Průmysl není jen továrna s komínem

Čtěte více

• Průmysl letos roste nejrapidněji v historii ČR od roku 1993, v dubnu o 55 procent. Za krizi typu „V“ ale platíme enormním zadlužením
  Průmyslová výroba v ČR v dubnu rostla meziročně tempem 55,1 procenta. To je její nejvýraznější meziroční růst za celé období od vzniku České republiky v roce 1993. Jde o více než dvojnásobný růst v porovnání s dosavadním rekordem, dosaženým v červenci 1996, kdy průmysl meziročně přidal 24,5 procenta.
• Průmysl má nakročeno k celoročnímu dvoucifernému růstu
  Průmyslová produkce v dubnu meziměsíčně pokračovala v expanzi mírně nad odhady navzdory omezeným dodávkám výrobních komponent. Meziroční srovnání je extrémně silně umocněno loňským propadem. Zahraniční obchod překvapil silným meziměsíčním růstem zejména na straně exportu. Stavebnictví v dubnu setrvalo v útlumu. Z hlediska finančního trhu data z výroby překvapila jen mírně pozitivně.
• Průmysl má strach z vysokých cen a slabé poptávky
  Situace v českém průmyslu se mění. Hlavní problém posledních dvou let - rozbité výrobní řetězce - pomalu ustupuje do pozadí. To ale neznamená, že s lepší dostupností polovodičů se automaticky blýská na lepší časy. Novým zásadním problémem jsou vysoké vstupní ceny (zejména energií) a slábnoucí poptávka, která zjevně v řadě oblastí nedokáže dobře strávit rychlý cenový nárůst.
• Průmysl má zakázky díky nízkým cenám práce. Staví se rekordní počty bytů
  „Český průmysl je konkurenceschopný díky kvalifikované pracovní síle, která je v porovnání se západní Evropou velice levná. Tato skutečnost zajišťuje průmyslníkům dostatek zakázek i když je v mnohých zemích Evropské unie patrné ekonomické ochlazení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl meziměsíčně v plusu, automobilky nadále brzdou
  Tuzemská průmyslová výroba zůstala dle očekávání v útlumu i na počátku posledního čtvrtletí. V říjnu produkce poklesla meziročně (bez očištění o kalendářní vlivy) o 7,4 %, více než činil medián trhu (6,8 %). Stejně jako tomu bylo v září, zhoršil celkový výsledek především automobilový sektor, kde objem výroby meziročně ztrácel 32,9 %. Po očištění o kalendářní vlivy meziroční pokles dosahoval 4,9 %. Oproti září se ovšem dostavilo navýšení celkového objemu výroby o necelé 1 %. Jedná se tak o vylepšení po meziměsíčním poklesu o 3,0 % o měsíc dříve.
• Průmysl mírně vyšší, ale bilance zahraničního obchodu v mínusu
  Průmyslová výroba vykázala v červnu lepší než očekávaný výsledek, když meziměsíčně vzrostla o 1 % (čekala se víceméně stagnace), což stačilo na meziroční růst o 11,4 % (medián odhadu 8,3 %). Po odvětví kovu (+2,2pb) přidala druhý nejvyšší příspěvek výroba automobilů (+1,3pb). I export se udržel meziročně nad 10 %, nicméně meziměsíčně (po očištění) se dostavil pokles poblíž 2 %. Příchozí data si tak notují se včera zveřejněnými maloobchodními tržbami, které také dopadly lépe, než se čekalo. To v souhrnu ukazuje, že domácí poptávka byla i v závěru druhého kvartálu silná a podporovala ekonomiku. Z tohoto pohledu se pak může zdát překvapivé, že předběžný odhad HDP v 2Q21 odhalil růst pouze o 0,6 % mezičtvrtletně. Přitom řada evropských ekonomik svižně rostla a HDP eurozóny jako celku vzrostlo o 2 %. Jak jsme argumentovali v naší nové strategii, za překvapivě nižším růstem vidíme zahraniční obchod a červnová statistika je další indikací tímto směrem. Saldo zahraničního obchodu překvapilo schodkem 7 mld. Kč, zatímco jsme shodně s trhem počítali s přebytkem poblíž 20 mld. Kč. Současně byla snížena i květnová bilance o necelé 2 mld. Kč.
• Průmysl může kvůli povolenkám odejít z EU třeba do Číny, ale domácnosti nikam neodejdou. Proto pro spekulanty představují povolenky pro domácnosti zaručenější zdroj zisku
  Ďábelskost nových povolenek pro domácnosti (EU ETS 2) spočívá v tom, že zatímco ekonomiku lze zbavit průmyslu, deindustrializovat, nelze ji zbavit domácností. Zatímco podnik se kvůli již existujícím průmyslovým povolenkám (EU ETS 1) přestěhuje třeba do Číny, domácnost bude odsouzena si chystanou povolenku EU ETS 2 v ceně vytápění nebo pohonných hmot kupovat stále.
• Průmysl na konci roku v útlumu
  Slabší prosincové výsledky průmyslu nejsou žádným překvapením. Už průběžné zprávy o vývoji v automobilovém průmyslu dávaly tušit, že závěr roku nebude z hlediska výkonu našeho největšího odvětví nijak oslnivý. Problémem ovšem není nezájem zákazníků, ale přetrvávající nedostatek komponent zejména pro automobilový průmysl.
