Češi už mají doma víc zlata, než národní banka v trezorech
Který národ vede v nákupech investičního zlata? Němci, kteří v přepočtu na osobu vládnou světovému žebříčku. Podle nejnovějšího přehledu marketingové organizace World Gold Council (WGC), která sdružuje nejvýznamnější těžaře zlata, na jednoho Němce včetně kojenců připadl vloni nákup přes 1,4 gramu zlata.
To je více než dvojnásobek zlata, které připadá na jednu osobu v Číně a téměř trojnásobek oproti Indii, jejíž obyvatelé jsou do zlatých šperků zamilovaní. Druhým národem, který po Němcích nejvíc věří zlatu, jsou Turci. Loni si každý občan v průměru pořídil 0,9 gramů zlata. České domácnosti ve srovnání s těmito údaji žalostně zaostávají - příliv zlata se v posledních pár letech odhaduje na pouhé 0,02 gramu na osobu za rok.
„Pátrali jsme po relevantním údaji o dovozu zlata do Česka, ale bez úspěchu. Ze strany celníků je to tajná informace, z veřejně dostupných zdrojů se to dohledat prostě nedá,“ uvedl analytik akciové společnosti Zlato David Marášek. Podle jeho slov byl do roku 2008 dovoz fyzického zlata do Česka jen marginální.
„Lidé začali nakupovat zlato až po vypuknutí finanční krize v roce 2008. Do té doby se zajišťovali převážně investičními mincemi. V letech 2011 a 2012 se ale na českém trhu prodala zhruba 1,9 tuny zlata. V posledních pěti letech odhadujeme roční dovozy investičního zlata na zhruba dvě tuny ročně,“ doplnil.
Prozíravé domácnosti
Podle studie berlínské Steinbeisovy univerzity připadá na jednoho Němce 122 gramů zlata v soukromém vlastnictví. Z průzkumu společnosti Zlato vyplývá, že v Česku je to mírně nad deset tun, což odpovídá zhruba jednomu gramu zlata na osobu. Česká národní banka drží ve svých devizových rezervách přibližně 9,5 tuny zlata, takže mezi obyvateli Česka už je víc zlata, než kolik má centrální banka ve svých sejfech.
V řadě evropských zemí je samozřejmostí, že domácnosti mají v úsporách celkově i násobky toho, co ve zlatě drží centrální banky. V Itálii je v soukromém vlastnictví 6418 tun (centrální banka 2452 t), německé domácnosti vlastní 7557 tun zlata, tedy více než dvojnásobek toho, co má německá centrální banka (3375 t). Podobná situace je i ve Francii - 4714 tun zlata v domácnostech oproti 2436 tunám centrální banky.
Zlato místo marky
Zlatý boom v Německu vypukl zhruba před osmi lety. Němci, poučeni světovou finanční krizí a neustálým tištěním peněz Evropskou centrální bankou, neponechávají nic náhodě. Zlaté produkty se - po spořicích účtech, pojistkách a akciích - staly jejich čtvrtou nejrozšířenější formou úspor. Německý zlatý investiční trh se od roku 2009 propracoval k největším na světě. Jen v loňském roce investovali Němci do zlatých investičních produktů všeho druhu 6,8 miliardy eur (přibližně 177 miliard korun).
Působivý růst zaznamenaly také zlaté burzovní fondy, jejichž aktiva vyskočila z nuly na začátku roku 2007 na 36 tun o dva roky později. Během letošního třetího čtvrtletí německé zlaté fondy dosáhly historicky nejvyšší hodnoty 252,1 tuny zlata, což odpovídá 9,8 miliardy eur. Německo se tak etablovalo jako zlatý trh s mincemi, fyzickým zlatem i zlatými akciemi s obratem přes sto tun zlata ročně.
„Německo po ztrátě marky jakoby náhle pochopilo význam zlata jako nezávislé hodnoty na finančním systému a zlato se stalo přirozenou investicí pro mnoho německých investorů a zdaleka ne pouze institucionálních,“ konstatuje analýza WGC.
Zlato pod matrací
Turecko dělá všechno možné, aby od lidí dostalo pod kontrolu státu odhadované 2200 tun zlata, jež mají uloženy pod matracemi, napsal nedávno největší turecký deník Hurriyet Daily. A za uložení privátního zlata ve státních trezorech je stát ochoten i vyplácet úroky. Úrokové sazby jsou ale v islámském bankovnictví zakázány, takže ministerstvo financí musí vynalézat různé úskoky, jako je například pronájem zlata.
