Češi utratí za Silvestra takřka 12 miliard korun, v průměru 2900 Kč. Pyrotechnika a alkohol ustupují, úspora se skrývá v domácí přípravě, například chlebíčků či punče

Čtěte více

• Češi trpí fetišem vlastnického bydlení, které je a bude stále hůře dostupné
  Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě. Nájemní bydlení je tam mnohem rozšířenější než v Česku. A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svoji také, usnadní jim to život. Navíc učiní věc v mnoha ohledech rozumnou i ryze z ekonomického hlediska.
• Češi utrácejí rychle nehledě na blízkovýchodní krizi, může je inflace zbrzdit?
  Včerejší silný maloobchod (reálně +4,9 %) překonal naše již tak silná očekávání a potvrdil, že české domácnosti jsou aktuálně ve velmi dobré situaci. Tedy přesněji řečeno byly v průběhu března, kdy začal konflikt v Íránu. V nejbližších měsících se na tom podle našeho názoru nic nezmění – reálná mzda dál svižně poroste a nezaměstnanost pravděpodobně bude stagnovat (sezónně neočištěná lehce klesat).
• Češi utrácejí za luxusní zážitky více než kdy dřív. Největším trendem jsou wellness resorty, ukazují data Mastercard
  Češi stále častěji upřednostňují jedinečné zážitky před materiálními nákupy, přičemž jedním z nejrychleji rostoucích segmentů je wellness. Nová data Institutu pro ekonomiku společnosti Mastercard (Mastercard Economics Institute, MEI) ukazují, že výdaje ve wellness resortech u nás meziročně vzrostly o 1,9 procentního bodu, což Česko řadí na druhé místo mezi sledovanými zeměmi, hned za Thajskem. Celkově výdaje na luxusní zážitky vzrostly v Česku meziročně o 1,8 procentního bodu.
• Češi utráceli méně, než se čekalo, už před říjnovým nouzovým stavem. Bojí se budoucnosti
  Češi v září v obchodech utráceli trochu méně, než se čekalo. Jejich slabší než předpokládaná ochota ke spotřebním výdajům ale sama o sobě nepředstavuje výraznější potíž, pokud by nedošlo na právě probíhající závažnou druhou vlnu pandemie koronaviru a s ní spjatá protiopatření.
• Češi utrácí méně, než se čekalo; stále se bojí zhoršení ekonomické situace. Šetří na elektronice i oblečení
  Maloobchodní tržby se v Česku v srpnu propadly více, než se čekalo, a to meziročně o 2,8 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 1,9 procenta. Tvrdá data ke spotřebě domácností tak potvrzují to, co zachytila šetření jejich nálady. Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se totiž v srpnu po červencovém zlepšení zhoršila.
• Češi utrácí v Česku méně a v zahraničí více, třeba i za potraviny. Stát tak přichází o peníze z daní
  Maloobchodní tržby se v Česku v září propadly více, než se čekalo, a to meziročně o rovná čtyři procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 3,7 procenta.
• Češi utrácí více než se čekalo, hlavně za pohonné hmoty. Jejich výdaje za potraviny přitom stagnují, což celkově potvrzuje zlepšení spotřebitelské nálady v důsledku obnovení růstu reálných mezd
  Maloobchodní tržby v Česku za letošní srpen překonaly očekávání. V meziročním vyjádření totiž stouply o 3,5 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých dohadů předpokládali, že růst bude čítat jen 3,1 procenta.
• Češi utrácí více, než se čekalo. S nástupem podzimu a nástupem topné sezóny překvapivě navýšili své spotřební výdaje, zatímco v létě je snižovali
  Lidé v Česku v září utráceli více, než se čekalo. Maloobchodní tržby tak překonaly všechny expertní odhady. Meziročně sice stále vykazují pokles, o 5,6 procenta, ten je však citelně nižší, než se čekalo. Čeští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů, že maloobchodní tržby vykážou za září meziroční pokles 7,8 procenta.
• Češi utrácí za elektroniku více než před rokem, navzdory koronaviru. Jejich spotřební apetýt ale v srpnu přesto poněkud ochladl
  Maloobchodní tržby vykázaly v srpnu slabší výkon než v červenci. Růst výkonu maloobchodu, který byl patrný po skončení jarní vrcholné fáze koronavirové uzavírky podstatné části ekonomiky, tak ustal. Po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní činil červencový meziroční růst tržeb v maloobchodě 1,8 procenta, zatímco v srpnu 1,6 procenta. Stále jde o poměrně solidní výkon, vzhledem k míře, v jaké se lidé v ČR v srpnu obávali zhoršení své vlastní i obecné ekonomické situace.
• Češi utratili v Polsku za cigarety 6 miliard korun. Letos koupí 70 milionů krabiček
  „Češi letos za nákupy polských cigaret utratí nejméně 6 miliard korun, z toho 5 miliard korun bude inkasovat polský státní rozpočet na polské spotřební dani a na polské DPH. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo České sdružení pro značkové výrobky z kontinuálního průzkumu odhozených prázdných krabiček cigaret v českých koších. V něm konstatuje, že se polské cigarety podílejí na celkové spotřebě cigaret v České republice z devíti procent, což znamená, že Češi v Polsku letos nakoupí zhruba 70 milionů krabiček cigaret,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Češi utratí za zmrzlinu až dvanáct miliard korun ročně. Zmrzlinářský byznys je ale vlastně hlavně jen spekulací na počasí
  Český trh se zmrzlinou je výrazně větší byznys, než napovídá zdánlivě banální prodej kopečku do kornoutku. Maloobchodní tržby za balenou zmrzlinu se pohybují kolem 6,5 miliardy korun ročně a po započtení stánků, cukráren, kaváren, restaurací či turistických provozů může celková útrata Čechů dosahovat deseti až dvanácti miliard korun. Je to však byznys, v němž o výsledku často nerozhoduje ani kvalita produktu, ani podnikatelská zdatnost, nýbrž několik horkých víkendů.
