Oživení leteckého cestování ukazuje, že světu se zásadně nedostává letadel

Čtěte více

• Oživenie dopytu po zlate
  Dopyt po zlate na Londýnskej burze zaznamenal najvýraznejší nárast za posledných 6 rokov. V Auguste vzrástol dopyt po zlate medzimesačne o 29%, pričom priemerný denný zobchodovaný objem činil 36,3 miliardy USD. Cena zlata zaznamenala tento rok nárast o 16%, pretože rastie dopyt po bezpečných aktívach. Najvýraznejší dopyt po zlate pochádzal z eurozóny, kde sú výnosy na dlhopisoch najnižšie (najzápornejšie). Tým, že sú výnosy na dlhopisoch záporné, investori hľadajú iné bezpečné prístavy, za ktoré by nemuseli platiť záporný úrok. Vo všeobecnosti sú okrem dlhopisov považované za bezpečné prístavy drahé kovy.
• Oživení ekonomiky je stále přítomné
  Růst ekonomiky dle našeho názoru pokračuje, nicméně na ekonomických datech za srpen uvidíme spíše krátkodobé oslabení. To do značné míry pravděpodobně bylo způsobené čerpáním dovolených. Očekáváme, že oživení bude pokračovat v září. Zveřejnění prvního odhadu HDP za třetí čtvrtletí pravděpodobně ukáže oproti očekávání rychlejší expanzi. Inflace by v září měla zvolňovat na meziměsíčním bázi ale kvůli efektu srovnávací základny v meziročním vyjádření klesne.
• Oživení ekonomiky nebude? Firmy dále sedí na hotovosti, vlády o podpoře růstu jen mluví
  Firmy sice mají stovky miliard dolarů volné hotovosti, ale investiční boom, který by nastartoval celosvětovou ekonomi...
• Oživení ekonomiky po koronaviru může probíhat mnohem pomaleji, než si myslíme
  Statistické úřady po celém světě postupně zveřejňují předběžné odhady vývoje HDP jednotlivých zemí za letošní první kvartál a, jak se dalo očekávat, není to pěkný pohled. Například ekonomika Spojených států meziročně poklesla o 4,8 % a kvůli pozdějšímu nástupu restriktivních opatření lze očekávat, že výsledek za druhé letošní čtvrtletí bude o poznání horší. Zdaleka nejvíce se na tomto nelichotivém výsledku z druhého břehu Atlantiku podílel pokles spotřeby, který byl nejprudší od počátku osmdesátých let minulého století.
• Oživení ekonomiky se po rozvolnění podepsalo na poklesu nezaměstnanosti
  Situace na trhu práce se během června dále zlepšila. Podíl nezaměstnaných klesl z květnových 3,9 % na 3,7 %. Jedná se o nejnižší hodnotu za posledního tři čtvrtě roku. Během června klesl počet nezaměstnaných o 12,5 tisíce. Oproti loňskému červnu je nezaměstnaných pouze o necelé čtyři tisíce více.
• Oživení ekonomiky? Skepse mezi vývozci roste, ukázal exkluzivní globální průzkum Allianz Trade
  Ceny energií budou v důsledku války na Ukrajině pro globální obchod ještě větším problémem než doposud; vývozci zároveň očekávají, že se v následujícím půl roce až roce prodlouží platební lhůty a zvýší riziko neplacení. Výrazně klesl i podíl firem, které předpokládají, že se jim letos zvýší obrat z vývozu.
• Oživení ekonomiky v prostředí klesající inflace
  Oživení spotřebitelské poptávky zřejmě pokračovalo i v únoru, byť nižším tempem, a to v souvislosti se zlepšeným sentimentem a dalším zrychlením růstu mezd na počátku roku ve stavebnictví a průmyslu. Průmyslová produkce, kterou nadále trápí vracející se problémy v subdodávkách, podle našeho odhadu v únoru mírně meziměsíčně vzrostla.
• Oživenie v eurozóne pokračuje: banky hlásia ďalšie uvoľnenie úverových podmienok
  Dnes zverejnila ECB svoj kvartálny prieskum bankového úverovania. Keď všetko v bankovom sektore funguje ako má, tak te...
• Oživení evropských akcií naráží na silnou rezistenci
  DAX 40 pokračuje v postupném zotavování z několikaměsíčních minim, přičemž aktuální růst je podporován především zlepšujícím se sentimentem na globálních trzích. Naděje na uklidnění geopolitického napětí mezi Washingtonem a Teheránem přispívají k návratu kapitálu do rizikovějších aktiv, což pomáhá evropským akciím korigovat předchozí ztráty. Přesto se index dostává do oblasti, kde začíná narážet na výraznější technické překážky.
