Ranní okénko - Fed bude sledovat, zda americký trh práce již „dostatečně“ pokročil

Čtěte více

• Ranní okénko - EU je blíže kompromisu s Maďarskem a Polskem
  Dnešek odstartujeme údajem o tuzemské inflaci za listopad. Očekáváme, že inflace pokračovala v postupném zpomalování, konkrétně z říjnových 2,9 % na 2,8 % meziročně. Poslední šetření cen potravin indikuje mírnější zdražení oproti říjnu. Nicméně v meziročním srovnání by ceny potravin měly nadále působit ve směru snižování dynamiky inflace. Ceny pohonných hmot by měly zhruba stagnovat, i když výhledově očekáváme, že jejich meziroční pokles bude odeznívat. Jádrová inflace setrvala v posledních měsících zvýšená (okolo 3,7 % y/y), a byla tak tahounem růstu cen. Od listopadového vývoje neočekáváme její výraznější snížení. Citelnější pokles jádrové inflace předpokládáme až v příštím roce, kdy se projeví oslabená poptávka vlivem koronaviru a posilující koruna.
• Ranní okénko - Evergrande straší trhy
  Dnešní makroekonomický kalendář mnoho vzrušení nenabízí a zavděk tak budeme muset vzít měnověpolitickým zasedáním maďarské centrální banky. Ta si v červnu přisvojila titul první měnové autority v regionu, která zahájila post-pandemický cyklus zvyšování sazeb, když jen těsně předběhla Českou národní banku. Maďaři ani od té doby nelenili a ke zpřísnění politiky sáhli ještě dvakrát, čímž se základní sazba zvýšila z původních 0,60 až na aktuálních 1,50 %. Další krůček se očekává i tentokrát, když trh sází na 1,75 %, zatímco naši maďarští kolegové očekávají rovnou 1,80 %.
• Ranní okénko - Evropská inflace mírně zpomalila
  Dnešek zahájíme pohledem na tuzemský index nákupních manažerů z výrobního sektoru. Ten se již delší dobu drží na historicky nevídaně vysokých hodnotách, a patrně tomu tak bude i nadále. Kromě pokračující silné poptávky má na tomto svůj podíl i komplikovaná situace v dodavatelských řetězcích, která přispívá k přehřívání sektoru. Po květnových 61,8 bodech tentokrát očekáváme výsledek na úrovni 62,1 a trh je v tomto názoru s námi zajedno. Dále z tuzemska dorazí červnová data o plnění státního rozpočtu. Zde se prakticky jistě dočkáme dalšího rekordního deficitu.
• Ranní okénko - Evropská nezaměstnanost by v lednu měla stagnovat
  Z eurozóny dnes dorazí lednový údaj o míře nezaměstnanosti, která by podle odhadů měla stagnovat na prosincových 8,3 %. Zůstává tak oproti předpandemickým cca 7,4 % zvýšená a z letního maxima na 8,6 % zatím výrazněji nepoklesla. Významná část Evropanů přitom nadále zůstává technicky zaměstnána díky vládním podpůrným programům, a je tudíž v ohrožení v případě jejich ukončení. Evidovaná nezaměstnanost i díky tomu na evropské poměry zůstává relativně pod kontrolou, když se i nadále nachází pod pětiletým průměrem (8,5 %). Zázraky se nečekají ani od evropských maloobchodních tržeb, které v lednu podle odhadů klesnou o 1,4 meziměsíčně, tedy o 1,2 % meziročně.
• Ranní okénko - Evropská spotřebitelská důvěra zřejmě zůstane utlumená
  Dnes se dočkáme předběžného výsledku průzkumu spotřebitelské důvěry v zemích eurozóny. Zde se zázraky neočekávají, když trh vyhlíží jen nepatrný růst z -15,5 na -15 bodů, přičemž odhad RBI je ještě mírně pesimističtější s -15,6. Sentiment evropských spotřebitelů se přitom ani v létě nestačil vzpamatovat z první vlny pandemie, když po propadu k -22 bodům stačil vzrůst jen k letním zhruba -14 a od té doby paběrkuje poblíž této hodnoty. Ještě před příchodem koronaviru přitom činil -6,4 bodu a jeho pětiletá průměrná úroveň činí -8,0. Těžko se ovšem evropským spotřebitelům divit, když měsíce neslyší o ničem jiném, než dalších a dalších kolech ekonomických uzavírek.
