Francie čelí politické krizi: Vláda na pokraji kolapsu

Čtěte více

• Fotbalové Euro přineslo trojciferný nárůst tržeb v restauracích, rekordmanem se stal Dortmund
  Bezmála trojnásobný meziroční nárůst tržeb v pohostinství přineslo mistrovství Evropy ve fotbale německým pořadatelským městům. Vůbec největší meziroční nárůst tržeb, a to o 283 procent, zaznamenal Dortmund v den utkání Francie s Polskem. Do první desítky nejlepších se dostal i zápas české reprezentace proti Portugalsku. Vyplývá to z nejnovější studie Mastercard SpendingPulse, která sleduje veškeré platby za nákupy v kamenných i internetových obchodech.
• Fotbalové kluby si utáhnou opasky
  „V důsledku pandemie koronaviru se fotbal musí potýkat s výrazným propadem příjmů z prodejů vstupenek a vysílacích práv. Rovněž mnozí sponzoři začínají šetřit na marketingu, což může negativně ovlivnit financování fotbalových klubů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Fotbalový šampionát v Kataru bude bez alkoholu, poprvé v historii. FIFA, sponzoři, fanoušci a vlastně celý Západ tak dostávají od Kataru nečekaně hned několik „políčků naráz
  Letošní mistrovství světa ve fotbale bude poprvé v historii bez alkoholu. Katarští činovníci tak poměrně nečekaně rozhodli dnes ráno. Na stadionech se tudíž během měsíc trvajícího šampionátu budou prodávat výhradně nealkoholické nápoje. Zprávu dnes přinesl list New York Times, který cituje nejmenovaného vrcholného pořadatele mistrovství. Oficiální stanovisko teprve katarské úřady zveřejní.
• Foxconn očekává vyšší příjmy ze serverů než z iPhonů do dvou let
  Společnost Foxconn, největší smluvní výrobce elektroniky na světě a hlavní dodavatel iPhonů pro Apple, očekává, že její příjmy ze serverů překonají příjmy z výroby iPhonů do dvou let.
• Foxconn poprvé vydělal více na AI než na spotřební elektronice. Zisk překonal očekávání
  Společnost Foxconn, největší světový výrobce iPhonů a hlavní dodavatel serverů pro Nvidii, oznámila za druhé čtvrtletí čistý zisk ve výši 44,4 miliardy TWD (1,48 miliardy USD), čímž výrazně překonala odhady trhu, které činily 38,8 miliardy TWD. Důvodem je především raketový růst poptávky po serverech pro umělou inteligenci (AI), který předčil příjmy ze segmentu chytré spotřební elektroniky.
• F.PLATINUM rollover
  Dnes, na konci obchodního dne, nastane změna doby dodání podkladového futures kontraktu u instrumentů...
• Fragmentace evropského trhu služeb je podle MMF pro Evropu větší problém než obchodní války
  Evropa má oprávněné obavy z “chaotického” obchodního tažení Donalda Trumpa. A to po právu, EU má stále nejvyšší podíl na globálních exportech a nepříjemně na ní dopadá jakékoliv omezení globálního obchodu. Na druhou stranu ve strachu z Donalda Trumpa trochu zapadá jeden z klíčových domácích problémů – nedokončený vnitřní trh zejména v segmentu služeb a kapitálu, který brzdí výraznější rozvoj celoevropské domácí poptávky a odrazuje od klíčových investic na “starém” kontinentu.
• France odvolává velvyslance z USA. Vztahy Paříže a Washingtonu jsou na bodu mrazu kvůli francouzské neschopnosti dodat včas ponorky za stovky miliard, je to ostuda celé EU
  Vztahy mezi Francií a Spojenými státy se prudce zhoršují, dost možná na nejslabší úroveň novodobé historie. Ještě nikdy – ani během Války v Iráku, s níž měla Paříž problémy – se totiž nestalo, aby odvolala svého velvyslance z Washingtonu. Nyní odvolává nejen jej, ale také velvyslance v Austrálii. Spojenci jí prý „vrazili kudlu do zad“.
• Francie a Německo kritizovaly Ankaru za průzkum ve Středomoří
  Ministři zahraničí Francie a Německa dnes opět kritizovali Turecko za jeho postup při průzkumu ložisek ropy ve sporné oblasti Středozemního moře. Po pařížské schůzce šéfů diplomacií zemí takzvaného Výmarského trojúhelníku, tedy Francie, Německa a Polska, řekl německý ministr Heiko Maas, že počínání Ankary je "víc než jen nepříjemnost". Jeho francouzský kolega Jean-Yves Le Drian pohrozil uvalením unijních sankcí.
• Francie a Německo přicházejí s ekonomickou reformou EU
  S napětím očekávané setkání lídrů Francie a Německa vyústilo ve výrazný posun ve snaze reformovat eurozónu. Berlín i Paříž se zavázaly ke společnému postupu a snaze o změnu.
