnost 10. dubna, což dává Washingtonu a Pekingu pouze tři dny na dosažení kompromisu.

Za zmínku také stojí, že od 3. dubna USA uvalily 25% cla na dovoz automobilů (stejná sazba bude od 3. května platit i na automobilové součástky). Tato opatření budou nadále vyvíjet tlak na americký dolar a ovlivňovat americký automobilový průmysl.

Jinými slovy, finanční svět stojí na nové křižovatce: buď dojde k deeskalaci (prostřednictvím individuálních dohod a snížení/zrušení cel), nebo k eskalaci (všechny oznámené celní sazby vstoupí v platnost).

Druhý scénář by měl výrazně negativní dopad na dolar, protože by znovu vyvolal obavy z recese. Například JPMorgan už zvýšila pravděpodobnost recese v USA na 60 % (oproti 40 % před "Dnem amerického osvobození"). Podle ekonomů z Barclays pak USA čelí riziku stagflace: inflace by letos mohla přesáhnout 4 %, zatímco HDP by se ve 4. čtvrtletí mohl propadnout – což odpovídá scénáři recese.

Donald Trump mimochodem dnes varoval, že Američany čekají "těžké časy". Podle něj země prochází "ekonomickou revolucí", která "nebude snadná". Věří však, že USA nakonec dosáhnou "historického výsledku". Kdy přesně by k tomu mělo dojít, ale nespecifikoval.

Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell ve svém pátečním projevu přednesl ponurý výhled. Přiznal, že cla zavedená Bílým domem byla mnohem vyšší, než se očekávalo, a že jejich dopady budou pravděpodobně vážnější. Souhlasil s většinou analytiků, kteří předpovídají vyšší inflaci a zpomalení hospodářského růstu. Podle Powella zůstává rozsah a délka těchto negativních dopadů nejasná.

Trhy budou tento týden vnímat americká inflační data optikou Powellových komentářů. Klíčové údaje o vývoji inflace budou zveřejněny ve čtvrtek (CPI) a v pátek (PPI). Očekává se, že meziroční CPI v březnu zpomalí na 2,6 % (z únorových 2,8 %). Jádrový CPI by měl klesnout z 3,1 % na 3,0 %. Index výrobních cen (PPI) by měl vykázat podobný vývoj – celkový PPI se očekává na úrovni 3,0 % a jádrový PPI na 3,2 %. Pokud by inflace nečekaně zrychlila, riziko stagflace by výrazně vzrostlo – zejména pokud "velká cla" vstoupí v platnost.

Závěrem lze říci, že nadcházející týden bude pravděpodobně stejně volatilní jako ten předchozí. Odhadnout směr páru EUR/USD je však prakticky nemožné, protože výsledek probíhajících jednání o clech zůstává nejasný.