Summit EU bude řešit Írán a ceny energií

Hlavním tématem březnového summitu EU, který začíná ve čtvrtek v Bruselu, mělo být posilování konkurenceschopnosti Evropské unie. Situace se ale změnila s americko-izraelským útokem na Írán a unijní lídři tak budou muset řešit i vyostřenou situaci na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií a energetickou bezpečnost. Předseda Evropské rady António Costa rovněž očekává, že maďarský premiér Viktor Orbán co nejdříve stáhne svou blokaci a dodrží již v prosinci odsouhlasenou dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině.

Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš. Na summitu plánuje prosazovat zejména změnu systému emisních povolenek EU ETS. ČR i další země po Evropské komisi chtějí, aby řešila vysoké ceny energií, které jsou podle nich základní brzdou konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Podle Babiše Praha podpoří italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek EU ETS 1 týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy. Praha ale rovněž přichází s vlastními návrhy, chce cenový strop pro povolenky a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Chce rovněž, aby byla posílena takzvaná Rezerva tržní stability, tedy aby tento mechanismus mohl lépe řešit nadměrnou volatilitu cen a v krátkodobém horizontu pomáhal udržovat ceny povolenek pod kontrolou.

Český premiér už dříve označil současný systém za "absolutní katastrofu", na které Česko podle něj dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS 1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko.

Babiš svůj požadavek zmínil i v dopise, který kolegům z dalších evropských zemí napsal před neformálním únorovým summitem na zámečku Alden Biesen. Kritizoval v něm vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádal odklad spuštění systému ETS 2, který by je rozšířil na silniční dopravu či vytápění budov.

V jiném dopise, který podepsalo osm zemí, naopak Nizozemsko, Dánsko, Finsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Lucembursko a Slovinsko systém ETS brání a naléhají na Brusel, aby ho neoslaboval. Jde podle nich o základní kámen evropské klimatické politiky.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden ve Štrasburku systém bránila. "Bez tohoto systému by EU byla ještě zranitelnější a závislejší. Unie systém emisních povolenek potřebuje, je ale třeba ho modernizovat," prohlásila před europoslanci.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Systém ETS 2 zatím fyzicky neexistuje, zprovozněn by měl být po ročním odkladu v roce 2028.

O podobě závěrů vrcholné schůzky jednají diplomaté už několik týdnů, u všeho přitom zatím nepanuje shoda a nejspíš se některé body budou dojednávat až přímo ve čtvrtek. Česko podle informací ČTK navrhovalo konkrétní rozšíření závěrů summitu ohledně právě systému ETS. Podle posledního návrhu ale zůstává tato část stále obecnějšího rázu.

"Vzhledem k tomu, že konflikt na Blízkém východě má bezprostřední dopad na ceny energií pro evropské občany a podniky, Evropská rada zdůrazňuje potřebu koordinované reakce," stojí v návrhu závěrů z úterního večera, který má ČTK k dispozici. Unijní lídři by proto mohli vyzvat komisi, aby "bezodkladně předložila soubor cílených dočasných opatření k řešení nedávných výkyvů cen dovážených fosilních paliv".

Rovněž se v dokumentu hovoří o výzvě Evropské komisi, aby "předložila cílená opatření, napříč všemi složkami elektřiny", zaměřená na konkrétní kroky ke snížení cen elektřiny v krátkodobém horizontu, s přihlédnutím k rozdílným situacím v členských státech a "při zachování dlouhodobých investičních signálů pro výrobu energie z obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů".

"Evropská rada dále vyzývá komisi, aby nejpozději do července 2026 předložila přezkum systému obchodování s emisemi (ETS) s cílem snížit volatilitu ceny povolenek a zmírnit její dopad na ceny elektřiny, přičemž bude zachována zásadní úloha ETS v oblasti klimatu a energetické transformace", dodávají závěry, které se ještě mohou změnit.

Začátek závěrů se týká Ukrajiny. Lídři by měli opětovně potvrdit svou trvalou a pevnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti země, která se již pátým rokem brání ruské agresi. "Evropská rada oceňuje statečnost, odhodlání a odolnost ukrajinského lidu a jeho vedení při odporu vůči ruské agresi a při obraně své země," stojí v dokumentu. Unijní prezidenti a premiéři rovněž ocení, že se Ukrajině podařilo obstát a čelit enormnímu tlaku Ruska, čímž zabránila Rusku dosáhnout jeho vojenských a strategických cílů. "V této souvislosti je zásadní zajistit, aby Ukrajina měla rozpočtové a vojenské prostředky k tomu, aby mohla i nadále uplatňovat své přirozené právo na sebeobranu a čelit ruské agresi a odrazovat ji," dodává návrh závěrů.

