Lednová inflace navzdory vyšší úrovni nahrává dalšímu poklesu sazeb

Čtěte více

• Leden přinesl příznivé statistiky z reálné ekonomiky
  Vstup do letošního roku se české ekonomice vydařil. Vyplývá to alespoň ze zveřejněné statistiky průmyslu, zahraničního obchodu i stavebnictví. Na výsledcích byla patrná zlepšující se situace se subdodávkami, zároveň ale i rychlý cenový růst. Průmysl se v lednu přehoupl z prosincového meziročního záporu do kladných čísel, zahraniční obchod vykázal solidní přebytek, přičemž stavební výroba rostla dokonce nejrychleji od března loňského roku. Zatímco únorové statistiky mohou ještě přinést dobré výsledky, na ty březnové zřejmě již dopadne ukrajinská krize a lze tak očekávat jejich zhoršení.
• Leden se stal nejúspěšnějším měsícem pro evropské akcie za poslední dva roky
  Evropské akcie zahájily dnešní seanci po vzoru amerických a asijských předchůdců a zamířily nahoru. Zisky indexu Stoxx 600 v úvodních minutách obchodování přesahovaly půl procenta, nicméně záhy o tyto zisky přišel a v odpoledních hodinách zamířil do červeného. Necelou hodinu před uzavřením trhu ztrácí tři desetiny procenta. Na vývoji akciových trhů se projevilo několik nepříznivých zpráv. Nejhorším sektorem jsou banky (-1,7 %), jejichž akcie negativně reagují na informaci, že Evropská unie prošetřuje osm finančních domů v souvislosti s obchodováním s eurobondy. Italské akcie padaly pod vlivem makroekonomických statistik, které ukázaly na to, že třetí největší evropská ekonomika spadla na konci loňského roku do recese. Pokud se situace ve zbytku obchodování nijak dramaticky nezmění, za celý měsíc si index připíše zisk ve výši 6 %, což je nejlepší měsíční výsledek od prosince 2016.
• Leden udává tón trhům v roce 2023
  INFLACE: Leden udá tón trhům v prvním čtvrtletí a v roce 2023 a první kvartál by mohl mít tři klíčové pozitivní faktory: 1) klesající inflace v USA/EU a úrokový šok 2) úspěšné znovuotevření Číny 3) méně protivětrů v technologickém sektoru.
• Leden – úvěrová aktivita stále překvapivě čilá
  Celková suma aktiv v lednu vzrostla o 8,0 % na konečných 8 661 mld. Kč. Jedná se o očekávaný pohyb, který více než vyvážil pokles v závěru roku. Naprostá většina meziměsíčního růstu byla realizována v položce „Vklady a úvěry u centrálních bank“ (+22,6 % meziměsíčně), navýšení však zaznamenaly i „Vklady a úvěry u ostatních úvěrových institucí“ (+25,4 % meziměsíčně), stejně jako „Dluhové cenné papíry v držení bank“ (+3,0 % meziměsíčně). V meziročním srovnání se bilanční suma bankovního sektoru zvýšila o 6,4 %.
• Leden – úvěrům se nebývale dařilo
  Celková suma aktiv se po již standardním zhoupnutí přes závěr roku vrátila v lednu na původní úroveň díky meziměsíčnímu nárůstu o 6,8 %. Naprostou většinu nárůstu (více než 90 %) obstaraly vklady a úvěry u centrálních bank a u jiných úvěrových institucí (+470 mld. Kč). Díky tomu se i meziroční tempo růstu bilanční sumy skokově zvýšilo na 4,7 %.
• Lednová čísla inflace potvrzeny
  Český statistický úřad dnes potvrdil svůj předběžný odhad, podle kterého lednové přecenění dosáhlo výše 1,3 %. V meziročním srovnání tak spotřebitelská inflace poklesla ze 3 % na 2,8 % rovněž v souladu s úvodním odhadem.
