Otázky a odpovědi kolem kvantitativního uvolňování

Americká centrální banka (Fed) v minulém týdnu přistoupila k třetí vlně takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky (QE3), jehož prostřednictvím hodlá podpořit ekonomiku a trh práce. Jedná se o jednu z nejdůležitějších událostí letošního roku, která se na finančním trhu udála. Na Forexu se QE3 projevilo/projeví silným poklesem amerického dolaru (USD). Nová opatření Fedu totiž dolaru škodí, protože snižují jeho hodnotu. Fed za účelem nákupu hypotečních cenných papírů musí vytvářet (tisknout) nové peníze, které nejsou ničím kryty. Proto jsme dnes připravili článek, který dává odpovědi na základní otázky kolem QE3 a dopadů tohoto opatření.

1) Co je kvantitativní uvolňování?

Kvantitativní uvolňování (QE z anglického "quantitative easing") je situace, kdy centrální banka nakupuje velké objemy aktiv, v tomto případě hypoteční cenné papíry. Touto nekonvenční měnovou politikou usiluje o snížení dlouhodobých úrokových sazeb, aby ekonomika rostla rychleji. Fed už kvantitativní uvolňování od začátku finanční krize v roce 2008 vyzkoušel dvakrát, proto se teď hovoří už o třetí vlně.

2) Jak to funguje?

Aby mohl Fed aktiva nakupovat, vytváří ničím nekryté peníze. A to tak, že cenné papíry nakupuje od komerčních bank, jimž za ně připíše na účet odpovídající částku. Peníze se objeví na účtu, který mají komerční banky u Fedu. Tam jsou úročeny sazbou pouze 0,25 procenta ročně, Fed proto doufá, že banky budou chtít získané peníze využít účelněji. Ideálně by je měly poskytnout ve formě úvěrů firmám a jednotlivcům; za takové úvěry získají vyšší úrok. Pokud firmy za peníze nakoupí výrobní zařízení a jednotlivci auta či nemovitosti, pak by se ekonomika měla dát do pohybu. Fed ale nemá jistotu, že banky peníze opravdu použijí na poskytnutí úvěrů.

Nákupy cenných papírů ze strany Fedu také pomáhají snižovat náklady na úvěry. Masivní nákupy jakéhokoliv aktiva totiž zvyšují jeho tržní cenu, souběžně s tím se tedy snižuje výnos. Vzhledem k tomu, že Fed nakupuje hypoteční cenné papíry, přímo tak pomáhá snižovat úrokové sazby hypoték. Navíc ti investoři, kteří už nejsou ochotni aktiva za takto zvýšenou cenu kupovat, hledají jiné možnosti investic. Například podnikové dluhopisy. Poptávka po nich se pak zvedne, čímž klesnou výnosy. Firmy si tak budou schopny půjčovat levněji a budou mít možnost více utrácet. Fed opět doufá, že tím pomůže firmám rozpohybovat ekonomiku.

3) Proč to Fed dělá?

Když se sníží náklady na úvěry a banky budou mít důvod poskytovat více úvěrů, měly by firmy začít víc utrácet a investovat. To jsou podmínky, které zpravidla vedou k vyšší poptávce po práci, a tedy i ke snížení míry nezaměstnanosti. Fed přitom tentokrát explicitně uvedl, že nákupem dluhopisů cílí na tvorbu pracovních míst. Cenné papíry hodlá nakupovat tak dlouho, dokud neuvidí citelné zlepšení na trhu práce.

4) Fungovalo to v minulosti?

Většina studií ukazuje, že kvantitativní uvolňování skutečně snížilo náklady na úvěry, alespoň podle vývoje výnosů klíčových státních dluhopisů americké vlády se splatností deset let. Studie ale nedávají jednoznačnou odpověď na otázku, jak moc se nižší náklady na úvěry promítají do skutečného zlepšení stavu ekonomiky, například do zmíněné tvorby nových pracovních příležitostí. Podle jednoho modelu, který loni vyvinul prezident Federální rezervní banky v San Francisku John Williams, pomohla druhá vlna kvantitativního uvolňování v USA vytvořit zhruba 700.000 nových pracovních míst.

