Češi více spoří a budují finanční jistotu, ukazuje průzkum Home Creditu

Čtěte více

• Češi utrácí více než se čekalo, hlavně za pohonné hmoty. Jejich výdaje za potraviny přitom stagnují, což celkově potvrzuje zlepšení spotřebitelské nálady v důsledku obnovení růstu reálných mezd
  Maloobchodní tržby v Česku za letošní srpen překonaly očekávání. V meziročním vyjádření totiž stouply o 3,5 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých dohadů předpokládali, že růst bude čítat jen 3,1 procenta.
• Češi utrácí více, než se čekalo. S nástupem podzimu a nástupem topné sezóny překvapivě navýšili své spotřební výdaje, zatímco v létě je snižovali
  Lidé v Česku v září utráceli více, než se čekalo. Maloobchodní tržby tak překonaly všechny expertní odhady. Meziročně sice stále vykazují pokles, o 5,6 procenta, ten je však citelně nižší, než se čekalo. Čeští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů, že maloobchodní tržby vykážou za září meziroční pokles 7,8 procenta.
• Češi utrácí za elektroniku více než před rokem, navzdory koronaviru. Jejich spotřební apetýt ale v srpnu přesto poněkud ochladl
  Maloobchodní tržby vykázaly v srpnu slabší výkon než v červenci. Růst výkonu maloobchodu, který byl patrný po skončení jarní vrcholné fáze koronavirové uzavírky podstatné části ekonomiky, tak ustal. Po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní činil červencový meziroční růst tržeb v maloobchodě 1,8 procenta, zatímco v srpnu 1,6 procenta. Stále jde o poměrně solidní výkon, vzhledem k míře, v jaké se lidé v ČR v srpnu obávali zhoršení své vlastní i obecné ekonomické situace.
• Češi utratili v Polsku za cigarety 6 miliard korun. Letos koupí 70 milionů krabiček
  „Češi letos za nákupy polských cigaret utratí nejméně 6 miliard korun, z toho 5 miliard korun bude inkasovat polský státní rozpočet na polské spotřební dani a na polské DPH. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo České sdružení pro značkové výrobky z kontinuálního průzkumu odhozených prázdných krabiček cigaret v českých koších. V něm konstatuje, že se polské cigarety podílejí na celkové spotřebě cigaret v České republice z devíti procent, což znamená, že Češi v Polsku letos nakoupí zhruba 70 milionů krabiček cigaret,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Češi utratí za Silvestra takřka 12 miliard korun, v průměru 2900 Kč. Pyrotechnika a alkohol ustupují, úspora se skrývá v domácí přípravě, například chlebíčků či punče
  Oslavy příchodu nového roku představují pro Čechy po Vánocích druhé finančně nejnáročnější období. A pro obchodníky druhé nejvýnosnější, byť spíše už jen pro některé, na rozdíl do Vánoc, které jsou „ternem“ víceméně plošně.
• Češi utratí za zmrzlinu až dvanáct miliard korun ročně. Zmrzlinářský byznys je ale vlastně hlavně jen spekulací na počasí
  Český trh se zmrzlinou je výrazně větší byznys, než napovídá zdánlivě banální prodej kopečku do kornoutku. Maloobchodní tržby za balenou zmrzlinu se pohybují kolem 6,5 miliardy korun ročně a po započtení stánků, cukráren, kaváren, restaurací či turistických provozů může celková útrata Čechů dosahovat deseti až dvanácti miliard korun. Je to však byznys, v němž o výsledku často nerozhoduje ani kvalita produktu, ani podnikatelská zdatnost, nýbrž několik horkých víkendů.
• Češi už mají doma víc zlata, než národní banka v trezorech
  Který národ vede v nákupech investičního zlata? Němci, kteří v přepočtu na osobu vládnou světovému žebříčku. Podle nejnovějšího přehledu marketingové organizace World Gold Council (WGC), která sdružuje nejvýznamnější těžaře zlata, na jednoho Němce včetně kojenců připadl vloni nákup přes 1,4 gramu zlata.
• Češi v červenci utráceli málem jako před koronavirem, výjimkou jsou třeba auta. Trpí také segment ubytování, notně závislý na výdajích zahraničních návštěvníků
  Maloobchodní tržby vykázaly v červenci poměrně solidní výkon. Poprvé od letošního února meziročně rostly jak ve vyjádření očištěném o kalendářní vlivy, tak ve vyjádření neočištěném. Neočištěně vzrostly o tři procenta, tedy nejvýrazněji od letošního února. Po očištění si polepšily o 1,9 procenta.
• Češi vědí, že si na důchod musí spořit. Přesto začínají pozdě a odkládají málo
  Průměrný starobní důchod v Česku letos v červnu dosáhl 21 803 korun měsíčně. Průměrná hrubá mzda přitom v prvním čtvrtletí činila 50 282 korun. V prostém srovnání tak penze odpovídá zhruba 43 procentům průměrné mzdy. Pro zachování životní úrovně po odchodu z práce proto bude stále důležitější vlastní finanční rezerva. A právě ta zůstává u českých domácností ve srovnání s významem státní penze malá.
• Češi věří nejvíce nemovitostem, investují ale do akcií. Bojí se totiž správy bytů
  Nemovitosti považuje za nejbezpečnější způsob uložení peněz 39 % Čechů, investuje do nich ale jen necelých 6 %. Pokud už lidé investují, mnohem častěji volí akcie nebo podílové fondy. Hlavní překážkou přitom není cena investičního bytu (40 %), ale obava z jeho správy, kterou uvádí 47 % respondentů. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu agentury STEM/MARK pro investiční skupinu Salutem Group.
