Průmysl má strach z vysokých cen a slabé poptávky

Čtěte více

• Průmysl i zahraniční obchod nadále odolávají nepříznivému mezinárodnímu prostředí, byť výsledky zahraničního obchodu „kazí“ dovoz drahých energií
  Srpnová čísla z českého průmyslu a zahraničního obchodu i nadále demonstrují odolnost české ekonomiku vůči nepříznivému mezinárodnímu prostředí, na němž je silně závislá. Tuzemský průmysl pokračuje v poměrně solidním výkonu, přičemž ten není tažen pouze jedním či dvěma odvětvími. Průmyslová produkce v srpnu meziročně reálně vzrostla o 2,6 procenta a meziměsíčně o 0,3 procenta.
• Průmysl i zahraniční obchod také ve slabším tempu
  Na včerejší pesimistický výsledek českého maloobchodu dnes navázal i průmysl a zahraniční obchod. Průmysl sice rostl, ale meziročně jen o 3,1 %. Pět procentních bodů do výsledku připsal automotive, většina zbylých odvětví tak klesala. Náš odhad byl nejnižší na trhu (+3,6 % vs konsenzus +7,2 %), přesto výsledek skončil i pod ním. Meziměsíčně produkce poklesla o 3,7 %, zejména v důsledku zpomalení v automotive. Deficit zahraničního obchodu se pak nečekaně prohloubil ze zářijových 14,1 mld. Kč na 26,8 mld. Kč. Nepříznivě působila opět bilance s minerálními palivy. Většina navýšení deficitu proti předchozímu měsíci šla na vrub obchodování se státy mimo EU.
• Průmysl jede dál, noví tahouni na obzoru?
  Průmysl v červenci rostl o +3,1 %, což je sice lehce za naším očekáváním, ale stále konzistentní s našimi sázkami na mírnou akceleraci české ekonomiky v druhé polovině roku. Zajímavější je však pohled do „podpalubí“ českého průmyslu, kde se trochu začíná měnit poměr sil mezi úspěšnými a neúspěšnými sektory. Výrazné rozdíly mezi výkonem jednotlivých sektorů provázejí český průmysl minimálně od energetické krize, kdy při troše zjednodušení začal táhnout průmyslovou výrobu vzhůru úspěšný automotive s navazujícími sektory a dolů ho naopak srážely energeticky náročné výroby v čele se zpracovateli kovů nebo chemickým průmyslem.
• Průmysl je odolnější, než se čekalo. Pomáhá mu obnova mezinárodních dodavatelských řetězců
  Průmyslová výroba v září překonala většinu expertních odhadů. V meziročním pohledu vykázala růst 8,3 procenta, zatímco mezinárodní experti oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze 7,2 procenta. Důvodem výraznějšího než očekávaného růst je zaprvé to, že rychleji v porovnání s předpoklady odeznívají problémy se zajištěním dodávek a obnovují se mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce. Zadruhé pak to, že český průmysl vykazuje vyšší než předpokládanou míru odolnosti vůči ochabující poptávce, jež je důsledkem probíhajícího ekonomického útlumu u nás i v zahraničí.
• Průmysl je v červnu v plusu
  Český průmysl v červnu skončil lehce nad našimi očekáváními a vzrostl o 0,5 % meziměsíčně a 1,7 % meziročně. Celkové číslo však skrývá poměrně výrazné rozdíly napříč jednotlivými sektory. Viditelně se vylepšuje situace v sektoru automotive, kde polevuje napětí v subdodavatelských řetězcích a produkce roste.
• Průmysl ke konci roku rostl, dočkáme se v roce 2026 zrychlení
  Český průmysl rostl v prosinci o 3,8 % meziročně (0,4 % meziměsíčně) – což je lehce nad naším odhadem i odhadem trhu. Na druhé straně růst zůstává značně nerovnoměrný. Ke konci uplynulého roku táhly průmysl zejména producenti kovových výrobků, elektrických zařízení a konečně i strojírenství. To na druhou stranu nadále nevykazuje nijak oslnivé nárůsty nových zakázek.