Finanční pomoc Kyjevu, jak na rozpočtové, tak vojenské účely měla přitom zajistit unijní půjčka v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu Kč), na které se lídři EU shodli na summitu v prosinci. Maďarsko ji ale nyní zablokovalo. Premiér Viktor Orbán žádá, aby Ukrajina nejdříve obnovila dovoz ruské ropy ropovodem Družba do Maďarska a na Slovensko. Ropovod byl podle Ukrajinců poničený ruskými útoky, podle Budapešti ale Kyjev dovoz ropy blokuje z politických důvodů.

Costa a von der Leyenová v úterý oznámili, že Ukrajina přijala nabídku pomoci od EU ohledně opravy ropovodu, což by podle některých mohlo znamenat průlom. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rovněž oznámil, že se oprava chýlí ke konci a ropovod by mohl být zprovozněn za měsíc a půl. Bude to ale Orbánovi stačit ke stažení jeho blokace? ptají se bruselská média.

Podle nejmenovaného unijního představitele spolu Orbán a Costa vedli v úterý ráno dlouhý telefonický rozhovor. "Jeho vyznění bylo jasné. Předseda Evropské rady mu říkal, že od něj očekává, že bude respektovat své předchozí rozhodnutí. Rovněž ale Orbánovi sdělil, že s ním může počítat, pokud jde o vyřešení situace ohledně ropovodu a že je v kontaktu s ukrajinskou stranou," uvedl tento zdroj.

Kromě unijní půjčky Kyjevu blokuje nyní Maďarsko i schválení dvacátého balíku sankcí proti Rusku a rovněž cestu Ukrajiny do Evropské unie tím, že odmítá schválit otevření konkrétních přístupových kapitol.

K části závěrů o Ukrajině pravděpodobně nepřipojí Maďarsko a nepodpoří je ani Slovensko, oznámil dnes premiér Robert Fico. Půjde tedy jen o shodu 25 států.

Jednání unijních lídrů začne v 10:00 tradiční diskusí se šéfkou europarlamentu Robertou Metsolaovou. Prostřednictvím videokonference se později během dne prezidenti a premiéři zemí EU spojí s ukrajinským prezidentem Zelenským. Pracovního oběda se zúčastní generální tajemník OSN António Guterres, který chce probírat zejména situaci na Blízkém východě, ale i další krize ve světě.