• Francie čelí problémům s dluhem, zatímco EU udržuje stabilní úroveň zadlužení
  Francie se potýká s vážnými fiskálními problémy, přičemž její veřejný dluh dosáhl ve druhém čtvrtletí roku 2024 úrovně 112,2 % HDP. Tato vysoká úroveň zadlužení vedla k politické nestabilitě, která vyústila v nedávné svržení vlády premiéra Michela Barniera po hlasování o nedůvěře.
• Francie chce zvýšit věk odchodu do důchodu na 64 let
  Emmanuel Macron představil plán na postupné zvyšování minimálního věku odchodu do důchodu ve Francii do roku 2030 z 62 na 64 let, což silně pobouřilo odbory. Na protest proti reformě okamžitě vyzvali ke stávkám.
• Francie má od dneška poprvé v historii horší rating než Česko. Eurozóna už Česku není elitním klubem, euru hrozí krize, což může pomoci Trumpovi
  Francie má ode dneška vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii dnes zhoršila rating ze známky AA- na A+. Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, tak přichází o rating, jemuž se těší Česko, a klesá na úroveň Malty či Slovinska.
• Francie má poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Eurozóna už Česku není elitním klubem
  Francie má od včerejšího večera vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii, která podle ní dosahuje ratingového stupně AA-, zhoršila ratingový výhled na negativní.
• Francie mohutně navyšuje dovoz ruského plynu, letos o více než 100 %. Dováží ho více i než Maďarsko, leč zhusta jej přeprodává Belgii – zřejmě slušný byznys
  Francie letos dováží více ruského plynu než Maďarsko. V prvním letošním pololetí dramaticky navýšila objem dovozu ruského plynu, meziročně o více než 100 %. Dovezla jej 4,4 miliardy metrů krychlových. Loni to ve stejném období roky byly jen zhruba dvě miliardy kubíků.
• Francie nabádá Německo k většímu utrácení
  Není to poprvé, co je po německé ekonomice požadováno, aby uvolnila svou fiskální politiku a pomohla tak domácí ekonomice. Podobné hlasy nyní přicházejí také z Francie, která zveřejnila svůj rozpočet na rok 2020. Francouzská vláda v něm nyní počítá se snižováním daní, které by mělo firmám ušetřit miliardu euro a domácnostem dokonce hned 9 miliard. Rozpočtový deficit by se díky tomu měl v příštím roce dostat na 2,2 %, což je ale stále méně než poslední schodek ve výši 3,1 %, který byl zasažen nečekaným růstem v souvislosti s hnutím žlutých vest. Strukturální deficit by měl pak zůstat více méně stabilní, a tedy okolo 2,2 %. Rozpočet na příští rok byl ale postaven na docela optimistickém výhledu pro francouzskou ekonomiku, jejíž růst by měl zpomalit z 1,4 % na 1,3 %. To podle nás představuje riziko, a pokud bude zpomalení výraznější, mohl by se deficit vyšplhat blíže k 3% hranici.
• Francie na pokraji
  Rozhodnutí ponechat Sébastiena Lecornua ve funkci premiéra a rozšířit vládu o šest bývalých členů strany Les Républicains (pravice) a osm vysokých státních úředníků nijak nezmírňuje hluboký pocit nestability, který tíží francouzský politický život. Tato druhá Lecornuova vláda, sotva sestavená, již čelí dvojité hrozbě nedůvěry: krajně levicová La France Insoumise a krajně pravicové Rassemblement National podaly každá svůj návrh a socialistická strana zvažuje třetí, který by mohl přijít po představení státního a sociálního rozpočtu v úterý.
• Francie na prahu dluhopisové krize
  Dluhopisové trhy dokázaly být v posledních letech velmi trpělivé – zejména v období po covidu, kdy zadlužení řady států výrazně vzrostlo. A to i přes nebývale vysoké úrokové sazby, kterými centrální banky léčily vysokou inflaci. Nyní se ale zdá, že trpělivost investorů je u konce. Spouštěčem dalšího znejistění je setrvalá politická krize ve Francii. Tamní model příliš štědrého sociálního státu začíná kolabovat pod tíhou úrokových nákladů a rostoucího zadlužení. O co přesně jde tentokrát v zemi galského kohouta?
• Francie na rozcestí: Rozhodující Vánoce pro Barnierovu vládu
  To je otázka, která už několik dní hýbe médii a politickými kruhy. Marine Le Penová, vůdkyně Národního shromáždění (krajně pravicová), výslovně pohrozila, že svrhne vládu, pokud se uchýlí k článku 49-3 ústavy, aby schválila rozpočet na rok 2025 bez hlasování. Tato hrozba vychází z úsporných opatření vyhlášených exekutivou, včetně půlročního odkladu úpravy důchodů a normalizace daní z elektřiny po ukončení energetického štítu.
• Francie, Německo a Švédsko vyzývají k posílení sektoru baterií v EU kvůli snížení závislosti na Číně
  Francie, Německo a Švédsko společně vyzvaly novou Evropskou komisi, aby upřednostnila rozvoj bateriového průmyslu v EU. Tato iniciativa má za cíl posílit evropské schopnosti výroby baterií a snížit závislost na čínském dovozu, čímž podpoří zelenou transformaci a zvýší ekonomickou odolnost.