• Ranní okénko - Evropské ekonomiky zpět v růstu
  Dnes ráno budou statistické úřady v řadě evropských států zveřejňovat předběžné odhady HDP za druhé čtvrtletí. Obecně se počítá s citelným mezikvartálním oživením, které je v meziročním srovnání umocněno nízkou srovnávací základnou. Z hlediska profilu růstu se na výsledku mělo významně podílet oživení spotřeby domácností díky rozvolňování restrikcí. Jako první dorazil výsledek z Francie, kde HDP reálně vzrostlo o 0,9 % k/k, téměř v souladu s mediánem odhadu 0,8 % k/k. Naopak výsledek z USA dorazil již včera a za odhady mírně zaostal. To napomohlo euru k posílení vůči dolaru, což se pozitivně odrazilo i v kurzu koruny.
• Ranní okénko - Evropské maloobchodní tržby potěšily
  Hlavní makroekonomickou událostí dnešního dne bude zveřejnění dat o české inflaci za měsíc březen. Podle našeho názoru se meziroční cenová dynamika po únorových 2,1 % zvýší na 2,3 %, přičemž největší podíl by na tomto mělo mít postupné vzpamatovávání cen ropy, které se následně hlavně přes pohonné hmoty propisují do spotřebitelského indexu. Otázkou ovšem zůstává, jak na pokračující pandemii zareagují například ceny dovolených. Trh oproti nám očekává ještě mírně svižnější růst cen, když vyhlíží 2,4 %.
• Ranní okénko - Evropské PMI spíše zklamaly
  Dnešní den zahájíme zářijovým vydáním konjunkturálního průzkumu od Českého statistického úřadu. Zde jsme se v srpnu dočkali protichůdných signálů, když narostla spotřebitelská důvěra, zatímco ta podnikatelská vykázala pokles. Právě v podnikatelské sféře patrně nelze zázraky čekat ani tentokrát, když se předchozí problémy s nedostatky výrobních vstupů spíše dále prohlubovaly. Spotřebitelé by ovšem vzhledem k nadále prakticky neexistující nezaměstnanosti a rostoucím mzdám optimismus ztrácet nemuseli.
• Ranní okénko - Evropský průmysl opět chladne
  Dnes v dopoledních hodinách dorazí únorové vydání ZEW indexu pro Německo i celou eurozónu. Oproti lednu se tentokrát pro Německo neočekává velká změna, když by hodnocení aktuální situace mělo stagnovat poblíž -66,5 bodu, tedy sice výše, než činila nejslabší hodnota z loňské první vlny pandemie (-93,5), ovšem nadále suverénně pod pětiletým průměrem (28,2). Příčinou této skepse jsou pochopitelně pokračující epidemické uzavírky. Naději nabízí alespoň druhá složka indexu, tedy očekávání do budoucna, která by měla zůstat poblíž 60 bodů. To je z historického pohledu výrazně nadprůměrný výsledek, byť je nutné jej brát s rezervou, jelikož reflektuje vidinu odražení od skutečně velice hlubokého dna. Podobným vývojem patrně projde i index očekávání v celé eurozóně, který v lednu vykázal 58,3 bodu a přibližně tak kopíruje ten německý.
• Ranní okénko - Fed bude čelit otázkám o inflaci a rizikům ekonomického oživení
  Dnes večer se koná měnověpolitické zasedání Fedu následované tiskovou konferencí. U nastavení měnové politiky s největší pravděpodobností nedojde ke změnám. Úrokové sazby setrvají na stávajících nízkých úrovních. Obecně trh ani neočekává, že by Fed zmínil konkrétní období, ve kterém by začal se snižováním objemu nákupu aktiv. K přesnější komunikaci ohledně nákupu aktiv by Fed mohl spíše využít blížící se konferenci v Jackson Hole, či příští měnové zasedání, kdy již bude dostupná další měsíční statistika z trhu práce.
• Ranní okénko - Fed by mohl komentovat budoucí trajektorii nákupu aktiv
  Dnešní ekonomický kalendář odstartuje index cen českých průmyslových výrobců následovaný indikátory PMI pro eurozónu a USA. Odpoledne upoutá pozornost trhu zasedání americké centrální banky Fed.
• Ranní okénko - Fed drží linii
  Z Německa dnes dorazí hned dva klíčové makroekonomické údaje. Jako první je na řadě červencová míra nezaměstnanosti, která by podle tržního odhadu měla poklesnout o jednu desetinu procentního bodu a zakotvit tak na hodnotě 5,8 %. K předpandemickým 5,0 % by tak stále něco chybělo, ovšem oproti vrcholu z loňského léta (6,4 %) se jedná o zřetelný pokrok. Nelze ovšem nezmínit, že v Německu, podobně jako v České republice, byl nárůst počtu oficiálně nezaměstnaných významně tlumen vládními podpůrnými programy. V odpoledních hodinách pak z Německa dorazí i údaj o červencové inflaci v evropském harmonizovaném vyjádření. Ta by měla oproti červnu citelně zrychlit a po 2,1 % tentokrát vykázat 2,9 % meziročně. Takto svižný cenový růst nebyl touto metodikou u našeho západního souseda naměřen od září roku 2008.