• Průmysl konečně nastiňuje možný obrat k lepšímu
  Index nákupních manažerů (PMI) v květnu konečně vzrostl, když z dubnových 44,7 bodů povýšil na 46,1. Nálada zůstává stále v pesimistickém teritoriu, ale vyhlídky jsou již méně negativní, než byly v dosavadní části roku. Stále se projevuje mírný růst cen vstupů a slabá poptávka po zboží, pokles nových zakázek je ale pozvolnější.
• Průmysl letos dopadá nejhůře za poslední měsíce. Škodí mu výpadky v dodávkách z Asie, brexit, posílení koruny i hrozba pandemické uzavírky
  Tuzemská průmyslová výroba se v lednu v neočištěném vyjádření propadla nejvýrazněji od loňského srpna. Meziroční pokles čítající 4,4 procenta je ještě horší, než se čekalo. Trh ve střední hodnotě odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg předpokládal pokles o 4,3 procenta.
• Průmysl letos roste nejrapidněji v historii ČR od roku 1993, v dubnu o 55 procent. Za krizi typu „V“ ale platíme enormním zadlužením
  Průmyslová výroba v ČR v dubnu rostla meziročně tempem 55,1 procenta. To je její nejvýraznější meziroční růst za celé období od vzniku České republiky v roce 1993. Jde o více než dvojnásobný růst v porovnání s dosavadním rekordem, dosaženým v červenci 1996, kdy průmysl meziročně přidal 24,5 procenta.
• Průmysl má nakročeno k celoročnímu dvoucifernému růstu
  Průmyslová produkce v dubnu meziměsíčně pokračovala v expanzi mírně nad odhady navzdory omezeným dodávkám výrobních komponent. Meziroční srovnání je extrémně silně umocněno loňským propadem. Zahraniční obchod překvapil silným meziměsíčním růstem zejména na straně exportu. Stavebnictví v dubnu setrvalo v útlumu. Z hlediska finančního trhu data z výroby překvapila jen mírně pozitivně.
• Průmysl má zakázky díky nízkým cenám práce. Staví se rekordní počty bytů
  „Český průmysl je konkurenceschopný díky kvalifikované pracovní síle, která je v porovnání se západní Evropou velice levná. Tato skutečnost zajišťuje průmyslníkům dostatek zakázek i když je v mnohých zemích Evropské unie patrné ekonomické ochlazení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl meziměsíčně v plusu, automobilky nadále brzdou
  Tuzemská průmyslová výroba zůstala dle očekávání v útlumu i na počátku posledního čtvrtletí. V říjnu produkce poklesla meziročně (bez očištění o kalendářní vlivy) o 7,4 %, více než činil medián trhu (6,8 %). Stejně jako tomu bylo v září, zhoršil celkový výsledek především automobilový sektor, kde objem výroby meziročně ztrácel 32,9 %. Po očištění o kalendářní vlivy meziroční pokles dosahoval 4,9 %. Oproti září se ovšem dostavilo navýšení celkového objemu výroby o necelé 1 %. Jedná se tak o vylepšení po meziměsíčním poklesu o 3,0 % o měsíc dříve.
• Průmysl mírně vyšší, ale bilance zahraničního obchodu v mínusu
  Průmyslová výroba vykázala v červnu lepší než očekávaný výsledek, když meziměsíčně vzrostla o 1 % (čekala se víceméně stagnace), což stačilo na meziroční růst o 11,4 % (medián odhadu 8,3 %). Po odvětví kovu (+2,2pb) přidala druhý nejvyšší příspěvek výroba automobilů (+1,3pb). I export se udržel meziročně nad 10 %, nicméně meziměsíčně (po očištění) se dostavil pokles poblíž 2 %. Příchozí data si tak notují se včera zveřejněnými maloobchodními tržbami, které také dopadly lépe, než se čekalo. To v souhrnu ukazuje, že domácí poptávka byla i v závěru druhého kvartálu silná a podporovala ekonomiku. Z tohoto pohledu se pak může zdát překvapivé, že předběžný odhad HDP v 2Q21 odhalil růst pouze o 0,6 % mezičtvrtletně. Přitom řada evropských ekonomik svižně rostla a HDP eurozóny jako celku vzrostlo o 2 %. Jak jsme argumentovali v naší nové strategii, za překvapivě nižším růstem vidíme zahraniční obchod a červnová statistika je další indikací tímto směrem. Saldo zahraničního obchodu překvapilo schodkem 7 mld. Kč, zatímco jsme shodně s trhem počítali s přebytkem poblíž 20 mld. Kč. Současně byla snížena i květnová bilance o necelé 2 mld. Kč.