5) Jaká jsou rizika?

Nákupy aktiv zvyšují účetní bilanci Fedu. Po dvou kolech kvantitativního uvolňování se bilance americké centrální banky zvýšila skoro na trojnásobek a nyní dosahuje asi 2,85 bilionu dolarů. Fed tvrdí, že je schopen bilanci v případně nutnosti zase adekvátně snížit, a zabránit tak vysoké inflaci, nikdy v minulosti ale nic takového nevyzkoušel. Kritici také tvrdí, že masivní nákupy dluhopisů umožňují americkému Kongresu a prezidentovi vyhnout se blížícím se fiskálním problémům. V podobě Fedu totiž administrativa získává společníka, který kupuje neustále rostoucí státní dluh. Politici v jiných zemích si stěžují, že kvantitativní uvolňování oslabuje americký dolar (USD), a poškozuje tak jejich export. Cizí ekonomiky jsou navíc zaplavovány kapitálem, který bez negativních dopadů jen těžko absorbují. Bezprecedentní podpora ekonomiky, ke které Fed prostřednictvím kvantitativního uvolňování přistoupil, centrální banku také vystavují riziku, že bude obviněna z překračování svého mandátu. Pokud by politici přijali opatření, jímž by pravomoci Fedu omezili, může být v konečném důsledku ohrožena nezávislost Fedu.

Zdroj: Text zpracovaný podle agentury Reuters, ČTK, Bloomberg

Související články

Analytici: Krok Fedu podpoří trhy, ekonomiku příliš ne
Čtvrteční rozhodnutí americké centrální banky (Fed) zahájit třetí kolo nákupů dluhopisů v zájmu podpory slabé ekonomiky podle analytiků povzbudí jen ceny akcií a komodit na finančních trzích a na ekonomickém růstu se podobně jako dvě předešlá kola zřejmě nijak neprojeví. Vliv kvantitativního uvolňování (takzvaného QE3) může být podle ekonomů dlouhodoběji spíše záporný, protože způsobí další růst cen komodit v čele s ropou. To povede k novému zdražování a nakonec k oslabení spotřební poptávky.

Fed nasadil zatím nejtvrdší páky na pomoc ekonomice
Americká centrální banka (Fed) zahájila třetí kolo takzvaného kvantitativního uvolňování (QE3), při němž bude nakupovat...

Fed zahajuje třetí kolo kvantitativního uvolňování
Americká centrální banka (Fed) zahajuje třetí kolo takzvaného kvantitativního uvolňování (QE3).

Kvantitativní uvolňování
V průběhu posledních několika měsíců je USD pod neustálým tlakem prodejců a nachází se na historických minimech nebo alespoň blízko historických minim vůči řadě cizích měn. Jedním z hlavních důvodů oslabování USD je očekávání kvantitativního uvolňování. Pro kvantitativní uvolňování se vžila zkratka QE z anglického "Quantitative Easing (QE)" a název sám napovídá, že jeho cílem by mělo být uvolnění zpomalené ekonomiky zvýšením kvantity peněz.

