Volby na Tchaj-wanu 🌏 Kdo vyhraje geopolitickou hru?

Jednou z klíčových geopolitických událostí na začátku roku 2024 jsou prezidentské a parlamentní volby na Tchaj-wanu, které jsou naplánovány na 13. ledna. Ačkoli průzkumy veřejného mínění naznačují, že současný "napjatý" status quo bude pravděpodobně zachován, nedávné slovní hrozby ze strany Číny ponechávají určitou nejistotu. Proč je Tchaj-wan pro světovou a čínskou ekonomiku klíčový? Co by mohlo znamenat vítězství jednotlivých kandidátů? Rozhodne se Čína pro radikálnější kroky?

Globální technologická velmoc

Tchaj-wan patří do skupiny tzv. asijských tygrů. Je největším světovým výrobcem polovodičů, takže jakékoli vojenské akce na Tchaj-wanu by vedly k technologické krizi, která by pravděpodobně způsobila globální hospodářský kolaps. Společnost TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company) je největším výrobcem polovodičů, podle TrendForce drží téměř 58% podíl na trhu a pokračuje v růstu z předchozích čtvrtletí. Na druhém místě je společnost Samsung s podílem pouhých 12,4 %. Za zmínku stojí, že TSMC vyrábí polovodiče pro jiné společnosti a nevyrábí čipy pro vlastní potřebu pod vlastní značkou. Zajímavé je, že TSMC nevyrábí pouze pro společnosti jako Apple, ale také pro další klíčové hráče v odvětví čipů, jako jsou AMD a Nvidia. Tyto společnosti lze považovat spíše za partnery než za konkurenty. Přestože je TSMC pro Čínu klíčovým dodavatelem čipů, ozbrojený konflikt na ostrově by mohl vést k celkové technologické krizi na celém světě.

Tchaj-wan není jen o společnosti TSMC; je také domovem společností Acer, Asus a Foxconn, dalších známých výrobců elektroniky. Zajímavé je, že zakladatel společnosti Foxconn Terry Guo kandiduje v prezidentských volbách na Tchaj-wanu, ale v současné době je v průzkumech až na čtvrtém místě a jeho šance na vítězství je malá.

Geneze čínsko-tchajwanského konfliktu

Konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem se datuje od 17. století, kdy ostrov přešel pod čínskou jurisdikci. Krátce před rokem 1900 se Tchaj-wan během probíhající války dostal pod japonskou nadvládu. Po druhé světové válce v roce 1945 se Tchaj-wan opět dostal pod čínskou správu. Nespokojenost s vládou strany Kuomintang však vedla na Tchaj-wanu ke značným nepokojům, které nakonec vyústily v nepokoje. Čínská občanská válka a vítězství Mao Ce-tunga vedly k útěku čínských úřadů na Tchaj-wan.

Tchaj-wan, známý také jako Čínská republika, neuznává úřady na pevnině. Současně oficiálně nevyhlásil nezávislost, což ztěžuje udržování diplomatických vztahů jak s Čínou, tak s Tchaj-wanem. Čína se řídí politikou jednoty a oznámila plány na sjednocení do roku 2049. Čínské úřady zdůrazňují, že jakékoliv vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu by se setkalo s vojenským zásahem. Proto Čína není nakloněna vítězství současné vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP), protože by to mohlo nejen prodloužit současnou patovou situaci, ale také vystupňovat napětí.

Průzkumy naznačují, že DPP zůstane u moci

V prezidentských volbách kandiduje současný viceprezident Lai Ching-te z Demokratické pokrokové strany (DPP). Stávající prezidentka Tsai Ing-wen zastává svůj úřad již dvakrát od roku 2016, tedy v období, které bylo poznamenáno výraznou eskalací napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem. Volba Lai Ching-teho může naznačovat zachování nebo dokonce zhoršení současného stavu. DPP zdůrazňuje, že za její vlády země posílila svou autonomii a bezpečnost díky užším vazbám se zeměmi, jako jsou Spojené státy a další podobné demokracie.

Dalším kandidátem se značnou podporou je Ko Wen-je, člen TPP (Tchajwanská lidová strana). Je bývalým starostou Tchaj-peje.

Třetím kandidátem je starosta Tchaj-peje a předseda hlavní opoziční strany Kuomintang (KMT) Hou Yu-ih. Tento kandidát, bývalý policejní šéf, vede svou kampaň a zdůrazňuje možnost války. Kuomintang je rovněž strana pocházející z pevninské Číny, která si nárokuje práva na moc nad celým státem.

