Průmysl i zahraniční obchod ČR překonaly očekávání, přebytek zahraničního obchodu je skoro nejvyšší v historii. Koruna v reakci posiluje na nejlepší kurs za dobu trvání druhé vlny pandemie

Čtěte více

• Průmysl eurozóny vykázal jen mírné zlepšení
  Průmyslová výroba v říjnu klesla o 0,7 % meziměsíčně a o 6,6 % meziročně oproti revidovaným -1 % m/m a -6,8 % y/y. Trhy očekávaly lepší výsledek -0,3 % meziměsíčně a -4,6 % meziročně.
• Průmysl eurozóny zpomalil
  Průmyslová výroba v listopadu zpomalila na 2 % meziročně oproti 3,4 % v říjnu. Trhy očekávaly větší zpomalení na 0,8 % meziročně.
• Průmysl eurozóny zrychlil
  Průmyslová výroba v lednu vzrostla o 0,7 % meziměsíčně a o 0,9 % meziročně oproti revidovanému poklesu v prosinci -1,3 % m/m a -2 % y/y. Trhy očekávaly růst o 0,3 % meziměsíčně i meziročně.
• Průmysl eurozóny zrychlil
  Průmyslová výroba v září zrychlila na 4,9 % meziročně oproti revidovaným 2,8 % v srpnu. Trhy očekávaly zrychlení 3 % meziročně.
• Průmysl eurozóny zrychlil
  Průmyslová výroba v březnu zrychlila o 3,6 % meziročně oproti revidovaným 1 % v únoru. Trhy očekávaly zrychlení o 2,2 % meziročně.
• Průmysl hlásí nejlepší náladu za tři roky. Pomáhají nové zakázky i slabší cenové tlaky
  Tuzemský průmysl hlásí na začátku prázdnin dobré zprávy. Nálada mezi výrobními firmami je podle indexu nákupních manažerů PMI nejlepší od roku 2022, když v červnu vzrostla z 52,2 na 53,9 bodu. Za nad očekávání dobrým výsledkem stojí kombinace rychle rostoucího objemu nových zakázek a výroby, stabilizace zaměstnanosti i pozvolný ústup cenových tlaků v průmyslu.
• Průmysl hlásí úspěšný konec loňského roku
  Průmyslová produkce vzrostla v prosinci meziměsíčně o 0,4 % v reálném vyjádření a meziročně dokonce o 3,8 %. Bez kalendářního očištění byl růst silnější (6,8 %), když svou roli sehrál vyšší počet pracovních dní. Přesto se jedná po listopadu o další velmi povzbudivý výsledek, přičemž obrázek vylepšuje skokový nárůst nových zakázek. Po loňském zvýšení průmyslové produkce o 1,5 %, které bylo v souladu s našimi posledními odhady, má průmysl našlápnuto, aby se mu v letošním roce dařilo ještě lépe.
• Průmysl i maloobchod vykáže za květen solidní tempo růstu
  Česká koruna se většinu včerejšího obchodního dne pohybovala kolem hodnoty 27,05 CZK/EUR. K této hranici se sesunula asi o 2 haléře po zveřejnění informací o květnové obchodní bilanci. Ta dosáhla rekordního přebytku v tomto měsíci, který činil CZK 18,2 mld. Na tomto historickém výsledku se podepsaly především velmi dobré exporty automobilového průmyslu na evropské trhy. Meziročně zmírnil i schodek bilance s komoditami, jejichž ceny jsou stále meziročně nižší.
• Průmysl i stavebnictví se propadají a vyhlídky příliš pozitivní nejsou
  „Problémy českého průmyslu a s ním i celé ekonomiky se dále prohlubují. V červenci se průmyslová produkce meziročně propadla o 2,8 %, přičemž již v červnu její růst zpomalil na 0,9 % z květnových 1,4 %. Nicméně i v těchto měsících růst táhla jen výroba automobilů a ostatní odvětví více méně stagnovala. Automobilová výroba však těžila primárně z odložené poptávky z dob čipové krize. Bylo jen otázkou času, jak dlouho ještě udrží nad vodou celý český průmysl, který prochází recesí. Damoklovým mečem visícím nad českým průmyslem je už řadu měsíců klesající hodnota nových zakázek. V červenci 2023 opět meziročně klesla, a to o 3,0 %. Propadly se přitom jak nové zakázky ze zahraničí, tak zakázky tuzemské,“ komentuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Průmysl i stavebnictví zažívají těžké časy
  „Automobilky postupně obnovují výrobu motorových vozidel. Stále však mají problémy s odbytem. Pokud se poptávka po nákupu nových vozidel nezvýší, je možné, že dojde k dalším odstávkám ve výrobě,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl i zahraniční obchod také ve slabším tempu
  Na včerejší pesimistický výsledek českého maloobchodu dnes navázal i průmysl a zahraniční obchod. Průmysl sice rostl, ale meziročně jen o 3,1 %. Pět procentních bodů do výsledku připsal automotive, většina zbylých odvětví tak klesala. Náš odhad byl nejnižší na trhu (+3,6 % vs konsenzus +7,2 %), přesto výsledek skončil i pod ním. Meziměsíčně produkce poklesla o 3,7 %, zejména v důsledku zpomalení v automotive. Deficit zahraničního obchodu se pak nečekaně prohloubil ze zářijových 14,1 mld. Kč na 26,8 mld. Kč. Nepříznivě působila opět bilance s minerálními palivy. Většina navýšení deficitu proti předchozímu měsíci šla na vrub obchodování se státy mimo EU.