• Ranní okénko - Fed jedná o měnové politice
  Hlavní dnešní událostí bude měnověpolitické zasedání americké centrální banky. Změna nastavení úrokových sazeb nebude na pořadu dne a neočekává se ani přehodnocení nákupu aktiv jakožto korekce tlaku na státní dluhopisové výnosy. Ty na rozdíl od těch evropských reflektují očekáváné brzké oživení ekonomiky, zatímco ekonomický výhled eurozóny je méně růžový. Centrální bankéři by v tomto kontextu mohli uvítat fiskální podpůrný balíček čítající 1,9 biliónu dolarů. Nedávná vystoupení představitelů centrální banky naznačila, že Fed je na pozadí ekonomického oživení připraven tolerovat odražení úrokových sazeb od nízkých hodnot, čímž vyjadřuje, že utahování měnových podmínek úměrné ekonomické situaci nebude vyhodnoceno jako problematické. Navzdory lepšícímu se ekonomickému výhledu by Fed mohl mírnit euforii trhu komentářem k pracovnímu trhu, jelikož od mandátu plné zaměstnanosti je aktuální situace výrazně vzdálena. Z pohledu inflace by mohlo zaznít, že možné výkyvy směrem ke svižnějším spotřebitelským cenám budou vyhodnoceny jako dočasné a neovlivní měnověpolitický postoj Fedu. Dle průzkumu od Bloomberg (5.-10. března) počítají dotázaní analytici s navýšením úrokových sazeb až koncem roku 2023. Jak vidí trajektorii sazeb sama centrální banka bude zřejmé z aktualizace makroekonomické prognózy.
• Ranní okénko - Fed nemá kam spěchat
  Dnešní ekonomický kalendář nabízí jen dvě události. Německý Gfk index měřící spotřebitelskou důvěru, který byl zveřejněn zkraje dne, a měnověpolitické zasedání amerického Fedu, na které si však budeme muset počkat až do večerních hodin.
• Ranní okénko - Fed očekává dvojí zvýšení sazeb do konce roku 2023
  V dnešním kalendáři jsou pouze dva údaje. V eurozóně bude zveřejněn finální odhad květnové spotřebitelské inflace. Revize se nečeká, zajímavá ale bude struktura růstu cen. Na druhé straně oceánu dorazí pravidelná zpráva ohledně počtu nových i stávajících žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Trh tak bude mít klid na vstřebání včerejšího zasedání americké centrální banky, jež se konalo až ve večerních hodinách středoevropského času. Základní úrokovou sazbu i nákupy aktiv Fed ponechal beze změny, oznámil ovšem, že očekává dvojí zvýšení sazeb do konce roku 2023 (březnová prognóza zahrnovala sazby na nule až do 2024). O něco více jestřábí než očekávaná komunikace ze strany Fedu poslala akcie dolů (S&P 500 ztratil necelé 1 %) zatímco výnos 10letého státního dluhopisu přidal zhruba 5bb na 1,54 %. Dolar posílil o 0,9 % na EUR/USD 1,20.
• Ranní okénko - Fed přitvrdil rétoriku
  Dnes nás čeká sada indexů nákupních manažerů, a to jak ze zpracovatelského sektoru, tak i ze služeb. Odstartujeme Německem, kde se u obou složek čeká nepatrný pokles, ovšem vyhlížené hodnoty v okolí 60 bodů nadále značí pokračující ekonomickou expanzi. Prakticky totožný vývoj by měl vykázat i index evropský, který za tím německým zaostává jen zhruba o jeden bod. Naproti tomu ve Spojených státech, kde post-pandemické oživení začalo o něco dříve, se PMI ve službách již navrací do „normálnějších“ hodnot, a měl by se držet poblíž 55 bodů. Přifouknutý ovšem zůstává index v průmyslu, kde je i nadále významně zkreslován nedostatkem výrobních vstupů, a měl by se tak držet nad 60 body.
• Ranní okénko - Fed se do zpřísňování politiky příliš nehrne
  V Evropě se dnes žádných významnějších makroekonomických údajů nedočkáme a budeme tak pro ně muset za oceán. V odpoledních hodinách našeho času dorazí ze Spojených států květnová edice Philadelphia Fed indexu aktivity v podnikatelském sektoru.