• Oživení globální poptávky po zemním plynu očekáváno v roce 2026 díky rozšiřující se LNG nabídce
  Podle nejnovější čtvrtletní zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) dojde po letošním utlumení k zrychlení růstu globální poptávky po zemním plynu v roce 2026. Rok 2025 bude charakteristický pouze mírným růstem o 1,3 %, což je výrazné zpomalení oproti 2,8 % v roce 2024. Důvodem jsou přetrvávající napjaté tržní podmínky, omezený růst LNG produkce a vyšší potřeba injekcí plynu do evropských zásobníků.
• Oživení na indexech, obchodníci na FX ale zůstávají po G7 nervózní
  Pondělí opět připomínalo jízdu na horské dráze, a to především vzhledem pokračujícímu napětí okolo americko-čínské obchodní války. Včera se však situace na trzích začala znovu stabilizovat, což pomohlo americkým indexům růst o více než procento. Na to pak dnes ráno pozitivně reagují také indexy v Asii. Lepší náladu na trzích zajistily hlavně komentáře amerického prezidenta na G7, kde uvedl, že dostal velmi vstřícný vzkaz od čínského vicepremiéra, který se chce znovu vrátit k jednacímu stolu. V podobném duchu se nesl i komentář čínského vicepremiéra pro média, kdy novináře ubezpečil, že je připraven celou situaci řešit diplomaticky tak, aby nedocházelo k dalšímu zhoršení vztahů mezi USA a Čínou. Podobných vzkazů jsme už ale z obou stran slyšeli několik a faktem zatím zůstává, že se propast mezi oběma zeměmi dál spíše prohlubuje. Pro trhy se však jednalo o vítanou úlevu, i když je otázkou, jak dlouho pozitivní nálada v takto nervózním prostředí vydrží.
• Oživení na konci evropské seanci podporují diskuse o příměří
  Na konci evropské seance můžeme sledovat určité oživení, které může souviset s dalšími nadějemi ohledně rozhovorů o příměří. Ruský ministr zahraničí Lavrov naznačil, že Moskva čeká na ukrajinskou delegaci. Lavrov poukázal na to, že Rusko je otevřené diskusi o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Zároveň upozorňuje, že cílem Ruska je demilitarizace Ukrajiny a Rusko chce, aby byl vypracován seznam zbraní, které na jeho území nikdy nesmějí.
• Oživení na pražské burze
  Pražská burza korigovala část hlubokých ztrát z předchozích seancí a posílila o 3,76 % na hodnotu 1 974. Stalo se tak s oživením na globálních akciových trzích, když americký ministr financí vidí potenciál k uzavření výhodných dohod s hlavními obchodními partnery. Index PX těžil především z nárůstu bankovních emisí, Erste bank se zvedla o 3,73 % na 1 473 Kč, Moneta Money Bank si polepšila o 3,89 % nad 133 Kč a Komerční banka vyskočila o 5,77 % na 1 035 Kč při nejvyšším denním objemu 548 mil. Kč. Pojišťovna Vig si polepšila o 3,12 % na 958 Kč a Čez stoupl o 1,85 % na 1 100 Kč. Akcie Colt CZ zakončily silnější o 4,92 % na 682 Kč a emise Doosan Škoda Power vyrostla o 4,52 % na 312 Kč. Silný nárůst registrovala Kofola, a to 7,94 % na 435 Kč.
• Oživení na trhu práce: České firmy plánují ve 3. čtvrtletí více nabírat
  Společnost ManpowerGroup Česká republika dnes zveřejnila výsledky průzkumu „ManpowerGroup index trhu práce“ pro třetí čtvrtletí roku 2024.
• Oživení na trhu práce: Růst táhnou služby, obchod, finance a reality
  Společnost ManpowerGroup Česká republika dnes zveřejnila výsledky průzkumu „ManpowerGroup index trhu práce“ pro třetí čtvrtletí roku 2025.
• Oživení Nord Stream 2: realita, nebo plané řeči?
