Francie má poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Eurozóna už Česku není elitním klubem

Čtěte více

• Foxconn: Zisk za 3. čtvrtletí vzrostl o 17 % díky boomu AI serverů
  Tchajwanský výrobce elektroniky Hon Hai Precision Industry Co., Ltd., známý jako Foxconn, vykázal za třetí čtvrtletí čistý zisk ve výši NT$57,67 miliardy (cca 1,89 miliardy USD), což představuje meziroční nárůst o 17 %.Tento výsledek je tažen rostoucí poptávkou po serverech pro umělou inteligenci a růstem divize cloud a síťových produktů.
• F.PLATINUM rollover
  Dnes, na konci obchodního dne, nastane změna doby dodání podkladového futures kontraktu u instrumentů...
• Fragmentace evropského trhu služeb je podle MMF pro Evropu větší problém než obchodní války
  Evropa má oprávněné obavy z “chaotického” obchodního tažení Donalda Trumpa. A to po právu, EU má stále nejvyšší podíl na globálních exportech a nepříjemně na ní dopadá jakékoliv omezení globálního obchodu. Na druhou stranu ve strachu z Donalda Trumpa trochu zapadá jeden z klíčových domácích problémů – nedokončený vnitřní trh zejména v segmentu služeb a kapitálu, který brzdí výraznější rozvoj celoevropské domácí poptávky a odrazuje od klíčových investic na “starém” kontinentu.
• France odvolává velvyslance z USA. Vztahy Paříže a Washingtonu jsou na bodu mrazu kvůli francouzské neschopnosti dodat včas ponorky za stovky miliard, je to ostuda celé EU
  Vztahy mezi Francií a Spojenými státy se prudce zhoršují, dost možná na nejslabší úroveň novodobé historie. Ještě nikdy – ani během Války v Iráku, s níž měla Paříž problémy – se totiž nestalo, aby odvolala svého velvyslance z Washingtonu. Nyní odvolává nejen jej, ale také velvyslance v Austrálii. Spojenci jí prý „vrazili kudlu do zad“.
• Francie a Německo kritizovaly Ankaru za průzkum ve Středomoří
  Ministři zahraničí Francie a Německa dnes opět kritizovali Turecko za jeho postup při průzkumu ložisek ropy ve sporné oblasti Středozemního moře. Po pařížské schůzce šéfů diplomacií zemí takzvaného Výmarského trojúhelníku, tedy Francie, Německa a Polska, řekl německý ministr Heiko Maas, že počínání Ankary je "víc než jen nepříjemnost". Jeho francouzský kolega Jean-Yves Le Drian pohrozil uvalením unijních sankcí.
• Francie a Německo přicházejí s ekonomickou reformou EU
  S napětím očekávané setkání lídrů Francie a Německa vyústilo ve výrazný posun ve snaze reformovat eurozónu. Berlín i Paříž se zavázaly ke společnému postupu a snaze o změnu.
• Francie čelí politické krizi: Vláda na pokraji kolapsu
  Francie čelí závažné politické krizi, kdy vláda premiéra Michela Barniera balancuje na pokraji kolapsu kvůli sporům o státní rozpočet a rostoucí opozici ze strany levicových i krajně pravicových stran.
• Francie čelí problémům s dluhem, zatímco EU udržuje stabilní úroveň zadlužení
  Francie se potýká s vážnými fiskálními problémy, přičemž její veřejný dluh dosáhl ve druhém čtvrtletí roku 2024 úrovně 112,2 % HDP. Tato vysoká úroveň zadlužení vedla k politické nestabilitě, která vyústila v nedávné svržení vlády premiéra Michela Barniera po hlasování o nedůvěře.
• Francie chce zvýšit věk odchodu do důchodu na 64 let
  Emmanuel Macron představil plán na postupné zvyšování minimálního věku odchodu do důchodu ve Francii do roku 2030 z 62 na 64 let, což silně pobouřilo odbory. Na protest proti reformě okamžitě vyzvali ke stávkám.
• Francie má od dneška poprvé v historii horší rating než Česko. Eurozóna už Česku není elitním klubem, euru hrozí krize, což může pomoci Trumpovi
  Francie má ode dneška vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii dnes zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
• Francie mohutně navyšuje dovoz ruského plynu, letos o více než 100 %. Dováží ho více i než Maďarsko, leč zhusta jej přeprodává Belgii – zřejmě slušný byznys
  Francie letos dováží více ruského plynu než Maďarsko. V prvním letošním pololetí dramaticky navýšila objem dovozu ruského plynu, meziročně o více než 100 %. Dovezla jej 4,4 miliardy metrů krychlových. Loni to ve stejném období roky byly jen zhruba dvě miliardy kubíků.