• Lednová inflace hlásí výrazný pokles, čeká nás výraznější pokles sazeb
  Lednová inflace v Česku vzrostla meziměsíčně pouze o 1,3 % a v důsledku toho meziroční dynamika zvolnila na 2,3 % a skončila viditelně pod naším odhadem (2,8 %), odhadem trhu (2,9 %) i odhadem ČNB (3,0 %). Oproti našemu odhadu rostly pomaleji ceny potravin a o něco méně také v lednu zdražily energie. Hlavním překvapením však byl prudký pokles cen v segmentu imputované nájemné (-1,0 %).
• Lednová inflace může překvapit odchylkou oběma směry
  Za několik minut ČSÚ zveřejnění lednovou inflaci. V souladu s konsensem trhu očekáváme mírné meziměsíční zdražení o 0,9 %. V meziročním srovnání by měla zakotvit mezi 1,7 – 1,8 % oproti 2,3 % v prosinci. Obvyklé přeceňování produktů a služeb, ke kterému řada firem v lednu přistupuje, bylo pravděpodobně narušeno pandemií, respektive vládními nařízeními k jejímu potlačení. Je navíc otázkou, do jaké míry působil ekonomický vývoj deflačně. Riziko překvapení oběma směry je tak vyšší. Odchylka od odhadu by pravděpodobně byla reflektována v tržních úrokových sazbách s potenciálem pro pohyb v kurzu koruny. ČNB navíc dnes zveřejnění zápis z posledního měnověpolitického zasedání, který by mohl objasnit pohled jednotlivých členů bankovní rady na trojí zvyšování úrokových sazeb v druhé polovině letošního roku, které má ČNB modelově v prognóze. Vyšší, než očekávaná inflace by mohla umocnit jestřábí signál od ČNB a koruně dodat na krátkodobém horizontu impuls k posílení.
• Lednová inflace nakonec bez většího překvapení
  Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu o 6 % oproti prosinci, ve kterém meziměsíčně stagnovaly. V meziročním srovnání dosáhl růst spotřebitelských cen v průměru 17,5 % po předchozích 15,8 %, což nakonec není daleko od mediánu trhu (17,1 %). Inflace se tak trefila zhruba doprostřed analytických odhadů, které se rozpínaly od 16,2 % po 18,8 %.
• Lednová inflace na Slovensku je za námi, toto jsou nejvýznamnější změny
  Leden je tradičně měsícem silnějšího růstu inflace. Podniky po uplynulém roce přehodnocují svou cenovou politiku a přizpůsobují se novým podmínkám. V důsledku toho často dochází k přecenění výrobků, přičemž přibližně třetina meziroční inflace se odehrává právě v tomto měsíci. Historicky vzrostly ceny v lednu meziměsíčně v průměru o 0,9 %, zatímco průměrná roční míra inflace od roku 2013 činí 3,2 %.
• Lednová inflace v Česku a levné máslo versus drahá dovolená?
  Lednová inflace bude jedním z nejdůležitějších čísel tohoto roku. Předpokládáme výrazný pokles pod cíl tažený zejména poklesem cen energií. Otázkou však zůstává, jak dopadne zbytek spotřebitelského koše a jak hluboký inflační výlet pod 2 % nakonec uvidíme. Klíčové bude sledovat dvě věci. Za prvé, míru lednového zdražení klíčových služeb − nájemné, dovolené, stravovací a ubytovací služby.
• Lednová inflace v USA slabší, než se očekávalo
  Přírůstek nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA se začátkem února pravděpodobně dále mírně zmírnil. Trh očekává 758 tisíc nových žádostí, tedy o 21 tisíc méně než v předcházejícím týdnu. Počet pokračujících žádostí se očekává na úrovni 4,4 oproti předchozím 4,6 milionů. Data za poslední tři týdny poukazují na stabilnější situaci. Americký trh práce ovšem zůstává i nadále v obtížné situaci, na kterou znovu upozornil šéf Fedu Powell během svého včerejšího vystoupení v Ekonomickém klubu v New Yorku. Zmínil, že monetární politika sama o sobě nebude stačit na dosažení cíle maximální zaměstnanosti a podpora bude muset přijít také ze strany fiskální politiky. Upozornil přitom na nerovný vývoj na trhu práce. Ve vyšších příjmových kategoriích se zaměstnanost během covidového období snížila zhruba o 4 %, zatímco u nízkopříjmových skupin, pro které je složitější budovat úspory, se jedná o pokles okolo 17 %. Míra nezaměstnanosti v lednu sice klesla z 6,7 % na 6,4 %. Tento vývoj však nereflektuje skutečný vývoj na pracovním trhu, jelikož řada lidí vyčkává s aktivním hledáním zaměstnání na zklidnění epidemické situace.
