Jaký bude rok 2021 ekonomicky? Těžký a plný změn

Pro statisíce českých domácností bude rok 2021 nejtěžším za posledních bezmála deset let. Budou čelit citelnému poklesu příjmů či vzrůstající hrozbě propuštění z práce, a to zejména ty, jejichž členové jsou zaměstnáním či podnikáním tak či onak navázáni na turistický ruch, gastronomii, sektor kultury či ubytování a obecně sektor služeb. 

Nedostatečnou náplastí na tuto bolest bude příznivý vývoj cen energií, zejména elektřiny, která zlevní i o pět až deset procent. Ale také potravin, které nebudou v roce 2021 zdražovat tak citelně jako letos, byť nelze vyloučit přechodné rapidní zdražení třeba ovoce nebo zeleniny. 

S výjimkou Pražanů, resp. Prahy, kde je třeba hodně investovat do rozvodné sítě, mohou české domácnosti počítat také s levnějším plynem. Navíc zejména v první polovině roku 2021 bude řada tuzemských firem a zaměstnavatelů stále ve velké míře upřednostňovat režim práce „home office“, takže Češi budou více spotřebovávat energie „u sebe doma“. Bohužel jim podraží také voda, resp. vodné a točné, a to až o pět procent. Důvodem je paradoxně pokles spotřeby vody i méně odpadních vod, což je důsledek slabší ekonomické aktivity v době koronavirové krize a například i zavřených bazénů či sportovních a wellness center. Tento pokles ovšem zhoršuje vodárenským společnostem hospodaření, neboť při nižším objemu dodané vody a odvedené vody odpadní čelí stále stejným – a dokonce vyšším – fixním nákladům, jako je nájemné či mzdy. Přitom musí rovněž investovat do často zastaralých vodovodních řadů. 

Vzhledem k tomu, že nemovitostní trh v Česku jako celku koronavirová krize zatím příliš nezchladila, ve většině míst republiky se lidé musí připravit na další růst cen nájemného, do pěti procent.  

Celkové zdražování přesto všechno nebude tak výrazné jako letos, avšak protože si mnohem více domácností než letos pohorší příjmově, nezapíše se rok 2021 do hospodářských dějin země zlatým písmem a naše peněženky na něj rády vzpomínat určitě nebudou.  

Navíc bude plný změn, včetně „malé revoluce“ v oblasti daní. Které jsou ty nejpodstatnější změny z hlediska hospodaření běžné domácnosti? 

1)     Takzvané zrušení superhrubé mzdy, neboli změna základu zdaňování pracovního příjmu zaměstnanců 

-        od ledna 2021 se všem zaměstnancům bude patnáctiprocentní daň počítat už nikoli ze základu superhrubého (tedy z hrubé mzdy navýšené o odvody, které za daného zaměstnance, posílá státu jeho zaměstnavatel), ale ze základu v podobě výhradně jen hrubé mzdy 

-        ve výsledku se tak zaměstnanci nebude hrubá mzda danit sazbou 20,1 procenta jako nyní, ale opravdu jen sazbou 15 procent, což v praxi znamená, že zaměstnanec pobírající zhruba průměrnou mzdu (cca 34 tisíc korun) si v roce 2021 přijde v čistém navíc o více než 20 tisíc korun 

-        změnu zaměstnanci poznají poprvé při pohledu na výplatní pásku za leden, tedy v únoru 

2)     Zvýšení základní daňové slevy na poplatníka 

-        od roku 2008 zůstávala základní sleva na poplatníka neměnná, na úrovni 24 840 korun, přitom kvůli inflačnímu znehodnocení české měny dnes tato suma odpovídá zhruba 30 tisícům korun 

-        v roce 2021 už bude pro daňové poplatníky platit navýšená základní sleva 27 840 korun, takže třeba poplatník pobírající v zaměstnání přibližně průměrnou hrubou mzdu (počítejme rovných 34 tisíc korun) si díky navýšené slevě dále polepší – kombinace navýšené slevy a „zrušení superhrubé mzdy“ mu zajistí o 1975 korun měsíčně navíc, tedy 23 700 korun navíc za celý rok 2021 

3)     Navýšení důchodů 

-        lidé pobírající starobní, ale také invalidní, vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod mohou v roce 2021 počítat s jeho poměrně citelným navýšením, které plyne ze zákona (tzv. valorizace) 

-        základní výměra starobního důchodu vzroste o 60 korun, avšak procentní výměra hned o 7,1 procenta, což je nejvíce za poslední řadu let 

-        starobní důchodce, který nyní pobírá průměrnou penzi 14 497 korun měsíčně, si tak polepší o zhruba 839, takže jeho důchod bude od ledna 2021 činit 15 336 korun 

-        lidem, kteří právě v této době (poslední tři měsíce roku 2020) dosahují důchodového věku, se ve většině případů vyplatí kvůli citelně valorizaci nechat si přiznat důchod ještě v roce 2020 (důchod přiznaný v roce 2020 a následně, v lednu 2021, valorizovaný je ve totiž většině případů vyšší než důchod přiznaný až v roce 2021, a to o stovky i tisíce korun měsíčně) 

-        pokud lidé, kteří dosáhli důchodového věku v roce 2020, chtějí mít pravidelný důchod o stovky až tisíce korun vyšší, zpravidla musí učinit jediné, a sice požádat si o přiznání starobního důchodu nejpozději k letošnímu 31. prosinci.   

-        lidem, kteří dosáhnou důchodového věku v prvních třech měsících roku 2021, se zase vyplatí zažádat si ještě v roce 2020 (nutně opravdu nejpozději k 31. prosinci 2020) o předčasný důchod - pro ně, a dokonce i pro většinu lidí, kteří dosáhnou důchodového věku v celém prvním pololetí roku 2021, platí, že předčasný starobní důchod valorizovaný v lednu 2021 bude vyšší než starobní důchod přiznaný až v roce 2021 (rozdíl pravidelné měsíční dávky důchodu opět činí stovky, a dokonce tisíce korun).  

4)     Zavedení paušální daně pro OSVČ, resp. živnostníky 

-        osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), resp. živnostníci, jejichž příjmy v roce 2020 nepřesáhly jeden milion korun, se pro rok 2021 mohou zde přihlásit do systému paušální daně (období pro toto přihlášení běží od 7. 12. 2020 a končí 11. 1. 2021, po kterémžto datu už nebude možné se pro rok 2021 do systému paušální daně přihlásit) 

-        paušální daň spočívá v tom, že daná OSVČ platí každý měsíc jen jeden paušální poplatek, ve kterém je započtena platba zdravotního pojistného, sociálního pojistného a daně z příjmu (to znamená méně „papírování“, protože OSVČ už bude komunikovat jen s jedním úřadem, „finančákem“, a nikoli s třemi, a také nebude muset vyplňovat daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení) 

5)     Snížení spotřební daně u motorové nafty a zvýšení spotřební daně z cigaret 

-        se snížením spotřební daně z nafty o jednu korunu, resp. s cenovým poklesem, který to v konečné ceně nafty vyvolá, klesá také příslušná DPH, která se počítá z výsledné ceny zahrnující právě i spotřební daň 

-        nafta tak bude o zhruba o 90 haléřů na litr levnější, než by byla bez snížení spotřební daně, potrvá však několik měsíců, než se tento cenový pokles plně projeví 

-        zvýšení spotřební daně z cigaret naopak zdraží klasickou krabičku cigaret o osm korun 

Lukáš Kovanda
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank