Daily: Další důkazy o zpomalování americké ekonomiky obchodníky zatím nechávají klidnými

Minulý týden se na finančních trzích nesl v poklidné atmosféře, když hlavní burzovní indexy zakončily jen mírně v zelených číslech. Růstu se přitom dočkaly i navzdory ne zrovna přívětivým ekonomickým fundamentům, které přinesly další důkazy o tom, že zpomalování americké ekonomiky dosud stále pokračuje a že by se výpadek americké poptávky mohl začít již brzy podepisovat na situaci v Evropě.

Důkazy z nejpřesvědčivějších přinesly výsledky dvou regionálních indexů výrobní aktivity (Philly Fed a Empire State Index), které shodně skončily pod většinovým očekáváním a navíc shodně v červených číslech. Výrobní aktivita v těchto důležitých průmyslových centrech Spojených států tedy procházela po dlouhé době opět kontrakcí, což se zřejmě výrazně podepíše na celonárodním ISM pro výrobní sektor, který v srpnu zaskočil obchodníky překvapivým růstem, který nekorespondoval s výrazným útlumem snad všech regionálních indexů.

Za očekáváním přitom skončily také další ukazatele. Například průmyslová výroba ve Spojených státech rostla v srpnu pouze o dvě desetiny procenta, zatímco michiganský index spotřebitelské důvěry klesnul na roční minimum až k hodnotě 66,6b., zatímco většinový konsenzus počítal s jeho růstem na 70,2b. O tom, že spotřebitelská poptávka zdaleka nemusí být motorem americké ekonomiky do dalších čtvrtletí pak leccos napověděly i výsledky maloobchodních prodejů, které sice rostly podle očekávání o 0,4 %, hlavním tahounem jejich růstu ale byly výdaje na nezbytné zboží jako potraviny a pohonné hmoty.

O tom, že se problémy mohou začít již brzy přesouvat také do Evropy, napověděly i výsledky z eurozóny a Británie. Německý index důvěry investorů ZEW se totiž v září propadnul kvůli stagnaci průmyslové produkce a kontrakci nových objednávek poprvé od začátku minulého roku do červených čísel, britské maloobchodní prodeje zaznamenaly v srpnu propad o 0,5 % a na britském pracovním trhu vzrostl počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti poprvé od letošního ledna.

Do toho navíc v průběhu minulého týdne začaly opět stoupat výnosy z dluhopisů těch nejvíce rizikových zemí eurozóny, jako je Irsko, Portugalsko a Řecko. Zatímco řecké a portugalské výnosy z desetiletých bondů nyní oscilují poblíž svých rekordních hodnot z letošního května, ty irské je již výrazně překonaly. Irsko si nyní musí půjčovat na deset let na trhu za více než 6 %, což je výsledkem rostoucích obav z udržitelnosti jeho fiskální stability, která je ohrožena obřími rozpočtovými schodky. Ty by navíc mohly do budoucna dále narůstat v důsledku špatného stavu britského bankovního sektoru.

Navzdory všem problémům během týdne akciové trhy nejevily žádné známky nervozity, k čemuž ale do značné míry pomohly poměrně nízké zobchodované objemy. Jen v Evropě tak například německý DAX uzavřel týden se ziskem 0,30 %, zatímco v USA rostl širší index S&P500 o 1,45 %.

Velmi živo naopak bylo na devizovém trhu, kde se navzdory problémům na dluhopisovém trhu začalo opět dařit evropské společné měně. Ta rostla na páru s dolarem o 2,7 %, aby páteční seanci uzavřela na ceně 1,3054 EUR/USD. Euru k růstu pomáhaly zejména obavy z možného dalšího rozvolnění měnové politiky ze strany americké centrální banky, které živily mj. i projevy některých členů FOMC, kteří tuto možnost nevylučovali. Zahájení další vlny kvantitativního uvolňování by mělo být reakcí na zhoršující se stav americké ekonomiky a zejména amerického trhu práce.

Růst na páru s dolarem dokázala z podobných důvodů v průběhu dne také britská libra, která si připsala 1,9 % a minulý týden tak zakončila na ceně 1,5670 GBP/USD. Libra v týdnu rostla i navzdory slabším domácím výsledkům a částečně navíc těžila z opětovného zrychlení tempa růstu spotřebitelských cen. Ty se meziročně zvyšovaly o 3,1 %, zatímco trh počítal s jejich zvolněním na 2,9 %. Růst cen je stále výrazně nad cílem Bank of England, což bance brání uvažovat dále o tom, že by volnější měnovou politikou mohla podepřít ekonomiku.

Asi nejvíce rušno bylo v týdnu ale kolem japonské měny. Ta se dočkala ve středu prudkého oslabení poté, co začátkem týdne zpevnila až pod hranici 83 jenů za dolar. Její oslabení však měla na svědomí intervence na devizovém trhu, kterou provedla poprvé po šesti letech Bank of Japan, která tak reagovala na výzvu japonského ministra financí. Ten se snaží bojovat se silnou měnou ve snaze zmírnit dopady jejího posilování na domácí exportéry. Japonský jen tak v týdnu zaznamenal na páru s dolarem pád o 1,9 % aby páteční seanci uzavřel na ceně 85,70 USD/JPY. Přes jeho oslabení však nejsme přesvěceni o tom, že bude mít intervence požadovaný efekt a že po jejím uskutečnění nastoupí japonská měna dráhu trvalejšího oslabování.

Více z dnešního Daily nalezneze na našich stránkách ZDE...