  Ceny plynu prudce vzrostly poté, co se objevila zpráva, že americký prezident Donald Trump oficiálně zavedl slibovaná cla na Mexiko, Kanadu a Čínu. Tento vývoj vyvolal na světových trzích vážné obavy, neboť tyto země jsou významnými obchodními partnery USA a zavedení cel by mohlo snížit hospodářskou aktivitu, což by vedlo k poklesu poptávky po plynu. Kromě toho je nárůst cen způsoben dalšími faktory, včetně sezónního zvýšení poptávky a snížení nabídky.
• Oživení novozélandské ekonomiky postupuje příliš pomalu, RBNZ bude pravděpodobně dál snižovat sazby
  Ekonomika Nového Zélandu vysílá smíšené signály, které je na jedné straně možné interpretovat jako počátek oživení po ...
• Oživení pokračuje, brzdí ho však průmysl…
  Detailní odhad HDP za Q2 2024 přinesl lehce pozitivní překvapení - původní odhad byl kosmeticky revidován vzhůru (na + 0,33 % mezikvartálně) a především byl revidován vzhůru odhad za první kvartál, a to již podruhé (z + 0,2 % na +0,4 % mezikvartálně). Díky tomu byl posunut vzhůru odhad meziročního růstu z 0,4 % na 0,6 %. Ekonomiku táhne vpřed především domácí poptávka (spotřeba a investice). Trochu překvapivé je však zpomalování dynamiky spotřebitelské poptávky - reálné útraty domácností vzrostly mezikvartálně “pouze” o 0,2 %, což v kombinaci s 5 měsíců klesající spotřebitelskou důvěrou nevypadá příliš optimisticky.
• Oživení průmyslové produkce i maloobchodních tržeb
  Druhý prázdninový měsíc byl pravděpodobně ve znamení solidního růstu tuzemské ekonomiky. Maloobchodní tržby podpořila výplata jednorázové finanční pomoci domácnostem s dětmi, stejně tak i dočasný nárůst spotřebitelského sentimentu. Tržby bez aut se tak podle našeho odhadu zvýšily meziměsíčně o 2,3 % (SA). Rostly ale i prodeje automobilů. Jejich výroba v důsledku lépe fungujících dodavatelských řetězců během letních měsíců výrazně ožila. To podle nás přispělo k srpnovému meziměsíčnímu růstu průmyslové produkce o 0,5 % (SA). Na energeticky náročná průmyslová odvětví však silně dopadají vysoké ceny energií. Sezonně očištěný meziměsíční růst spotřebitelských cen v září pravděpodobně setrval na úrovni z předchozího měsíce, kdy činil 0,7 %. Meziroční inflace by se měla druhý měsíc v řadě snížit, a to ze srpnových 17,2 % na zářijových 17,0 %.
• Oživení regionálních ekonomik ve třetím čtvrtletí spláchne druhá vlna pandemie
  Dnes byly zveřejněny výsledky HDP v Polsku, Maďarsku i na Slovensku. Jednalo se o data za třetí čtvrtletí, kdy byla již rozvolněna restriktivní opatření a regionální ekonomiky doháněly své koronavirové ztráty. Data za třetí čtvrtletí tak ve všech zmíněných zemích ukázala solidní mezičtvrtletní růsty. Své meziroční ztráty se ale žádné zemi smazat nepodařilo. Nejlépe v tomto ohledu dopadla Polská ekonomika, kde propad HDP v meziročním srovnání činil -1,6 %. Ve srovnání s druhým čtvrtletím pak ekonomika vzrostla o 7,7 %. Velmi pozitivně překvapilo i Slovensko, které svůj meziroční pokles zredukovalo z -12,1 % ve druhém kvartále na -2,4 % ve čtvrtletí třetím. Ve srovnání se druhým čtvrtletím letošního roku pak ekonomika přidala 11,7 %. Maďarská ekonomika meziročně ve třetím kvartále propadla o 4,6 %, ve srovnání s krizovým druhým čtvrtletím však rostla o 11,3 %. Česká ekonomika, jejíž výsledky byly zveřejněny se čtrnáctidenním předstihem, tak v meziročním srovnání předvedla nejslabší výsledek (-5,8 %). Za normálních okolností by nás výsledek HDP za Q3 v regionu potěšil. Vzhledem k rekordním počtům nově nakažených v Polsku i v Maďarsku je však jasné, že se jedná už o staré zprávy. Znovu zavedená restriktivní opatření ve čtvrtém čtvrtletí meziroční pokles HDP v zemích regionu zřejmě opět prohloubí. Oživení se tak pravděpodobně vrátí, spolu s rozvolňováním restrikcí, až v příštím roce.