Čtěte více

• Nejdůležitější události ve světové ekonomice v roce 2023
  V tomto každoročně oblíbeném a již tradičním článku se podíváme na všechny klíčové události, které nejvíce ovlivňovaly světové finanční trhy. A to vše velmi přehledně uskupeno do jednotlivých měsíců a dnů – den za dnem jak události přicházely na trhy.
• Největší burzovní krach v dějinách nastal před 90 lety
  Krach na newyorské burze (též zvaný Černý čtvrtek) 24. října 1929 byl největší burzovní krach v dějinách a právě dnes je tomu přesně 90 let. V dnešním vzdělávacím článku se ohlédneme do minulosti a podíváme se na tuto důležitou historickou událost blíže. Zároveň nebude chybět výběr všech nejvýznamnějších světových hospodářských krizí.
• Obchodujte jako Warren Buffett
  Řada zkušených i méně zkušených traderů si je v dnešní době velmi dobře vědoma toho, že předpovídání cenových pohybů s pomocí technické analýzy je čím dál tím více složitější, čímž se samozřejmě snižuje i validita interpretací těchto analýz. Mnoho odborných studií, jež byly vypracovány akademickými odborníky, dokonce hovoří o tom, že v případě předpovídání cenových pohybů prostřednictvím technických analýz vždy sehrává důležitou roli náhoda a tudíž podle těchto studií nelze takto cenové pohyby nikdy jasně předpovídat. Ačkoliv se může zdát, že je možné v krátkodobém horizontu s pomocí metody Price Action cenové pohyby předpovídat, tak po relativně jednoduché analýze několikaměsíčního období grafu lze dojít k závěru, že nelze cenové pohyby ani tímto způsobem jasně předpovídat, jelikož se na trzích vyskytují síly (např.: zásahy centrálních bank, politické zásahy, nákupy a prodeje velkých hráčů atd.), které mohou značně ovlivňovat vývoj cenových pohybů.
• Ohlédnutí za rokem 2011
  Nejdůležitější pro vývoj na finančních trzích v průběhu roku 2011 byla, stejně jako v roce 2010, evropská dluhová krize a události s ní přímo spojené. Především tedy šíření krize z periferních států eurozóny do samého jádra, žádosti o finanční pomoc a postupné snižování ratingu mnoha zemí.
• Ohlédnutí za rokem 2013
  První týdny roku 2013 se nesly ve znamení výprodeje amerického dolaru (USD) poté, co 12. prosince 2012 zvýšila...
• Ohlédnutí za rokem 2014
  V dnešním předvánočním článku si tradičně shrneme zásadní události, které ovlivňovaly vývoj na měnových trzích v uplynulém roce.
• Ohlédnutí za rokem 2015
  Rok 2015 by se dal nazvat rokem silného dolaru. Americký dolar během prvního čtvrtletí pokračoval ve své spanilé jízdě z loňska a během zbytku letošního roku nabrané zisky udržel. Žádná velká korekce se nekonala a i díky slušnému ekonomickému růstu a podpory centrální banky zůstal USD silný.
• Ohlédnutí za rokem 2021 - Forex, komodity, akcie, indexy a kryptoměny
  Shrnutí roku 2021 pohledem forexového, komoditního, akciového a kryptoměnového trhu od profesionálního tradera Patrika Urbana z týmu FXstreet.cz. V tomto videokomentáři se ohlédneme za uplynulým rokem a podíváme se na vývoj hlavních i křížových měnových párů na forexu a také na oblíbené komodity, akciové indexy a kryptoměny. Podívejte se na nejdůležitější události a obchodní příležitosti roku 2021!
• O pomoc zažádalo již pět zemí eurozóny
  Ministři financí 17 zemí eurozóny se o víkendu dohodli na finanční pomoci Kypru, který se stal další zemí měnové unie žádající o záchranu před bankrotem. Tentokrát tak vynecháme cyklus vzdělávacích článků a podíváme se detailněji na tuto důležitou událost.
• Otázky a odpovědi kolem ČNB a Fedu
  Intervence České národní banky (ČNB) vyvolaly v českých médiích bouřlivé diskuze. V zahraničí je zase alfou a omegou možný začátek konce kvantitativního uvolňování (QE) v USA. Analytik FXstreet.cz, Tomáš Raputa, odpovídal na otázky související s budoucím vývojem těchto nástrojů, které jsou největšími impulsy pro kurzy měnových párů EUR/CZK a EUR/USD.
