Češi v Německu: požadavky ✅ kariérní příležitosti ✅ integrace

Čtěte více

• Češi už mají doma víc zlata, než národní banka v trezorech
  Který národ vede v nákupech investičního zlata? Němci, kteří v přepočtu na osobu vládnou světovému žebříčku. Podle nejnovějšího přehledu marketingové organizace World Gold Council (WGC), která sdružuje nejvýznamnější těžaře zlata, na jednoho Němce včetně kojenců připadl vloni nákup přes 1,4 gramu zlata.
• Češi v červenci utráceli málem jako před koronavirem, výjimkou jsou třeba auta. Trpí také segment ubytování, notně závislý na výdajích zahraničních návštěvníků
  Maloobchodní tržby vykázaly v červenci poměrně solidní výkon. Poprvé od letošního února meziročně rostly jak ve vyjádření očištěném o kalendářní vlivy, tak ve vyjádření neočištěném. Neočištěně vzrostly o tři procenta, tedy nejvýrazněji od letošního února. Po očištění si polepšily o 1,9 procenta.
• Češi vědí, že si na důchod musí spořit. Přesto začínají pozdě a odkládají málo
  Průměrný starobní důchod v Česku letos v červnu dosáhl 21 803 korun měsíčně. Průměrná hrubá mzda přitom v prvním čtvrtletí činila 50 282 korun. V prostém srovnání tak penze odpovídá zhruba 43 procentům průměrné mzdy. Pro zachování životní úrovně po odchodu z práce proto bude stále důležitější vlastní finanční rezerva. A právě ta zůstává u českých domácností ve srovnání s významem státní penze malá.
• Češi věří nejvíce nemovitostem, investují ale do akcií. Bojí se totiž správy bytů
  Nemovitosti považuje za nejbezpečnější způsob uložení peněz 39 % Čechů, investuje do nich ale jen necelých 6 %. Pokud už lidé investují, mnohem častěji volí akcie nebo podílové fondy. Hlavní překážkou přitom není cena investičního bytu (40 %), ale obava z jeho správy, kterou uvádí 47 % respondentů. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu agentury STEM/MARK pro investiční skupinu Salutem Group.
• Češi více spoří a budují finanční jistotu, ukazuje průzkum Home Creditu
  Nejnovější průzkum společnosti Home Credit ukazuje, že Češi si začínají více uvědomovat důležitost finanční rezervy, navyšují ji a více spoří. Přesto však část domácností, zejména s nižšími příjmy, žije stále bez dostatečné finanční jistoty. Podle šetření* Home Creditu si více než 5 000 Kč měsíčně odkládá 33 % domácností, což je o 5 % více než v minulém roce. Na druhou stranu si 11 % domácností stále neodkládá vůbec nic a dalších 11 % dokáže ušetřit méně než 1 000 Kč měsíčně. Nejvíce se s úsporami potýkají domácnosti s příjmem do 25 000 Kč, z nichž si 21 % neodkládá vůbec nic a 30 % jen velmi málo. Pozitivní zpráva je, že domácnosti s příjmem nad 60 000 Kč a mladí lidé ve věku 18–26 let si často odkládají více než 10 000 Kč měsíčně. Tyto statistiky ukazují, že přístup k úsporám se výrazně liší v závislosti na příjmech, vzdělání i věku.
• Češi v květnu překvapivě silně utráceli, hlavně za elektroniku či domácí potřeby. Koronavirus jako by se jich netýkal, ovšem to vše hlavně jen na dluh
  Češi v květnu v obchodech utráceli více, než se čekalo. Maloobchodní tržby bez zahrnutí motoristického segmentu se tak meziročně propadly pouze o 0,7 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s poklesem tržeb o 6,4 procenta.
• Češi vlastní zlato za miliardy. S každým poklesem ceny přikupují další
  Trh se zlatem se mění a mění se i způsob, jakým Češi drahý kov kupují a uchovávají. I když Češi své zlaté úspory navyšují, meziročně maloobchodní poptávka po drahém kovu klesla. Podle ekonomů je vzhledem k přetrvávající vysoké poptávce ze stran centrálních bank a jiných významných hráčů pokles ceny pod 48 tisíc korun za burzovní cenu unce nepravděpodobný.
• Češi v lednu nakupovali více než v prosinci, hlavně třeba oděvy a obuv ve slevách. Jejich nákupní nálada se takřka rekordně zlepšila díky uklidnění situace kolem cen energií a díky teplému počasí
  Lednové maloobchodní tržby mírně předčily očekávání. Předpokládal se totiž jejich propad o 7,9 procenta, avšak nakonec pokles činí „jen“ 7,7 procenta. Jedná se tak o nejslabší meziroční propad od loňského září.
• Češi v listopadu navýšili své útraty méně, než se čekalo. Utrácí ovšem stále solidně, jejich nákupní apetýt zeslábne letos, i kvůli obavě z propouštění
  Češi stále nakupují docela s gustem, od oblečení přes mobily až po elektroniku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, jisté ochlazení však již přichází. Růst maloobchodních tržeb v listopadu 2019 opět úplně nenaplnil očekávání analytiků, byť za střední hodnotou jejich odhadu meziročního růstu ve výši tří procent zaostal jen nepatrně.
• Češi v listopadu navýšili své útraty v obchodech nejvýrazněji za více než dvacet let, třeba za oblečení a boty utratili o více než 280 % o rok dříve
  Lidé v ČR loni v listopadu navýšili své útraty v obchodech nejvíce za více než dvacet let. Meziročně totiž tržby v maloobchodu vzrostly o 13,2 procenta, což je nejvyšší údaj od října 2001.