Již dříve Ankara přinutila komerční banky, aby u nich deponované zlato předaly do úschovy centrální bance. Nyní cílí na své občany. Loňské výzvy v projevech prezidenta Erdogana k podpoře národní ekonomiky totiž nijak nezabraly a zlata ve státních sejfech nepřibylo.
Proto bylo minulý měsíc zahájeno vydávání zlatých dluhopisů a osvědčení o pronájmu zlata. Místopředseda vlády Mehmet Simsek v této souvislosti prohlásil, že pronájem zlata nesouvisí s potřebou snížit zadlužení státu. Podle něj jde primárně o snahu dostat do ekonomiky 300 miliard dolarů, což je odhadovaná hodnota zlata, jež si na horší časy pořídily turecké domácnosti.
Čtěte více
-
Češi se bojí zásahu ČNB a zdražení. Berou si hypotéky.
Celkem 80 % nových bytů bylo v posledních letech financováno právě formou úvěrů. Se zdražováním hypoték se mnohem výho... -
Češi se chovají jako Bridget Jonesová. Na nesplněném novoročním předsevzetí „zhubnout“ promrhají stovky milionů korun
„Sobota, 31. prosince. Novoroční předsevzetí,“ zapisuje si Bridget Jonesová do deníku a pokračuje: „BUDU chodit do posilovny třikrát týdně – a nejen, abych si mohla koupit sendvič.“ V pokračování Deníku Bridget Jonesové hrdinka odhaluje, kolik zůstala předsevzetí dlužna. „Pondělí, 28. dubna,“ nadepisuje stránku, „Letošní počet návštěv posilovny: 1, cena roční permanentky: 370 liber; cena jedné návštěvy posilovny: 123 liber.“ -
Češi se loni rekordně báli inflace, bojí se i letos. Prosincové slevové a marketingové prodejní akce se ale e-shopům vydařily, ať už byly deklarované slevy skutečné či ne
Prosincové maloobchodní tržby v ČR mírně zklamaly. Analytici ve střední hodnotě předpokládali meziroční růst 5,5 procenta, ve skutečnosti však vzestup činil jen 4,8 procenta. Ještě výrazněji za očekávání zaostal maloobchod zahrnující motoristický segment. To však nic nemění na tom, že maloobchod podal za celý loňský rok velice solidní výkon, na který letos již nedokáže plně navázat. Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu za celý rok 2019 rostl tempem 4,8 procenta, jen nepatrně pomaleji než o rok dříve, roku 2018, kdy expandoval tempem 4,9 procenta. Při zahrnutí motoristického segmentu pak dokonce svoji růstovou dynamiku zrychlil, a to z 2,7 v roce 2019 na 3,5 procenta loni. V letošním roce však růst maloobchodu citelněji zpomalí. Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu poroste letos tempem 3,1 procenta. Důvodem bude zejména zpomalení růstu reálných mezd. Zatímco loni jejich růst podle všeho překonal čtyřprocentní hranici, letos skončí pod úrovní tří procent. Lidé se navíc loni v rekordní míře ve dvacetileté historii sledování obávali nástupu inflace. Tyto jejich obavy letos jen tak nepoleví, neboť růst spotřebitelských cen nyní překonává úroveň tří procent a je nejvyšší od roku 2012. Poměrně vysoká inflace „ukusuje“ lidem z mezd, takže ponižuje jejich reálný výdělek, a tedy i ochotu utrácet. Při nižším než loňském předpokládaném růstu nominálních mezd tak inflace v letošním roce sníží ochotu utrácet výrazněji než loni. -
Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým
Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým tempem. -
Češi se teď bojí zdražování nejvíce za posledních skoro dvacet let… dokonce více než propouštění
Zatímco rouška je symbolem koronakrize z hlediska společenského, z ekonomického pohledu je jím – světě, div se – květák. V některých obchodech byl prý tento druh košťálové zeleniny k mání i za stovku. Podle ČSÚ sice vyšla jeho cena v dubnu průměrně „jen“ na 66,20 Kč za kus. Jenže i to představuje zdražení oproti březnu o 68 procent. A co teprve v porovnání třeba s rokem 1998, kdy z Polska dovážený květák stál pět korun. Nejen matadoři zeleninových koutků tuzemských supermarketů tak mají pocit, že koronakrize vyvrtá do peněženky pořádnou díru. V květnu se čeští spotřebitelé báli inflace dosud nejintenzivněji za celou historii sledování ČSÚ od počátku milénia. Češi se teď obávají zdražování dokonce více než propouštění. -
ČEŠI SE UČÍ INVESTOVAT, ZŮSTÁVAJÍ ALE SPÍŠE KONZERVATIVNÍ
