Průmysl má nakročeno k celoročnímu dvoucifernému růstu
Průmyslová produkce v dubnu meziměsíčně pokračovala v expanzi mírně nad odhady navzdory omezeným dodávkám výrobních komponent. Meziroční srovnání je extrémně silně umocněno loňským propadem. Zahraniční obchod překvapil silným meziměsíčním růstem zejména na straně exportu. Stavebnictví v dubnu setrvalo v útlumu. Z hlediska finančního trhu data z výroby překvapila jen mírně pozitivně.
Průmyslová výroba v dubnu meziměsíčně povyrostla o 1,9 %, což bylo spíše lehce nad naším očekáváním ve výši 1,5 %. V meziročním vyjádření ovšem díky nízké srovnávací základně vypadá růst 55,1 % famózně. Ve srovnání s očekáváním trhu ve výši 54,0 % ale jde o velmi malé pozitivní překvapení. Extrémně vysokými meziročními údaji bychom se ale neměli nechat zmást. Ukazuje to především, jak hluboko výroba vloni klesla a jak rychle se následně zvedla. Hlavní a pozitivní zprávou je, že po březnovém růstu o 2,6 % pokračuje průmyslová výroba v expanzi, i když mírně pomalejším tempem, a přibližuje se úrovním z roku 2019, tedy historickým maximům.
K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba aut, která se loni téměř vypnula a nyní s meziročním růstem 447 % stojí téměř za polovinou celého růstu průmyslu. Výroba pryžových a plastových výrobků přidala meziročně 102 % a produkce elektrických zařízení 64 %.
Neméně spektakulárně působí i pohled na meziroční růst nových zakázek ve výši 90,0 %. Z toho zakázky ze zahraničí vzrostly o 98,6 % a tuzemské o 74,0 %.
Meziroční pokles zaměstnanosti se dále snížil na 2,0 % z předchozího poklesu o 2,8 %. Růst průměrné mzdy v průmyslu zrychlil na 11,3 % y/y z předchozích 5,5 % y/y. I zde je ale patrný především vliv srovnání s loňskou pandemií.
Efekt nízké srovnávací základny bude v dalších měsících rychle slábnout s tím, jak vloni na jaře rychle mizela uzávěra ekonomiky. Důležité ale je, že na meziměsíční bázi bychom mohli vidět pokračování expanze, a to hlavně s ohledem na růst poptávky, který dokládá jak domácí vývoj, tak zejména expanze zahraniční poptávky a zahraničních předstihových indikátorů. Podstatným limitem v průmyslu se staly chybějící komponenty do výroby, což bude jeho letošní výkon limitovat. Problémy s nedostatkem pracovní síly se postupně vracejí zhruba do obrysů srovnatelných s předpandemickým stavem. Naše prognóza pro letošek počítá s růstem průmyslu kolem 9 %. Poslední vývoj ale spíše ukazuje, že by celoroční výsledek mohl být v lehce dvojciferných číslech.
Exporty nabírají na síle
Zahraniční obchod skončil v dubnu s přebytem 19,3 mld. Kč, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 43,6 mld. Kč lepší výsledek. Za tím je opět nízká srovnávací základna, což ale opět ukazuje spíše na to, co se stalo už vloni. Přebytek za duben byl ovšem vyšší než čekal v mediánu trh (14,8 mld. CZK) a citelně výš, než kolik ukazoval náš odhad (3,6 mld. Kč). Meziměsíční růst exportu činil 8,1 % a výrazně tak překonal výkon průmyslu a také růst importu, který ovšem s výsledkem 5,3 % m/m také nelze označit za nízký. Je možné, že docházelo k vyššímu růstu dříve vyrobených zásob, což by indikovalo nižší růst HDP. Je ale otázka, jak tyto dynamiky budou vypadat dalších měsících, kdy vývoj může být značně rozkolísaný zejména s ohledem na váznoucí subdodávky.