• Češi v polském pohraničí by se dnes měli předzásobit pohonnými hmotami
  Češi v polském pohraničí by se dnes měli předzásobit pohonnými hmotami, od zítřka hrozí jejich skokové zdražení. Paliva jsou v Polsku, kde nízké ceny zajišťuje i armáda, stále dramaticky levnější než v ČR i přesto, že investoři věří ve volební úspěch opozice.
• Češi v polském pohraničí by se měli předzásobit pohonnými hmotami, po víkendu hrozí jejich skokové zdražení. Paliva jsou v Polsku, kde nízké ceny zajišťuje i armáda, stále dramaticky levnější než v ČR i přesto, že investoři věří ve volební úspěch opozice
  Pohonné hmoty v Polsku jsou stále dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 7,70 Kč/l, v případě nafty dokonce 7,80 Kč/l. Vyplývá to z dat, která včera zveřejnila Evropská komise. Jedná se o průměry, resp. rozdíly průměrů, vždy za celou zemi; například v pohraničí se ceny od těch průměrných mohou i poměrně výrazně lišit.
• Češi v průměru berou už skoro 40 tisíc, růst mezd loni ve čtvrtém čtvrtletí „vyrazil dech“. Propouštění jsou hlavně pracovníci s nízkým příjmem
  Průměrná mzda se loni ve čtvrtém čtvrtletí poprvé v historii České republiky přiblížila k úrovni 40 tisíc korun. Dosáhla úrovně 38 525 korun. Její meziroční nárůst, v porovnání s posledním čtvrtletím roku 2019, výrazně překonal očekávání analytiků. Ti, které oslovila agentura Bloomberg, předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů reálný růst mezd o jedno procento. Ve skutečnosti si mzdy polepšily o 3,8 procenta. To znamená, že průměrná mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 2020 o zhruba 2000 korun vyšší, než experti předpokládali. To ilustruje značnou míru nejistoty, kterou jsou z důvodu pandemické situace odhady makroekonomických veličin zatíženy. Nutno však doplnit, že na průměrnou mzdu dosáhne pouze přibližně třetina pracovníků, zatímco zbylé dvě třetiny mají mzdu nižší.
• Češi v říjnu navýšili své útraty méně, než se čekalo. Utrácí ovšem stále solidně, jejich nákupní apetýt zeslábne příští rok, kvůli obavě z propouštění
  Češi stále nakupují s gustem, od oblečení přes mobily až po elektroniku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, ochlazení přijde příští rok. Rychlejší růstové dynamiky v tomto ekonomickém cyklu už český maloobchod nedosáhne.
• Češi v říjnu utráceli více, než se čekalo. Návrat společenského život vedl k růst výdajů za oděvy, obuv, kosmetiku či sportovní zboží
  Vývoj maloobchodních tržeb bez zahrnutí prodeje aut v říjnu pozitivně překvapil. Růst tržeb zrychlil na 5,6 procenta, takže znatelně překonal průměrné očekávání trhu.
• Češi v srpnu utráceli více, než se čekalo. Do obchodů je vrací přetrvávající nízká inflace při nadále nízké nezaměstnanosti
  Maloobchodní tržby v Česku rostly v srpnu meziročně o 5,3 procenta, tedy znatelně více, než předpokládaly expertní odhady. Ty měly v konsensu za to, že to bude jen o 4,3 procenta.
• Češi v uplynulém půlroce uspořili rekordní část svého příjmu. Odkládali spotřebu i tvořili opatrnostní rezervy
  České domácnosti v letošním první čtvrtletí uspořily druhý nejvýraznější objem finančních prostředků v historii České republiky od roku 1993. Hrubá míra úspor domácností dosáhla neočištěně úrovně 25,4 procenta. Vyšší byla jen v posledním čtvrtletí roku 2020, kdy činila rovných 26 procent. To znamená, že tuzemské domácnosti v souhrnu ve čtvrtletním sledování nikdy v historii neušetřily tak velkou část svého čistého příjmu jako v uplynulých dvou čtvrtletích.
• Češi v útratách nebrzdí: více než polovina nakupuje online častěji než loni
  Češi zůstávají i přes turbulentní geopolitický a ekonomický vývoj spotřebitelsky aktivní. Nový reprezentativní průzkum pro společnost PayU* ukazuje, že většina lidí hodnotí svoji finanční situaci stejně nebo lépe než před rokem a téměř třetina plánuje zvyšovat své útraty na internetu.
• Češi vyhodí do popelnic vánoční cukroví za více než 100 milionů korun. Mohli by jej místo toho věnovat třeba potravinové bance
  V Česku konzumuje vánoční cukroví zhruba 60 procent dospělé populace, vyplývá z průzkumů. Jenže přibližně desetina z těchto lidí, zhruba 530 tisíc osob, zase podle jiných šetření přiznává, že část napečeného či zakoupeného cukroví po svátcích vyhazuje. Zkrátka jej nestihne spořádat.
• Češi výrazně omezují své útraty, inflace se začíná výrazně projevovat. Pandemický polštář už spotřebitelé vyčerpali, či jej dále v obavě z finanční budoucnost vyčerpávat nechtějí
  Tržby maloobchodníků v květnu nečekaně silně propadly. V meziročním vyjádření poklesly o bezmála sedm procent. Pokles reálně o 6,9 procenta je více než dvakrát hlubší, než předpokládal ten nejpesimističtější expertní odhad.