Březnové jednání mělo být původně dvoudenní, Costa ale v nedávném dopise lídrům napsal, že se jako vždy bude snažit, aby schůzka trvala jen jeden den.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Studie: V Česku letos zbankrotovalo meziročně více domácností
  Od začátku roku do konce srpna bylo v ČR vyhlášeno 9511 osobních bankrotů, což bylo o devět procent více než ve stejném období loni. Insolvenčních návrhů bylo letos podáno 9847, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.
• Studie: Virus může uvrhnout asi půl miliardy lidí do chudoby
  Ekonomické dopady koronavirové krize by mohly uvrhnout zhruba půl miliardy lidí do chudoby. Vyplývá to ze studie Organizace spojených národů (OSN). Chudoba tak podle expertů zaznamená první celosvětový vzestup za 30 let, studie předpokládá nárůst počtu lidí žijících v chudobě o 400 až 600 milionů.
• Studie zjistila, že nejvíce bitcoinů stále drží jen hrstka lidí a firem
  Nejvíce bitcoinů i přes jejich rostoucí popularitu stále drží jen hrstka lidí a firem. Zhruba třetina je v rukou 10.000 investorů. Podle agentury Bloomberg to zjistila studie Národního úřadu pro ekonomický výzkum (NBER).
• Studie: Změny klimatu stojí Německo ročně 6,6 miliardy eur
  Člověkem vyvolané změny klimatu způsobily v Německu za poslední více než dvě desetiletí škody ve výši 6,6 miliardy eur (162 miliard korun) ročně. Podle agentury DPA to vyplývá z dnes představené studie o nákladech plynoucích z klimatických změn, jejíž vypracování si zadalo spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu.
• Súdán výrazně devalvoval měnu, spoléhá na pomoc ze zahraničí
  Súdánská centrální banka včera výrazně devalvovala měnu a oznámila nový režim, který sjednocuje oficiální směnný kurz a směnný kurz na černém trhu. Informovala o tom agentura Reuters. Centrální banka tak chce pomoci zemi překonat vleklou a ničivou hospodářskou krizi v době křehkých politických změn a také získat přístup k mezinárodnímu oddlužení.
• Summers by v čele Fedu rychleji zpřísňoval politiku
  Bývalý šéf ekonomických poradců Bílého domu Lawrence...
• Summers nebude kandidovat do čela Fedu
  Bývalý šéf ekonomických poradců Bílého domu Lawrence Summers, který byl považován za hlavního uchazeče do čela...
• Summit APEC vyzval k boji proti obchodnímu protekcionismu
  Vedoucí představitelé 21 států Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) uzavřeli...
• Summit EU a Číny bude asi bez deklarace
  Diplomaté Evropské unie a Pekingu se pár dní před summitem EU-Čína plánovaným na úterý nejsou schopni shodnout na kompromisní podobě společné závěrečné deklarace. Spory ohledně většího přístupu evropských firem k veřejným zakázkám v Číně, ale i situace národnostních menšin tak mohou způsobit, že bez oficiálního společného dokumentu zůstane ostře sledované setkání, které má nastavit budoucí podobu partnerství dvou pro sebe navzájem velmi významných obchodních partnerů.
• Summit EU bude jednat o podpoře evropské ekonomiky či o pomoci Ukrajině
  Podpora zelené ekonomiky a konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který čelí americkým a čínským podnikům podporovaným státními subvencemi, bude tématem dnešního jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Během prvního dne dvoudenního bruselského summitu budou hovořit také o další vojenské a finanční pomoci Ukrajině nebo o aktuálních otázkách spojených s migrací.
• Summit EU bude řešit konkurenceschopnost Evropské unie
  Posílení jednotného trhu EU, snížení vnějších ekonomických závislostí a posílení konkurenceschopnosti Evropské unie budou ve čtvrtek na belgickém zámku Alden Biesen hlavními tématy neformálního summitu evropského bloku. Předseda Evropské rady António Costa si od jednání slibuje otevřenou, strategickou debatu, ze které by mohla vzejít konkrétní opatření rozpracovaná následně v příštích měsících. Česko bude na jednání zastupovat premiér Andrej Babiš.
• Summit EU bude řešit mezinárodní obchod
  Problematika mezinárodního obchodu, včetně nedávného amerického rozhodnutí uvalit cla na ocel, ale také zdaňování nadnárodních internetových společností budou hlavními tématy ekonomické části čtvrteční diskuse šéfů států a vlád zemí EU v Bruselu. V pátek pak premiéři a prezidenti států platících eurem budou už samostatně diskutovat o otázkách souvisejících s budoucí podobou eurozóny.
• Summit EU bude řešit Ukrajinu, Blízký východ a konkurenceschopnost EU
  Původně se měli šéfové států a vlád Evropské unie na svém mimořádném summitu, který začne ve středu v Bruselu, zabývat pouze konkurenceschopností EU a vztahy s Tureckem, množství témat ale vzhledem k dění ve světě začalo postupně narůstat. Unijní lídři se tak budou během dvoudenního jednání zabývat i situací na Ukrajině, nedávným íránským útokem proti Izraeli a budou rovněž debatovat o ruském vměšování do dění v EU. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala.
• Summit EU byl zrušen
  Dnešní večerní summit Evropské unie k Řecku byl zrušen, uskuteční se jen vrcholná schůzka eurozóny. Na...
• Summit EU by mohl dohodnout řešení pro Řecko
  Říjnový summit Evropské unie by se mohl definitivně dohodnout nejen na tom, jak řešit problém chronicky předl...
• Summit EU čeká debata o vztazích s Čínou a další dohady o migraci
  Debata o tom, jak vyvážit obchodní a bezpečnostní zájmy ve vztazích s Čínou, čeká dnes lídry zemí Evropské unie během druhého dne bruselského summitu. Bavit se budou také o podpoře ekonomik vyrovnávajících se s inflací či mohutnými subvencemi ze strany USA nebo Číny. Na stole budou mít znovu i téma migrace, na jehož společných závěrech se nedokázali shodnout ve čtvrteční sedmihodinové debatě.
• Summit EU-Čína projedná obchodní vztahy a investice
  Vrcholní představitelé Evropské unie a Číny dnes budou na summitu v Bruselu jednat o budoucí podobě partnerství dvou pro sebe navzájem velmi významných obchodních partnerů. Hlavními tématy jednání budou podmínky vzájemného obchodu a investic.
• Summit EU-Čína se bude věnovat hlavně ekonomickým vztahům
  V Pekingu dnes začíná dvoudenní vrcholná schůzka EU-Čína. Předseda Evropské rady Donald Tusk, šéf...
• Summit EU dnes bude debatovat hlavně o obchodu a migraci
  Summit Evropské unie bude dnes v Bruselu probírat migrační problematiku a vlekoucí se snahu EU reformovat vlastní azylový systém. Prezidenti a premiéři unijní osmadvacítky prodiskutují ale také ekonomická témata, včetně klíčové záležitosti týkající se pohledu unie na mezinárodní obchod.
• Summit EU: EU musí jednat rychle, aby obstála při tlaku USA a Číny
  Evropská unie musí jednat velmi rychle a přijmout nová rozhodnutí, aby byla konkurenceschopná při tlaku Spojených států a Číny. Při společném příchodu na dnešní neformální summit EU se na tom shodli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Právě jejich země jsou dlouhodobě považované za hlavní zastánce hlubší integrace EU, avšak v některých hospodářských tématech mívají odlišné pohledy.