• Francie nabádá Německo k většímu utrácení
  Není to poprvé, co je po německé ekonomice požadováno, aby uvolnila svou fiskální politiku a pomohla tak domácí ekonomice. Podobné hlasy nyní přicházejí také z Francie, která zveřejnila svůj rozpočet na rok 2020. Francouzská vláda v něm nyní počítá se snižováním daní, které by mělo firmám ušetřit miliardu euro a domácnostem dokonce hned 9 miliard. Rozpočtový deficit by se díky tomu měl v příštím roce dostat na 2,2 %, což je ale stále méně než poslední schodek ve výši 3,1 %, který byl zasažen nečekaným růstem v souvislosti s hnutím žlutých vest. Strukturální deficit by měl pak zůstat více méně stabilní, a tedy okolo 2,2 %. Rozpočet na příští rok byl ale postaven na docela optimistickém výhledu pro francouzskou ekonomiku, jejíž růst by měl zpomalit z 1,4 % na 1,3 %. To podle nás představuje riziko, a pokud bude zpomalení výraznější, mohl by se deficit vyšplhat blíže k 3% hranici.
• Francie na pokraji
  Rozhodnutí ponechat Sébastiena Lecornua ve funkci premiéra a rozšířit vládu o šest bývalých členů strany Les Républicains (pravice) a osm vysokých státních úředníků nijak nezmírňuje hluboký pocit nestability, který tíží francouzský politický život. Tato druhá Lecornuova vláda, sotva sestavená, již čelí dvojité hrozbě nedůvěry: krajně levicová La France Insoumise a krajně pravicové Rassemblement National podaly každá svůj návrh a socialistická strana zvažuje třetí, který by mohl přijít po představení státního a sociálního rozpočtu v úterý.
• Francie na prahu dluhopisové krize
  Dluhopisové trhy dokázaly být v posledních letech velmi trpělivé – zejména v období po covidu, kdy zadlužení řady států výrazně vzrostlo. A to i přes nebývale vysoké úrokové sazby, kterými centrální banky léčily vysokou inflaci. Nyní se ale zdá, že trpělivost investorů je u konce. Spouštěčem dalšího znejistění je setrvalá politická krize ve Francii. Tamní model příliš štědrého sociálního státu začíná kolabovat pod tíhou úrokových nákladů a rostoucího zadlužení. O co přesně jde tentokrát v zemi galského kohouta?
• Francie na rozcestí: Rozhodující Vánoce pro Barnierovu vládu
  To je otázka, která už několik dní hýbe médii a politickými kruhy. Marine Le Penová, vůdkyně Národního shromáždění (krajně pravicová), výslovně pohrozila, že svrhne vládu, pokud se uchýlí k článku 49-3 ústavy, aby schválila rozpočet na rok 2025 bez hlasování. Tato hrozba vychází z úsporných opatření vyhlášených exekutivou, včetně půlročního odkladu úpravy důchodů a normalizace daní z elektřiny po ukončení energetického štítu.
• Francie, Německo a Švédsko vyzývají k posílení sektoru baterií v EU kvůli snížení závislosti na Číně
  Francie, Německo a Švédsko společně vyzvaly novou Evropskou komisi, aby upřednostnila rozvoj bateriového průmyslu v EU. Tato iniciativa má za cíl posílit evropské schopnosti výroby baterií a snížit závislost na čínském dovozu, čímž podpoří zelenou transformaci a zvýší ekonomickou odolnost.
• Francie podle Macrona znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů
  Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron. Prohlášení přichází v době, kdy evropské země čelí prudkému zdražování elektřiny a plynu.
• Francie podle Makrona postaví nejméně šest jaderných reaktorů
  Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jadernou energii staví do centra úsilí země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Oznámil také, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných 40 let na 50 a více, pokud to bude bezpečné.
• Francie podpoří letecký a kosmický průmysl 15 miliardami eur
  Francie poskytne 15 miliard eur (asi 401 miliard Kč) na pomoc leteckému a kosmickému průmyslu. Plán, který dnes představil ministr hospodářství Bruno Le Maire, zahrnuje přímé vládní investice, dotace, půjčky a záruky za úvěry. Celková částka zahrnuje i pomoc letecké společnosti Air France a výrobci letadel Airbus. Vláda tak chce zabránit i masivnímu propouštění.
• Francie představuje úsporný plán - dle Sarkozyho "hop nebo trop", dle Fillona "udeřila hodina pravdy"
  Francouzská vláda chce novým balíkem rozpočtových opatření v příštích dvou letec...