Nejvíce je vliv nízké meziroční základny patrný na přebytku obchodu s motorovými vozidly, kdy uzavření automobilového průmyslu v loňském roce výrazně vylepšuje letošní statistiky. Přebytek obchodu s motorovými vozidly byl tak meziročně o 44,4 mld. vyšší, a to především díky jejich výrazně vyššímu vývozu (o 79,8 mld. Kč). Do kladného salda se v dubnu přehoupla i bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji a s textiliemi. Stejně jako v březnu se i v dubnu na bilanci zahraničního obchodu projevily stoupající ceny na komoditních trzích i větší dovezený objem zemního plynu. Další růst cen ropy ale v letošním roce, ani v tom příštím, již nepředpokládáme, takže tento negativní vliv bude postupně slábnout. Vliv nízké srovnávací základny byl patrný i na tempu vývozu a dovozu. Vývoz v dubnu meziročně vzrostl o 78,3 %, dovoz pak o 49,8 %.
Podobně jako v případě průmyslové výroby bude efekt meziročního srovnání rychle mizet. Podstatné je, že signály rostoucí poptávky ukazují na další expanzi exportu. Nicméně s růstem investiční aktivity by měl nabrat na síle import a měli bychom spíše vidět meziroční zhoršování obchodní bilance.
Stavebnictví stále v útlumu
Stavební produkce v ČR v dubnu po očištění o vliv sezonnosti a rozdílného počtu pracovních dní poklesla meziročně o 4,6 %. V meziměsíčním vyjádření klesla o 1,3 % poté, co v březnu o 3,3 % rostla. Snížila se jak produkce pozemního, tak i inženýrského stavitelství (meziměsíčně o 1,5 %, resp. 0,7 %). Ve stavebnictví tak i v dubnu pokračoval utlumený vývoj a tamní produkce i nadále významně zaostávala za předkrizovou úrovní. Nepomohlo ani mírné rozvolnění protiepidemických opatření, ve formě zrušení zákazu cestovat mezi okresy. K oživení stavební produkce nejspíše dojde až se zpožděním, a to ve chvíli kdy se rozjedou nové investiční projekty. To by mohlo být už v létě, kdy by ekonomika již měla svižně růst a nejistota způsobená pandemií by v důsledku očkování měla rychle klesat. Pozitivním signálem je v tomto ohledu dubnový meziměsíční nárůst počtu nově vydaných stavebních povolení o skoro 7 %. Obnovení produkce ve stavebnictví však bude zřejmě hodně pozvolné a za celý rok tak očekáváme její pokles o zhruba o 1 %, a to hlavně díky slabé první polovině roku.
Dnes zveřejněné indikátory z výrobního sektoru potvrzují probíhající výrazné oživení české ekonomiky. K tomu můžeme připočíst zprávu o snížení míry nezaměstnanosti za květen 3,9 %, zatímco jsme čekali 4,0 %. Z hlediska vývoje na finančním trhu dnes zveřejněná data nepřinášejí mnoho nového. Pro rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb ČNB na konci měsíce budou spíše důležitá vnímání pandemických rizik jednotlivými členy bankovní rady a důležitý bude i výsledek inflace za květen, který bude zveřejněn tento týden.
Zdroj: Komerční banka
Čtěte více
-
Průmysl dál roste, maloobchod je slabší, inflace zpomaluje
Průmyslová výroba: Vývoj indexu nákupních manažerů ukazuje na pokračující expanzi výrobního sektoru. Firmy rovněž uvádějí rostoucí objemy zakázek. Limitem jsou výrobní kapacity. Produkce aut se v listopadu vrátila do meziročního záporu a bude pravděpodobně silnější expanzi tlumit. V říjnu průmysl meziměsíčně přidal 3,0 % a v září 3,6 %. V listopadu čekáme výrazné zpomalení na 0,6 % (sezóně očištěno). Po očištění o kalendářní vlivy by to znamenalo zrychlení meziročního růstu průmyslu na 3,1 % a bez očištění pak 0,7 %. Nejistota odhadů zůstává v průběhu pandemických vln vysoká. Nicméně vývoj předstihových indikátorů v ČR i v zahraničí ukazuje, že by expanze výroby mohla navzdory horšící se aktuální pandemické situaci nadále pokračovat. Za celý rok 2020 by pokles průmyslu mohl dosáhnout zhruba 7 %. Naše prognóza z října počítala s celoročním poklesem průmyslu kolem 10 %, ale je zjevné, že výrobě se v průběhu druhé vlny pandemie dařilo citelně lépe a to především díky zahraniční poptávce. Pro letošní rok naše prognóza počítá s růstem průmyslové výroby o cca 9 %. -
Průmysl dohání předchozí propad
Česká průmyslová výroba v červnu oproti květnu vzrostla o silných 13,4 %. Její meziroční pokles se tak snížil na 11,9 % po předchozím propadu o celou jednu čtvrtinu procenta. Bez vlivu započtení pracovních dnů se meziroční pokles zmírnil na 7,0 %, přičemž zde analytické odhady včetně našeho počítaly s poklesem kolem 12 %. -
Průmysl dostal nečekaně silný úder
Koronavirová epidemie dopadla na český průmysl vskutku drtivě, když v dubnu způsobila meziroční propad produkce o 33,7 %, tedy suverénně největší v historii měření (např. během poslední krize z let 2008/09 šlo „pouze“ o něco málo přes 20 %). V meziměsíčním srovnání pak tento výkon po sezónním očištění odpovídá -23,4 %. Výsledek je tak ještě o poznání horší, než kolik činily odhady. Bídná dubnová kondice se promítla i do tržeb, které meziročně poklesly o 35,5 %, přičemž výrazněji se na propadu podepsaly snížené prodeje přes přímý vývoz (-41,7 %), než domácí (-27,3 %). Vzhledem k téměř totálnímu vypnutí české ekonomiky, kterého jsme byli v dubnu svědky, se jedná o logický vývoj. Kromě vynucených odstávek provozů na něm měly svůj podíl i absence zaměstnanců či problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Svou pozici si pod tlakem průmyslového útlumu již neudrželi ani všichni zaměstnanci, když jejich evidenční počet meziročně klesl o 3,2 % a jejich průměrná mzda o 5,6 % (ta přitom ještě v březnu rostla tempem přes 3 %). Naději na brzký obrat pak poněkud hasí údaje o nových zakázkách, kterých v dubnu meziročně ubylo 42 %, přičemž nejcitelnější úbytek byl zaznamenán ze zahraničí a konkrétně pak v automobilovém sektoru. -
Průmysl dostane přímý zásah až v číslech za duben, březnový citelný propad je „zahřívacím kolem“
Průmysl dostane přímý zásah až v číslech za duben, březnový citelný propad je „zahřívacím kolem“. Tuzemský průmysl se v březnu nakonec propadl méně, než se čekalo. V meziročním srovnání si pohoršil o 10,8 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg ovšem ve střední hodnotě svých odhadů počítali s propadem 13,6 procenta. Jedná se o nejvýraznější propad průmyslu v ČR od července 2016, kdy však byla příslušná data ovlivněna časováním celozávodních dovolených v tuzemských průmyslových podnicích. -
Průmysl eurozóny padá, v Německu je nejhůře za jedenáct let, česká koruna navzdory tomu však sílí, dnes prolomila další rekord