Objem prostředků ve fondech kolektivního investování postupně roste a ukazuje se tak, že Češi navzdory své pověstné opatrnosti přicházejí investování na chuť. Když se podíváme na vývoj v posledních 12 letech, tedy od předkrizového roku 2007, jediný opravdu výrazný meziroční pokles zaznamenal objem zainvestovaných prostředků naposledy právě se začátkem ekonomické krize v roce 2008. Od té doby je tendence s mírnými výkyvy rostoucí. Také vývoj v prvním pololetí 2019 potvrzuje postupné dlouhodobé navyšování podílu investic do podílových fondů na celkovém majetku domácností. „Obzvláště první kvartál 2019 přinesl enormní růst a výše prostředků poprvé překročila hranici půl bilionu korun. Navzdory avizovanému riziku nástupu ekonomické recese optimismus investorů zjevně stále přetrvává, což potvrzuje i rostoucí příliv investic do fondů,“ komentuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT. -
Češi se v rostoucí míře obávají zdražování, propad nálady v průmyslu se stabilizoval
Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v květnu stabilizovala, a to po hlubokém, historicky nejvyšším dubnovém propadu. Příslušný statistický ukazatel dokonce v květnu meziměsíčně mírně stoupl, z 74,8 na 75,1 bodu, přičemž hodnota 100 bodů odpovídá dlouhodobé průměrné důvěře v ekonomiku za celé období let 2003 až 2019. Ke stabilizaci dochází díky zlepšení nálady ve spotřebitelském segmentu, naopak sentiment podnikatelů se dále propadl, na svoje nové historické dno. -
Češi si berou rekordně velké hypotéky, jejich výrazného zdražení se ale bát nemusí
Průměrná výše nově poskytnuté hypotéky překročila letos v lednu poprvé v historii ČR úroveň 2,6 milionu korun. Tento nárůst odráží pokračující vzestup cen nemovitostí. Celkový objem poskytnutých hypoték ovšem oproti prosinci 2019 poklesl. -
Češi si v roce 2018 za paliva mírně připlatí
Spotřebitelé v Česku se musí po novém roce připravit na další zdražování pohonných hmot i zemního plynu, a to navzdory meziročnímu zhodnocení koruny díky ukončení intervencí ČNB. Právě i díky kurzu koruny bude nárůst cen těchto energií nejspíš jen pozvolný, vyplývá z analýzy xPartners. -
Češi si začínají šetřit na horší časy, koruna se toho nebojí
Český statistický úřad dnes zveřejnil třetí odhad růstu HDP za poslední kvartál loňského roku. Podle něho domácí ekonomika nakonec ve srovnání s předchozím čtvrtletím přidala 0,8 %, v meziročním srovnání pak 2,6 %. Struktura růstu ukázala, že hlavním tahounem byl zahraniční obchod, spotřeba se naopak příliš nepředvedla. Obrázek dokreslily i informace ze sektorových účtů. Podle nich domácnosti již více šetří, naopak mzdy rostou pomalejším tempem. I tak ale ukrajují ze ziskových marží podniků. -
Češi v červenci utráceli málem jako před koronavirem, výjimkou jsou třeba auta. Trpí také segment ubytování, notně závislý na výdajích zahraničních návštěvníků
Maloobchodní tržby vykázaly v červenci poměrně solidní výkon. Poprvé od letošního února meziročně rostly jak ve vyjádření očištěném o kalendářní vlivy, tak ve vyjádření neočištěném. Neočištěně vzrostly o tři procenta, tedy nejvýrazněji od letošního února. Po očištění si polepšily o 1,9 procenta. -
Češi v květnu překvapivě silně utráceli, hlavně za elektroniku či domácí potřeby. Koronavirus jako by se jich netýkal, ovšem to vše hlavně jen na dluh
Češi v květnu v obchodech utráceli více, než se čekalo. Maloobchodní tržby bez zahrnutí motoristického segmentu se tak meziročně propadly pouze o 0,7 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s poklesem tržeb o 6,4 procenta. -
Češi v listopadu navýšili své útraty méně, než se čekalo. Utrácí ovšem stále solidně, jejich nákupní apetýt zeslábne letos, i kvůli obavě z propouštění
Češi stále nakupují docela s gustem, od oblečení přes mobily až po elektroniku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, jisté ochlazení však již přichází. Růst maloobchodních tržeb v listopadu 2019 opět úplně nenaplnil očekávání analytiků, byť za střední hodnotou jejich odhadu meziročního růstu ve výši tří procent zaostal jen nepatrně. -