• Otázky k aktuálnímu dění na finančních trzích
  Vzhledem k tomu, že nám čtenáři FXstreet.cz každý den zasílají nejrůznější dotazy na současné rozkolísané trhy, tak jsme se rozhodli na ty nejčastější odpovědět veřejně v tomto článku, který je veden jako rozhovor s Patrikem Urbanem.
• QE, LTRO, OMT – s čím centrální banky ještě přijdou?
  S vyostřením finanční krize let 2008-09 a následné nemožnosti snížit úrokové sazby pod nulovou hranici musely centrální banky přijít s nápadem, jak stabilizovat finanční systém a zároveň ekonomiky poslat zpět na růstovou dráhu.
• Rok 2010 nejen na měnových trzích: fundamentální ohlédnutí
  Rok 2010 byl na finančních trzích rokem plným nejistoty a vysoké volatility. Faktorů, které ovlivňovaly dění na trhu bylo samozřejmě mnoho. V zájmu výrazného zjednodušení však můžeme říci, že hlavními prvky, na které trhy reagovaly, byly evropská dluhová krize a očekávání druhého kola kvantitativního uvolňování v USA.
• Rok 2019 byl v režii Fedu
  Před vánočními svátky se tradičně podíváme na vývoj trhů za uplynulých 12 měsíců. Před rokem touto dobou se propadaly akcie i ropa a zdálo se, že další krize je na spadnutí. Žádné globální recese jsme se ale ani přes řadu varovných signálů nedočkali, byť zavedení vysokých cel mezi dvěma největšími světovými ekonomikami nebo inverze americké výnosové křivky by k tomu vybízely.
• Rok 2022: Shrnutí vývoje na finančních trzích
  Do roku 2022 jsme vstupovali na vlně euforie. Obavy z dalších pandemických lockdownů se výrazně snížily po rozšíření méně smrtelné varianty omikron a problémy v dodavatelských řetězcích začaly ustupovat. Akcie, kryptoměny i nemovitosti se obchodovaly na historických maximech po úžasné dvouleté rally tažené penězi z vrtulníků, kvantitativním uvolňováním a nulovými úroky. Obavy ze skončení této bombastické párty byly na místě, úrokové sazby již musely jít nevyhnutelně vzhůru a korekce na rizikových aktivech se dala čekat.
• Rok 2023 na finančních trzích
  Uplynulý rok si investoři užívali relativní zklidnění. Po covidu, čipové krizi, akutní fázi ukrajinské války a navazujícímu energetickému a inflačnímu šoku se za posledních 12 měsíců začal ekonomický i politický vývoj vracet blíže k normálu. Když přimhouříme oči nad Blízkým východem, dalo by se říct, že se 20. léta vrací do předcovidových „business as usual“.
• Scénář vývoje EUR/USD po řeckých volbách
  O víkendu se konají volby v Řecku, které mohou rozhodnout o osudu Evropy a společné evropské měny (EUR). Výsledek nedělního hlasování totiž může vést k odchodu Řecka z eurozóny, což by dle některých analytiků mohlo zapříčinit rozpad Evropské měnové unie (EMU).
• Strategie pro obchodování české koruny během inflace
  Inflace v únoru 2022 dosáhla 11,1 % a byla tak nejvyšší od roku 1998. Stále více lidí tak logicky zajímá, jak před inflací ochránit své úspory. Dnes si proto ukážeme strategii na obchodování české koruny, která má potenciál vás před inflací nejen uchránit, ale ještě na ní i potenciálně vydělat.
• Šílený rok 2020: analytické shrnutí
  Rok 2020 byl jízdou na horské dráze. Panika a zmrazení ekonomiky, které nikdo z nás nezažil, vyvolaly nejprudší a zároveň nejkratší medvědí trh v historii. Následně přišla euforie podporovaná novými biliony dolarů. Poté strach z druhé vlny pandemie a zase nadšení z vysoké účinnosti vakcín. Ke konci roku už emočně vyčerpaní investoři ani nevěděli, jestli se radovat z vítězství Joe Bidena v amerických prezidentských volbách, nota bene když Donald Trump výsledek neuznal.
• To nejdůležitější v roce 2024 – na co se připravit
  V tomto článku se společně podíváme na výběr hlavních dosud známých ekonomických očekávaných událostí ve světě v roce 2024, abyste si je mohli vyznačit ve svém investičním kalendáři.