• Lednová meziměsíční inflace je nejvyšší v historii ČR, elektřina zdražila z měsíce na měsíc o 140 procent. ČNB však úroky zvedat nebude, sází na silnou korunu
  Tolik očekávaná lednová inflace má hodnotu 17,5 procenta v meziročním vyjádření. Je to mírně nad očekáváním trhu, ale žádná pohroma. Česká národní banka počítá v aktuální prognóze s lednovou inflací 17,6 procenta, nejvyšší odhad z trhu zněl podle agentury Bloomberg na 18,8 procenta.
• Lednová míra nezaměstnanosti nad 5 %, i kvůli flexinovele
  Podíl nezaměstnaných evidovaných na Úřadu práce v lednu vzrostl nad očekávání ze 4,8 % na 5,1 %, což je nejvyšší hodnota od února 2017. Leden je tradičně měsícem, kdy nezaměstnanost vlivem sezónnosti roste, a letošek nebyl výjimkou. Na trhu se projevil útlum sezónních prací – nejen ve stavebnictví a zemědělství, ale po vánočních svátcích také v maloobchodu či logistice.
• Lednová nezaměstnanost podle očekávání vzrostla
  Tuzemská míra nezaměstnanosti se v prvním měsíci roku zvýšila na 4,3 % oproti prosincovým 4 %. Vrátila se tak na hodnotu naposledy viděnou na jaře roku 2017.
• Lednová prognóza Federálního rezervního systému
  Makroekonomické vyhlídky jsou zkaleny obavami ohledně amerického výrobního sektoru, který podle indexu nákupních manažerů (PMI) ISM ve zpracovatelském průmyslu v prosinci poklesl již druhý měsíc po sobě. Jednalo se o nejnižší hodnotu od února 2016, nepočítaje v to implozi křivky vyvolanou pandemií v dubnu 2020.
• Lednová prognóza Federálního rezervního systému
  Pozorovatelé Fedu, čeká nás náročný měsíc, protože 31. ledna až 1. února proběhne první z výročních zasedání centrální...
• Lednová prognóza Federálního rezervního systému
  Pozorovatelé Fedu, čeká nás náročný měsíc, protože 31. ledna až 1. února proběhne první z výročních zasedání centrální...
• Lednová průmyslová produkce zklamala
  Průmyslová produkce v lednu v meziročním srovnání bez sezónního očištění vzrostla o 1,3 %, když trh počítal s 3,2 %. Po sezónním očištění pak poklesla meziročně o 1,4 %, meziměsíčně byla nižší o 2,7 %. Meziroční pokles byl přitom zaznamenán poprvé od dubna 2022. K meziroční změně kladně přispěla nejvíce výroba automobilů (+2,34 pb), která se na rozdíl od loňského ledna již nepotýkala s nedostatkem výrobních dílů. Z dalších kladných přispěvatelů už stojí za zmínku pouze výroba elektrických zařízení (+0,35 pb) a výroba strojů a zařízení (+0,21 pb).
• Lednová stavební produkce těžila z příznivého počasí
  Po prosincové stagnaci, resp. poklesu o necelých 0,1 % m/m, lednová stavební produkce meziměsíčně reálně vzrostla o silných 5,1 %. Značný pozitivní efekt mělo zřejmě i neobvykle teplé počasí během ledna. K výrazné meziměsíční dynamice významně přispěl růst o 9,4 % m/m v segmentu pozemního stavitelství poté, co v prosinci produkce v tomto segmentu klesla o 2,8 % m/m. To výrazně kompenzovalo 4,9% pokles v segmentu inženýrského stavitelství, který však následoval výrazný růst v předchozím měsíci (+6,8 % m/m)