Češi v říjnu navýšili své útraty méně, než se čekalo. Utrácí ovšem stále solidně, jejich nákupní apetýt zeslábne příští rok, kvůli obavě z propouštění
Češi stále nakupují s gustem, od oblečení přes mobily až po elektroniku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok. Rychlejší růstové dynamiky v tomto ekonomickém cyklu už český maloobchod nedosáhne. -
Češi vzali v únoru obchody útokem, báli se karantény. Masivně vykupovali nejen droždí či roušky, takže maloobchodní tržby dopady mnohem lépe, než se čekalo
Maloobchodní tržby v ČR vykázaly v únoru nad všechna očekávání lepší výsledek. Při vyloučení motoristického segmentu rostly meziročně o 7,4 procenta, zatímco trh ve střední hodnotě analytických odhadů očekával dle agentury Bloomberg vzestup pouze ve výši 4,5 procenta. Nečekaně dobře se vedlo také maloobchodu se zahrnutím motoristického segmentu. Trh předpokládal meziroční růst 2,4 procenta, ve skutečnosti však vzestup dosáhl 3,6 procenta. V obou případech – jak se zahrnutím, tak bez zahrnutí motoristického segmentu – maloobchod překonal nejsmělejší analytické odhady. Lze tedy říci, že maloobchod jako celek v únoru ještě šíření koronavirové nákazy nijak negativně neovlivnilo. -
Češi v září hodně zvýšili své útraty za auta, elektroniku, kosmetiku a obecně za nákupy na e-shopech. Tyto výdaje táhnou celou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok
Češi stále nakupují s gustem, od elektroniky po kosmetiku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok. -
Češi zatím příliš nespoří na horší časy, krize se nebojí
Míra úspor českých domácností vykázala v loňském třetím čtvrtletí úroveň 9,6 procenta, vyplývá z dnešních údajů ČSÚ. Jinými slovy, Češi během období července až září 2019 průměrně uspořili necelou desetinu peněz, které jim v kapse z příjmu zbývaly po zaplacení daní a případném přijetí sociálních dávek. To je znatelně méně než v letech 2014 až 2016, kdy si po proběhlé krizi vytvářeli „polštář úspor“, případně ještě žili v živé vzpomínce na krizová léta, což umocňovalo jejich opatrností motivaci k tvorbě úspor a šetrnějšímu přístupu ke spotřebě. S příchodem roku 2017 ale toto jejich chování vzalo v jisté míře za své a od té doby jsou Češi ve svých výdajích „uvolněnější“, resp. v tvorbě úspor nejsou tak důslední. Jejich obava ze ztráty zaměstnání je stále nízká, stejně jako obava ze zhoršení vlastní finanční situace. Krize se zkrátka Češi stále nebojí. -
Čeští i britští centrální bankéři dnes hýbali trhem
Na hlavních akciových trzích panuje nadále pohodová atmosféra díky sílící naději na rušení cel mezi USA a Čínou. Nové zprávy z čínské strany, která bývá většinou v prohlášeních ta opatrnější, míří právě k postupnému odbourávání cel, jež už doléhají na globální ekonomiku. Optimismus podporují i firemní čísla; výhledy mnohdy už tak dobré nejsou, ale při současném naladění od nich trhy dokáží odhlédnout. -
Čeští mileniálové investují nejčastěji do vzdělání a investičních fondů
Většina české populace ve věku od 18 do 38 let, tzv. mileniálové, se k investování staví pozitivně a téměř 60 % z nich část svých prostředků investuje. Nejčastěji umísťují své finance do vzdělání (38 %), investičních fondů (31 %) a do nemovitostí (23 %). Do budoucna ovšem nejvíce mileniálů zvažuje jako investici nákup nemovitosti (47 %), naopak více než pětina ani v budoucnosti investovat nechce. Vyplývá to z průzkumu reprezentativního vzorku mladé populace od agentury Ipsos pro brokerskou společnost xPartners. -
Čeští miliardáři skupují významný podíl v amerických obchodních domech Macy's. Akcie Macy's se letos propadly o 70 procent
Čeští miliardáři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč skupují akcie obchodních domů Macy's, jež se letos propadly o 70 procent. Jejich investiční společnost Vesa už je čtvrtým největším akcionářem, s pětiprocentním podílem. Miliardáři podle agentury Bloomberg povedou konstruktivní jednání o budoucnosti ikonických obchodních domů.