Za zmínku stojí, že každý z kandidátů podporuje zachování současného statusu quo a zdržuje se vyhlášení nezávislosti, což by mohlo vyvolat reakci ze strany Číny. Čína však současně používá dezinformace, aby ovlivnila voliče směrem ke stranám, které jsou méně protičínské, jako jsou KMT a TPP.

Poslední průzkum ETtoday dává 38,9% podporu kandidátovi DPP, Lai Ching-teovi, který vede od začátku kampaně. Druhý kandidát se liší v závislosti na zdroji průzkumu, ale stejný průzkum ETtoday dává kandidátovi KMT Hou Yu-ihovi podporu 35,8 %. Ko Wen-je se těší podpoře 22,4 %.

Je nezbytné zdůraznit, že vyhrává kandidát, který získá nejvyšší počet hlasů v jediném prvním kole, což znamená, že nemusí mít nutně 50 % hlasů. Již několik let se však nestalo, že by se ve volbách objevil tak velký počet kandidátů s tak rovnoměrně rozloženou podporou. Během těchto voleb se navíc volí viceprezidenti (podobně jako ve Spojených státech).

Čína chce změny na Tchaj-wanu

Čína ve své dezinformační kampani volby rámuje jako volbu mezi válkou a mírem. Nezdá se však, že by se země přikláněla k větší eskalaci konfliktu nad rámec dosavadních zkušeností, ledaže by Tchaj-wan vyhlásil nezávislost, což se také zdá nepravděpodobné. Nicméně v případě pokračování vlády DPP se Čína může rozhodnout pro častější vojenská cvičení v blízkosti Tchajwanské úžiny, případně i narušení tchajwanského vzdušného prostoru. Si Ťin-pching naznačil blížící se okamžik sjednocení, aniž by uvedl konkrétní kroky. Zásadní je, že útok na Tchaj-wan by nejen narušil dodávky polovodičů, které jsou pro svět klíčové, ale také ohrozil až 50 % světové kontejnerové dopravy. V současné době by Čína bez své výroby polovodičů čelila v případě útoku na Tchaj-wan značným problémům.

Čína se také snaží ovlivnit podniky zdůrazňováním, že jednota by vedla k ještě větší expanzi technologických společností po celém světě. Na druhé straně má společnost TSMC továrny v jiných částech světa, v současné době investuje do výstavby dvou velkých továren v Japonsku a ve Spojených státech.

Situace zůstává napjatá

Bez ohledu na to, kdo vyhraje volby, je výrazné zlepšení vztahů s Čínou nepravděpodobné. Udržení moci DPP signalizuje nedostatek další spolupráce na mezinárodní scéně ze strany Číny. Ani vítězství KMT by nevedlo k důslednému zlepšení, protože strana je proti sjednocení a Čína by pravděpodobně trvala na svých aspiracích. Vítězství DPP by však pravděpodobně posílilo vztahy s USA, zatímco vítězství KMT by mohlo vést k rozvolnění těchto vztahů. Silnější vazby mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem jsou samozřejmě červenou vlajkou pro Čínu, která se Spojenými státy soupeří nejen ekonomicky, ale také o politický vliv v jihovýchodní Asii. Nelze vyloučit ani scénář, kdy výsledky voleb povedou k eskalaci obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, což by mohlo způsobit oživení inflace a zpomalení globálního hospodářského oživení.

Z tržního hlediska je klíčové pozorně sledovat vývoj akcií společnosti TSMC a čínského jüanu. Zatímco samotné volby by neměly změnit současnou situaci na trhu, eskalace konfliktu by mohla výrazně poškodit akcie tchajwanské společnosti a vést k dalším problémům pro jüan, přestože není volně plovoucí měnou. Současně, pokud dojde k nějakému pokusu o dialog Tchaj-wanu s Čínou po volbách, mohlo by to vést ke zlepšení situace v dodavatelském řetězci, což by mohlo vést ke snížení cen technologických výrobků. To by zase mohlo mít dopad na akcie společnosti TSMC s možností opětovného růstu jejich hodnoty vzhledem k jejich bočnímu trendu v uplynulém roce.

Nezbývá než doufat, že probíhající konflikt zůstane pouze na papíře a stejně jako v Číně nedošlo k předpovídané recesi v roce 2023, nedojde ani k drastické eskalaci konfliktu, jak někteří komentátoři předpokládají.

Akcie TSMC (TSM.US) jsou inverzně korelované s USDCNH. Když se akcie společnosti na začátku roku 2022 obchodovaly na rekordních hodnotách, byl jüan vůči americkému dolaru nejsilnější od roku 2017. Zdroj: xStation5