Průmysl eurozóny se plošně hroutí. V Německu se propadá nejvýrazněji od začátku roku 2009, kdy kulminovala světová finanční krize. Česká koruna však paradoxně dále sílí, dnes zhodnotila na svoji novou nejsilnější úroveň vůči euru od října 2012. Je její posilování udržitelné? -
Průmysl i maloobchod vykáže za květen solidní tempo růstu
Česká koruna se většinu včerejšího obchodního dne pohybovala kolem hodnoty 27,05 CZK/EUR. K této hranici se sesunula asi o 2 haléře po zveřejnění informací o květnové obchodní bilanci. Ta dosáhla rekordního přebytku v tomto měsíci, který činil CZK 18,2 mld. Na tomto historickém výsledku se podepsaly především velmi dobré exporty automobilového průmyslu na evropské trhy. Meziročně zmírnil i schodek bilance s komoditami, jejichž ceny jsou stále meziročně nižší. -
Průmysl i stavebnictví zažívají těžké časy
„Automobilky postupně obnovují výrobu motorových vozidel. Stále však mají problémy s odbytem. Pokud se poptávka po nákupu nových vozidel nezvýší, je možné, že dojde k dalším odstávkám ve výrobě,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. -
Průmysl i zahraniční obchod ČR překonaly očekávání, přebytek zahraničního obchodu je skoro nejvyšší v historii. Koruna v reakci posiluje na nejlepší kurs za dobu trvání druhé vlny pandemie
Průmyslová produkce v ČR za měsíc září překonala očekávání trhu, když meziročně poklesla nakonec jen o 1,5 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. Údaj zapadá do obrázku tuzemské ekonomiky, jež po utlumení první vlny pandemie solidně oživovala. Tento obrázek již podpořila například předběžná data za hrubý domácí produkt ve třetím letošním čtvrtletí, která rovněž předčila očekávání trhu. Rychlejší než předpokládané zotavování průmyslové výroby se v tom promítlo nemalou měrou. Meziroční propad průmyslu tlumil nejvýrazněji automobilový průmysl, který meziročně vzrostl, a to o 4,9 procenta. Naopak například strojírenský průmysl se dále propadal a zásadním způsobem se podílel na stažení celkové průmyslové výroby do červených čísel, ačkoli propad je znatelně mělčí, než se čekalo. Celkově letos průmysl poklesne o deset procent. -
Průmysl letos dopadá nejhůře za poslední měsíce. Škodí mu výpadky v dodávkách z Asie, brexit, posílení koruny i hrozba pandemické uzavírky
Tuzemská průmyslová výroba se v lednu v neočištěném vyjádření propadla nejvýrazněji od loňského srpna. Meziroční pokles čítající 4,4 procenta je ještě horší, než se čekalo. Trh ve střední hodnotě odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg předpokládal pokles o 4,3 procenta. -
Průmysl letos roste nejrapidněji v historii ČR od roku 1993, v dubnu o 55 procent. Za krizi typu „V“ ale platíme enormním zadlužením
Průmyslová výroba v ČR v dubnu rostla meziročně tempem 55,1 procenta. To je její nejvýraznější meziroční růst za celé období od vzniku České republiky v roce 1993. Jde o více než dvojnásobný růst v porovnání s dosavadním rekordem, dosaženým v červenci 1996, kdy průmysl meziročně přidal 24,5 procenta. -
Průmysl má zakázky díky nízkým cenám práce. Staví se rekordní počty bytů
„Český průmysl je konkurenceschopný díky kvalifikované pracovní síle, která je v porovnání se západní Evropou velice levná. Tato skutečnost zajišťuje průmyslníkům dostatek zakázek i když je v mnohých zemích Evropské unie patrné ekonomické ochlazení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. -
Průmysl na začátku roku mírně klesá
Průmyslová výroba v ČR na počátku roku meziměsíčně po očištění o sezónní a kalendářní vlivy klesla o 0,4 %. V meziročním vyjádření tak po prosincovém meziročním růstu o 8,0 % v lednu průmysl spadl o 4,4 %, což bylo prakticky v souladu s naším odhadem i očekáváním trhu. -
Průmysl není jen továrna s komínem