• Ranní okénko - Fed zůstává rozpolcený
  Z Evropy dnes žádná významnější makroekonomická data nedorazí a budeme si tak muset počkat na ta z Ameriky. Odtud budeme zvědavi na pravidelnou týdenní zprávu o stavu tamního trhu práce, na kterém by v týdnu končícím 14. srpna mělo podle odhadů přibýt 364 tisíc nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti. Pokud se odhady naplní, bude se jednat o 11 tisíc méně žádostí než o týden dříve, a o další krůček směrem k předpandemickému normálu. Dlužno dodat, že oproti astronomickým 6,2 milionům z loňské první vlny lockdownů bylo citelného pokroku již dosaženo, ovšem trend poklesu povážlivě zpomaluje a v posledních pár měsících se jedná spíše o přibližnou stagnaci. Za standardní výsledky přitom bylo před pandemií považováno cca 210 tisíc nových žádostí týdně. Druhým zajímavým momentem dneška bude srpnové vydání průzkumu podmínek v podnikatelském prostředí z dílny philadelphského Fedu. Ten by podle odhadů měl po červencových 21,9 bodech vykázat mírný nárůst směrem k hodnotě 23,1. Podobně jako u ostatních podobných ukazatelů z USA i z Evropy se i v tomto indexu budou nadále tlouct dva protichůdné faktory, tedy pokračující silná poptávka a neschopnost ji uspokojit. To platí nejen pro výrobu, místy ochromenou nedostatkem materiálu, ale i pro nabírání nových zaměstnanců, kde pokračuje nesoulad mezi potřebami zaměstnavatelů a možnostmi uchazečů. I přesto by se měl index udržet bezpečně nad pětiletým průměrem, který činí 18,2 bodu.
• Ranní okénko - Fiskální pomoc a inflace v USA
  Z pohledu ekonomických dat je dnešní evropský i domácí kalendář prázdný, a budeme tak vyčkávat na odpolední zveřejnění americké inflace za leden. Tamní prosincový meziměsíční růst spotřebitelských cen byl revidován z 0,4 % na 0,2 % a pro leden činí medián tržního odhadu 0,3 %. V meziročním srovnání by se tak míra inflace posunula z 1,4 % na 1,5 %. K výraznějšímu pohybu by nemělo dojít ani v jádrové složce inflace, která dle trhu ubrala desetinu procentního bodu a zakotvila na 1,5 %. Stejně jako v případě eurozóny působily v lednu směrem k vyšší inflační dynamice ceny pohonných hmot. Naopak by mělo být nadále pozorovatelné zpomalování cen v oddíle služeb. Výhledově lze očekávat citelnější zrychlení inflace ve druhém čtvrtletí letošního roku, a to především vlivem nízké srovnávací základny způsobené poklesem cen na jaře minulého roku, kdy byly nižší obzvlášť ceny energií, jež následovaly propad cen ropy na světových trzích. Nicméně tento efekt bude pouze přechodný. Proinflačně se projeví také fiskální impulz, který bude díky výměně administrativy v Bílém domě vyšší a měl by napomoci k rychlejšímu uzavření mezery výstupu způsobené pandemií. Dle návrhu prezidenta Bidena by se měl fiskální impulz vyšplhat až na 1,9 billionu USD. Balíček se ale nevyhne resistenci. Republikáni by se obecně mohli zdráhat odsouhlasit takto silný fiskální impulz (1,9 bilionu USD představuje 9 % HDP) tak krátce po tom posledním, který prošel v prosinci. I ze strany některých demokratických senátorů již zazněla kritika. Apelují například na nižší navýšení minimální mzdy či na přesnější zacílení pomoci. Konečná suma tak bude pravděpodobně nižší. Z hlediska dopadů na inflaci odstartovala navrhovaná výše fiskální pomoci zajímavou ekonomickou debatu. Bývalý ministr financí USA Larry Summers argumentoval, že suma balíčku je možná až přehnaně vysoká. Zdůraznil, že s přičtením oněch 600 miliard z prosince výše fiskální pomoci třikrát převyšuje aktuální mezeru výstupu. Ta by dle hrubých odhadů mohla činit zhruba 900 miliard USD, což by odpovídalo rozdílu mezi nynějším HDP a jeho hodnotou, kdyby se ekonomika bývala nacházela na předpandemickém trendu. Pro srovnání Summers připomíná fiskální podporu z roku 2009, která dosahovala jen poloviny tehdejší mezery výstupu. Odvíjí z toho obavu o rostoucí inflaci citelněji přesahující inflační cíl Fedu. Inflační swap 5y5y, tedy pětiletý s platností za pět let, sloužící jako měřítko trhem očekávané inflace se sice zvýšil, nicméně nikterak dramatický vývoj nepozorujeme. Aktuálně trh vidí na dlouhodobějším časovém horizontu inflaci okolo 2,45 % oproti 2,30 % na začátku ledna.
• Ranní okénko - HDP, inflace a Fed…nadcházející týden je nabitý
  K nejdůležitějším událostem nastávajícího týdne patří údaje o HDP za druhé čtvrtletí, inflace a zasedání Fedu, které by mohlo zvýšit volatilitu na trhu s dluhopisy. Navíc dorazí důležité indikátory sentimentu včetně německého Ifo indexu.