Češi už mají doma víc zlata, než národní banka v trezorech
Který národ vede v nákupech investičního zlata? Němci, kteří v přepočtu na osobu vládnou světovému žebříčku. Podle nejnovějšího přehledu marketingové organizace World Gold Council (WGC), která sdružuje nejvýznamnější těžaře zlata, na jednoho Němce včetně kojenců připadl vloni nákup přes 1,4 gramu zlata.
To je více než dvojnásobek zlata, které připadá na jednu osobu v Číně a téměř trojnásobek oproti Indii, jejíž obyvatelé jsou do zlatých šperků zamilovaní. Druhým národem, který po Němcích nejvíc věří zlatu, jsou Turci. Loni si každý občan v průměru pořídil 0,9 gramů zlata. České domácnosti ve srovnání s těmito údaji žalostně zaostávají - příliv zlata se v posledních pár letech odhaduje na pouhé 0,02 gramu na osobu za rok.
„Pátrali jsme po relevantním údaji o dovozu zlata do Česka, ale bez úspěchu. Ze strany celníků je to tajná informace, z veřejně dostupných zdrojů se to dohledat prostě nedá,“ uvedl analytik akciové společnosti Zlato David Marášek. Podle jeho slov byl do roku 2008 dovoz fyzického zlata do Česka jen marginální.
„Lidé začali nakupovat zlato až po vypuknutí finanční krize v roce 2008. Do té doby se zajišťovali převážně investičními mincemi. V letech 2011 a 2012 se ale na českém trhu prodala zhruba 1,9 tuny zlata. V posledních pěti letech odhadujeme roční dovozy investičního zlata na zhruba dvě tuny ročně,“ doplnil.
Prozíravé domácnosti
Podle studie berlínské Steinbeisovy univerzity připadá na jednoho Němce 122 gramů zlata v soukromém vlastnictví. Z průzkumu společnosti Zlato vyplývá, že v Česku je to mírně nad deset tun, což odpovídá zhruba jednomu gramu zlata na osobu. Česká národní banka drží ve svých devizových rezervách přibližně 9,5 tuny zlata, takže mezi obyvateli Česka už je víc zlata, než kolik má centrální banka ve svých sejfech.
V řadě evropských zemí je samozřejmostí, že domácnosti mají v úsporách celkově i násobky toho, co ve zlatě drží centrální banky. V Itálii je v soukromém vlastnictví 6418 tun (centrální banka 2452 t), německé domácnosti vlastní 7557 tun zlata, tedy více než dvojnásobek toho, co má německá centrální banka (3375 t). Podobná situace je i ve Francii - 4714 tun zlata v domácnostech oproti 2436 tunám centrální banky.
Zlato místo marky
Zlatý boom v Německu vypukl zhruba před osmi lety. Němci, poučeni světovou finanční krizí a neustálým tištěním peněz Evropskou centrální bankou, neponechávají nic náhodě. Zlaté produkty se - po spořicích účtech, pojistkách a akciích - staly jejich čtvrtou nejrozšířenější formou úspor. Německý zlatý investiční trh se od roku 2009 propracoval k největším na světě. Jen v loňském roce investovali Němci do zlatých investičních produktů všeho druhu 6,8 miliardy eur (přibližně 177 miliard korun).
Působivý růst zaznamenaly také zlaté burzovní fondy, jejichž aktiva vyskočila z nuly na začátku roku 2007 na 36 tun o dva roky později. Během letošního třetího čtvrtletí německé zlaté fondy dosáhly historicky nejvyšší hodnoty 252,1 tuny zlata, což odpovídá 9,8 miliardy eur. Německo se tak etablovalo jako zlatý trh s mincemi, fyzickým zlatem i zlatými akciemi s obratem přes sto tun zlata ročně.
„Německo po ztrátě marky jakoby náhle pochopilo význam zlata jako nezávislé hodnoty na finančním systému a zlato se stalo přirozenou investicí pro mnoho německých investorů a zdaleka ne pouze institucionálních,“ konstatuje analýza WGC.
Zlato pod matrací
Turecko dělá všechno možné, aby od lidí dostalo pod kontrolu státu odhadované 2200 tun zlata, jež mají uloženy pod matracemi, napsal nedávno největší turecký deník Hurriyet Daily. A za uložení privátního zlata ve státních trezorech je stát ochoten i vyplácet úroky. Úrokové sazby jsou ale v islámském bankovnictví zakázány, takže ministerstvo financí musí vynalézat různé úskoky, jako je například pronájem zlata.
Již dříve Ankara přinutila komerční banky, aby u nich deponované zlato předaly do úschovy centrální bance. Nyní cílí na své občany. Loňské výzvy v projevech prezidenta Erdogana k podpoře národní ekonomiky totiž nijak nezabraly a zlata ve státních sejfech nepřibylo.
Proto bylo minulý měsíc zahájeno vydávání zlatých dluhopisů a osvědčení o pronájmu zlata. Místopředseda vlády Mehmet Simsek v této souvislosti prohlásil, že pronájem zlata nesouvisí s potřebou snížit zadlužení státu. Podle něj jde primárně o snahu dostat do ekonomiky 300 miliard dolarů, což je odhadovaná hodnota zlata, jež si na horší časy pořídily turecké domácnosti.