• Průmysl je odolnější, než se čekalo. Pomáhá mu obnova mezinárodních dodavatelských řetězců
  Průmyslová výroba v září překonala většinu expertních odhadů. V meziročním pohledu vykázala růst 8,3 procenta, zatímco mezinárodní experti oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze 7,2 procenta. Důvodem výraznějšího než očekávaného růst je zaprvé to, že rychleji v porovnání s předpoklady odeznívají problémy se zajištěním dodávek a obnovují se mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce. Zadruhé pak to, že český průmysl vykazuje vyšší než předpokládanou míru odolnosti vůči ochabující poptávce, jež je důsledkem probíhajícího ekonomického útlumu u nás i v zahraničí.
• Průmysl je v červnu v plusu
  Český průmysl v červnu skončil lehce nad našimi očekáváními a vzrostl o 0,5 % meziměsíčně a 1,7 % meziročně. Celkové číslo však skrývá poměrně výrazné rozdíly napříč jednotlivými sektory. Viditelně se vylepšuje situace v sektoru automotive, kde polevuje napětí v subdodavatelských řetězcích a produkce roste.
• Průmysl ke konci roku rostl, dočkáme se v roce 2026 zrychlení
  Český průmysl rostl v prosinci o 3,8 % meziročně (0,4 % meziměsíčně) – což je lehce nad naším odhadem i odhadem trhu. Na druhé straně růst zůstává značně nerovnoměrný. Ke konci uplynulého roku táhly průmysl zejména producenti kovových výrobků, elektrických zařízení a konečně i strojírenství. To na druhou stranu nadále nevykazuje nijak oslnivé nárůsty nových zakázek.
• Průmysl konečně nastiňuje možný obrat k lepšímu
  Index nákupních manažerů (PMI) v květnu konečně vzrostl, když z dubnových 44,7 bodů povýšil na 46,1. Nálada zůstává stále v pesimistickém teritoriu, ale vyhlídky jsou již méně negativní, než byly v dosavadní části roku. Stále se projevuje mírný růst cen vstupů a slabá poptávka po zboží, pokles nových zakázek je ale pozvolnější.
• Průmysl letos dopadá nejhůře za poslední měsíce. Škodí mu výpadky v dodávkách z Asie, brexit, posílení koruny i hrozba pandemické uzavírky
  Tuzemská průmyslová výroba se v lednu v neočištěném vyjádření propadla nejvýrazněji od loňského srpna. Meziroční pokles čítající 4,4 procenta je ještě horší, než se čekalo. Trh ve střední hodnotě odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg předpokládal pokles o 4,3 procenta.
• Průmysl letos roste nejrapidněji v historii ČR od roku 1993, v dubnu o 55 procent. Za krizi typu „V“ ale platíme enormním zadlužením
  Průmyslová výroba v ČR v dubnu rostla meziročně tempem 55,1 procenta. To je její nejvýraznější meziroční růst za celé období od vzniku České republiky v roce 1993. Jde o více než dvojnásobný růst v porovnání s dosavadním rekordem, dosaženým v červenci 1996, kdy průmysl meziročně přidal 24,5 procenta.
• Průmysl má nakročeno k celoročnímu dvoucifernému růstu
  Průmyslová produkce v dubnu meziměsíčně pokračovala v expanzi mírně nad odhady navzdory omezeným dodávkám výrobních komponent. Meziroční srovnání je extrémně silně umocněno loňským propadem. Zahraniční obchod překvapil silným meziměsíčním růstem zejména na straně exportu. Stavebnictví v dubnu setrvalo v útlumu. Z hlediska finančního trhu data z výroby překvapila jen mírně pozitivně.
• Průmysl má strach z vysokých cen a slabé poptávky
  Situace v českém průmyslu se mění. Hlavní problém posledních dvou let - rozbité výrobní řetězce - pomalu ustupuje do pozadí. To ale neznamená, že s lepší dostupností polovodičů se automaticky blýská na lepší časy. Novým zásadním problémem jsou vysoké vstupní ceny (zejména energií) a slábnoucí poptávka, která zjevně v řadě oblastí nedokáže dobře strávit rychlý cenový nárůst.
• Průmysl má zakázky díky nízkým cenám práce. Staví se rekordní počty bytů
  „Český průmysl je konkurenceschopný díky kvalifikované pracovní síle, která je v porovnání se západní Evropou velice levná. Tato skutečnost zajišťuje průmyslníkům dostatek zakázek i když je v mnohých zemích Evropské unie patrné ekonomické ochlazení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.