Budoucnost české ekonomiky spočívá ve využívání příležitostí v oblastech s vysokou přidanou hodnotou. Kulturní a kreativní průmysly spojují konkurenceschopnost a identitu České republiky. Ať už se jedná o architekturu, design, kulturní dědictví, tradiční česká řemesla, či podporu vývoje počítačových her a nejmodernějších technologií, tato odvětví akcentují především člověka a lidský talent ve své jedinečnosti. -
Průmyslníci jsou nejoptimističtější od června 2019
Český index nákupních manažerů ve výrobě v lednu vzrostl o 1,6 bodu na hodnotu 45,2. Tento výsledek pozitivně překvapil, když překonal tržní očekávání o šest desetin bodu. Došlo opět k poklesu objemu nových zakázek a výroby, avšak výrazně pomalejším tempem. Zaměstnanost podle průzkumu klesla v tomto měsíci nejrychleji od září 2009 zejména zásluhou nižšího objemu zakázek a výrazného poklesu rozpracovanosti. Výrobci projevují snahu nalákat nové zákazníky a ubírají tak ze svých marží. Cena výstupů tak klesala nejrychleji od roku 2016. Průmyslníky i nadále trápí velká míra nejistoty, pesimismus byl však nejnižší za poslední 4 měsíce. -
Průmyslová aktivita a důvěra spotřebitelů posílily dolar hlavně proti jenu
Euru ráno pomohla dohoda o německé vládní koalici a své zisky si společná měna z části ponechala, když se nyní obcho... -
Průmyslová aktivita v Česku vévodí středoevropskému regionu
Aktivita v průmyslovém sektoru ve středoevropském regionu roste. Zatímco ještě ke konci minulého roku se snižovala v Maďarsku, s novým rokem... -
Průmyslová produkce Británie a Německa zklamala, analýza EUR/GBP
Britská průmyslová produkce v červenci stagnovala (0,0 procent). Odhady ekonomů počítaly s 0,1 procentním posílen... -
Průmyslová produkce eurozóny zklamala
Průmyslová produkce v lednu v meziměsíčním měření klesla o 0,4 procenta. Nedokázala tak navázat na poměrně úspě&s... -
Průmyslová produkce pokračuje ve svižném meziměsíčním růstu
Oživení české ekonomiky pokračovalo také v červenci. To potvrzují dnešní data průmyslové produkce, která vzrostla oproti červnu o 5,7 %, ve srovnání s loňským rokem však byla stále o 5 % nižší. Výsledek byl tak o necelé dva procentní body lepší, než trh čekal a ve směru nižšího poklesu byl revidován i červnový výsledek. Ačkoliv výroba v průmyslu za loňskem i nadále zaostává, je zjevné, že pokoronavirový propad produkce výrobní sektor postupně odmazává, a to rychleji než se čekalo. K tomu mu pomáhá především nárůst poptávky ze zahraničí s tím, jak k oživení dochází také v ostatních ekonomikách. Výrazně se situace zlepšila také v automobilovém průmyslu, kde již produkce klesala meziročně jen o 0,7 %. Dobrou zprávou je i nárůst hodnoty tamních nových zakázek, která se zvýšila o necelých 10 %. Celkově se však hodnota nových zakázek v průmyslu snížila o 3,6 %, zejména vlivem strojírenského a chemického průmyslu, který se stále nachází ve výrazném poklesu. -
Průmyslová produkce v eurozóně zkoriguje výborný lednový výsledek
Americký dolar v minulém týdnu výrazně oslabil. Proti euru ztratil necelá dvě procenta. Hlavní ránu mu hned z kraje týdne zasadila prezidentka Fedu Janet Yellen, která zdůraznila, že při zvyšování úrokových sazeb je nutná opatrnost. Na konci týdne dolaru už ani nepomohl dobrý report z trhu práce, který ukázal nejenom na další velmi slušný růst nových pracovních míst, ale mírně překvapil i rychlejším růstem hodinové mzdy. Míra nezaměstnanosti sice o desetinku stoupla, ale to hlavně kvůli rostoucí míře participace. Navíc euro podpořily údaje o spotřebitelských cenách. Inflace byla vyšší v Německu i za celou eurozónu. Předstihové indikátory PMI nadále ukazují na dobrý růst evropské ekonomiky. Kurz EUR/USD tak vstupuje do nového týden těsně pod úrovní 1,1400.