• Průmysl může kvůli povolenkám odejít z EU třeba do Číny, ale domácnosti nikam neodejdou. Proto pro spekulanty představují povolenky pro domácnosti zaručenější zdroj zisku
  Ďábelskost nových povolenek pro domácnosti (EU ETS 2) spočívá v tom, že zatímco ekonomiku lze zbavit průmyslu, deindustrializovat, nelze ji zbavit domácností. Zatímco podnik se kvůli již existujícím průmyslovým povolenkám (EU ETS 1) přestěhuje třeba do Číny, domácnost bude odsouzena si chystanou povolenku EU ETS 2 v ceně vytápění nebo pohonných hmot kupovat stále.
• Průmysl na konci roku v útlumu
  Slabší prosincové výsledky průmyslu nejsou žádným překvapením. Už průběžné zprávy o vývoji v automobilovém průmyslu dávaly tušit, že závěr roku nebude z hlediska výkonu našeho největšího odvětví nijak oslnivý. Problémem ovšem není nezájem zákazníků, ale přetrvávající nedostatek komponent zejména pro automobilový průmysl.
• Průmysl na rozcestí
  Průmyslová výroba bez kalendářního očištění vzrostla v září meziročně o 3,6 %, což je výsledek mezi naší optimističtější, a naopak pesimističtější prognózou trhu. V reálném vyjádření pak byla vyšší pouze o 0,4 %. Meziměsíčně se pak zvýšila o 1,1 %, což ovšem není překvapivé vzhledem k srpnovému poklesu, který byl do značné míry ovlivněn celozávodními dovolenými.
• Průmysl na začátku roku mírně klesá
  Průmyslová výroba v ČR na počátku roku meziměsíčně po očištění o sezónní a kalendářní vlivy klesla o 0,4 %. V meziročním vyjádření tak po prosincovém meziročním růstu o 8,0 % v lednu průmysl spadl o 4,4 %, což bylo prakticky v souladu s naším odhadem i očekáváním trhu.
• Průmysl není jen továrna s komínem
  Budoucnost české ekonomiky spočívá ve využívání příležitostí v oblastech s vysokou přidanou hodnotou. Kulturní a kreativní průmysly spojují konkurenceschopnost a identitu České republiky. Ať už se jedná o architekturu, design, kulturní dědictví, tradiční česká řemesla, či podporu vývoje počítačových her a nejmodernějších technologií, tato odvětví akcentují především člověka a lidský talent ve své jedinečnosti.
• Průmysl nepotěšil, stavební produkce nejvýše za šestnáct let
  Srpnový výsledek průmyslové produkce přinesl zklamání a oproti tržnímu konsensu byl výrazně nižší. Situace v klíčovém zpracovatelském segmentu se dále zhoršovala, když výroba zde zaznamenala již čtvrtý meziměsíční pokles v řadě. Silně klesala i hodnota nových zakázek. Naopak stavebnictví vykázalo v reálném vyjádření nejlepší výsledek za více než šestnáct let. Daří se oběma komponentám tohoto sektoru, prim ale hraje inženýrské stavitelství, kde se projevují zejména velké infrastrukturní stavby financované většinou z veřejných prostředků.
• Průmyslníci bojují s válkou a inflací statečně
  PMI index tuzemské průmyslové aktivity v dubnu mírně klesl na 54,4 bodu z březnových 54,7 bodu. Výsledek trhy překvapil pozitivně, tržní očekávání bylo znatelně níže (53,6 bodu), náš odhad byl naopak optimističtější (55,4 bodu). Dubnový pokles indexu jde zejména na vrub válečné nejistoty na straně jedné a vysoké inflace na straně druhé.