Čtěte více
-
Češi jsou s vlastní finanční situací spokojení skoro jako Němci, jsou přitom zároveň spokojenější než Francouzi, Italové či Španělé
V Česku se údajně šíří „pandemie exekucí“. Je-li tomu tak, pak Češi vykazují nadmíru dobrou psychickou odolnost. Anebo pandemie exekucí (či něco podobně finančně a zároveň sociálně tíživého) je fenomén rozšířený v podstatné části Evropy. Jak jinak totiž vyložit aktuální zjištění Eurostatu. Spokojenost Čechů s vlastní finanční situací je v rámci EU nadprůměrná. Na škále od jedné do deseti, kde „desítka“ představuje nejvyšší možnou spokojenost s vlastní finanční situací, vykazují Češi hodnotu 6,7 (viz graf níže). Průměr zemí EU je přitom 6,5. -
Češi mají poprvé od roku 2011 vyšší kupní sílu než Slováci. A to hlavně díky tomu, že skončily intervence za slabou korunu
ČR si může gratulovat. Poprvé od roku 2011 předčí Slovensko v průměrné kupní síle obyvatelstva. Slovensko navíc v pořadí překonáváme nejvýrazněji v tomto desetiletí (viz graf níže). Naše zaostávání z posledních let nebylo výsledkem přijetí eura na Slovensku, ale zejména naší intervence za slabší korunu. -
Češi nejvíce důvěřují euru. Dobrou reputaci mají i švýcarský frank a tuzemská koruna
Češi nejvíce důvěřují euru. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos. Na druhém místě se umístil švýcarský frank. Teprve těsně za ním skončila česká koruna. Výzkumu se účastnilo 525 respondentů, kteří minimálně jednou za rok cestují do zahraničí. -
Češi opouštějí daňové ráje, nechtějí být na „blacklistu“
České firmy ve velkém začaly opouštět daňové ráje. Za první letošní čtvrtletí se jejich počet snížil o 259, což je větší pokles než za celý rok 2018, 2017 i 2016. Vyplývá to z dnešních informací poradenské společnosti Bisnode. Ve zrychleném tempu tak pokračuje proces, který započal v polovině probíhajícího desetiletí a který spočívá v „odlivu“ českých firem z daňových rájů. -
Češi po 30 letech vedou před Slováky v kupní síle potravin, Slováci zase tolik neplatí za základní služby
Po třiceti letech od roku 1989 si může Čech za průměrný plat koupit zpravidla několikanásobek objemu základních potravin, než si mohl koupit v době socialismu. Na zkoumaném vzorku potravin nejmarkantněji vzrostla kupní síla obyvatel u cukru (šestinásobně), kávy (4,6 x) nebo kuřete (4,2 x) či vajec (3,8 x). Také u všech dalších základních potravin, které byly porovnávány (viz tabulka v příloze), mají spotřebitelé větší kupní sílu dnes než v roce 1989 – s jedinou výjimkou, kterou je mléko. Polotučného mléka si mohli za socialismu lidé koupit zhruba o 5 % více než dnes. Toto srovnání samozřejmě nezohledňuje vývoj kvality produktů, jejich balení a dostupnost, která je s tehdejším obdobním nesrovnatelná. -
Češi se bojí růstu nezaměstnanosti a zdražování, důvěra v českou ekonomiku však v srpnu celkově vzrostla. Varovný je propad nálady ve stavebnictví
Celková důvěra v českou ekonomiku se v srpnu zlepšila, po třech měsících poklesu. Nadále však zůstává blízko svých minim za celé období od roku 2016. Ze svého bezmála pětiletého dna vzrostla oproti červenci důvěra v podnikatelském sektoru. -
Češi se bojí zásahu ČNB a zdražení. Berou si hypotéky.