• Češi v květnu překvapivě silně utráceli, hlavně za elektroniku či domácí potřeby. Koronavirus jako by se jich netýkal, ovšem to vše hlavně jen na dluh
  Češi v květnu v obchodech utráceli více, než se čekalo. Maloobchodní tržby bez zahrnutí motoristického segmentu se tak meziročně propadly pouze o 0,7 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s poklesem tržeb o 6,4 procenta.
• Češi vlastní zlato za miliardy. S každým poklesem ceny přikupují další
  Trh se zlatem se mění a mění se i způsob, jakým Češi drahý kov kupují a uchovávají. I když Češi své zlaté úspory navyšují, meziročně maloobchodní poptávka po drahém kovu klesla. Podle ekonomů je vzhledem k přetrvávající vysoké poptávce ze stran centrálních bank a jiných významných hráčů pokles ceny pod 48 tisíc korun za burzovní cenu unce nepravděpodobný.
• Češi v lednu nakupovali více než v prosinci, hlavně třeba oděvy a obuv ve slevách. Jejich nákupní nálada se takřka rekordně zlepšila díky uklidnění situace kolem cen energií a díky teplému počasí
  Lednové maloobchodní tržby mírně předčily očekávání. Předpokládal se totiž jejich propad o 7,9 procenta, avšak nakonec pokles činí „jen“ 7,7 procenta. Jedná se tak o nejslabší meziroční propad od loňského září.
• Češi v listopadu navýšili své útraty méně, než se čekalo. Utrácí ovšem stále solidně, jejich nákupní apetýt zeslábne letos, i kvůli obavě z propouštění
  Češi stále nakupují docela s gustem, od oblečení přes mobily až po elektroniku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, jisté ochlazení však již přichází. Růst maloobchodních tržeb v listopadu 2019 opět úplně nenaplnil očekávání analytiků, byť za střední hodnotou jejich odhadu meziročního růstu ve výši tří procent zaostal jen nepatrně.
• Češi v listopadu navýšili své útraty v obchodech nejvýrazněji za více než dvacet let, třeba za oblečení a boty utratili o více než 280 % o rok dříve
  Lidé v ČR loni v listopadu navýšili své útraty v obchodech nejvíce za více než dvacet let. Meziročně totiž tržby v maloobchodu vzrostly o 13,2 procenta, což je nejvyšší údaj od října 2001.
• Češi v Německu: požadavky ✅ kariérní příležitosti ✅ integrace
  Zjistěte, jaké jsou požadavky a formality pro Čechy, kteří chtějí pracovat v Německu ✅ Objevte kariérní příležitosti ✅ Tipy pro integraci.
• Češi v polském pohraničí by se dnes měli předzásobit pohonnými hmotami
  Češi v polském pohraničí by se dnes měli předzásobit pohonnými hmotami, od zítřka hrozí jejich skokové zdražení. Paliva jsou v Polsku, kde nízké ceny zajišťuje i armáda, stále dramaticky levnější než v ČR i přesto, že investoři věří ve volební úspěch opozice.
• Češi v polském pohraničí by se měli předzásobit pohonnými hmotami, po víkendu hrozí jejich skokové zdražení. Paliva jsou v Polsku, kde nízké ceny zajišťuje i armáda, stále dramaticky levnější než v ČR i přesto, že investoři věří ve volební úspěch opozice
  Pohonné hmoty v Polsku jsou stále dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 7,70 Kč/l, v případě nafty dokonce 7,80 Kč/l. Vyplývá to z dat, která včera zveřejnila Evropská komise. Jedná se o průměry, resp. rozdíly průměrů, vždy za celou zemi; například v pohraničí se ceny od těch průměrných mohou i poměrně výrazně lišit.
• Češi v průměru berou už skoro 40 tisíc, růst mezd loni ve čtvrtém čtvrtletí „vyrazil dech“. Propouštění jsou hlavně pracovníci s nízkým příjmem
  Průměrná mzda se loni ve čtvrtém čtvrtletí poprvé v historii České republiky přiblížila k úrovni 40 tisíc korun. Dosáhla úrovně 38 525 korun. Její meziroční nárůst, v porovnání s posledním čtvrtletím roku 2019, výrazně překonal očekávání analytiků. Ti, které oslovila agentura Bloomberg, předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů reálný růst mezd o jedno procento. Ve skutečnosti si mzdy polepšily o 3,8 procenta. To znamená, že průměrná mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 2020 o zhruba 2000 korun vyšší, než experti předpokládali. To ilustruje značnou míru nejistoty, kterou jsou z důvodu pandemické situace odhady makroekonomických veličin zatíženy. Nutno však doplnit, že na průměrnou mzdu dosáhne pouze přibližně třetina pracovníků, zatímco zbylé dvě třetiny mají mzdu nižší.
• Češi v říjnu navýšili své útraty méně, než se čekalo. Utrácí ovšem stále solidně, jejich nákupní apetýt zeslábne příští rok, kvůli obavě z propouštění
  Češi stále nakupují s gustem, od oblečení přes mobily až po elektroniku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok. Rychlejší růstové dynamiky v tomto ekonomickém cyklu už český maloobchod nedosáhne.