• Průmysl na rozcestí
  Průmyslová výroba bez kalendářního očištění vzrostla v září meziročně o 3,6 %, což je výsledek mezi naší optimističtější, a naopak pesimističtější prognózou trhu. V reálném vyjádření pak byla vyšší pouze o 0,4 %. Meziměsíčně se pak zvýšila o 1,1 %, což ovšem není překvapivé vzhledem k srpnovému poklesu, který byl do značné míry ovlivněn celozávodními dovolenými.
• Průmysl na začátku roku mírně klesá
  Průmyslová výroba v ČR na počátku roku meziměsíčně po očištění o sezónní a kalendářní vlivy klesla o 0,4 %. V meziročním vyjádření tak po prosincovém meziročním růstu o 8,0 % v lednu průmysl spadl o 4,4 %, což bylo prakticky v souladu s naším odhadem i očekáváním trhu.
• Průmysl nepotěšil, stavební produkce nejvýše za šestnáct let
  Srpnový výsledek průmyslové produkce přinesl zklamání a oproti tržnímu konsensu byl výrazně nižší. Situace v klíčovém zpracovatelském segmentu se dále zhoršovala, když výroba zde zaznamenala již čtvrtý meziměsíční pokles v řadě. Silně klesala i hodnota nových zakázek. Naopak stavebnictví vykázalo v reálném vyjádření nejlepší výsledek za více než šestnáct let. Daří se oběma komponentám tohoto sektoru, prim ale hraje inženýrské stavitelství, kde se projevují zejména velké infrastrukturní stavby financované většinou z veřejných prostředků.
• Průmyslníci bojují s válkou a inflací statečně
  PMI index tuzemské průmyslové aktivity v dubnu mírně klesl na 54,4 bodu z březnových 54,7 bodu. Výsledek trhy překvapil pozitivně, tržní očekávání bylo znatelně níže (53,6 bodu), náš odhad byl naopak optimističtější (55,4 bodu). Dubnový pokles indexu jde zejména na vrub válečné nejistoty na straně jedné a vysoké inflace na straně druhé.
• Průmyslníci jsou nejoptimističtější od června 2019
  Český index nákupních manažerů ve výrobě v lednu vzrostl o 1,6 bodu na hodnotu 45,2. Tento výsledek pozitivně překvapil, když překonal tržní očekávání o šest desetin bodu. Došlo opět k poklesu objemu nových zakázek a výroby, avšak výrazně pomalejším tempem. Zaměstnanost podle průzkumu klesla v tomto měsíci nejrychleji od září 2009 zejména zásluhou nižšího objemu zakázek a výrazného poklesu rozpracovanosti. Výrobci projevují snahu nalákat nové zákazníky a ubírají tak ze svých marží. Cena výstupů tak klesala nejrychleji od roku 2016. Průmyslníky i nadále trápí velká míra nejistoty, pesimismus byl však nejnižší za poslední 4 měsíce.
• Průmyslníkům kazí náladu válečná nejistota a inflace
  PMI index tuzemské průmyslové aktivity v březnu klesl na 54,7 bodu z únorových 56,5 bodu. Výsledek byl mírně pod tržním očekáváním (55,3 bodu) i naším odhadem (55,5 bodu). Pokles indexu jde jednoznačně na vrub válečného konfliktu na Ukrajině.
• Průmyslová aktivita a důvěra spotřebitelů posílily dolar hlavně proti jenu
  Euru ráno pomohla dohoda o německé vládní koalici a své zisky si společná měna z části ponechala, když se nyní obcho...
• Průmyslová aktivita v Česku vévodí středoevropskému regionu
  Aktivita v průmyslovém sektoru ve středoevropském regionu roste. Zatímco ještě ke konci minulého roku se snižovala v Maďarsku, s novým rokem...
• Průmyslová aktivita v USA už jen stagnuje
  Průzkum ISM ukázal, že aktivita v americkém výrobním sektoru za říjen dál ztrácí tempo. Už září bylo pouze o drobném růstu, když hlavní index dosáhl 50,9 bodu oproti neutrálním 50. Říjen pak přinesl pokles na 50,2 b. I tak je ale výsledek o chlup lepší, než se čekalo.
• Průmyslová aktivita zůstává v hlubokém útlumu
  Tuzemský PMI průmyslové aktivity za červenec pozitivně překvapil. Po červnových 40,8 bodu totiž index za červenec vzrostl na 41,4 bodu a překonal veškerá tržní očekávání včetně našeho nejoptimističtějšího odhadu na trhu ve výši 41,0 bodu. Trh přitom v průměru počítal se zhoršením ukazatele na 40,1 bodu.
• Průmyslová a stavební výroba další signál stagnace české ekonomiky
  „Duben přinesl další signál zpomalení české ekonomiky. Poté, co v prvním kvartálu byl mezičtvrtletní růst HDP nulový a meziročně zaznamenal HDP poprvé od prvního čtvrtletí 2021 pokles, tak ani první měsíc druhého čtvrtletí nevěstí mnoho dobrého. Dubnová průmyslová produkce poklesla meziměsíčně o 1,9 %. Meziročně sice vzrostla o 1,2 %, ale to je to dáno nižší loňskou srovnávací základnou, kdy byla v hlubokých problémech výroba automobilů.
• Průmyslová deflace a další zdražení potravinářů
  Výsledek červencových cen výrobců potvrdil trend posledních měsíců – zatímco průmyslová inflace zůstává výrazně utlumená, v zemědělství a zejména potravinářském sektoru jsou cenové tlaky stále zvýšené. Ceny ve stavebnictví (2,6 %) a v sektoru služeb (4,1 %) pak vykazují relativně stabilní meziroční cenovou dynamiku oproti červnu.