Celkem 80 % nových bytů bylo v posledních letech financováno právě formou úvěrů. Se zdražováním hypoték se mnohem výho... -
ČEŠI SE UČÍ INVESTOVAT, ZŮSTÁVAJÍ ALE SPÍŠE KONZERVATIVNÍ
Objem prostředků ve fondech kolektivního investování postupně roste a ukazuje se tak, že Češi navzdory své pověstné opatrnosti přicházejí investování na chuť. Když se podíváme na vývoj v posledních 12 letech, tedy od předkrizového roku 2007, jediný opravdu výrazný meziroční pokles zaznamenal objem zainvestovaných prostředků naposledy právě se začátkem ekonomické krize v roce 2008. Od té doby je tendence s mírnými výkyvy rostoucí. Také vývoj v prvním pololetí 2019 potvrzuje postupné dlouhodobé navyšování podílu investic do podílových fondů na celkovém majetku domácností. „Obzvláště první kvartál 2019 přinesl enormní růst a výše prostředků poprvé překročila hranici půl bilionu korun. Navzdory avizovanému riziku nástupu ekonomické recese optimismus investorů zjevně stále přetrvává, což potvrzuje i rostoucí příliv investic do fondů,“ komentuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT. -
Češi si v roce 2018 za paliva mírně připlatí
Spotřebitelé v Česku se musí po novém roce připravit na další zdražování pohonných hmot i zemního plynu, a to navzdory meziročnímu zhodnocení koruny díky ukončení intervencí ČNB. Právě i díky kurzu koruny bude nárůst cen těchto energií nejspíš jen pozvolný, vyplývá z analýzy xPartners. -
Češi si začínají šetřit na horší časy, koruna se toho nebojí
Český statistický úřad dnes zveřejnil třetí odhad růstu HDP za poslední kvartál loňského roku. Podle něho domácí ekonomika nakonec ve srovnání s předchozím čtvrtletím přidala 0,8 %, v meziročním srovnání pak 2,6 %. Struktura růstu ukázala, že hlavním tahounem byl zahraniční obchod, spotřeba se naopak příliš nepředvedla. Obrázek dokreslily i informace ze sektorových účtů. Podle nich domácnosti již více šetří, naopak mzdy rostou pomalejším tempem. I tak ale ukrajují ze ziskových marží podniků. -
Češi v září hodně zvýšili své útraty za auta, elektroniku, kosmetiku a obecně za nákupy na e-shopech. Tyto výdaje táhnou celou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok
Češi stále nakupují s gustem, od elektroniky po kosmetiku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok. -
Čeští i britští centrální bankéři dnes hýbali trhem
Na hlavních akciových trzích panuje nadále pohodová atmosféra díky sílící naději na rušení cel mezi USA a Čínou. Nové zprávy z čínské strany, která bývá většinou v prohlášeních ta opatrnější, míří právě k postupnému odbourávání cel, jež už doléhají na globální ekonomiku. Optimismus podporují i firemní čísla; výhledy mnohdy už tak dobré nejsou, ale při současném naladění od nich trhy dokáží odhlédnout. -
Čeští mileniálové investují nejčastěji do vzdělání a investičních fondů
Většina české populace ve věku od 18 do 38 let, tzv. mileniálové, se k investování staví pozitivně a téměř 60 % z nich část svých prostředků investuje. Nejčastěji umísťují své finance do vzdělání (38 %), investičních fondů (31 %) a do nemovitostí (23 %). Do budoucna ovšem nejvíce mileniálů zvažuje jako investici nákup nemovitosti (47 %), naopak více než pětina ani v budoucnosti investovat nechce. Vyplývá to z průzkumu reprezentativního vzorku mladé populace od agentury Ipsos pro brokerskou společnost xPartners. -
Čeští oceláři přijdou o miliardu kvůli clům do USA
Čeští oceláři přijdou kvůli clům do USA o miliardu. Nejvíce ale budou tratit Rusové. Evropa se s USA dostala do sporu ... -
ČEZ a Kofola představily výsledky za třetí kvartál
Včerejší obchodování na americkém trhu bylo klidnější, přestože spíše mírně převažovaly prodejní příkazy. Index S&P 500 přišel o 0,2 %, když nejméně se dařilo utilitám (-0,7 %) nebo energetickým společnostem (-0,6 %). Investoři opět přemítali vyjednávání o obchodní dohodě mezi Spojenými státy a Čínou. -
ČEZ, a. s. – Oznámení o výplatě úrokového výnosu
Informační povinnost ve smyslu § 120c zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v platném znění. -
ČEZ hodlá koupit aktiva innogi za miliardy korun
Energetická společnost ČEZ připravuje velkou obchodní transakci na domácí scéně. Zaslala mimořádnou nabídku plynárenské společnosti innogy na odkoupení jejích aktiv v hodnotě desítek miliard korun. -
ČEZ investory potěšil, Kofola už tolik ne
Americké akciové indexy uzavřely pondělní obchodování v červeném. Průmyslový Dow Jones přišel o 1,5 %, S&P 500 ztratil 1,2 % a technologický Nasdaq zakončil přesně na úrovni páteční zavírací ceny. V rámci S&P 500 se nedařilo ani jednomu sektoru, přičemž nejhlubší pokles zaznamenaly finanční instituce, a to 1,9 %. -
ČEZ – Komentář k výsledkům za 3Q16: Cíl pro EBITDA dále snížen, pro čistý zisk potvrzen
ČEZ zveřejnil svá čísla za 3Q16 dnes před zahájením obchodování. Tržby ve výši 46,2 mld. Kč ve 3Q16 meziročně klesly o 3 %, především kvůli nižší realizované ceně elektřiny (35.0 EUR/MWh v roce 2016 proti 39.5 EUR/MWh v roce 2015). Meziroční nárůst výroby elektřiny v uhelných elektrárnách (+6 % ve 3Q16), společně s vyšší spotřebou energií v ČR (+0,9 % mzr) pokles realizované ceny elektřiny částečně kompenzoval. -
ČEZ koupil podíl v polské společnosti Euroklimat
Energetická skupina ČEZ odkoupením získala podíl v polském dodavateli sanitární techniky v podobě společnosti Euroklimat ve výši 76 % s opcí na koupi podílu ve výši 100 %. Informoval o tom mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík, ale cenu transakce ČEZ nezveřejnil.