• Češi už mají doma víc zlata, než národní banka v trezorech
  Který národ vede v nákupech investičního zlata? Němci, kteří v přepočtu na osobu vládnou světovému žebříčku. Podle nejnovějšího přehledu marketingové organizace World Gold Council (WGC), která sdružuje nejvýznamnější těžaře zlata, na jednoho Němce včetně kojenců připadl vloni nákup přes 1,4 gramu zlata.
• Češi v červenci utráceli málem jako před koronavirem, výjimkou jsou třeba auta. Trpí také segment ubytování, notně závislý na výdajích zahraničních návštěvníků
  Maloobchodní tržby vykázaly v červenci poměrně solidní výkon. Poprvé od letošního února meziročně rostly jak ve vyjádření očištěném o kalendářní vlivy, tak ve vyjádření neočištěném. Neočištěně vzrostly o tři procenta, tedy nejvýrazněji od letošního února. Po očištění si polepšily o 1,9 procenta.
• Češi vědí, že si na důchod musí spořit. Přesto začínají pozdě a odkládají málo
  Průměrný starobní důchod v Česku letos v červnu dosáhl 21 803 korun měsíčně. Průměrná hrubá mzda přitom v prvním čtvrtletí činila 50 282 korun. V prostém srovnání tak penze odpovídá zhruba 43 procentům průměrné mzdy. Pro zachování životní úrovně po odchodu z práce proto bude stále důležitější vlastní finanční rezerva. A právě ta zůstává u českých domácností ve srovnání s významem státní penze malá.
• Češi věří nejvíce nemovitostem, investují ale do akcií. Bojí se totiž správy bytů
  Nemovitosti považuje za nejbezpečnější způsob uložení peněz 39 % Čechů, investuje do nich ale jen necelých 6 %. Pokud už lidé investují, mnohem častěji volí akcie nebo podílové fondy. Hlavní překážkou přitom není cena investičního bytu (40 %), ale obava z jeho správy, kterou uvádí 47 % respondentů. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu agentury STEM/MARK pro investiční skupinu Salutem Group.
• Češi více spoří a budují finanční jistotu, ukazuje průzkum Home Creditu
  Nejnovější průzkum společnosti Home Credit ukazuje, že Češi si začínají více uvědomovat důležitost finanční rezervy, navyšují ji a více spoří. Přesto však část domácností, zejména s nižšími příjmy, žije stále bez dostatečné finanční jistoty. Podle šetření* Home Creditu si více než 5 000 Kč měsíčně odkládá 33 % domácností, což je o 5 % více než v minulém roce. Na druhou stranu si 11 % domácností stále neodkládá vůbec nic a dalších 11 % dokáže ušetřit méně než 1 000 Kč měsíčně. Nejvíce se s úsporami potýkají domácnosti s příjmem do 25 000 Kč, z nichž si 21 % neodkládá vůbec nic a 30 % jen velmi málo. Pozitivní zpráva je, že domácnosti s příjmem nad 60 000 Kč a mladí lidé ve věku 18–26 let si často odkládají více než 10 000 Kč měsíčně. Tyto statistiky ukazují, že přístup k úsporám se výrazně liší v závislosti na příjmech, vzdělání i věku.
• Češi v květnu překvapivě silně utráceli, hlavně za elektroniku či domácí potřeby. Koronavirus jako by se jich netýkal, ovšem to vše hlavně jen na dluh
  Češi v květnu v obchodech utráceli více, než se čekalo. Maloobchodní tržby bez zahrnutí motoristického segmentu se tak meziročně propadly pouze o 0,7 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali s poklesem tržeb o 6,4 procenta.
• Češi vlastní zlato za miliardy. S každým poklesem ceny přikupují další
  Trh se zlatem se mění a mění se i způsob, jakým Češi drahý kov kupují a uchovávají. I když Češi své zlaté úspory navyšují, meziročně maloobchodní poptávka po drahém kovu klesla. Podle ekonomů je vzhledem k přetrvávající vysoké poptávce ze stran centrálních bank a jiných významných hráčů pokles ceny pod 48 tisíc korun za burzovní cenu unce nepravděpodobný.
• Češi v lednu nakupovali více než v prosinci, hlavně třeba oděvy a obuv ve slevách. Jejich nákupní nálada se takřka rekordně zlepšila díky uklidnění situace kolem cen energií a díky teplému počasí
  Lednové maloobchodní tržby mírně předčily očekávání. Předpokládal se totiž jejich propad o 7,9 procenta, avšak nakonec pokles činí „jen“ 7,7 procenta. Jedná se tak o nejslabší meziroční propad od loňského září.
• Češi v listopadu navýšili své útraty méně, než se čekalo. Utrácí ovšem stále solidně, jejich nákupní apetýt zeslábne letos, i kvůli obavě z propouštění
  Češi stále nakupují docela s gustem, od oblečení přes mobily až po elektroniku. Jejich útraty táhnou ekonomiku, jisté ochlazení však již přichází. Růst maloobchodních tržeb v listopadu 2019 opět úplně nenaplnil očekávání analytiků, byť za střední hodnotou jejich odhadu meziročního růstu ve výši tří procent zaostal jen nepatrně.